SOUHRN - ROK 2023

Domů
ukázky prací
cine kamera C100
kamera XF100
videokurz
film Atahualpa
blog o kamerách
souhrn_2023
komentáře 2022
zápisník_2021
zápisník 2020
zápisník 2019
zamyšlení 2018
Komentáře 2018 č.1
komentáře 2017 č.2
komentáře 2017 č.1
Komentáře 2016 č.2
Komentáře 2016 č.1
blog aneb zápisník 7
blog aneb zápisník 6
blog aneb zápisník 5
blog aneb zápisník 4
blog aneb zápisník 3
blog aneb zápisník 2
blog aneb zápisník 1
CP pro XHA1

 

 

 

 

Texty na této stránce jsou vedeny od února 2023.

Články se věnují různým tématům, které mě zajímají, aktuálním událostem, historickým tématům, společenským jevům a souvislostem mezi nimi, pocitům.

KRÉDO BLOGU:

Někdo tvrdí, že:"Pravda je to, co nám zbude, když vše ostatní prošustrujeme."

Jedinou obranou je důkladně porozumět vlastní historii, abychom se z ní poučili.

Ústava ČR zaručuje, že cenzura názorů je nepřípustná.

 

 

 

 

NOVINKY

Pro načtení aktualizované verze textů je dobré občas obnovit - refresh - text v prohlížeči.

 

 

 

 

JAK JSEM SLÍBIL,

TAK PŘINÁŠÍM POZITIVNÍ MOMENTY,

PROTOŽE TĚCH BUDE V PŘÍŠTÍCH LETECH

VELMI TŘEBA. TAKŽE ČÁST PRVNÍ,

BLOG O "VYŠŠÍCH SILÁCH".

 

14. 5. 2023

 

O vyšších silách

Stalo se mi během mého života, že přišlo těžké období, a já byl vláčen temnými kraji. Když zmar dostoupil vrcholu, otočil jsem se jednou v náhlém hnutí mysli směrem vzhůru k obloze, a vyslal jsem svou zoufalou žádost: "Jestli zítra neuvidím Zuzanu (svou dávnou první lásku), tak končím!"

Druhý den jsem se odněkud vracel, a přesně na tom místě, kde jsem o den dřív vyslal svou zoufalou prosbu, tak tam najednou stála, nejméně o deset let starší, se dvěma dětma. Ptám se jí, co tady dělá? A ona že prý jim přijela na dvě hodiny ukázat, kde dřív bydlela a chodila do školy.

Mile jsem ji pozdravil a popřál zdraví a štěstí, a pak mě začal hřát ohromně pozitivní pocit. Rozléval se mi po těle a já začal hledat, kudy z temného kraje ven.

 

Až mnohem později (a po několika podobných zážitcích) jsem začal trochu vnímat, že možná existují i vyšší síly, než je člověk s jeho krátkodechým rozumem, svými plány a záměry, který dělá v životě často i mnoho nemoudrého.

Začal jsem postupně vidět, že nejen "konzumem a blahobytem", jakýmsi malým osobním sobectvím o malém lidském štěstí, je živ člověk, a začal jsem vidět (řekněme) širší souvislosti.

Takže když svět ovládnulo šílenství 11.září, ptal jsem se (pro mnohé protivně), jestli opravdu víme, co přesně se stalo?

Stal jsem se "společenským kacířem", který si na základě pečlivě sbíraných faktů "ze zadních stran" velkých deníků (a časem částečně i z alternativní scény, vytvořené v 60. a 70. letech hlavně v USA - viz mnozí tamní skvělí akademici, publicisté a novináři) začal skládat vlastní obrázek, postavený mimo hlavní společenské propagandy "západních" kruhů.

Ne, neidealizoval jsem si Rusko (jak by dnes mohlo okamžitě některé primitivnější osoby napadnout, jinak bych to vůbec nezmiňoval, ale dnes je to pěkný příklad, proto to zmíním), Rusko stálo v plenkách s množstvím svých problémů, ale dík studiu historie (hlavně britských kruhů už od cca roku 1800 - víz o tom např. zde) jsem chápal, že mnohé složité okolnosti byly velmi často podpořeny zvenčí.

 

Ovšem co stálo nad těmito úvahami, bylo hledání jakési lidskosti, protože jsem chápal, že lidstvo je stále v plenkách a velmi nedokonalé (už minimálně 5000 let "ten silnější" okrádá a zneužívá "toho slabšího", krade jeho zdroje, pracovní sílu, likviduje jeho elity a svobody).

A v tom mi pomohli lidé jako je Walter Veith (původně vynikající vědec, evolucionista, který ví všechno o genu - viz třeba česky jeho přednáška z roku 2014 v Praze zde, na stará kolena pak studoval víru, kde shledal mnoho lží v církvích, ale i mnoho zajímavého k úvahám - viz například zde, jeho místy až bizarní životní příběh, který vznikl právě z konfliktu jeho původní "víry v rozum a vědu" a "poznání, že moudrost a harmonie potřebují občas pro životní štěstí jakousi vyšší míru propojení"), který mi začal sérií svých přednášek pomáhat doplňovat historické práce akademiků a jiný, skrytý příběh (víc o tom v mém blogu č.7, ve třetí kapitole).

U nás se tomuto věnoval i katolický historik Radomír Malý, který také napsal část příběhu o tom, jak lidstvo přichází o skutečné a nikoliv jen materiální štěstí (opět viz můj blog č.7 a tam prostřední obsáhlá třetí kapitola, kde je mnoho citací).

 

A tak jsem se pomalu učil "nedělat rychlé soudy" jiných lidí, a snažil jsem se pochopit, proč lidstvo, i přes veškerý pokrok v technologiích, přes pokročilá lidská práva (o tom víc skvěle ve dvou hodinách v přednášce "Revoluce, tyrani a války" W. Veith zde), přes veškerou víru v rozum a vědu (často ovšem kontrolovanou, zkorumpovanou penězi mocných, kteří stojí "neviditelně" vzadu), proč stále nemůže dosáhnout vyššího stupně harmonie, společné existence lidí, přírody i světa.

Jednou z odpovědí je i "hláška" z aktuální filmové novinky Strážci galaxie 3, kde "empatička s tykadly" prohlásí: "Cože, lidé se často dožívají jen 50let? A to se jim vyplatí se vůbec narodit?" (To mě rozesmálo.)

Ano, náš krátký lidský život "utíká jak voda", sotva děti odrostou, už nás stíhají choroby stáří, je těžké hledat moudrost, když většina lidí "má nabitý diář" na každý den, když není mnoho času "se zastavit".

Církve mají na svědomí také mnoho zlého, jsou to organizace lidí. Přesto je na západním současném světě znát, že lidé tuší, že ten životní shon (do práce, postarat se o rodinu, v létě dovolená a v zimě Vánoce, a tak pořád dokola) je nějaký "zploštělý", že to není všechno.

Proto si vážím chvil, kdy se dostane člověku pochopení (někdo říká Boží milosti, jiný říká kontaktu s životní harmonií vyšších sil, nazvěme to jakkoliv, i když Walter Veith jako křesťan prostě věří v Ježíše, krále králů a pána pánů, zatímco třeba židé říkají bohu spíš Elohim - což označuje boha Jahve ve Starém zákoně, viz třeba zde - než Adonai - což je označení pána pánů a krále králů, viz třeba zde , a opět viz i třetí kapitola blogu č.7), že pouhá racionalita a dobré plánování k životnímu naplnění nestačí.

 

Nebudu dnes prozrazovat víc, něco si nechám na příště, ale když pak člověk vidí, co se děje například nyní v USA na školách (sexualizace dětí), že soud v USA například povolil satanistický školní kroužek, který uctívá Bachometa, zatímco v Německu bylo odebráno dítě muslimským rodičům, protože mělo nevhodné projevy při sexuálně-genderovské "výchově" (kde mu pravděpodobně říkali něco o tom, že je možná homosexuál, že chce možná být dívkou a že nepotřebuje souhlas rodičů a školní lékař mu předepíše hormonální blokátory puberty - tedy blokátory procesu dospívání, kdy dojde prakticky nevratně k zastavení vývoje dospělosti pohlavních orgánů - berte to jako přibližný ale správný popis, nejsem lékař, víc o tom třeba zde česky, zde originál anglicky), tak se pak člověk musí zamyslet, čím se tito "společenští inženýři" asi tak řídí, jaké mají plány?

(Jedna z možných odpovědí je zde, od času 5:50, angl. - opravdu si děti nebo dospělí "mohou vybrat své pohlaví"? Kdo to financuje a kam to přesně všechno směřuje, když posledních 200let i "jen z pouhé kostry" poznáte, zda šlo o muže či ženu? Měsíc staré video s anglickými titulky a 1mil shlédnutí, od lékařky, která o tom ví opravdu hodně. Jak o tom - zcela povrchně - píše mainstream, můžete číst česky aktuálně např. zde.)

 

Soud v USA například povolil satanistický školní kroužek, který uctívá Bachometa. Víc o současném šíření satanismu i zde, od Radomíra Malého, katolického historika. Tyto kulty jsou dnes široce rozšířené.

 

Opravdu jde o pouhou korektnost k menšinám?

Když pak vnímáte různé události, od roku 2001, různé lživé války (to jsou fakta, od Iráku 2003, přes Libyi 2011, Sýrii 2013, atd.), procesy massmigrace kulturně velmi odlišných lidí, vyvolávání různých občanských válek (vnější síly výrazně podporují procesy, které nevedou k míru), jak chudne společnost a přitom slavné osobnosti (právníci, lékaři, byznysmeni, různí herci a celebrity) často bez nejmenšího náznaku kritického myšlení naskakují na propagandu, jak opakovaně a pořád dokola naskakují na tu "Velkou Lež" (víc o tomto vyhledejte třeba u Roberta Parryho, v jeho článcích z let 2014, byl to skvělý a historií prověřený US novinář), pak vidíte, že za tím vším stojí také vyšší síla - ovšem zdá se, že v tomto případě "síla zla".

(Zajímavé je, že obdobně to vidí i bývalý moderátor FOX News TV, Tucker Carlson, který "byl odejit" asi týden či dva zpět, kde ve svém hlavním rozlučkovém 40min projevu pro Heritage Foundation toto široce zmínil jako jeden z hlavních problémů současných Spojených států, viz zde, ve vrcholné pasáži projevu jako "působení vyšších sil zla".)

Člověk nemusí být nějak "vysokoškolsky" vzdělaný, aby chápal, že se světem je něco velmi v nepořádku (pro takový stav světa a společnosti se vžil název "Velká lež").

Proto se daří fanatizovat tolik "malých" (provinčních) novinářů, tolik lidí podléhá snadné cestě "k blahobytu" (materiální cestou konzumu, často laciného z druhořadých surovin, což způsobuje v potravinách i používání chemie, lidé onemocní a pak jsou "léčeni" drahými léky, na které si připlácí, zisk z toho všeho jde ale pořád podobné skupině lidí), proč existuje tolik "slouhů slouhů" v politice ("slouhové slouhů" slouží těm, co už sami jsou poskoky jiných mocných lidí a skupin), sluhové v kultuře nebo v různých "think-tankcích" (tedy v mozkových trustech, které pracují pro nejmocnější elity), jak tento "temný mrak" velké lži pak přiživuje sám sebe, a lidé si ani nevšimnou, že přicházejí o svá práva a svobody (o tom třeba i zde, T. Meyssan, nebo zde česká filosofka Anna Hogenová, o lidech co nyní zbaběle mlčí ke všem těm  negativním změnám).

Demokracii lze zkorumpovat, proto svobody je nutné bránit - jak říká jeden moudrý vtip: "Pak dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat se dvěma vlky o tom, co bude k večeři."

Dnes ztrácíme mnoho svobod pod různými záminkami, trestné začínají být už i pouhé názory, i když jsou dokonce podložené fakty - to je už velmi vážný stav společnosti, která zdá se velmi vážně onemocněla.

 

Toto temné údolí je ale potřeba přejít, a k tomu je potřeba naděje.

A právě takové zážitky, jaké jsem popsal v úvodu tohoto blogu, jsou takovou nadějí, že náš lidský život má ještě některá vyšší patra, dnes vědou a rozumem stále ještě nepoznaná.

Lidstvo se má ještě hodně co učit o harmonii a moudrosti, a zlé lidi je třeba prostě porazit. Jinak to vše skončí jen dalším kolem primitivní lidské hry, kde každá velká říše je nakonec rozložena vnitřní korupcí, a pak to vše jede "o kus dále" celé znovu a stále dokola, dalších pár stovek let.

Západní společnost obírala několik stovek let mnoho zemí o zdroje a zisky, a nyní zde čelíme mocné "klice zla" (skupině mocných temných sil).

Je třeba na to vědomě a cíleně myslet, síly dobra se musí spojit a toto zlo porazit.

Tato "hra" je totiž mnohem širší a mnohem hlubší, než se na první pohled zdá, je velmi naivní si myslet, že "zlá velmoc útočí na hodné lidi, stačí ji porazit a nastane ráj na zemi". Kdepak, to ani náhodou.

Proto dobří lidé spojte se, mějte naději a perte se za své svobody, jiné cesty není.

K tomu ať vám dopomůže dar pochopení..., dar milosti vyšších sil harmonie.

 

Napsal jako svůj osobní názor

Pavel Sedlák

 

 

 

BONUS

Rozhovor z Rádia Universum (zde).

 

Lucifer přijde jako velký, moudrý, inteligentní humanista a liberál – a na melodii jako krysař za sebou potáhne spoustu lidí do bažin.

- profesor Maxmilián Kašparů, psychiatr, dětský psychiatr, který působí jako soudní znalec v tomto oboru, řeckokatolický kněz, držitel velkého počtu akademických titulů a autor desítek knih.

(kráceno)

MK: ...Vždy, když přednáším, tak mě lidé představují tak, jako jsi mě představila ty, a já vždycky říkám, že ten nejcennější titul, který mám, a to bych doplnil, je „nepřizpůsobivý občan“.

Já se za to nestydím, chlubím se tím, dokonce to mám na vizitce.

Já se nepřizpůsobím tomu, aby bylo na Hlavním nádraží padesát záchodů. Nepřizpůsobím se tomu, aby se děti, které si v první třídě neumí zavázat tkaničky u bot a neumí jíst příborem, učily sexuální výchovu. Já se nepřizpůsobím tomu, abych v ordinaci psal místo otec, matka, rodič číslo jedna, rodič číslo dvě s tím, že pokud s tím nesouhlasím, tak nemám co dělat ve sjednocené Evropě.

... „Dnes je opět podobná mentalita jako za socialismu, kam jsme se svým způsobem vrátili. Prostě musíte být korektní, a když nejste, tak se automaticky odepisujete. Když jste v socialismu neschvalovala to, co se dělo, a neodsuzovala to, co se mělo odsuzovat, tak jste se prakticky vyloučila z takzvané socialistické společnosti. Možná je to způsobeno tím, že naše doba kulhá, a proto se vracíme tam, kde už jsme byli. Naše názory kulhají, a tedy i postoje k pravdě a demokracii, a vůbec ke všemu, co dává společnosti chuť, může kulhat. Proto se vracíme tam, kde jsme již jednou byli, ale jinou cestou, v jiné podobě, ale do stejného místa. To je jedním z důvodů, proč se opět vracíme do situace, kde jsme zase nálepkovaní.“

Martina: Ty říkáš, že se nepřizpůsobíš. Někteří lidé se přizpůsobit chtějí, protože se tím člověku uleví – zařazení do davu poskytne pocit skupiny, armády, a tím pádem bezpečí. Ale když se přizpůsobit nechcete, znamená to, že jste "sprostý podezřelý". Řekni mi, způsobuje toto psychické potíže...?

MK: My jsme si tady dvacet let žili bez problémů, žilo se nám dobře, všechno bylo k dostání, mohli jsme jezdit, kam jsme chtěli, a měli jsme na to. A najednou došlo velmi rychle ke změně, a z období, kdy nebyla krize, najednou krizí přišlo pět: covidová, ekonomická, ekologická, migrační, energetická. Je jich pět. A ty tady teď všechny máme, a všechny na nás doléhají. A pokud ne osobně, třeba v oblasti financí, tak to na nás doléhá ze sdělovacích prostředků, kdy sdělovací prostředky útočí na člověka ze všech stran, a všechna mají pravdu, protože to vidí dobře, a učí nás, jak to máme vidět. Ne, jak to vidíme, ale jak to máme vidět. A to je další symptom socialismu, protože oni nám taky tenkrát říkali, kdo je zaprodanec amerického imperialismu a západoněmeckého revanšismu a vatikánského klerikalismu. To byly samé „-ismy“.

...tenkrát za socialismu jsme věděli, kdo je nepřítel. Tam to bylo jednoznačný, prostě kdo má stranickou legitimaci, kdo má nějakou funkci, na kterou se vyšplhal, tak jsme to věděli. Dneska to nevíme. Nevíme, kdo je nepřítel, protože nepřátelé jsou všichni, ale přátelé jsou taky všichni.

Martina: Když bychom si vzali základní symptomy totality, a tím pádem minulého režimu, nedílné doprovodné jevy, tak které z nich se nyní opakují? Bavme se třeba o svobodě. Je omezována svoboda?

Max Kašparů: Není třeba omezována svoboda cestování, není omezována svoboda nákupu, můžu si koupit, co chci, pokud na to mám. Ale je omezována pomalu tím, a to je to Overtonovo okno, to je ta salámová metoda pomalého ukrajování, že nás Velký bratr sleduje například v tom, že se uvažuje, že budou zrušeny peníze jako takové, a všechno se bude kupovat přes kartu, a tím pádem se Velký bratr dozví, co jsem si koupil, kde jsem to koupil, a za kolik, a současně bude mít přehled o mých financích.

Martina: Kde nakupuješ, tím pádem, kde se pohybuješ, jestli neděláš podezřelé nákupy, co se ze tvých nákupů dá usoudit o tobě, jestli třeba nepiješ příliš, nebo jestli nemáš milenku, či další rodinu, a podobně. To všechno se dá.

Max Kašparů: To všechno se dá, a to je ten estébák. Čili dřív se mu říkalo estébák, já mu dneska říkám Velký bratr.

Martina: Co cenzura?

Max Kašparů: K cenzuře jsme vedeni ve smyslu prvního stupně, a první stupeň cenzury je autocenzura. Já sám se musím rozhodnout, před kým co řeknu, protože doba je natolik vyhrocená, že nám tady, už jsem u dětí, ale je to i u dospělých, roste agresivita, nespokojenost.

A tato nespokojenost je způsobena neschopností hledat pravdu.

Ono je to velmi složité, hledat pravdu, je to náročné, trvá to strašně dlouho, je to namáhavé – proto nehledáme pravdu, ale hledáme názor.

A pokud já mám názor X, a ty budeš mít názor Y, tak je mezi námi příkop. Když ovšem ty budeš mít stejný názor jako já, tak potvrdíš moji pravdu, protože už jsme dva se stejným názorem – čili, já mám pravdu, ty máš taky pravdu, čili je to pravda obecná, a kdo má jiný názor, tak je náš nepřítel.

Víte, to je to, co se říkávalo v osmdesátým devátým: Nesouhlasím s tvými názory, ale udělám všechno pro to, abys je mohl vyslovit.

Teď jsem si vzpomněl na jednu historku, kterou jsem četl u spisovatele Antony de Mella, který hovoří o tom, jak šel muž se svým přítelem ďáblíkem krajinou, a na obzoru viděli nějakého člověka, který se zastavil, podíval se k zemi, ohnul se, cosi sebral, prohlídl to, a strčil do kapsy. A ten muž říká ďáblíkovi: „Já nevidím tak daleko, co to našel?“ A ďáblík říká: „Já to vidím dobře. Našel takhle malinkatý kousek pravdy, a strčil si ji do kapsy.“ A muž říkal: „Kousek pravdy? To mu snad necháš?“ A on říká: „S radostí, on má totiž dojem, že našel celou. A proto už dál hledat nebude.“ A to jsme u spousty lidí v této době: Já jsem našel malý kousek pravdy, a ten je můj, a já už dál hledat nebudu. Proč? Vždyť já už jsem našel to málo. A to je to, že souhlasím s tím málem, které mám. Pomalu budeme souhlasit i s prostorem, který nám bude dán názorově, a budeme rádi, že máme aspoň tento malý prostor.

Martina: Zvykneš si.

Max Kašparů: Ano, zvykneš si. To je také heslo.

Martina: Pověz mi, abych nebyla podezřívána z toho, že vidím černě, co je dnes ještě stále jiné, než za komunismu? Co si tahle doba zachovala svobodného, čerstvého, zdravého?

Max Kašparů: Jak už jsem říkal, svoboda. Svoboda cestování, svoboda nakupování, svoboda rozhodování. Můžu se rozhodnout, jestli pojedu tam, nebo tam. Ale za socialismu to bylo taky, také tam byla svoboda. Já jsem se mohl rozhodnout, jestli půjdu k volbám v pátek nebo v sobotu. Čili byla tam (*falešná) volba.

...svých přátel, nemám jich mnoho, ... se ptám, jestli moje názory, který mám, jsou opravdu normální a přirozené – mám víc rád slovo „přirozené“, než normální, a to z jednoho důvodu, že norma se dá měnit, ale přirozenost se měnit nedá. Když se nám to hodí, nějakou normu (pravidlo) změníme. Ale přirozenost se změnit nedá. Nemůžu dát ptáka do akvária a rybičku do hnízda na strom, protože oba zahynou, protože se dostanou do nepřirozeného prostředí. Čili přirozenost je mi bližší než norma.

Martina: A velmi často v těchto zprávách, mailech, zaznívají slovní spojení jako: „Dusivá atmosféra ve společnosti, nenávist a zloba, ideologie a fanatismus.“ – nebudu čít celé dopisy, ale jsou to velmi časté zmínky, kdy lidé vyjadřují své pocity, obavy, úzkost. Řekni mi, z čeho podle tebe, jakožto psychiatra, ale také kněze, toto napětí ve společnosti nejčastěji pramení?

Max Kašparů: Lidi, my všichni jsme ztratili vertikálu, a po všech stránkách žijeme horizontálním způsobem, a to je materialismus. Nemáme vertikálu, která by ukazovala něco, co přesahuje materiální, a to je jedna velikánská chyba. A je to způsobeno tím, že jsme ztratili naději. Říká se, že umírá poslední. Vzpomínám na adventní věnec, kdy poslední naděje musí hořet, aby zapálila ostatní. Čili musíme mít naději.

A kdo nám naději dává? Tak to jsou všichni ti, kteří nám říkají pravdu – ti nám současně dávají naději. Ale to je pravda v uvozovkách. My potom po určité době zjistíme, že i toto byly bludičky, protože světlonoš je pozitivní, pokud svítí na cestu. Ale pokud je to bludička, která je také světlonoš, ale vede do bažin, tak to jsme v současné společnosti. Těchto bludiček je moc.

Martina: A není náhodou světlonoš jinak vyslovitelný jako Lucifer?

Max Kašparů: Ano, je to Lucifer. A bylo již několik proroctví, já jim nevěřím, protože jsem kritický zdravý skeptik, že Lucifer skutečně přijde, a přijde jako velký a moudrý humanista.

Martina: A liberál.

Max Kašparů: A liberál. Jistě, když je to humanista, tak je to liberál. Že? A bude inteligentní, bude dělat dobrý dojem, bude slibovat jenom to pozitivní, bude ukazovat, jak má rád národ, nebo samotného člověka, a na tuto melodii, kterou hraje na píšťalku jako krysař, za sebou potáhne spoustu lidí. Ale potáhne je jako ta bludička do těch bažin.

Martina: Maxmiliáne, jak rozeznat, jestli to světlo, které jsem uzřela a za kterým kráčím, je bludička, Lucifer, nebo zda je to světlo pravdy? Co jsou ukazatele, které mi pomohou se na této cestě zorientovat?

Max Kašparů: Tak v první řadě, to se nedá poznat na první pohled. Rada, že bude takhle vysoký, bude mluvit tímto jazykem a tak dál, tak to se nedá. My se musíme zastavit u toho, z jakých pozic to sděluje, jestliže to říká z pozice aktivisty, z pozice provokatéra, to je dneska hodně časté, jsou provokatéři, kteří se snaží vyvolat nějaký konflikt – nebo jestli to říká z pozice zachránce.

Čili, nedejme na to, jak ten člověk vypadá, co říká, ale odkud přichází. Ale to se zdá ještě těžší – jaké je podhoubí, zázemí, ve kterém má zapuštěny kořeny a ze kterých je financován.

Tady já mluvím o financích, kdo za tím stojí. Zase, za socialismu se říkalo: Soudruzi, přemýšlejte, kdo za tím stojí a komu to slouží. A jsme znova u socialismu.

Martina: Komu tím prospějete?

Max Kašparů: Komu tím prospěje.

Martina: Maxmiliáne, říkal jsi velmi důležitou věc o tom, proč houstne atmosféra ve společnosti, a řekl jsi, že proto, že se ztrácí naděje. Když mě vyhodí z práce, ztrácím práci, je to nepříjemné. Když se mi rozpadne manželství, přicházím o něco, čemu jsem věřila, je to smutné, bolavé. Když se mi nevyvede dítě, je to bolavé. Když mě opustí přátelé, je to bolavé. Když mi vyhoří dům, je to ztráta. Když vypukne válka, je to dramatické. Když se hádají lidé v mém okolí, je to smutné. To všechno jsou samozřejmě symptomy, které mohou potkat každého z nás. Ale jak se opravdu ztrácí naděje? Protože to všecko, co jsem vyjmenovala, jsou ztráty. Velké ztráty. Ale ne ztráta naděje. Ztratit naději je něco víc?

Max Kašparů: Ztrátu naděje bych přirovnal k hřbitovu. Už jsme pohřbili víru, a víra je zdrojem naděje. Naděje se nerodí z ničeho, naděje se rodí z víry. Věřím, že bude líp. Věřím, že najdu novou práci, věřím, že se můj nemocný manžel uzdraví. Věřím. Čili my jsme na hřbitově zakopali víru, a tím pádem jsme si vzali možnost rozšířit naději.

Druhý hrob, který bych viděl hned vedle, je hrob lásky. I lásku už jsme pomalu pohřbili, a pokud ne úplně, tak jí kopeme hrob. Je velmi málo lásky mezi lidmi. A pak nám tady zbývá kromě víry a lásky třetí božská ctnost, a to je naděje, a já stále věřím tomu, že nikdo nevykope tak velký hrob, aby tam naději pochoval. Malé hroby pro víru a lásku ano, ale pro naději ne.

Ale problém je bohužel v tom, že jsme ztratili víru, a to je ta vertikála. Pokud věřím, mám šanci...

Pýcha je nejhorší hřích, který k tomuto všemu vede. Kdyby lidé byli skromní a pokorní a řekli si: „Hele, ona ta Martina má jiný názor, asi to vidí z jiného úhlu, z jiných zkušeností, vidí to z pohledu ženy, z pohledu člověka, který už se setkal s mnoha lidmi, a slyšel mnoho názorů…“, tak takový člověk je skromný, a hledá pro tebe omluvu. Kdežto, když je člověk pyšný, tak pro tebe nehledá omluvu, a okamžitě po tobě střílí nějakou nálepku. A v tom to je. Je to pýcha.

 

(Kráceno, celý rozhovor viz odkaz, nebo zde.)

 

 

 

 

 

 

 

UKRAJINA JE UZAVŘENÁ ZÁLEŽITOST,

TAKŽE POJĎME K NOVÝM TÉMATŮM,

KTERÁ NÁS ČEKAJÍ V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI,

SNAD POZITIVNÍ.

 

27. 3. 2023

 

V prvním článku níže jsem objasnil, proč je Ukrajina již víceméně uzavřenou záležitostí. Začal jsem psát tyto blogy v roce 2014, jako snahu informovat nejrůznější lidi o tom, že nabíráme nebezpečný kurz - viz scénář napsaný v r.2014 v blogu č.1 nejvýše na stránce (zde).

 

Nyní jsou všechny trajektorie "ukrajinské záležitosti", která začala v r.2008 silně provokativním prohlášením G. W. Bushe jr. v Tbilisi o tom, že Gruzie a Ukrajina budou v NATO, což každý odborník na otázky bezpečnosti Evropy věděl, kam to povede, tak nyní jsou všechny tyto otázky trajektorií již uzavřeny.

Nyní už je pozdě trajektorie nějak změnit, takže výsledek bude dán konstantou, že Rusko jako jadernou velmoc NELZE porazit, Ukrajina je nyní prakticky už ekonomicky i sociálně zničena, a sliby západu o dodání peněz na obnovu této země budou limitovány přicházející (záměrně vytvořenou) finanční krizí. Když mají globalisté něco nového vytvořit (zde), něco starého musí prostě umřít (třeba "staré peníze").

Osobně, kdybych si měl tipnout, jakkoliv je celá tato válka tragická pro Ukrajinu, Rusko i Evropu (vydělávají na ní zatím jiní), tak Rusko a Čína vytvoří dočasnou alianci proti britsko-americkým finančně globalistickým elitám, Ukrajina bude rozdělena, a bude zde vytvořené asi 500km široké demilitarizované pásmo, oddělující NATO od ruských území.

Ale to už není podstatné, protože s tím my už zde v Evropě nemůžeme vůbec nic udělat.

Podstatné tedy bude se soustředit na věci pozitivní, abychom ochránili co nejvíc své životy i životy svých blízkých před nadcházejícím obdobím příštích asi třiceti temných let.

Každé světýlko pozitivního myšlení, cítění, každý dobrý čin bude mít cenu zlata.

Proto – jak jsem již napsal níže – ukončuji téma Ukrajiny (psal jsem od roku 2014 do roku 2022, tedy dlouhých devět let) – a začínám novou éru mých blogů, o tom jak zůstat pozitivní v tomto světě, který už nejméně 4000 let dělá stále to samé, tedy "ten silnější" se snaží obrat "ty slabší", válkou či jakýmkoliv jiným tlakem, až silnějšího rozloží vnitřní korupce, a každých asi 400let nastoupí pak nové impérium, které dělá to samé, a tak stále dokola bez sebemenší známky zlepšení, tedy zmoudření.

Zmoudření by mohlo přijít tehdy, až "ten silnější" vyčerpá všechny silové možnosti, jak toho druhého okrást, což sebou nyní nese i riziko naprostého sebezničení lidstva, ovšem zdá se, že ani dnes, kdy již pomalu není co krást, protože planeta je plně zalidněna, nedospěly elity k novému scénáři, kde by namísto vojenské síly začaly používat síly dohody a respektu k druhým.

Lidstvo ale zatím nechce zmoudřet, takže zůstaneme u klasických konfrontačních scénářů, poslední příležitost "udělat to jinak" měly USA, když takzvaně vyhrály Studenou válku - bylo jen na nich, jaký zvolí postup. Jak nás ujistily think-tanky US neocons, Plán pro nové americké století (PNAC) ale plně vycházel z cíle ZAJISTIT výlučnost US postavení i v dalším století, a to preemptivními válkami, nikoliv jednáním, jak napsala Condi Riceová a spol. na Bushově ranči (viz u nás knihy diplomata Belici, nebo hledejte "Rebuilding America's defences" - dejte si tento pojem do vyhledávače).

Takže 4000let "vývoje" a jedeme opět postaru.

To opravdu vyžaduje změnu přístupu k myšlení i komunikaci.

A tak nezbývá, než začít hledat světlo jinde, než ve zpravodajských kanálech hlavních TV, ve volbách (kde elitáři podplatí předem obě strany), světové instituce jsou jen odrazem této korupce.

Naštěstí jsou ale i jiné cesty komunikace, jiné způsoby života, plné pozitivních událostí, pomoci potřebným, nesouzení druhých lidí, ale snaha je pochopit. Ti elitní pleticháři vzbuzují jen mou ohromnou lítost, když své životy utrácejí okrádáním druhých, je to až zoufalé, hrát si na šlechtu a přitom patřit "ke galaktické spodině" bytí .-) .

Takže směle v před - ačkoliv je jasné, že každý z nás má v sobě dobro i zlo, že každý z nás bojuje a NIKDO není ani 100% čistý, ani 100% špinavý, přesto snaha být dobrým člověkem, který je lucidní – nepropadá skepsi, není otrávený, cynický, který se snaží být uvnitř duchovně pozitivní – je zásadní.

V životě lidském není jen rozum a logika, příčina a následek, ale také mystika, věci, které "časopis NATURE" nikdy neotiskne, ale které se doopravdy staly a jsou ZCELA neuvěřitelné, lidskému rozumu (nikoliv však srdci) zcela nepochopitelné.

Existují o tom doklady, i když je vědci stále zpochybňují, a osobně se opravdu těším na dobu, až tito "zastánci vědecké logiky" budou muset jednou připustit, že lidská existence je mnohem širší pojem, než by mohl usoudit současný lékařský "operatér srdce", že lidský duch má širší hranice, než je jakýkoliv signál "vědeckých udělátek" (nebo mobilu).

Těším se na novou éru, jejíž naděje vychází právě z tohoto poznání.

Lidský život může být neuvěřitelně bohatý,

stačí jen otevřít oči.

 

O konkrétních příbězích těchto "hranice lidského rozumu přesahujících událostí"

více příště, už se těším!

 

Hezké jaro přeje všem

Pavel Sedlák

 

 

 

 

 

 

 

NA CESTĚ K VÁLCE

S JADERNOU VELMOCÍ,

EVROPA PRACUJE PRO ZÁJMY USA?

 

5. 2. 2023

hlavní zdroje - zde (otevřené dopisy německých bývalých generálů)

a zde - Samuel Hersh (zde) o tom, jak USA zničily náložemi NS1 a NS2

aniž by to schválil Kongres (tajná akce na poškození Evropy a Německa)

 

 

V prvním článku letošního roku nepůjde už o analyzování situace, to již bylo mnohokrát provedeno. Vše je nyní zcela jasné a jde pouze o to, zda ti, co propagují válku, dokáží přesvědčit občany svých zemí, že je válka pro ně lepší než snaha se dohodnout.

Vlevo švýcarský zpravodajec J. Baud o vztahu USA k Německu a Rusku, osobně pomáhal na Ukrajině od r.2015, zde originál a zde česky, velmi kompetentní článek. Vpravo totéž z úst tehdejšího šéfa "US soukromé CIA" - Stratforu, pana G. Friedmana (přednáška "Europe destined for conflict?", zde).

 

Minsk 2 dohody nebyly západem a Ukrajinou naplněny, vše bylo připravováno na válku. Chystají se i další transformace celé západní společnosti, omezování spotřeby energií, prý pro záchranu planety, snižování spotřeby masa, osobní klimatické limity (tedy nejen CO2 povolenky pro firmy) i pro fyzické osoby (zde), omezování protestů občanů pod záminkou "politické korektnosti", nevyřešené otázky massmigrace jinověrců, která například ve Švédsku již zcela selhává. Zatím jde o různé stupně návrhů, ale postupně se tyto návrhy stávají oficiální politikou EU, která chystá zrušení práva veta (zrušení jednomyslného souhlasu) u zásadních otázek. Tím dochází k ustanovení nadvlády silných zemí EU nad těmi menšími, k vytvoření tzv. "Čtvrté říše".

A toto nové uskupení, které sleduje politiku prosazovanou oním 1% nadnárodních superboháčů, potřebuje jednak nové zdroje, a současně potřebuje nadvládu nad všemi ekonomicko-politickými procesy na planetě. Tomu vzdorují země jako Čína a Rusko, a několik dalších, které jsou v mnoha ohledech teprve se rozvíjející do plné síly, po stoletích dominance západu v čele s Británií a později USA. Tyto země nejsou v žádném případě dokonalé, ale chtějí si dělat rozvoj po svém, to ovšem nevyhovuje koncepci mocného 1% nadnárodních elit, jak o tom psal již v 60.letech Carroll Quigley z Georgetown university.

 

Citace US prof. Quigley, záhlaví knihy Tragedy and Hope - Tragédie a naděje, (1965):

"Síla finančního kapitalismu má další dlouhodobý cíl, nic menšího než vytvoření systému finanční kontroly světa v soukromých rukou, schopného dominovat politickému systému každé země i světové ekonomice jako celku."

 

Aktuálně o tomto i Petr Robejšek na Rádiu Universum - zde.

 

Česká pozice (LN) 5. 11. 2011 - švýcarská studie, světovou ekonomiku kontroluje 147 společností, většinou bank.

 

Takže nyní stojíme na prahu veliké ekonomické krize v Evropě, záměrně způsobené odstřižením levných ruských zdrojů, kdy mnoho firem již nemá rezervy po Covid uzávěrách, kdy následně má přijít válka s Ruskem a hlavně s Čínou (odkazy o tomto viz blogy 2022 včetně volných odkazů pod nimi, nebudu je zde již víc opakovat).

 

Podle autora vysoká inflace vyhovuje předluženým státům, protože jim pomáhá znehodnotit dluhy, viz tabulka vládních dluhů v poměru k HDP - víc o tom a o končící globalizaci a nástupu zemí BRICS zde.

 

Česko nemá žádný vliv na světové dění, ale mocná klika přívrženců onoho 1% global elit, které kontrolují USA, NATO, WEF, WHO, OSN a mnohé další organizace (soud v Haagu), zde prosazuje plnou podporu těmto akcím.

Jak konstatovalo mnoho odborníků, počínaje válkou v Iráku 2003, západ nehledí na fakta ani na důsledky svých činů, uvrhává jednu zemi za druhou do chaosu, pro jejich oslabení.

Vše je podporováno hlavními západními médii, a hlasy proti těmto lžím jsou "stigmatizovány", i když se později vždy ukáže (viz Irák 2003, Gruzie 2008, Libye 2011, Sýrie 2013, Ukrajina 2014, massmigrace 2015, nástup Ruska proti ISIS v Sýrii r.2015, volby Trumpa v USA a lživá russiagate 2016, až po Covid 2019), že v drtivé většině byly výhrady kritiků pravdivé.

Tedy žijeme již ve zcela informačně "otočené" době. A trendy naznačují, že nic nebude opraveno k lepšímu, naopak trendy podpory lživých vládních propagand budou pokračovat a zesilovat.

Proto jsem se rozhodl ukončit svá analytická psaní, a nyní budu již jen volně (bez odkazů a dokládání) občas psát o svých osobních dojmech z tohoto vývoje, který kopíruje minulé století, ovšem s mediální převahou, podporovanou i dalšími novými trendy - vytvářením kontrolovaných diskusí pod články, vytvářením filmů s patřičným propagandistickým školením (viz Netflix - filmy jako V Měsíčním svitu - kdy se hrdinka vrací do minulosti a vraždí příznivce Trumpa ještě dávno před tím, než se Trump objeví na politické scéně, prý pro blaho lidstva), které si nezadá s Politickým školením mužstva (PŠM) za bývalé totality.

Sledovat takový úpadek kultury, demokracie, veřejné diskuse o vážných problémech rozvinutých zemí, je pro mě osobně velmi smutné.

 

PRIMA ZOOM, 29. 1. 2023

Největší americký podvod? Jak skoro 1 000 potvrzených lží rozpoutalo krvavou válku (ZDE)

Představitelé Bushovy vlády přitom před útokem na Irák tato lživá tvrzení ve svých vystoupeních neustále opakovali. Investigativní server The Center for Public Integrity (zde) prošel 380 000 slov všech veřejných prohlášení pronesených zástupci Bushovy administrativy, v nichž se zmiňovalo držení zbraní hromadného ničení a propojení Iráku a Al-Káidy, a došel k závěru, že aby ospravedlnili útok na Irák, uchýlili se prezident a sedm dalších vysokých představitelů vlády USA k nejméně 935 nepravdivým tvrzením.

Sám prezident Bush mluvil nepravdivě o zbraních hromadného ničení v Iráku celkem 232krát, o vazbách Iráku na Al-Káidu pak 28krát. Tehdejší ministr zahraničí Colin Powell se k těmto lžím uchýlil v případě zbraní hromadného ničení 244krát a u napojení na Al-Káidu desetkrát.

 

Mnoho lidí zdá se ale nepociťuje obavy, mají pocit, že jsou na straně práva, že ti oškliví lidé s jinými názory nemají právo na osobní svobody a ochranu (to řekl i český premiér Fiala, že "nikdo nemá nárok na dezinformace", přičemž zapomněl dodat, že to, co vláda nazývá dezinformacemi, se pravidelně po jistém čase stává pravdou).

A tak jsme svědky zajímavé situace, že mnoho hlavně mladých lidí je již plně pod kontrolou vládních příběhů, médií a filmů, které jim vysvětlují, kdo je hodný a kdo je zlý.

V takovém prostředí vede zveřejnění jiných názorů často k vyhazovům z práce, vyhazovům učitelů ze škol, novinářů z médií, občanů ze sociálních sítí, vše je pod kontrolou spolků, které vlády platí za hlídání názorů a diskuse v těchto prostředích.

 

Šéfredaktor magazínu Echo24 o nových záměrech Fialovy grupy (zde).

 

V Kanadě a Švédsku, zemích dříve zde obdivovaných, vznikají nové formy autokracie, demokracie je již minulostí (viz zde o tom Tulsi Gabard). V Německu probíhá podobný vývoj, o tomto německý poslanec českého původu Bystroň (česky zde). Stejně jako v r.2003, ani dnes nikdo neposlouchá odborníky (viz náčelník štábu US vojsk zde), jak to dopadnulo víme - média se omlouvala za slepou a hloupou kampaň za válku v Iráku, když se pak zjistilo, že vláda USA o tomto pronesla skoro 1000 lží (o tomto česky viz Prima Zoom - zde).

Takže zatímco česká vláda narychlo (požaduje schválení v prvním čtení) "modernizuje" branný zákon (dobrovolné odvody, pravidla pro přepravu vojenských vlaků po železnici - víc o tom zde), nedávná historie nás varuje - většina informací z USA od r.2001 se ukázala jako nepravdivá - vylhaná tvrzení.

A zmiňovaný článek 5 smlouvy NATO nikoho k ničemu nezavazuje, státy budou reagovat "podle svého uvážení, vojensky nebo jinak" (tedy klidně jen diplomatickou deklarací "jsme s vámi", a "spojenci" mají splněno).

 

Podle autora obchodní bilance EU svědčí o velikých problémech eurozóny, což je podtrženo mnoha dalšími faktory, o čemž hovoří od 50.minuty s mnoha grafy - víc o tom zde.

 

Bohužel se zdá, že masová psychóza pro válku, podporována médii a mladými lidmi, kteří nemají už tolik životních zkušeností, kteří už vyrostli v konzumním "blahobytu", je už velmi silná.

Proto již není třeba argumentovat fakty, protože tito lidé již fakta "nevidí".

Je třeba rozhodovat srdcem a snažit se jim napovědět, že jsou součástí velkého podvodu, kde jejich budoucnost není předmětem zájmu těch, kteří války a krize plánují. Tito lidé zatím netuší, že jsou pro západ jen užitečnými idioty (zde).

Ale zatímco plánují tito lidé svou dovolenou v Alpách nebo u moře, své výlety do zahraničí, tak netuší, že jejich budoucnost je zcela zásadně ohrožena.

Speciálně zde v bývalém Československu je tak mrazivě úsměvné sledovat, že lidé mají méně obav než lidé ve Francii, Itálii nebo v Německu. Je to veliký paradox.

Toto pomýlení, toto okouzlení konzumem bude ale podle mého soudu brzo tvrdě potrestáno, trendy ekonomické, občanské (občanských svobod), dokonce hrozba veliké války, již uváděná do praxe novými zákony (vláda například žádá, aby nově mohla vyslat vojáky na zahraniční misi na 60dní i bez souhlasu parlamentu ČR, zde), to vše mluví jasně. Pštrosí politika občanů nepovede do bezpečí, ale přímo naopak ke zkáze. Strčit hlavu do písku s tím, že problémy našich sousedů v Evropě se nás netýkají, to bude mít drtivé dopady na tyto "konzumní experty".

A tak vítám rok 2023, jako jeden z posledních svobodných a mírových.

Není pochyb o tom, co se chystá, stojí to již přímo za dveřmi.

Příštích pět let rozhodne o budoucnosti Evropy.

 

Napsal jako svůj osobní názor

Pavel Sedlák