WORKSHOP DOBRUŠKA

UKÁZKOVÉ VIDEO Z GH4

18. 6. 2019

"Kamerový workshop" v Dobrušce patří k dlouholetým akcím fanoušků amatérského i živnostenského natáčení. Poslední patnácté pokračování — někdy jsou i vícekrát do roka — bylo v skromném obsazení, testovali jsme především gimbaly a limity mobilů (jako kamery).

Osobně jsem natáčel letmo (bez gimbalu i stativu) s mým "malým ale výkonným" miláčkem — Panasonikem GH4, v UHD 3840x2160, 25p.

Naopak kamarád Bob natáčel v pivovaru mobilem Samsung (30p, záběry jsem převedl do 25p zpomalením, aby nebyl ztracen žádný frame a pohyb byl zcela plynulý, zvuk jsem nepotřeboval), umístěným na gimbalu, další kamarád Karel snímal s kamerou Canon (něco jako XA10, HD 25p), ta bohužel poskytovala nejhorší kresbu i nejnižší kvalitu barev, technologie kráčí velmi rychle dopředu. Nakonec Jindra snímal s Panasonic G80, ze stativu detaily na židovském hřbitově.

Kombinací záběrů vznikl malý, ale plně profesionálně pojatý snímek - Tři vlastenci z Dobrušky.

Nádherný úvodní záběr obrazu Dobrušky (F. Kupka) vznikl z fotografie mobilem Samsung.

Hlavní pasáž snímku je snímána výhradně na GH4, malé limity se projevují ve scénách s vysokým kontrastem (šero místnosti vs. jasná okna), a pak za malého světla (viz sklepení s Mikve), což je daň za malou velikost čipu. Naopak vynikají je objektiv 12-35mm/f2.8, jeho kresba a vynikající kontrast i v krajích jsou v této cenové třídě prostě bezkonkurenční, výsledné UHD video 3840x2160 pak dovolí dělat při střihu v HD plynulé nájezdy, perfektní stabilizace (i když stabilizace optiky je velmi dobrá), kompoziční výřezy.

Prostě malý stroj s neskutečně kvalitními výsledky.

Úvodní celek pivovaru natočil Karel na Canon videokameru - hrany trpěly "šrafováním", kresba v plochách byla slabá, čistota barev o třídu níž.

Pasáž pivovaru poskytnula nejzajímavější výsledek workshopu - kombinace mobilu Samsung s lehkým gimbalem byla vysoce praktická — poskytovala stabilní záběry, v automatice ostření i clony, a i když na profi monitoru je vidět, kolik informace v obrazu mobil dohání "elektronickým doostřením", že hrany trochu žijí a vše působí "placatě" a nedá se to porovnat s výstupem GH4, tak čistota barev byla velmi dobrá a při pozorování výsledku, který je správně ustříhán, ozvučen a doplněn komentářem, běžný divák nezaznamená takový rozdíl, jaký jsem například já osobně čekal.

Bylo pro mě velikým překvapením, že jako lehká doplňková kamera například na snímání za chůze a podobně je pro živnostníky v nízkonákladu dobře využitelná. A když kameru Bob zvedne nad hlavu, zdá se, že na natáčení byl i jeřáb .-) .

Nakonec Jindra snímal Panasonic foťákem střední třídy (něco jako G80?) na židovském hřbitově ze stativu, detaily s přeostřením (ty s mobilem opravdu nevyrobíte .-) ). Bob pasáž hřbitova doplnil kombinací gimbal+mobil o nějaké širší záběry, ty jsem asi dva využil (v úvodu i závěru filmu, v pasáži hřbitova).

Využil jsem také mnoho fotografií z mobilu.

Tři vlastenci.

Zásadní pro vytvoření "uceleného dojmu" dokumentu Tři vlastenci z Dobrušky bylo "zpětné" vytvoření pomyslného scénáře, tedy společného jmenovatele — tématu — snímku.

Postavy samy nabídnuly hlavní spojovací linii, tady nebylo o čem přemýšlet.

Zajímavý obsahový "doplněk" poskytnula pasáž synagogy a rituální očistné koupele mikve (zbaví hříchu při slavnostních událostech), a hlavně poznámka z Bible "cti otce svého a matku svou" - celkem vhodně to doplnilo tři vlastence, fotografie z jejich dětství a mládí (cti otce, matku, a vlast svou).

Středověká vsuvka přinesla trochu hororovou pasáž, zdůraznění tvrdých trestů ale dokresluje "tvrdost života", krátká zmínka o válce Rakouska-Uherska s Pruskem v r.1866 pak přinesla pěknou poznámku o "odhodlání se nepříteli postavit". Docela slušná morální výbava dává nahlédnout, v jaké etice chování dříve lidé vyrůstali, což je dnes velmi zajímavé.

Záběry různých prostředí bylo třeba "obsahově propojit", k čemuž posloužily pečlivě připravené doprovodné komentáře, kdy jsem čerpal informace z audia hrubých záběrů (od průvodců), z videa ze záběrů vystavených textů, z wikipedie (pro doplnění). Dvě chyby se stejně vloudily - Alois Beer se nečte "bír" ale "bér", a předloha románové postavy F. L. Věk se nejmenuje "F. L. Hek", ale František Vladislav Hek - no, to se stane (Věk v románu byl Ladislav). Kdo najde třetí "přebrept", může si gratulovat .-) .

Pro kvalitu obrazu se ukázaly zásadní skvělé stabilizace v DaVinci, Avid MediaComposer je sice pro střih složitějších dokumentů pro mě osobně nenahraditelný, ovšem "tracker" má tedy bohužel mizerný.

Exportoval jsem asi 90% záběrů jako sekvence TIFF HD (s úrovněmi barev full range 0-1023, takže u záběrů s přepaly jsem nejdřív zatáhnul jasy, aby nebyly při exportu oříznuty), DaVinci sekvenci sám rozstřihal, záběr po záběru jsem pak provedl stabilizace, s nutnou kontrolou výsledku ve full screen zobrazení, případně úpravou parametru "tuhosti" stabilizace, exportoval jsem rovnou do Avid kodeku DNxHD185x, 10bit, HD25p.

Výsledky stabilizace byly famózní. Jediný záběr, který stabilizovat nešlo, je detail "točící se koule" s odrazem náměstí - je to poslední záběr filmu.

Převod do full range úrovní (color levels) pro YouTube byl trochu problematický, některé záběry vyšly po exportu na YT až příliš tmavé, jasy zase místy trochu "vypálené" (viz pasáž o Kupkovi - okna vedle obrazu), takže jsem z Avidu exportoval dvakrát, novou upravenou verzi "o vous" měkčí (na TV byl výsledek OK, ale na PC monitorech by to sneslo pořád i měkčí verzi). Dynamiku zvuku jsem upravil zvukovým mixem (ve prospěch komentářů), nakonec normalizací dle R128. Zásadní byl i výběr vhodné hudby.

Výsledek mě osobně zaujal v tom, že i letmé snímání a kombinace několika výrazně odlišných typů kamer dovolí vzniknout vcelku serioznímu dílku.

Posuďte sami, délka je 11minut. Reprezentuje asi tak tři dny práce v postprodukci (včetně příprav komentářů, mixu zvuku a drobných korekcí obrazu, rychlého zvládnutí práce v DaVinci ver.14, hledání úvodní koncepce při chybějícím scénáři, drobné úpravy komentářů po složení celku, tvorbu titulků, renderů, atd...)

V závěru je jako bonus navíc i několik fotografií z krátké návštěvy promítací kabiny místního digitálního kina, které dřív bylo vysoce kvalitní - promítalo filmy i s rozměrem pásu 70mm! Digitální projektor kina začínal v HD kvalitě, brzo snad už ve 4K.

Naše "workshopová skupina" je pak zvěčněna na pamětní fotografii.

My se na WS nikdy nenudíme - zažili jsme natáčení v mrazu se 13 kamerami na Austerlitz (s akreditací a kamerou přímo v bojovém v poli, s kameramanem v kostýmu, bylo zde mnoho jezdců na koních a docela místy nebezpečno), také jsme zažili WS s několika drony létajícími nad církevním shromážděním (nikdo neprotestoval, všichni si mysleli, že to zařídil "ten biskup z ciziny" .-) ).

Takže workshopům zdar, příští bude na podzim v Brně u pana Jelínka, který workshopy (spolu s firmou Canon) vždy zásoboval zapůjčenou novou technikou. Info naleznete na stránkách jeho obchodu s kamerami - videokamery.cz).

JEDNODUCHÝ TEST NOVINKY FIRMY CANON

- LEHKÉ REPORTÁŽNÍ KAMERY XF405.

23. 2. 2018

Canon XF405 bez sluneční clony (vlastní foto).

Kamera XF400/405 (ta druhá má navíc SDI-OUT) poskytuje snímání UHD obrazu v snímkové rychlosti 50P,

v HD režimu nabízí čtyřnásobné kontinuální zpomalení (100FPS uložené bez zvuku jako 25p klip).

Čip o velikosti 13.2 x  8.8mm s 13.4MPx (z toho 8.29 použitých pro obraz UHD) nabízí velmi solidní

dynamický rozsah snímání velkých kontrastů (800% s Wide Dynamic Range gammou), což je

hlavním bonusem této kamery, spolu s dostatečným rozsahem objektivu s 15x přiblížením

(na wide ohnisku v přepočtu se solidní 25mm širokoúhlostí), kamera má tři vestavěné ND filtry.

Vlevo vynikající rozsah jasů až 800% (horizontální osa) s WDR gammou (červená křivka).

Vpravo možnosti optiky, 25.5mm je základní širokoúhlost (lze ji rozšířit až na 20.4mm s dokoupeným wide adaptérem) a 382.5mm standardní tele rozsah, v HD až 765mm (crop čipu lze nastavit v menu), v obou případech lze ohnisko prodloužit dokoupením tele adaptéru, pak jsou ohniska v přepočtu 573.8mm v UHD a až 1147.5mm v HD (to i s využitím rozšířeného zoomu dík "crop snímání" čipu).

Vynikající dynamický rozsah WDR gammy, printscreen záběru kamery z Ediusu z testu v ostrém protisvětle, vynikající výsledek, do černé je stále "vidět" (záběr z XF405 je bez jakýchkoliv postprodukčních úprav). Při použití WDR gammy je minimální možný gain +9dB.

Objektiv lze v HD režimu navíc přepnout do "rozšířeného zoomu" (dík "crop" režimu snímání čipu), kdy přiblížení vzroste až na 30x hodnotu (v přepočtu 765mm). A pokud byste dokoupili tele-předsádku výrobce, pak vzroste na opravdu v přepočtu úžasných 1147.5mm.

K tomu XLR vstupy pro zvuk, zebra, možnost přenášet výstup na net s pomocí LAN (po free upgrade firmware), také získáte velmi solidní opticko-elektronickou stabilizaci a "dual pixel" autofocus (Canon technologie pro rychlé ostření) navrch.

Záznam probíhá na dvě levné SD karty, v kodeku long-GOP s efektivně úsporným dat. tokem 150Mbps v UHD.

Co víc si přát, ale jaké jsou praktické zkušenosti s kamerou?

Kameru jsem dík laskavosti českého zastoupení firmy Canon mohl důkladně vyzkoušet, verze firmware 1.0.0.0.

Je možné, že jde o předprodukční model (finální výrobek tak může mít některé funkce vyladěné).

Jak jistě už víte, tak počet bodů na čipu jasně říká, že jde o snímání 1x 3840x2160 bodů (8.29mil bodů), tedy jde o nízko-nákladové provedení snímání (v této cenové kategorii jiné ani neexistuje), barvy jsou do potřebných 3x3840x2016 (24.88mil bodů) dopočteny (což u UHD kamer díky vyššímu počtu bodů jde lépe, než u HD kamer).

Druhým limitem čtyřnásobného zvýšení počtu bodů na čipu (proti HD je rozměr obrazu dvakrát větší jak v horizontálním tak ve vertikálním směru) je logicky menší fyzická velikost jednotlivých pixelů - světlo citlivých bodů čipu, což má vliv na snímání velkých kontrastů a hlavně na snímání za malého světla, kdy barvy výrazně "vadnou".

Vlevo XF405 s vyklopeným hledáčkem, vpravo EOS cine-kamera C100 s malým NinjaStar rekordérem na ručce.

K XF405 lze připevnit objímku pro mikrofon (Sennheiser K6+ME64 se do ní ale nevejde, je pro tento mic příliš úzká).

Například HD kamera C100 snímá na čipu o rozměru 24.6 x 13.8mm asi 9.86MPx (8.29MPx ef.), což znamená, že snímá 4x1920x1080 bodů (2x zelenou, 1x modrou a 1x červenou, nic nedopočítává), přičemž jejich rastr (zanedbáme-li velmi malé mezery) je vynikajících 6.4µm. To dává vynikající výsledky v lowlight, zvlášť při použití světelné optiky (F1.5-2.2) a externího rekordéru s kvalitním záznamem (ProResHQ, I-frame only, cca 185Mbps), každé políčko je pak komprimované samostatně (ne po skupinkách GOP) a to s dostatečným datovým tokem.

Pokud kamera XF400/405 snímá 4x větší počet bodů pro UHD obraz 3840x2160 na skoro o polovinu menším čipu (proti C100) 13.2 x  8.8mm, navíc s více body pro lepší stabilizaci (13.4MPx), pak je logické, že výsledek je dílem "mnoha elektronických výpočetních kouzel", než čistě prostého snímání, což se se musí projevit za malého světla nižší kvalitou barev, a při vyšší komprimaci záznamu pro UHD obraz logicky dojde i k více kompresním artefaktům u složitých scén s mnoha detaily v pohybu - ale to už je holt cena za "laciný" UHD obraz/kameru, tak to mají všechny UHD kamery této třídy.  

Ale tím to nekončí, výslednou "už tak nižší" kvalitu snímání světla na čipu UHD kamery XF400 nakonec vydělte ještě dvěma, protože kamera XF400 nesnímá "klasických" 25 obrázků za vteřinu, ale nově (a rozumně, pro nový distribuční kodek H265) 50 obrázků za vteřinu, takže o to kratší čas má kamera na zachytávání světla.

To je už docela "mazec", co?

Dvakrát menší čip a dvakrát (a při zpomalení dokonce čtyřikrát) rychlejší skenování čipu.

Vynikající rozsah optického přiblížení (15x) a velmi dobrý lowlight UHD 50p s pěknými barvami mozaiky - taková je praxe s kamerou XF400.

Jak to může dopadnout v praxi?

Samozřejmě za malého světla (i dík relativně málo světelnému objektivu, na wide cca F2.8, na tele cca F4.8) toto vše kamera dohání ziskem / gainem (elektronickým zesílením signálu v obrazovém procesoru kamery), což samozřejmě musí zvýšit i šum v obraze. U WDR gammy je minimální možný gain +9dB (nelze nastavit nižší).

Jedinou obranou těchto nových "levných" UHD kamer jsou tak logicky (vynikající) dešumátory.

A ony jsou opravdu vynikající, i když logicky nemůžete čekat za opravdu extrémně malého světla tak dokonalé výsledky, jako u HD kamer s dvakrát větším čipem a dvakrát delším snímacím časem (25p namísto rychlejšího 50p).

Nabízí se tady snížit snímkovou rychlost na 25p a přizpůsobit styl snímání scény (nedělat prudší pohyby kamerou).

Praktické testy tak dopadly zcela podle těchto teoretických očekávání.

Zásadní pro kvalitu obrazu je kvalita optiky kamery.

A ta je velmi dobrá, ale nejde o "parfokální" optiku, zaostřit na tele konci neznamená, že po změně ohniska zůstane stále zaostřeno na stejnou část scény. Ale rozsah trafa je vynikající (15x) a výsledky se mi líbí (zatím pouze na HDTV plazmě, doma jinou TV zatím nemám).

Pokud požadujete, aby při přibližování trafem světlo "neubývalo" (dík změně světelnosti optiky z F2.8 na 4.8), pak v manuálním režimu expozice (M) nastavte clonu na F4.8 - při nájezdu zoomem na detail pak bude mít objektiv konstantní světelnost.

Při snímání můžete používat pomocné "značky" na LCD - "hladinu" a "mřížku", bohužel pomocné linky pro cinemascop rozměr obrazu (kdy v postprodukci přidáte masku nad a pod aktivní část obrazu) chybí.

Velmi dobrá kresba detailů optiky XF405 za dostatku únorového slunce. Objektiv netrpí chromatickou aberací, respektive je dobře zkorigovaná.

Hlavním pozitivním překvapením této kamery je ale jednoznačně velmi dobrá věrnost barev.

I když jsou dopočteny z jedné matice 3840x2016 bodů, tak kvalita výpočtu (a hlavně celá "colorometrie" kamery) byla opravdu vylepšena. Ověřil jsem to na barevné tabulce (automatické nastavování barev bude fungovat v závislosti na konkrétních světelných podmínkách, většinou je ale viditelně horší, než nastavení barev Kelviny).

Všechny barvy jsou velmi přesné (včetně často problematické cyan barvy, jdoucí dříve často do modra), vyvážení barev v Kelvinech je také vynikající - bezchybné (není třeba vážit barvy na bílý papír, stačí nastavit odhad teploty barev v Kelvinech), výsledek je při použití WDR gammy velmi věrný.

Prakticky lze prohlásit, že kromě snímání např. za mlhy (kde je opravdu velmi nízký kontrast snímané scény) lze WDR gammu prohlásit za hlavní gamma křivku pro snímání s touto kamerou. Přepínal bych zcela ojediněle u scén s velmi nízkým kontrastem (mlha, kouřmo, apod.).

Dynamický rozsah je naprosto vynikající i v silném protisvětle, "do černé" (do tmavých částí scény "ve stínu") je vidět, přechody do přepalů jsou bez rušivých vad a celkový dynamický rozsah je opravdu skvělých 800%.

Zlepšené barvy a dynamický rozsah kontrastů jsou největším pozitivním překvapením XF400.

Velký dynamický rozsah snímaných kontrastů XF405, printscreen z Ediusu.

Test XF405 - printscreen z Ediusu.

Takže v rámci své cenové třídy je kamera (samozřejmě s jistými limity za malého světla) dobře použitelná.

Displej kamery je sice dotykový, ale lze vše ovládat joystickem menu (v zadní části kamery vlevo), clonu, čas a zisk nastavíte naopak točítkem vpředu, viz obrázek uprostřed níže.

Test XF405 - manuální režim zapnete u skvěle fungující kolébky zoomu (obrázek vlevo), točítko na druhém obrázku ovládá clonu (iris) nebo čas závěrky (shutter) nebo zisk (gain), přepínáte tlačítkem CUSTOM vedle točítka (delším přidržením tlačítka nabídne točítko výběr dalších funkcí), na třetím obrázku vidíte nabídku ovládání (schovanou pod názvem "FUNKCE" na obrazovce LCD), tady vidíte volbu nastavení barev na Kelviny, vlevo nad lištou je detail nastavení.

Manuální focus (nebo zoom, ale tady ovládání trpí velkou setrvačností servo-pohonu) ovládáte velkým prstencem objektivu (směr otáčení a rychlost reakce lze zvolit v menu), přepnutí "Automat (AF) / Manuál (M)" najdete na dobře provedeném i dobře umístěném tlačítku vlevo od displeje, tam také lze na druhé tlačítko "namapovat" funkci "zvětšení náhledu" na displeji ("lupa"), pro lepší kontrolu manuální ostření.

Test XF405 - na obr. vlevo je nastavení WB - Kelvinů, uprostřed volba "zebry" (100%, 70%, OFF), vpravo volby expozice (M = manuál), následují klasické volby priority času nebo clony (poslední volba "P" dovolí používat automatiky, při přístupu k mnoha funkcím, které v plně automatickém režimu kamery, nastaveném přepínačem u kolébky zoomu, nejsou dostupné), druhá a třetí řádka jsou automatické expoziční režimy (sport, bodové světlo, portrét, pláž a sníh, atd.).

Vše je velmi intuitivní, s výjimkou tlačítka zvětšení náhledu, které je u tlačítka spouště nahrávání umístěné příliš vysoko a je navíc provedením "hmatově "neviditelné".

Naštěstí lze tuto funkci namapovat na tlačítko č.2 na LCD displeji (vlevo od displeje). První tlačítko slouží k přepnutí manuálního a automatického zaostření (zablokování autofocusu, velkým prstencem pak ostření ovládáte), druhé pod ním slouží původně silné dočasné stabilizaci přezdívané "hřebík" (při snímání vzdálených statických detailů dlouhým ohniskem přidržíte tlačítko nebo přepnete stabilizaci tlačítkem - to lze nastavit v menu - a po tu dobu se obraz elektronicky výrazněji zklidní; při této stabilizaci ale nelze nijak švenkovat, pohyb by byl výrazně cukavý). Ale tuto funkci prakticky příliš často nevyužijete - proto je vhodné sem umístit "lupu" pro manuální ostření UHD (4K) obrazu, protože v původním umístění (tlačítko u spouště záznamu) je prostě nepoužitelné (viz dále).

Druhou výtkou z netu je prý obtížně přístupné tlačítko pro uvolnění baterie pro rychlou výměnu při natáčení, prý koliduje s destičkou stativu a prý nelze baterii na stativu vyměnit bez sundání kamery a sejmutí destičky.

Mám stativ Manrotto s hlavou 701HDV a tam takový problém prostě není, destička končí před tlačítkem a baterii tak vyměníte rychle i s kamerou na stativu, viz následující obrázek. Takže pozor na typ stativu, který používáte.

Tlačítko uvolnění baterie je ve spodku kamery, u stativu Manfrotto s hlavou 701HDV žádný problém jak vidno s výměnou baterie není.

Kamera má standardní nastavení zvuku, viz obrázek níž, akorát objímka (na obr. není osazena) je pro Sennheiser mikrofon příliš úzká, přitom ale konstrukce je obdobná jako u C100. Asi výrobce chce, aby zákazníci nakupovali jeho firemní mikrofony? U takto drahé kamery to myslím není dobrý nápad, obchodně to pár lidí spíš asi odradí.

Vlevo standardní ovládání zvukové části, vpravo XLR vstupy pro mic (nad ně se montuje úchyt pro externí mic, je součástí základní dodávky), pod nimi jsou otevřená dvířka pro vkládání dvou záznamových SD karet, jejich cena není nijak vysoká, což je kladem kamery.

Vyspělé funkce (dálkové ovládání mobilem a tabletem s Canon aplikací) jsem nezkoušel. IP streamování bude dostupné zdarma po upgrade firmware z kraje roku 2018. Kamera poskytuje i možnost snímat za úplné tmy, s pomocí IR filtru (zapnutí je pod displejem na těle kamery), výkonný přídavný IR reflektor je na ručce (předchozí model kamery GX10 asi tuto funkci nemá, ale neověřoval jsem to).

Vlevo nešťastně umístěné tlačítko č.5 ("lupa", je příliš vysoko a hmatově navíc velmi nevýrazné), vpravo LAN konektor, HDMI a USB, SDI-OUT má pouze model XF405 (XF400 nikoliv).

U výstupu HDMI (XF400) nebo SDI (XF405) můžete v menu zapnout ovládání záznamu pro externí rekordér (bude se automaticky zapínat záznam), také lze zapnout vložení TC (pozor ale na režim zpomalení, nastudujte manuál), ale i když je protokol SDI nominálně 10 bitový, ve specifikaci se dočtete, že procesor kamery pracuje v 8bitech.

Takže výstup pro externí rekordér bude sice výrazně kvalitnější než interní záznam (dík lepší komprimaci), ale vzorkování zůstane 8bitové. WDR gamma ale s 8bit vystačí, nevidím toto omezení (chránící asi vyšší modely) jako nějaký problém.

Kamera je vybavená jak standardní kulatou krytkou objektivu, tak sluneční clonou se zabudovanými "dvířky" krytky objektivu, takže nehrozí ztráta "klasické kulaté" krytky a taky manipulace je celkově komfortnější.

Kamera váží pouze asi 2kg, což dovoluje pohodlné natáčení z ruky, ale doporučím malou hrudní opěrku, protože NIKDY A NIKOMU nevěřte, že vyspělé automatiky - ostření, stabilizace, expozice - jsou "všemocné".

Opravdu nejsou, i když obdivuji stabilitu záběrů na TELE konci optiky, na WIDE ohnisku se chvění projevuje paradoxně povšimnutelněji - opěrku určitě uživíte. Ale nízká hmotnost kamery je pozitivní.

To samé platí pro autofocus, stačí aby někdo prošel přes scénu a při užším úhlu snímání automat povšimnutelně (fyzikálně zcela logicky) "dýchne" - i když tady přeostřením na objekt v popředí. Je to rušivé, přepnutí focusu (ostření) do manuálu je při vyklopeném LCD snadné.

Hledáček se zapne po vysunutí, pak ho lze i naklopit. Výdrž baterie také nesmíte přeceňovat, určitě si pořiďte minimálně dvě náhradní + externí dobíječku (není v základní dodávce), nabíjení trvá poměrně dlouho.

Větrák ponechte za běžných teplot v nastavení "automatika", pokud teplota okolí dovolí, pak bude při záznamu vypnutý, v pauze nahrávání se automaticky zapne. V tichém prostředí totiž může být slyšet.

Kamera v menu umožní zálohovat nastavení MENU, jedinou reálnou vadou je tak pouze chybějící LANC konektor, pro připojení "palce" pro snadné ovládání zoomu ze stativu. To bych vytknul, i když ovládání kolébky je opravdu skvěle vyladěné, ovládání "palcem" chybí a je tak jedinou vadou výbavy kamery (kromě velikosti uchycení mikrofonu).

Nijak upravený obraz (pritnscreen Edius) z XF405 s WDR gamma ukazuje, že je třeba při použití WDR gammy mírně "podcloňovat", aby jasné plochy nebyly víc "odbarvené" (v horní části gamma křivky je velký záhyb, proto je dobré trochu podclonit).

Věrnost barev je ale velmi dobrá a při úpravách v počítačové střižně si můžete s obrázkem ještě "pohrát". I když z důvodu ochrany vyšších modelů je procesor kamery (podle specifikace) pouze 8bitový (256 úrovní), ale v této cenové třídě nejde o nic zvláštního.

Na záznamovou kartu o velikosti 64GB se vejde asi 55min UHD záznamu (150Mbps), asi 4hod HD (35Mbps).

Baterie v dodávce vydrží v reálném provozu asi 2hod používání (záleží na teplotě, četnosti zoomování, atd.).

Jas LCD (nezávisle i hledáčku) lze v menu přepnout na jasné "podsvícení" pro viditelnost na slunci, je zde i plynulá regulace jasu, hledáček má korekci dioptrií.

Cenově jsou zatím modely XF400/405 spíš dražší, to už je obchodní politika firmy Canon.

Je na vás, zda poměr výkon/cena kamery F400 bude pro vás dostatečný, ale čistě technicky - s drobnou výjimkou za opravdu velmi malého světla (a chybějícího LANC konektoru) - je kamera zatím vynikajícím představitelem své třídy, tedy kamer pro nízkonákladový dokument, případně nízkonákladové zakázky drobných živnostníků.

Mohu XF400/405 technicky vřele doporučit a osobně si i klidně několik let počkám,

až bude (pro mě osobně) příznivá i cena.

Napsal Pavel Sedlák.

Nijak upravený obraz z rychlého testu XF405 "z ruky", hrubé záběry UHD 50p, žádné korekce barev (ojediněle pouze malá stabilizace).

Při zpomalování jsem u jednoho záběru asi špatně zaostřil.

Rough footages UHD 50p from Canon XF405, no colors correction (only minor stabilization).

NOVÁ KAMERA CANON EOS C200 S 4K/UHD 50p

DOKONCE S 10BIT LIGHT RAW (4K 50p) A S 12BIT LIGHT RAW (4K 25P)

NA INTERNÍ KARTY (CFast 2.0, 64GB = cca 6min záznamu).

( aktualizace 23.7. - stručný popis konkurenčních modelů, 25. 7. doplněna pasáž o šumu rawu )

Díky laskavosti českého zastoupení firmy CANON jsem měl možnost si vyzkoušet předprodukční verzi této zcela nové nástupkyně úspěšné cinema kamery nižší třídy - v předchozí verzi EOS C100 a EOS C100 mark II, která zdatně konkuruje vyššímu modelu EOS C300 mark II (nejvyšší model EOS C700 přitom vyhoví i těm nejvíc náročným filmovým produkcím).

Vlevo je model C200, vpravo předchozí model C100 mark II. Viditelným rozdílem je hlavně lepší umístění displeje (je připojen kabelem, lze umístění měnit), a pak o něco delší tělo. C100 mark II měla navíc dva interní mikrofony (na špici "držadla"), C200 tyto mikrofony již nemá.

OCHRANA VYŠŠÍHO MODELU EOS C300 MARK II.

Jak už popsali zahraniční recenzenti (ve videích na YT), tak hlavní ochranou vyššího modelu C300 mII jsou především kvalitnější interní kodeky "pro běžný záznam" (tedy nikoliv v raw), kde pro HD 50p a UHD 25p poskytuje EOS C300 mark II canon kodek XF-AVC (na bázi H264, podobně jako konkurenční Sony kodeky XAVC) se 16bit i 24bit záznamem zvuku (C200 jen 16bit) a pro obraz záznam v intra verzi kodeku s datovými toky 410 - 225 -210 - 110Mbps (dle rastru obrazu a FPS), navíc k tomu oblíbený úsporný long GOP 50Mbps, zatímco C200 nabízí pouze long GOP verze s max dat. tokem 150Mbps (UHD50p), a 35Mbps (HD50p), záznam lze provádět duplicitně na obě karty současně, pro získání větší bezpečnosti záznamu (zálohy) nebo pro ušetření času při průběžném kopírování dat z kamery.

Pro 2K a HD režim kamery (s max 25 FPS) je u C300 mark II záznam v YCC422, 10bit, což je opět hlavní ochranou tohoto modelu, neboť běžný (ne raw) interní záznam C200 poskytuje pouze YCC420, 8bit (a RAW nelze nahrávat kontinuálně, neboť je tu jen jeden slot pro kartu).

Je tu i režim "double slot" pro nahrávání raw, pak lze na SD kartu současně k raw na CF kartě nahrávat "offline PROXY kvalitu" (pro snadný střih raw záběrů, které se nakonec jen "přelinkují" ve střižně na sestřih z low resolution souborů), s max dat. tokem 35Mbps (rastr 2k nebo HD).

Vlevo: Atomos Ninja Inferno umí z HDMI výstupu nahrát až 4K/UHD 50p/60p. Vpravo: rozdíl mezi UHD/HD (pro TV 16:9) a 4K/2K (pro kina). Pozor ale na rozdíly ve výstupech C200 pro HDMI vs. SDI OUT, rozdíly najdete v přehledné tabulce ZDE (obrázky Canon USA a fy Atomos).

Takže obdobně jako u modelu C100 (vs. vyšší C300), i tady můžete získat více, pokud pro záznam využijete kvalitní externí rekordér, například Ninja Inferno (i pro záznam UHD 50p, nejen UHD 25p), ovšem samozřejmě to má své cenové důsledky (řádově 40 - 50 tisíc CZK navíc).

Další rozdíly mezi C300 mark II a C200 naleznete ve výbavě, přípojných místech, v provedení, počtu slotů (např. C200 má pouze jeden slot na CFast 2.0 kartu, což neumožňuje kontinuální nahrávání v raw).

Ovšem vzhledem k velkému objemu dat rawu (1Gbps v novém mírně komprimovaném Canon raw light, tedy komprimovaném v poměru cca 1:3 až 1:5) mi jeden slot na CFast nepřijde osobně jako nějaké velké nebo seriozní omezení, raw je určený především pro připravené záběry, často svícené, kontinuální reportážní nahrávání do raw se prakticky nevyskytuje.

Každopádně Canon začleněním interního raw povýšil model C200 částečně na úroveň vyššího modelu C300, neboť poskytuje 10bit ve 4K 50p a 12bit ve 4K 25p (raw) a to interně, a navíc k tomu v HD50p výstup HDMI a SDI pro rekordér v 10bit 422, tedy externě. Ano, největší CFast 2.0 karta je 512GB, tedy "jen" 48minut záznamu raw (cena je ovšem solidní, 1300 usd zde), ale ne všichni zase potřebují tak velkou kartu.

Výstup z HDMI je pak při raw pouze v HD 422 10bit (pro rekordér i monitor, kde je možné aplikovat i LUTky), SDI nabízí i 2K verzi YCC422 10bit, také HD verzi YCC422 10bit.

Při interním záznamu v MP4 v UHD (150Mbps) je výstup HDMI:

- 3840x2160 YCC422 8bit (25p) nebo YCC420 8bit (50p),

nebo při omezení HDMI výstupu (v menu) na HD - YCC422 10bit (50p i 25p).

(SDI OUT poskytuje pro UHD 50p i 25p pouze HD výstup 1920x1080, YCC422, 10bit)

Při interním záznamu v MP4 v HD (1920x1080, 35Mbps) je výstup HDMI:

- 1920x1080 YCC422 10bit - při omezení HDMI výstupu v menu na HD (*pro zpomalení pak 8bit 422)

(SDI OUT poskytuje HD 1920x1080, YCC422, 10bit, a to asi i při zpomalení)

Víc viz tabulka v sekci "Wide Range of Connectivity Options" na Canon US - zde.

Zkoušel jsem při UHD 25p snímání a interním záznamu současně nahrávat i HD 25p na externí rekordér NinjaStar, kupodivu vše fungovalo. Ovšem test jemného moaré odhalil, že pak je vhodné použít "edius antiflicker", který dokáže i "zapečené" soubory s letmým downconvert (DC) z UHD do HD "vyžehlit", s opravdu jen velmi nepatrnou ztrátou kresby (víc o tomto viz poslední blog o Canon XA10, hned níže).

POZN.: Test moaré provádím s pomocí klasické tabulky pro test rozlišení, akorát ji neumístím "předpisově" tak, aby vyplnila celý záběr kamery, ale tak, aby vyplnila jen část (tím se část horizontálních i vertikálních čárových vzorů dostane na kritické frekvence, které při převodu A/D způsobí moaré). Statický záběr by toho příliš neodhalil, takže s kamerou mírně pohybuji, vertikálně i horizontálně, což při kontrole záběrů na TV ukáže, jak kamera odfiltruje tyto vysoké nežádoucí frekvence nad limit rozlišení (u HD je to max. 960 lp - line pair - svislých párů čar "černá/bílá" pro horizontální rozlišení, ještě víc citlivý je vertikální směr, má menší rozlišení, pouze 540lp horizontálně).

Tato tabulka "workflow" pro C200 naznačuje pro běžné střihové SW (vpravo), jak s materiálem pracovat. Zajímavý je údaj pro "external output" (vlevo dole), který naznačuje rozdíly v HDMI a SDI out, tyto výstupy se ale v různých režimech snímání liší, někdy slouží i jen pro náhled. HDMI dává pro 50p FPS v UHD 420 8bit, zatímco SDI dává pouze Full HD, ale 422 10bit. O něco lepší je to v 25p FPS.

ZPOMALENÍ V HD

C200 navíc poskytuje i zpomalení 100FPS/120FPS (50p nebo 25p/60p nebo 30p), což pro snímkové rychlosti 50p/60p poskytuje dvojnásobné zpomalení, a pro záznam 25p/30p FPS dokonce čtyřnásobné zpomalení, s velmi dobrou kvalitou, jen s nepatrně zvýšeným moaré (kresba je nepatrně horší, ale u trikových záběrů dochází k tak výrazně pozitivnímu efektu pro diváka, že nepatrné zhoršení kvality prakticky divák nijak rušivě nezaznamená). Samozřejmě nejkratší čas závěrky je pak 1/100  (1/120 pro 60p), což vyžaduje dostatek světla. Zpomalení je možné pouze v HD režimu, a to při režimu snímání kamery 50p, 25p a 24p FPS.

Výstup z HDMI je při zpomaleném nahrávání 8bit 422.

HDR TV

EOS C200 poskytuje navíc i HDR obraz pro nové HDR TV (tyto obrazovky dokážou zobrazit High Dynamic Range obraz, tedy až 17 clon v 10bit, dle standardu Rec 2100 (zde), existují dvě provedení "optické transfer funkce", tedy PQ a HLG, aneb perceptuální kvantizace vs. Hybrid Log-Gamma (např. BBC snad používá HLG, ITU pak snad PQ kvantizaci, neověřeně něco o tomto např. zde).

Standardní TV přitom dokáží zobrazit rozsah pouze asi 6 clon (F-stop), a to pouze v 8bit (tedy s rušivým "proužkováním" - banding - na jednobarevných gradientech, například při záběru oblohy při západu slunce).

Tyto funkce jsem ale netestoval, nemám totiž HDR TV k dispozici.

CANON RAW LIGHT (1Gbps - 4K, 12bit a 10bit podle FPS - 50p, 25p a 24p)

Tento nový raw navazuje na předchozí "full raw" vyšších modelů, ale je mírně komprimovaný (1:3 až 1:5), datový tok je stále stejný - 1Gbps, což v praxi znamená, že CFast 2.0 karta s 64GB poskytne asi 6min záznamu (podle zvoleného režimu záznamu se doba může mírně lišit).

Dostupné jsou WDR a ITU709 gamma křivky, také Canon log a Canon log3 (Canon log2 u C200 ovšem nikoliv).

V tomto režimu může být znatelnější šum v obraze při vyšších ISO (řekněme nad 2000 ISO), na což předprodukční vzorek kamery (s ještě nikoliv definitivním firmware) upozorňoval přímo při navolení záznamu na CFast kartu, zobrazeným varovným nápisem. Měl jsem ale při testu vyššího ISO pocit, že při zvolení Quick Development v Canon RAW utilitě - viz dále - byl nakonec po převodu do DPX šum zcela v pořádku, srovnatelný s běžným režimem. Pro přesnější posouzení musíme ale počkat na final firmware předprodukčního vzorku kamery, měl by být dostupný během asi tří týdnů.

* POZN.: Ohledně "rozdílů" v podání šumu (raw vs. long GOP) doporučuji nezapomenout na zásadní fakt - rozdíl mezi "long GOP" verzí záznamu s nízkým datovým tokem - např. AVCHD - versus záznamu "intra-frame" (každý snímek je komprimován samostatně) s vysokým datovým tokem - typicky pro HD 25p nebo 50i cca 185-200Mbps, pro UHD 25p 400-500Mbps, pro UHD 50p 700-1000Mbps.

Ten zásadní rozdíl spočívá ve faktu, že u long GOP verzí je šum pouze na I-framu, zatímco u dalších (B nebo P rozdílových snímků ve skupince GOP - Group Of Pictures) už nejde o šum, ale o kompresní artefakty - viz níže detailní obrázky u článku o NinjaStar rekordéru, kde je detailní porovnání se zvětšením.

Výsledkem tohoto faktu jsou dvě věci - zaprvé kompresní artefakty u "long GOP s nízkým bitrate" nelze "odšumět" denoiserem (dešumátorem), protože to není u B a P snímků šum, a zadruhé "šum" je díky střídání I a P,B framů "pocitově" nižší, je zamaskovanější ("rozmazanější", on to prostě částečně není šum, ale spíš ty kompresní artefakty, viz zvětšeniny níže).

Z článku níže - test NinjaStar rekordéru: "Při 400 procentním zvětšení už každý vidí, že AVCHD je optimalizované "pro oko a sledování" (tzv.distribuční komprese), zatímco ProRes HQ je optimalizovaný pro "profi" zpracování.

Vlevo AVCHD s jasnými kompresními artefakty (komprese long GOP s nízkým datovým tokem), vpravo ProResHQ (422, I-Frame only). Malý šum v obraze vpravo ničemu nevadí, u 8bit kamer je naopak ku prospěchu, neboť omezuje banding (proužkování) u jemných jednobarevných gradientů. U kamery C100 jsou navíc vynikající dešumátory, takže pokud nastavíte NR +3, dosáhnete záznamu "bez viditelného šumu" i při vyšších ISO nad 2000 (např. NR +4 podle mě už čistí příliš).

TIFF snímky, zde AVCHD, zde ProResHQ

Naopak u I-frame only (intra-frame) typu komprese je šum u každého snímku "opravdu šum" (a lze ho díky tomu skvěle snížit pomocí kvalitního dešumátoru), což  ale také "pocitově" vypadá, že je zde vyšší míra šumu v obraze.

Skvěle na tento šum zabírá interní Noise Reduction přímo v kameře (Custom Profile, tam u C200 povolit "other setting", NR +3 je ideálním kompromisem mezi viditelným snížením šumu, při zachování detailů v plochách, tedy detailů s nízkým kontrastem), viz více o tomto níže článek a video ukázka "Test dešumátorů C100", tam se zaměřte na ukázky od cca 19.min - zde (na vyšší ISO4000 s 25p fps), a hlavně na tamní odkazy na TIFF snímky, zde NR0 (ProResHQ), zde NR+4, které si uložte a přepínejte mezi nimi, rozdíl uvidíte velmi dobře (večer, jde o tmavší záběry, na denním světle budou rozdíly na běžném monitoru prakticky neviditelné).

Laiky právě na toto upozorňuje onen varovný nápis při přepnutí na raw režim, záznam na CFast kartu (kdy je interní NoiseReduction v procesoru kamery vyloučena), ale podtrhněme také, že nešlo o final verzi firmware kamery C200.

CINEMA RAW DEVELOPMENT - utilita pro PC i MAC, poskytuje správu raw souborů a jejich úpravy, a okno pro export do DPX (na PC) a ProRes (na MAC). Jeden soubor DPX má pro UHD velikost asi 34MB, tedy 1sec záznamu má v UHD 25p asi 0.9GB.

K "rozbalení" Canon raw light potřebujete buď utilitu fy Canon CINEMA RAW DEVELOPMENT, která na PC nabízí převod (včetně úprav - jasu, navážení barev) do sekvence DPX, na MAC nabízí pravděpodobně i ProRes RGB444, případně potřebujete AMA plugin pro střižnu AvidMC (která by pak raw soubory měla načíst přímo jako video, nikoliv sekvenci obrázků, což pak vyžaduje výkonný HW), ten jsem ale neměl možnost odzkoušet, protože podporuje střižnu AvidMC verze 8.5 a vyšší (a já mám střižnu Avid MC 8.4.4).

Datová náročnost je samozřejmě velká, jeden frame aneb jeden soubor DPX má pro UHD cca 34MB.

Takže jedna vteřina v 25p FPS odpovídá cca 0.9GB dat.

Canon raw plugin 2.0 pro AMA (střižna Avid MC) podporuje nově i "Canon raw light" soubory.

Převod raw souborů pro UHD50p je časově náročný, proto možnost načíst canon raw light přímo do střižny s pomocí AMA pluginu by ušetřila množství času a nabízela by se možnost konverze do běžných video kodeků střižny. Pokud máte střižnu na platformě Apple (MAC), pak vám plugin nabídne asi i export do ProResRGB444.

(*AMA: Avid Media Access - pluginy vyráběné společně s výrobci kamer pro bezproblémové načtení souborů ze záznam. karet různých kamer přímo do BIN střižny AvidMC.)

Pár ukázek z nabídky menu utility Cinema raw development:

Původní canon raw light data z karty CFast 2.0, zde už zkopírovaná na pevný disk.

Data po převodu do DPX sekvence, současně utilita vyrobí i čtyři WAV zvukové soubory (pro A1-A4) přesné délky.

CINEMA RAW DEVELOPMENT - vlevo nahoře je možnost zvolit QUICK DEVELOPMENT proces.

Output setting bohužel na PC export ProRes RGB444 nenabídl.

Zato je tu možnost použít export do OpenEXR, tedy do barevného prostoru ACES 1.0.

Zde vidíte možnosti rasterů - rozlišení. 4096x2160 je označeno "letterbox", což znamená jen tolik, že 4K v DC (Digital Cinema) nemá přesně tento rozměr, vertikálně je o malý kousek menší (méně než 2160), a rastr je pro zpracování doplněn malým černým proužkem nad a pod videem, což se označuje "letterbox" (pokud jsou proužky černé na bocích, pak jde o "sidebox" - např. u 4:3 v rastru 16:9; pozor ale na crop, což znamená oříznutí - ztrátu obrazu v dané oblasti - např. ten rozměr 1920x1080 má poměr stran 16:9, malý kousek z obrazu po stranách 4K DC se odřízne - to je ale běžný postup a kameraman s ním počítá už při natáčení a do krajů nedává nic obsahově zásadního).

Rozměry v DC (Digital Cinema):

In 2K, for Scope (2.39:1) presentation 2048×858 pixels of the image is used
In 2K, for Flat (1.85:1) presentation 1998×1080 pixels of the image is used

In 4K, for Scope (2.39:1) presentation 4096×1716 pixels of the image is used
In 4K, for Flat (1.85:1) presentation 3996×2160 pixels of the image is used

- Je zřejmé, že kamery snímají obraz spíš na "plný rastr" 4096x2160 s přesahy, ale při snímání záleží na zvoleném poměru stran - kameraman se řídí guide "rámečky" na LCD kamery pro správnou kompozici důležitých oblastí (v obraze tak nejsou černé proužky nad a pod - to jen, když 4K obraz vložíte do 16:9 timeline - přesah je vyplněn obrazem, název "letterbox" ale zůstane; doporučím zde můj videokurz, kapitolu TV základy).
 

Zde vidíte možnosti volby Color Space (barevného prostoru) pro převodu z rawu - volba záleží na tom, v jakém barevném prostoru budete záznam zpracovávat - pro TV UHD je to BT.2020, ovšem pouze pokud ho kamera podporuje, jinak BT.709, P3 je pro DC. Cinema Gamut podporují vyšší modely kamer výrobce, ale názvy jsou u těchto spec. bar. prostorů čistě podle obchodního označení výrobců (každý to nazve trochu jinak a prostory se liší), naopak normované prostory výše platí obecně.

Barevný prostor = gamut (kolik tónů barev dokáže kamera při snímání obsáhnout, pro HD je to "709", pro UHD "2020", víc zde).

A zde jsou možnosti volby gammy pro převodu z rawu (doporučím WideDR pro rychlé zpracování a Log3 pro grading, samozřejmě volba musí odpovídat nastavení kamery při snímání - jinak by došlo s vysokou pravděpodobností k oříznutí signálu).

Třetí záložka nabízí proxy soubory (DPX s nižším rastrem - nižším rozlišením)

BAREVNÉ PROSTORY A GAMMA KŘIVKY

Kamera C200 nabízí uspořádání spíš podle C300, než podle C100 předchůdkyně.

Takže například v nastavení color matrix není jako u C100 stejný název jako u gamma křivky (tedy např. gammu nastavíte na wide DR, a color matrix také), ale jsou zde nastavení podle C300 (viz obrázek níž):

Ukázka z manuálu C300 mark II (str.137), vidíte zde pojmy pro COLOR MATRIX jako "neutral, EOS original", které u C100 nejsou.

C200 má stejně pojmenovaná nastavení, a protože pro C200 zatím nebyl ke stažení manuál, tak jsem zvolil pro hlavní profil kamery (od výrobce preset BT.709, gamma WideDR) color matrix "neutral", stejně tak i pro Canon Log3.

Dokonce jsme nastavení porovnávali (s kolegou, který byl současně modelem i poradním hlasem) i na zkalibrovaném broadcast korekčním monitoru, ovšem jednak byly rozdíly velmi malé, a za druhé "neutral" plně vyhovoval, což jsem posoudil i doma na běžné plazmové TV.

Výrobce změnil i strukturu menu - proti C100 - ale přišlo mi to jen věcí zvyku (naštěstí lze listovat obousměrně, takže poměrně nešikovně umístěné menu FILES s profily, ač je zcela vespod nabídky, lze dosáhnout jedním klikem kurzorem - směrem nahoru, nikoliv dolů).

Menu barevných profilů nabízí jednak tři presety od výrobce (přímo se navolí "preset" BT.709 s WideDR gammou, preset log nebo preset log3), nebo si nastavíte a uložíte vlastní presety (až 20). Mně stačí asi 8 presetů, z čehož dva se týkají lowlight (NR +3) a jeden zářivek.

Osobně jsem ocenil velmi dobrý dynamický rozsah u WDR gammy, proti normální "709" gammě s knee (u WDR a log se knee neuplatní, i když ho máte v menu profilu nastavené na ON - zapnuto).

Postrádal jsem zde ale možnost Quick WB, která právě díky čtyřbodové matici (RGB + magenta) umožňovala velmi pohodlnou korekci zářivkového světla. Ale třeba jsem něco přehlédl, uvidíme.

C200 - Canon Log3 bez korekce barev (klikněte zde pro velký JPG), tady se světelným objektivem s F2 a ISO 2000-2500, UHD 25p.

(objektivy byly - Samyang 24mm/T1.5 a Canon 50mm/f1.4, oba s clonou kolem F2-2.2).

C200 - Canon Log3 s rychlou korekcí barev (klikněte zde pro velký JPG).

Barevné profily i podle testovací tabulky vypadají velmi přesně, i když v praxi jde WideDR trochu do červena, Canon Log s oblibou místo červené podává "cihlovou" červenou, naopak Log3 mi přišel velmi přesný.

Chválím, že základní podání cyan barvy je u všech tří v pořádku (a nikoliv namodralé jako dříve). Nejvěrnější barvy má samozřejmě normal 709 gamma (neutral matrix), ale má opravdu slabý dynamický rozsah, takže plně souhlasím s volbou výrobce, že WideDR gamma je základní gamma křivkou této kamery.

Barvy jsem vážil během testu bez problémů na Kelviny, podání barev mi přišlo zcela v pořádku.

ZÁVĚREM

Kamera se dobře používá, má velmi dobrý hledáček i displej, byť pro souhlasnost zobrazení s výstupem kamery jsem u obou musel snížit kontrast na hodnotu asi -32 (výrobce má stále asi pocit, že kontrastní displej láká zákazníky, ovšem tohle je kamera pro dokumentaristy nebo malé reklamní společnosti, pardon).

Kamera je trochu těžší než C100 mark II, ale velkým bonusem je umožnění raw záznamu, zpomalení a UHD v 50p, byť Sony FS5  a Panasonic GH5 jsou velkými konkurenty, především v otázce ceny, která je u Canon C200 jako obvykle zpočátku vyšší (u nás EOS C200 za 237.000,-Kč s DPH; C300 mark II za 367.00,-Kč s DPH).

Ovšem pokud vlastníte Canon skla, tak víte, že výsledný obraz je vysoce kvalitní, běžná reportážní kamera nemá vůbec šanci ani vzdáleně (!!) dosáhnout podobně uměleckého "cinema dojmu" obrazu, který vzniká díky velkému čipu, dobrému zpracování a různým velmi kvalitním výměnným objektivům.

V testu jsem záměrně nepoužíval cinema optiku, ale pouze běžná dostupná "L Canon skla":

- nový 16-35mm/f4, IS

- klasiku 70-200mm/f4, IS

- k tomu 50mm/f1.4

- a miláček Samyang 24mm/T1.5

Nádherné světlo v ateliéru, snímala C200.

Děkuji všem kamarádům, kteří mi během testu Canon kamery EOS C200 pomáhali, zvlášť Vláďovi a Pavle.

Lowlight při použití světelných skel je vynikající, navíc je tu vynikající Duální Autofocus (DAF), který můžete použít bud jednorázově (stačí přepnout objektiv do autofocusu), nebo kontinuálně (nezkoušel jsem).

Větrák v letním horku (29-36°C) naznačoval "žloutnutím" ukazovatele na displeji, že mu je už občas středně horko, ale během mých testů se nikdy během záznamu nezapnul (nastavení bylo "automatika", tedy při rekordu je vypnut - pokud tedy teplota dovolí, což v tichém interiéru rozhodně oceníte, větrák může být slyšet).

Jsou tu i další podobné vychytávky (rozpoznávání tváří), dvě zebry a WF monitor, skutečně velkým bonusem je selektivní zapínání LUT náhledů (monitor, hledáček, výstup HDMI, výstup SDI - vše lze zvlášť) při snímání v Log režimu, aby náhled byl kontrastní - funguje to velmi dobře. Lze zapnout do výstupů i OSD (On Screen Display, tedy stejné informace, jaké vidíte o nastavení kamery běžně v hledáčku nebo na displeji).

Takže popřejme kameře dobré vykročení do světa a nám všem šťastný život s UHD 50p (a raw daty).

Ať se daří!

Napsal:

Pavel Sedlák

11. 7.  2017

KONKURENCE pro Canon C200

Kamera C200 jistě reaguje i na plánovanou změnu vysílacího kodeku v Evropě, tedy přechod na H265 v r.2020, který ovšem nepodporuje prokládání (25i nebo 50i značení), takže pro TV budou dvě cesty - zaprvé dopočet starších 50i pořadů (ztrátově) do 50p, u nových pořadů bude třeba snímat 50p v HD nebo UHD (případně opět využít dopočet při starším způsobu snímání), což vybízí k přechodu na UHD kvalitu (proti HD), alespoň pro lepší pořady předpokládající i využití v budoucnu.

A právě kombinace HD/UHD 50p pro TV a ukládání 4K raw pro například nízkonákladové filmy nebo reklamu (připravené záběry, takže nevadí pouze jeden slot pro CFast kartu) definuje tyto nové kamery.

Navíc UHD v 25p si vystačí s datovým tokem cca 410Mbps (YCC422, 10bit - C300 mark II), ovšem pro UHD 50p je takový tok už nízký, takže 1Gbps pro Canon raw light je skvěle nastaven - kompresní poměr je skutečně ideální a relativně úsporný (nekomprimované UHD 50p v 10bit 422 odpovídá 8,3Gbps).

Jak si vede v této kategorii konkurence?

Stručně:

"Nejstarším" modelem je Sony FS5, s cenou cca 180.000 CZK s DPH (kit/sada s objektivem, který umí motorický zoom, což je bonusem pro reportážní natáčení), podporuje S-log2 a S-log3.

Nízká hmotnost (kolem dvou kilo v plné konfiguraci pro natáčení) a snímač Super35mm, až 14clon dynamického rozsahu a kvalitní HD kodeky XAVC (422 10bit, long GOP 50Mbps), zpomalení v HD až 240fps (8sec max), elektronický ND filtr, UHD a 4K v XAVC kodeku long GOP se 100Mbps (8bit, 420), bajonet pro objektiv sony-E, záznam na SDXC karty.

Obrázky z této kamery jsem měl možnost vidět a pro TV nízkonákladový dokument mi přišly zcela vyhovující.

e

Sony FS7 s cenou cca 236.000 CZK s DPH konkuruje C200 podobnou cenou (C200 je za 237.000 CZK). Ovšem pro zprovoznění interního záznamu v ProRes 422 HQ (pokud vám nestačí kodek XAVC-I) potřebujete koupit ještě "prdelku" XDCA-FS7 (+ 48.000 CZK) - slouží i jako nástavec na velkou V-mount baterii (která kameru perfektně vyváží pro rameno), jinak interně pouze XAVC kodeky. Kamera má pro objektivy Sony bajonet E-mount.

Čip má velikost super 35mm, rozsah až 14 stop, hlavní záznam je v kodeku XAVC Intra (4K/UHD 50p s 500Mbps a 4K/UHD 25p s 250Mbps na XQD karty), v HD pak XAVC-I 50p s 185Mbps VBR a HD50i s 112 Mbps, k dispozici je i úsporný XAVC Long GOP (50Mbps, VBR), 10bit 4:2:2. Lze kontinuálně nahrávat až 180fps v HD (XAVC-I). V HD podporuje kamera i oblíbený broadcast kodek XDCAM HD422 10bit 50Mbps (mpeg2 long GOP, CBR).

Kamera využívá pro XAVC - intra dražší paměťové karty XQD. V cinema režimu má kamera pevně nastavené ISO2000, doporučuje se záznam spíš mírně přeexponovat, aby při gradingu byly záběry ztmaveny (šum pak bude méně patrný).
 

Blackmagic URSA s cenou asi 226.000 CZK s DPH, snímač super35mm 4.6K - ovšem s GLOBALNÍ závěrkou čipu (tedy netrpí "rolling shutter" vadou - nejčastěji "kymácení" svislých linií při rychlejších pohybech). Verze se starším snímačem je za 162.000 CZK s DPH.

Snímač nabízí 4K s 15 clonami dynamického rozsahu s až 60fps (s global shutter), až 120fps (rolling shutteer mód, HD záznam nabízí až 150fps), záznam raw nebo ProRes kodeky interně na dvě karty CFast 2.0.

Záznam je do komprimovaného 12bitového formátu raw 3:1 (firmware 1.9.9 nebo vyšší), v režimu raw (otevřený formát CinemaDNG 12 bit raw) je na 128GB CFast kartu běžně zaznamenáno cca 7 minut videa, v módu raw 3:1 se zaznamená přibližně 14 minut, raw 3:1 je také navržen pro vysokorychlostní záznam až 80 snímků za vteřinu ve 4K. S touto snímkovou frekvencí lze zaznamenávat i do kodeků ProRes.

Podpora kodeků ProRes 4444 XQ, ProRes 4444, ProRes 422 HQ, ProRes 422, ProRes 422 LT a ProRes 422 Proxy až do rozlišení Ultra HD. Balení obsahuje plnou verzi barevného korektoru DaVinci Resolve.

(Nevýhodou je zatím menší renomé výrobce v oblasti cinema kamer -  aneb ne vše o kameře lze vyčíst z "papírové specifikace" výrobce, je tak třeba zjistit, jak kamera reaguje na extrémní světelné podmínky praktickými testy).

Blackmagic URSA mini - s cenou asi 168.000 CZK s DPH (stejný snímač 4.6K s global závěrkou).

Zdá se, že má prakticky identické vlastnosti, 4K raw až 60p na CFast 2.0 nebo ProRes 422/444 kodeky UHD/HD.

Vše 10bit 422 (dokonce i ProRes RGB444 HQ) na CFast 2.0 karty. Až 15 clon dynamického rozsahu,

a hlavně integrované ND filtry, nízká hmotnost, ramenní kit za příplatek.

Jistou nevýhodou je max. ISO2000, opět se doporučuje záznam spíš přeexponovat (min o 1 clonu), aby při korekcích obrazu byl šum ztmavením potlačen.
 

Velmi zajímavou novinkou (s cenou zatím neurčenou, ale pod 8000 USD, tedy cca 180.000 CZK) je cine kamera firmy Panasonic AU-EVA1. Kamera má 5.7K Super 35mm snímač s EF Lens Mount, snímá 4K 60p / 2K až do 240fps, s Dual Native ISO (funkce převzatá z vyšších varicamů - zajišťuje dvojí čtení čipu; verzí s pomocí dvou sběrnic- již jsem o tom psal níže v části o C300 mark II a ARRI kamerách - se dociluje vysokého dynamického rozsahu, ale to asi není tento případ - zde jde o jakési přepnutí citlivosti kamery, což by mělo umožnit vynikající snímání za malého světla s nízkým šumem). To celé až ve 422 10-bit (podle výrobce 422 10bit i pro 4K interně), na levné SD karty s až 400Mbps záznamem. Kamera nabízí i V-Log / široký V-Gamut (obdoba S-log nebo C-log).

5.7K Raw Output přibude jako placený budoucí upgrade.

Nízká hmotnost (odhadněme asi 2.2kg při plné konfiguraci pro natáčení) a integrované ND filtry jsou slibné pro práci jednočlenných "štábů" - dokumentaristů.

Podtrhněme, že Canon kamera C200 je také nízkonákladovou kamerou (vycházející z C100 markII), jistě lze očekávat, že vyšší model C300 markII dostane brzy také upgrade (C400?) na 4K/UHD 50p, s interními kodeky (odhadněme) až 700Mbps 422 10bit pro UHD 50p (pro TV). Ale Canon raw light s 1Gbps není od tohoto konceptu nijak vzdálený, takže pokud ho s pluginem AMA načte rovnou Avid Střižna MC, pak nebude problém vytvořit výběrku materiálu v interním kodeku (Avid DNxHR cca 700Mbps u YCC422, případně 1400Mbps v RGB444 - pozor při přepočtech na rozdíl mezi MB/s a Mb/s). Případně lze pracovat s proxy klipy z SD karet ve 2K rozlišení (420, 8bit).

Bude opravdu zajímavé sledovat, jaké praktické rozdíly přinesou datové toky pro 4K/UHD záznam (YCC422,10bit nebo RGB444, 10bit), které se u jednotlivých typů kamer pohybují u intra-frame kodeků od 400Mbps (AU-EVA1), přes 500Mbps (FS7), až k 1Gbps (C200 raw light). Nebude 400Mbps málo, byť na výrazně levnější záznam. karty?

Tady půjde především o relativně skryté kompresní artefakty, vznikající při rychlejším pohybu, prudkých změnách světla, apod. - pro nejvyšší kategorie úprav, např. náročné trikové záběry v postrodukci, klíčování, či náročné úpravy barev (filmový grading) při tvorbě krátkých filmů, kde každá vada primárního záznamu znamená problém (viz ukázky vad výše, nemluvě o long GOP verzích s nízkým datovým tokem).

- Export 4K 25p do kodeku ProRes RGB444 12bit (1180Mbps) odpovídá asi 531GB / 1hod záznamu na disku,

  / *v tabulce nejsou uvedeny žádné rozdíly pro 10bit vs 12bit vzorkování /

- Export 4K 25p do kodeku ProRes RGB444 XQ 12bit (1769Mbps) odpovídá 796GB / 1hod záznamu.

- Přepočet Canon raw light v Avid MC (AMA link) do DNxHR 444 12bit odpovídá 651GB / 1hod záznamu.

- 50p QuadHD (3840x2160) ProRes444 12bit = 995GB, ProRes444 XQ 12bit = 1493 GB / 1hod.

- 50p QuadHD (3840x2160) v DNxHR444 12bit = 1222 GB / 1hod.

AppleProRes White Paper 2017 (link) - AppleProRes 4444 XQ and Apple ProRes 4444 support image sources up to 12 bits and preserve alpha sample depths up to 16 bits.

Apple ProRes is a variable bit rate (VBR) video codec.

FinalCutPro 10.3 or later can process color in wide color gamut and output Apple ProRes files in the Rec. 2020, DCI-P3, or D65-P3 color space. This results in deeper colors and more detail, with richer red and green areas of the image. With Final Cut Pro 10.3 or later, you can also export Apple ProRes files inside an MXF metadata wrapper instead of exporting .mov files.

4K/UHD režim 25p 12bit s 1Gbps interně (a 50p s 10bit) je tak skutečným zlatým hřebem kamery C200, jde o velmi kvalitní a přitom datově stále relativně efektivní záznam. Kameru C200 tímto výrobce předurčil pro vynikající výsledky v tvorbě filmových děl, reklamy, apod. Díky dostatečnému datovému toku i vzorkování barev (12bit pro 25p, 10bit pro 50p) raw light záznamu je tak ideální pro menší filmová studia, filmové školy, výrobce reklamy, kteří chtějí vynikající možnosti pro úpravy barev (filmový grading) při relativně nižší ceně kamery.

Nejlepší dosavadní recenze 4K raw je k vidění ZDE (prvních 15min je opravdu vynikajících, další info v diskusi).

z diskuse:

When you are recording raw to a CFast card, you may also use the SDI or HDMI port to output a video signal. However, you may only choose 1. Engaging one or the other will disable the other output.

If you select the Hdmi port, you instantly loose the ability to record a proxy to an SD card. No 4K output, only 1080p (with bars -*letterbox) while recording raw.

If you select to SDI, you have the option to record a proxy. No 4K output, only 2K while recording raw.

We were relying on the HDMI port on this project, as we were using the connex transmitter (one of the most reliable for drone work & is hdmi). So we used the black magic SDI to HDMI mini converter, which does HDMI out, SDI loop trough.

Yeah it's very likely that the pre-production unit was limited. I know for sure some features were incomplete, which I only found out after I handed the camera back. However, I believe the proxy recording will be limited to 24-30p when outputting 4K when recording raw. I have some info that tells me HDMI (only 4k output) will disable proxy recording in 50/60p.
 

NAB 2017

AVID MÁ NOVOU FREE (ZDARMA) VERZI.

25. 4. 2017

zdroj včetně oficiálního videa: zde

Media Composer FREE VERSION:

- it’s limited to four video tracks and eight audio tracks (omezen na 4 video a 8 audiostop).

- There’s a selection of effects (omezen na pouze vybrané efekty)

...but they’re mostly pre-set or templated. But for the intended user base, that’s not going to be an issue, because it’s only intended to be a stopgap - an easy to use stepping stone on the way to full price and full function Media Composerdom.

TEST "FOTO"KAMER PANASONIK GH4 A CANON XC10,

TEST ZPRACOVÁNÍ 4K / UltraHD MATERIÁLŮ VE STŘIŽNĚ - WORKFLOW,

při rychlém a jednoduchém použití kamer při snímání "bez rigů a rekordérů".

9. 8. 2016

ČÁST PRVNÍ:

ÚVOD DO 4K a UHD PROBLEMATIKY

Rozlišení 4K (4096x2160) se používá při projekci v kinech, kde původně dominovala snímková rychlost 24p (odtud u GH4 čtyřnásobné zpomalení 96fps), dnes už ale moderní digitální kina (Digital Cinema - DC) umí často odbavit i snímkovou rychlost 25p. Pro TV se počítá spíš se záznamem v rozlišení Ultra HD (3840x2160), které má poměr stran 16:9.

- pro kina 4K - 4096x2160

- pro TV (16:9) Ultra HD, (UHD), někdy značeno také Quad HD (QHD) - 3840x2160

Snímání v této kvalitě bylo donedávna vyhrazeno pouze profesionálním produkcím, při výrobě děl nejvyšší kvality - pro TV většinou postačovalo HD (pro kina 2K) rozlišení, 4K kvalita ale může poskytovat jistou výhodu při zpracování náročných triků v postprodukci, přináší samozřejmě i vyšší rozlišení, jemnější detaily, kvalitnější projekci na velkém plátně.

VÝHODY A NEVÝHODY Ultra HD/4K ROZLIŠENÍ.

- čtyřikrát větší rozlišení obrazu (dvakrát vyšší v horizontálním a dvakrát vyšší ve vertikálním směru, než má HD) poskytuje možnost sledovat podstatně větší zobrazovač / plátno (domácí kino), což nabízí jako hlavní bonus jiné vnímání obrazu, velmi reálné - které divák vnímá jinak, než obraz na relativně malé TV.

Ovšem snímek musí být pro toto vnímání také správně natočený - tedy obsahuje méně velkých detailů, používá kvalitní skla pro široké záběry s pečlivější přípravou scény, neboť divák vnímá i detaily širokých záběrů (narozdíl od projekce na relativně malé TV obrazovce).

Dočetl jsem se kdysi, že pokud např. Japonci točili nějaké filmové snímky cíleně "pro moderní náramkové hodinky s displejem", tak naopak používali spíš detailní a úzké záběry (logicky), což vyžadovalo této práce znalého režiséra - "na každou činnost je nám třeba odborníků..." .-) ; podobný styl práce je vidět i z dob, kdy TV obrazovky měly jen malý rozměr, viz TV díla 70. a 80. let.

Dál už jen stručným výčtem:

- v UHD je náročnější (a tím dražší) příprava snímků, chyby jsou na velkém plátně víc vidět, i když jsou schované někde v pozadí...

- větší objem dat v postprodukci, což znamená opět vyšší investice, větší potřebný výkon počítačů, vyšší časovou náročnost zpracování.

- výhody zpracování některých triků ve 4K/UHD kvalitě (pokud je výsledkem např. HD rozlišení pro TV), kde se lépe a přesněji maskuje, trackuje (sledování pohybu, stabilizace), apod.

OVER SAMPLING - TVORBA HD POŘADŮ Z UHD ZDROJŮ:

Over Sampling - snímání a interní zpracování obrazu ve 4K/UHD kvalitě, pro získání lépe prokresleného obrazu ve výsledné HD kvalitě pro záznam, používá například cíleně také Canon cine kamera EOS C300 Mark II (obrázek Canon - viz PDF v odkazu ZDE).

Nejdříve nastává "upsampling" tedy interpolace (dopočet) všech tří rastrů barev 3x 8,29MPx, ze snímaných 1x8,29MPx. Pak přichází zpracování v procesoru kamery.

V pravé spodní části vidíte, že před "downsampling" (převodem do HD) je "pre-filtering" (předchozí filtrace), aby záběry netrpěly aliasingem, tedy třepotáním tenkých kontrastních linií (nebo vznikem moaré, pokud detaily tvoří jakousi pravidelnou "síť" - rastr, třeba viz struktury tašek na střeše domu nebo jemně rastrovaný potah židle). Filtrace vyhlazuje ostré kontrastní přechody, přitom se současně snaží uchovat co nejvíc obrazové informace jemných (málo kontrastních) struktur povrchů (něco o tom třeba ZDE).

- při zmenšení do výsledného HD rozlišení vzniká výsledný obraz s vyšší úrovní detailů obrazu, tento proces tvorby kvalitního HD signálu (se 4K/UHD kamerou) se nazývá oversampling.

- komerční rozměr "výroby ve 4K/UHD" pro individuální domácí projekce - podporuje jak prodej nových technologií, tedy rozvoj technologií, tak současně udržení zisků výrobců těchto technologií (kdy někdy je reálný přínos pro diváka, sledujícího relativně malý zobrazovač, na hranici povšimnutelnosti; funguje pak jen komparativní výhoda s HD a především "wow efekt" - "mám poslední model něčeho...", ale reálný přínos je často spíš zanedbatelný).

Ať tak či naopak, přesto dnes máme (po vlně "placatě-prostorového" 3D zobrazení) novou vlnu 4K/UHD mobilů, foto-kamer, spotřebních a také už i nízkonákladových "profi" (na práci určených) 4K/ UHD kamer.

REALITA SNÍMÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ  UltraHD / 4K OBRAZU.

- pro nadšence (amatéry) a nízko-nákladové profíky.

Na začátku musím zmínit jednu (mírně vtipnou) poznámku "neznámého TV technika":

Když jsem viděl, jak dokáže manuálně ostřit mnohý kameraman publicistiky nebo dokumentu

v HD rozlišení, tak první věcí, o kterou jsem se při předvádění nových nízko-nákladových

UHD/4K kamer zajímal bylo, jak dobře se s nimi manuálně ostří, jak kvalitní jsou jejich LCD displeje...

Je jistě krásné pozorovat na velké TV nádherné záběry přírody nebo sportu v UHD kvalitě, ovšem nesmíme zapomínat, že profesionálové (nemluvě o těch pracujících na snímání hraných snímků) mají k dispozici kvalitní techniku i pracovní podmínky, nutné pro získání kvalitních UHD/4K výsledků.

Jak si ovšem povede nízko-nákladový dokumentarista, jehož "štáb" často čítá pouze jednoho člověka, který často pracuje ve spěchu, kdy na něj "probíhající děj před kamerou" prostě nepočká?

A jak si povede při snímání spotřebitel, případně nadšenec (amatér), který má ale omezené prostředky?

Svěřit vše automatice (včetně její vyspělé odnože, rozpoznávající při zaostření i tváře) je samozřejmě možné a většina spotřebitelů tak jistě spolehlivě učiní. Automatiky mají ale své limity...

Někdo projde nebo mávne před objektivem rukou, silné bodové protisvětlo nebo odlesk slunce na kapotě auta autofocus spolehlivě rozhodí, nemluvě o lowlight, kdy plně otevřená clona a malá hloubka ostrosti nedokážou zamaskovat "dýchání" ostřící automatiky, hledající správné zaostření - to nejsou vady, ale bohužel běžné vlastnosti ostřící automatiky u všech typů kamer. Amatérům nevadí, ale pro poučené nadšence a profesionály jde (v běžných situacích) o nepřijatelně rušivé provedení zaostření záběrů.

Tento článek ale není určený "ryzím spotřebitelům", spoléhajících se plně na automatiky...

Vlastní foto - Canon XC10 (vlevo, mikrofon není součást dodávky) a Panasonik GH4 (očnice není součástí dodávky).

My se zaměříme na "poučeného nadšence" nebo drobného živnostníka, který jistě exponuje a ostří v problematických situacích převážně manuálně, k čemuž potřebuje cenově dostupné, ale přitom celkově dostatečně efektivní řešení (kvalitní hledáček, náhledy, zebru, využívá obrazové profily např. při snímání velkých kontrastů, umí provést alespoň jednoduché korekce barev, dbá na kvalitu zvuku, atd.).

Potřebuje pracovat často rychle "z ruky" - bez použití stativu, rigů, externích rekordérů pro vyšší kvalitu záznamu, tedy takové kamery musí mít i dostatečnou obrazovou stabilizaci, rozumný rozsah ohnisek optiky (především musí být dostatečně širokoúhlé), relativně dobrý lowlight, slušné zacházení s přepaly, pokud se vyskytnou (někdy se jim nelze ubránit) a rozumný dynamický rozsah snímání velkých kontrastů.

A právě tímto způsobem je zaměřena tato recenze - na výrobky dostupné, s cenou 50-70.000,-Kč (včetně záznamových karet), na řešení pro "natáčení z ruky", relativně rychlé a bez těžkých, neskladných rigů.

ČÁST DRUHÁ:

TEST KAMER A UHD WORKFLOW VE STŘIŽNĚ

UHD a 4K  VIDEOKAMERY vs. FOTO-KAMERY

Panasonik GH4 vs. Canon XC10.

Canon XC10 a Panasonik GH4 (stativová destička ho trochu "povyšuje") - tato sestava váží asi 1,2kg (XC10) a 0,93kg (gh4) včetně baterií (vlastní foto). Hmotnost mikrofonu je zanedbatelná.

Proč jsem si vybral pro svůj malý test zrovna tyto dvě foto-kamery?

Protože jsem je měl k dispozici, zatímco konkurenci (například Sony RX10 ii) nikoliv.

Zájemcům tento test jistě poskytne inspiraci i pro posuzování dalších modelů kamer, vlastnosti jsou často velmi podobné.

A proč jsem nakonec zvolil foto-kamery a ne videokamery? Protože kvalitní videokamery pro UHD/4K záznam stojí stále ještě více peněz (třeba Sony FS7). Hledal jsem tak kameru, kterou lze využít při natáčení jako "B-kameru" pro tvorbu v HD/UHD kvalitě (XC10 používá právě proto stejné karty, jako C300 mark II), kterou ale lze použít také "jako skicák", když potřebuji někde narychlo udělat záznam a nechci sebou přitom tahat "velké brašny".

Tyto kamery neslouží účelem jako hlavní nástroj při snímání umělecký děl, tady bych spíš využil Sony FS7, F5 nebo třeba Canon C300 mark II (podporují 10bit záznam, nutný pro seriozní práci s log křivkami pro záznam velkých kontrastů, s dynamikou 12 až 15 F-stop rozsahu clon).

Primárně jsem tedy chtěl menší doplňkovou kameru, relativně levnější, ale s kvalitním výstupem.

UPOZORNĚNÍ - Tento test dělám jen pro svůj zájem, zveřejňuji ho pouze pro inspiraci ostatním, jeho závěry a doporučení tak jsou zcela bez záruky. Při zvažování koupě nové techniky se musíte sami rozhodnout, co je pro vás vhodné, plně a zcela na svou vlastní odpovědnost.

Nejsem placen ani jinak zavázán žádnému z výrobců kamer, v tomto ohledu je mé posuzování zcela nestranné a nezávislé. Vycházím v něm z mé dlouhodobé praxe, zahrnující i zkušenosti z broadcastu.

SNÍMACÍ ČIP

GH4 má CMOS čip o rozměru 17.3 x 13mm (4:3), počet bodů je 17,2MPx.

XC10 má CMOS čip o rozměru 1" (asi 13,2 x 8,8 mm, víc o tomto zde), 13,36MPx.

GH4 má ve specifikaci pro video:

- 8.8MPx ef. pro 4K v 24p, z čipu pixel 1:1 (crop faktor 2.3x), záznam má solidní datový tok 100Mbps long GOP (*obdoba Sony XAVC long GOP).

- 8.3MPx efektivních bodů pro UHD v 24p/25p/29,97p, z čipu pixel 1:1 (crop faktor optiky cca 2.3x), 100Mbps long GOP.

- 11.9MPx ef. bodů pro HD v 25p/50p z plné šířky čipu (4608x2592) zmenšením na 1920x1080 (crop cca 2.0x), záznam buď ve 100Mbps (long GOP) nebo 200Mbps (intra frame), kontejner mov/mp4.

- Trikově (bez zvuku) lze v HD zaznamenat snímání v 50-96 fps (lze různé fps, ale tyto jsou hlavní), ukládané jako klipy 25p (zpomaleně). Čas závěrky snímání je u 50fps nejméně 1/50, u 96fps 1/100.

- minimální "rozumné" osvětlení (UHD 25p) udává výrobce ve specifikaci jako 6lx.

XC10 využívá pro video 8,29 MPx (tedy pixely přesně dle UHD specifikace  3 840 × 2 160).

- minimální "rozumné" osvětlení udává výrobce (UHD 25p) jako asi 5lx, širokoúhlost je 27mm.

Canon XC10 - objektiv (vlastní foto).

Praxe je ale jistě zajímavější, než suché specifikace "šustící papírem":

Například náhledy na LCD displejích ukazují video u obou kamer se šíleným moaré (je pro náhled zmenšené bez vyhlazení), u GH4 ale při použití "lupy" náhledu je obraz již relativně čistý, u XC10 nikoliv.

To platí například i pro Sony RX10 ii (zkusil jsem ji v obchodě), takže nespoléhejte na tyto náhledy na LCD při posuzování kvality obrazu záznamu - jde jen o náhledy (bez patřičné filtrace).

LCD těchto kamer jsou také v OLED provedení velmi kontrastní (což je jistě dobré pro man. ostření), ale barevnost a jasové úrovně nedopovídají zcela přesně záznamu - jediné 100pct řešení je klipy posuzovat až náhledem z počítače, ideálně nikoliv přes grafickou kartu, ale ještě lépe odkukem například Black Magic karty s HDMI (tento náhled neovlivňuje zobrazení klipů, je normovaný). Odkuk na TV přes HDMI kamery je také možný, potřebujete pro něj ale kvalitní HDMI monitor "do terénu" (pro testy a nastavení).

Při vlastní praxi (expozici) si lze na LCD zvyknout, trochu je lze i nastavit, ale to vyžaduje delší čas používání, aby se nastavení "usadilo" podle zkušenosti s výsledky (stejný rozdíl na OLED LCD jsem zaznamenal například i u C100 mark II, i zde bylo dík OLED technologii lépe vidět rozdíly při manuální ostření, ale i tady byla nižší věrnost jasu a barev u náhledu na LCD proti výsledné nahrávce, což ztěžovalo úpravy obrazových profilů kamer v terénu i expozici). Orientačně s expozicí pomáhají "stupnice automatik" - průvodci, které vidíte na LCD i v manuálním režimu - naznačují, jak by exponoval automat.

Při přepnutí GH4 z režimu UHD (crop faktor 2,3x) do režimu HD (crop faktor 2.0x) se obraz u GH4 opravdu rozšíří - crop je nižší.

U XC10  se přepnutím z UHD do HD nic nemění (což je pro kameramana lepší), kamera zjevně stále snímá 4K/UHD, vnitřně ho zpracovává, teprve pro záznam se rozlišení sníží. Proto má také stále stejný počet efektivně používaných bodů ve specifikaci.

Levné 4K/ UHD kamery snímají obvykle pouze 8,29MPx (barvy 420),zbytek obrazové informace interpolují (dopočítávají) z okolních bodů - tedy plné UHD rozlišení 3x 3840x2160 pixelů získávají dopočtem. Pokud má kamera pouze full HD výstup, tak i tento způsob zpracování signálu zajistí vyšší kvalitu výsledného HD obrazu (obrázek fy. Canon se týká cine kamery C100 mark II).

- Počet bodů pro UHD je u obou kamer stejný - 8,3MPx, tedy snímají UHD v barvách 420, zbytek informací interpolují z informací okolních pixelů, dopočtem.

Nedopočtené snímání UHD by znamenalo mít 3 x 3840x2160 bodů = 24,9MPx (3 x 8,29MPx), což by znamenalo nutnost použít rozměrnější (a tím značně dražší) objektiv. Podtrhněme, že dopočet v UHD čerpá z více pixelů než v HD, takže je poměrně kvalitní, tady bych zásadní problém při nízko-nákladovém UHD natáčení nehledal (pro lepší řešení byste si museli opravdu hodně připlatit).

HLAVNÍ ZÁZNAMOVÉ REŽIMY KAMER

Interní záznam GH4 je v UHD/25p - 100Mbps long GOP, 420, 8bit

(externě lze přes HDMI až 10bit 422), kamera podporuje i záznam v HD režimu (100Mbps long GOP nebo 200Mbps na dražší karty v kvalitnější kompesi typu intra-frame).

Interní záznam XC10 je v UHD/25p - 300Mbps intra-frame, 422, 8bit, lze i efektivních 200Mbps (externě lze přes HDMI také až 10bit 422, viz informace v závěru testu ZDE). Kamera podporuje i kvalitní HD záznam (50Mbps 422 v obdobě kodeku XAVC v MXF kontejneru; také 35Mbps 420 v kontejneru mp4).

Záznam je tím logicky u XC10 ale dražší (karty "obdobné kapacity doby nahrávání" nestojí 2000,-Kč, ale jsou po 12.000,- CZK s DPH), kodek je Canon XF-AVC (*obdoba XAVC-Intra).

Podtrhněme, že jde primárně o "B-kameru" k C300 mark II, proto má kamera tyto karty (drahé karty jsou ovšem jednoznačnou komerční komplikací pro prodej XC10 náročným spotřebitelům, možná by měl výrobce umožnit záznam UHD i v kompresi typu long-GOP na karty SDXC, ve 100Mbps, port na kartu kamera už má, pro záznam HD videa).

HLAVNÍ ROZDÍLY V ZAMĚŘENÍ KAMER - PRO KOHO JSOU VÝHODNÉ?

XC10 je především vhodná jako "B-kamera" ke Canon C300 mark II (používá stejná média, také záznam je v kontejneru MXF), hlavní nevýhodou pro běžné uživatele je právě toto zaměření - příliš drahý záznam a levnými střižnami nepodporovaný kontejner MXF u UHD záznamu (HD lze uložit do MXF i MP4).

Profíkům pracujícím pro broadcast ale XC10 více vyhoví, má skvělý HD režim - nemusíte jako u GH4 dělat časově náročný převod ze 4K a navíc řešit aliasing, vznikající během této konverze, neboť HD režim XC10 je perfektně vyhlazený. Lze ho tak bez obav použít přímo (navíc UHD umí pouze 25p FPS).

HD režim GH4 není dokonalý, proto je třeba HD vyrábět z UHD záznamu, zmenšením. Pokud ale narazíte na nějaký rastr bodů, které jsou náchylné ke vzniku aliasingu nebo moaré, pak na TV uvidíte rušivé blikání na tomto rastru (měnící se vzor moaré). Jediným řešením je vyhlazení hran těchto bodů, což není jednoduché. Tato křesla (vlevo) způsobují ve švenku na TV extrémní moaré, vpravo vidíte použitý silněji nastavený filtr (jen pro tento záběr), třepotání prakticky zmizí (crop HD obrazu, pix 1:1).

Pro internet (YT, Vimeo) není třeba takové vyhlazení dělat, počítačové monitory (narozdíl od HDTV) moaré neukážou.

OVERSAMPLING vs. ALIASING:

Vlevo - originál po zmenšení bez filtrace, způsobuje skutečně výrazné třepotání linií na TV (aliasing, crop HD obrazu, pix 1:1).

Uprostřed -  nastavený blur v UHD videu (efektem na timeline) na 0,9pix (silná hodnota zklidní třepotání, ale maže detaily).

Vpravo - namísto blur je použit efekt "flickering" v Ediusu Pro 8 (vysoká hodnota 87, systém obecně pro zmenšování navíc využívá Lanzos filtr, tady v nastavení HQ). Výsledkem je kompromis - méně rozmazané detaily, ale přitom není žádné třepotání na TV.

První a horší možností je UHD originál lehce rozostřit (např. blurem 0,6 pix), to celé "zapéct" (mixdown), přepnout projekt do HD kvality a exportovat HD. Viditelně lepší možností je ale použít vyspělý filtr (Lanzos3 nestačí, Mitchell nebo Catrom jsou lepší), které uchovají co nejvíc ostrost a přitom vyhladí hrany. Právě takový filtr zjevně obsahuje efekt "antiflicker" Ediusu (nerovná blikání jasů, ale flickering - třepotání - jemných linií a bodů). Výsledek je skutečně ideální, přitom není třeba renderovat UHD timeline, efekt pracuje přímo na HD timeline - přímo s UHD klipy, které renderuje rovnou do HD - skutečně to je velká úspora objemu dat i času!!

Právě z tohoto důvodu je kvalitní HD režim kamery XC10 tak velkým přínosem, šetřícím velké množství času i objem dat.

Aliasing vs. TV norma (Nyquist limit rozlišení pro zobrazení detailů bez moaré):

NAPŘÍKLAD ve velmi pěkně udělané recenzi - ZDE o GH4 - autor vychvaluje množství detailů v obraze, po downscale do HD ze 4K u GH4, ovšem zapomíná přitom, že existuje něco jako TV norma (a nyquist limit rozlišení, při jehož nedodržení vznikají na TV vady, třepotání linií, moaré; u HD jde o max 960 svislých párů čar "černá-bílá" pro rozlišení v horizontálním směru). Pokud sleduje obraz pouze na PC monitoru na YouTube, je vše v pořádku, ale na TV je u podobně "krásně ostrého" obrazu opravdu vidět množství vad.

Daleko serioznější informace najdete například u Chalister Chapmana na jeho blogu - ZDE a podrobně ZDE.

Amatérský nadšenec tak kvůli ceně sáhne asi namísto XC10 např. po levnějším Panasoniku FZ1000 (také má pevné sklo, dobrý lowlight, UHD i HD režim, HD režim FZ1000 jsem ale nijak netestoval) nebo po Sony RX10ii - jejich "papírové" srovnání najdete ZDE.

V rodině Sony kodeků XAVC existuje "spotřebitelská specialita" - záznam v XAVC-S (50Mbps, mp4), který zatím profi střižna AvidMC nepodporuje (narozdíl od ostatních XAVC verzí - long GOP i intra frame). Lze ale zakoupit plugin výrobce "třetí strany" (ZDE), který umožní načíst XAVC-S v Avid Media Composer.

(* To byl případ Sony RX10 mark2, která podporuje záznam právě v XAVC-S.)

Ve velmi pěkné recenzi o XC10 na gadgetflux.net (viz jejich foto výše, kde vidíte XC10 s externím rekordérem Shogun - ZDE) píší o kvalitě HD režimu (50p/50i) také jen chválu:

When recording HD material the image processor delivers very nice and sharp images with a good bitrate of 50mbit when 50p framerate is selected. The camera uses 2x oversampled downscaled from 4K when recording in HD and is not using line skipping. So moire is not really an issue with the XC10.

Také zmiňují, že podle jejich informací od fy Canon XC10 podporuje 10bit 422 vystup přes HDMI:

- external recording via HDMI in 4K/HD 4:2:2 10-bit (according to Canon)
 

CENOVÉ SROVNÁNÍ GH4 A XC10.

Canon XC10 a Panasonik GH4 (vlastní foto).

Aktuální cena GH4 s objektivem 12-35mm/f2,8 OIS (po přepočtu na 35mm pro UHD 26,7-80,5mm)

je 50.000,-Kč s DPH (+ dvě karty 64GB SDXC 98MB/s, za cca 3000,-Kč)

Nabíječka baterií je v ceně, malý mikrofon pořídíte za asi 3000,-Kč, dvě další baterie za 1200,-Kč.

Celkem základ + baterie + mikrofon = 55.000,-Kč s DPH

(+ nutný ochranný UV filtr objektivu a zcela nutný ND16 filtr, celkem tedy asi 57.000,- Kč)

Log gammu lze dokoupit za příplatek 2500,-Kč jako upgrade firmware (XC10 má křivku log v ceně), očnici nebo "stínící kukr" na LCD si musíte zakoupit také zvlášť (XC10 má "kukr" na LCD v ceně).

Záznamové karty pro datový tok UHD (100Mbps, long GOP, obdoba XAVC aneb H264, 8bit 420) stačí běžné (třída 10, 45MB/s), ale mám i jednu "předpisovou" (třídy ultra III, 98MB/s). 64GB vyjde v prvním případě pod tisícovku, v druhém případě zaplatíte asi 1600,-Kč.

Kapacita karty 64GB je pro 4K 100Mbps asi 80min, v HD režimu 200Mbps pak 40min. Záznam souvisle je max. půl hodiny (důvodem jsou evropská cla na kamery s delším souvislým záznamem).

Adaptér Speed booster mění crop z 2.3x na asi 1.4x a zlepšuje světelnost skel asi o jednu clonu.

Speed Booster (zde) - 20.400,-Kč s DPH (Pozor! Adaptér nelze používat se skly EF-S pro malé snímače)

/ pak například Tokina 11-16mm, f2,8 má nejširší ohnisko 16mm a světelnost asi f2.0 /

Celkem s adaptérem je pak cena kompletu asi 77.000,-Kč

*Nemluvě o případném rekordéru pro záznam 422 barev v režimu UHD 25p - což znamená +45.000,-Kč; takový externí rekordér je ale nutný pouze tehdy, pokud plánujete použít log gamma křivky pro snímání velké dynamiky kontrastů. Ovšem i to lze zpochybnit, viz skvělá recenze Panasonik křivky "V-log" na GH4 od skutečného mistra - kameramana Adama Wilta, zde.

Aktuální cena XC10 (objektiv nelze měnit, ohnisko v přepočtu 27.3-273mm/ f2,8-5,6 - optická stabilizace ve třech režimech, vestavěný ND filtr, kukr na LCD a křivka Canon-log v ceně)

je 54.000,-Kč s DPH

pro záznam 25p UHD 422, 8bit, intra frame kodek

potřebujete (pohodlně dvě) karty CFast 2.0, 2x 128GB = 2x 12.000,-Kč (+ čtečka 1250,-Kč),

při kapacitě karty 128GB je doba záznamu pro 300Mbps 55min, při 200Mbps pak 80min.

Pro záznam HD stačí běžné karty SDHC třídy 10, případně SDXC (ks pod 1000Kč, případně 1600,-/kus)

Nabíječka baterií není přiložena (nabíjejí se v kameře), malý mikrofon je za asi 3000,-Kč,

dvě další baterie (neznačkové) pořídíte za asi 1200,-Kč, + UV ochranný filtr asi za 1200,-Kč.

Celkem asi 86.000,-Kč (pro záznam UHD i HD) + cena ext. nabíječky (třeba Canon LC-E6E).

Hlavní rozdíl je zřejmý:

GH4 poskytne při interním záznamu v UHD pouze 8bit, 420 barvy v long GOP (100Mbps), ale zato na podstatně levnější karty. Celkově je cenově výhodnější, nemá ale v základu ND filtr.

Poskytuje možnost používat výměnná skla, kratší originál sklo 12-35mm má lepší světelnost (ale podstatně nižší rozsah přiblížení, asi třetinový proti XC10), delší sklo 14-140mm má pak ještě horší  světelnost než XC10 (f3,5-5,6 proti XC10 se f2,8-5,6). Samozřejmě existují lepší skla pro GH4, ale ta jsou kolem 30.000,-Kč (vynikající ale stejně drahé sklo má i Panasonik: např. 35-100mm, f2.8, OIS).

Crop ze záznamu GH4 v HD režimu (pix 1:1), vlevo HD 50p, vpravo už výrazně horší výsledek při HD zpomaleném z 96fps na 25p. Samozřejmě, že v některých typech scén se degradace na TV (sledované ze správné vzdálenosti) příliš neprojeví, ale i jen jpeg náhled dokládá, že zpomalení GH4 z 96fps opravdu ani vzdáleně nemá co dělat s "broadcast kvalitou" HD obrazu.

Předběhnu test a řeknu, že HD režim u GH4 má 50p a zpomalení, ovšem kvalita je kvůli resizu z čipu (není to pixel 1:1) snížená, často viditelně trpí moaré, tenké kontrastní linie trpí neduhy (pro broadcast je kvalita problematická - to je seriozní problém, převod 4K videa je časově náročný a nemá 50p/50i verzi). Podání tónů barev je ale o vous lepší, než u XC10, u kamery lze navíc měnit skla, při použití adaptéru Speed Booster a dalších skel je pak u GH4 o něco lepší i snímání za malého světla - lowlight.

XC10 má lepší interní záznam UHD (422, 8bit, inter frame - je lepší pro zpracování, má plynulejší náhled, často nemusíte kodek přepočítávat, což šetří čas při rychlém zpracování), je tu i efektivní (a často zcela dostatečná) verze 200Mbps (šetří místo u méně důležitých akcí, prodlužuje o 1/3 čas záznamu), ovšem logicky na dražší karty (záznam UHD 25p 300Mbps má například i Sony F5 v XAVC, jde tak o plně kvalitní záznam bez větších kompromisů, limitovaný jen kvalitou optiky kamery a zpracováním v procesoru).

XC10 má vestavěný ND filtr, lowlight i dynamický rozsah je obdobný s GH4 (lowlight mi dokonce přijde subjektivně o pověstný vous lepší - pokud u GH4 nevyužijete SpeedBooster - u XC10 snáze dosáhnete slušného výsledku v lowlight, s kratším časem "ladění nastavení kamery").

Obě kamery nesnesou v lowlight použití příliš vysokých ISO, gh4 sluší většinou ISO800 (ISO 1600 lze použít, pokud obraz zahrnuje spíš světlejší scénu), XC10 také sluší ISO800-1200 (ISO1600 je maximum).

XC10 má také jemnější škálu nastavitelných ISO, než GH4 (ta dovolí jen 200, 400, 800, 1600, ... ISO).

Konektor sluchátek je u XC10 umístěný šikovněji - nekoliduje s displejem (červená "šmouha" na obrázku ukazuje přímo na něj).

Také umístění konektoru pro sluchátka nekoliduje u XC10 tolik s displejem, jako u GH4 (viz obrázek), XC10 má konektor na pravé straně, GH4 na levé, kde nastává kolize při vyklopení displeje.

V ceně XC10 je nasazovací "kukr na LCD" pro snímání za sluníčka, jde o perfektně funkční řešení, ověřil jsem to v praxi. Ke GH4 musíte buď "kukr na LCD" dokoupit (LCD je výklopné, hledáček nikoliv), případně jsem hledáček oblepil kouskem molitanu (izolačkou) a pak lze u GH4 na hledáček nasadit velkou (Canon) očnici - bez ní totiž není natáčení za slunka vždy možné, neboť očnice hledáčku GH4 je malá a nezabrání pronikání světla, pokud slunce svítí ze strany (to jsem také naplno osobně vyzkoušel, bylo to špatné).

Točítko clony běhá u XC10 tiše, změna je nerušivá-postupná, ne skoková. Točítko může ovládat také shutter nebo ISO.

Rovnou předběhnu test a prohlásím, že velikost i hmotnost XC10 mi umožňovala točit z ruky klidnější záběry, lépe se mi držela (je větší a asi o 300g těžší, má hmotnost 1,2kg), také kolečko změny clony běhá potichu (!!) a není tak slyšet v nahrávce. U GH4 kolečko clony poměrně hlasitě cvaká. Změna clony u XC10 je navíc postupná (nerušivá), u GH4 je poměrně skoková (se zvukovou kulisou v nahrávce).

U GH4 se zase lépe mění čas závěrky (druhé malé točítko Canon na těle nemá), ale jde spíš o věc zvyku. Po čtrnácti dnech praxe jsem neměl problém rychle změnit závěrku přes quick menu XC10 (s pomocí joysticku). U XC10 mi chybělo čtvrté custom tlačítko (měl jsem na jednom "lupu" pro ostření, na druhém zapnutí ND filtru a na třetím funkci DISPLEJ, která čistí náhled na LCD od doplňkových informací - pro čistou kompozici bez rušivých nápisů přes obraz - chybělo mi ale jedno další, pro rychlé zapnutí zebry).

Vlevo dvě tlačítka a propojovací konektory pod krytkami, ovladač focusu (manuál/automatika), vpravo třetí tlačítko (lupa náhledu pro přesné ostření), joystick a tl. menu, kruhový volič snímacích režimů (automat, manuál, preference závěrky, preference clony). Tři custom tlačítka jsou málo, alespoň jedno navíc by se hodilo (pro zebru).

Kvalita HDMI out u XC10 není ve specifikaci v manuálu kamery uvedena, ale jak jsem již uvedl, na internetu je zmíněno, že je 10bit 422 (nechápu, jak je vůbec možné, že to výrobce neuvádí v právně závazné specifikaci výrobku - všude jinde může svá vyjádření různě "kroutit", ale specifikace by tento údaj měla jednoznačně obsahovat, chybějící údaj vzbuzuje pochybnosti).

Hlavní nevýhodou XC10 je pevné - nevýměnné - sklo a vyšší cena karet záznamu.

Hlavní výhodou XC10 je ovšem kvalitnější interní záznam UHD (422, intra) a pak především použitelný HD režim (perfektně vyhlazený, bez problému s aliasingem na hranách).

Resize z UHD do HD má Canon evidentně skvěle zmáknutý. XC10 v HD režimu vyhoví i v broadcastu, nemá žádné problémy s hranami, vyhlazením (aliasingem po downscale do HD), na TV aliasing hran prakticky neuvidíte, signál je dobře optimalizovaný.

Pro internet je možné HD obraz jemně doostřit - počítačové screeny nejsou náchylné na přeostřené hrany a lze tak jít až "za hranu" TV normy rozlišení pro HD (tedy horizontální rozlišení maximálně 960 párů svislých čar černá/bílá). Větší problém s aliasingem ale má spíš menší vertikální rastr, horizontály se tak "třepotají" na TV častěji.

Záleží, jak jste osobně na tyto vady citliví, ale mé "broadcastové oko" činí jasný závěr, že HD režim u GH4 je v závislosti na obsahu "kontrastních jemných detailů ve scéně" velmi problematický (testoval jsem například budovy - tenké příčky v oknech, tašky na střechách, rastry pletiva na židlích, jemné detaily zdiva, aliasing vykázala mozaika u Světozoru, orloj snímaný z dálky, problém měl každý druhý záběr).

ALIASING - o něm více třeba zde.

Alister Chapman - Flicker, jaggies and moire in down converted 4K.

Rolling shutter - je pozorovaný nejčastěji jako "kymácení svislých linií" při horizontálních pohybech snímané scény - není u obou kamer zcela nejnižší, u XC10 mi v UHD (4K) přišel "o pověstný vous" znatelnější. XC10 nabízí v UHD jeho korekci, ale pak nelze použít HDMI out ani antiflicker funkci (tento antiflicker řeší např. blikání 60Hz žárovek ve videu 1/50), viz citace manuálu:

[Rolling Shutter Reduction]: Reduces rolling shutter distortion in your recordings. • This function is available when the resolution is set to 4K. • When this function is set to [On], the following occur.

- When recording starts, HDMI output will stop. - Photos cannot be taken while recording a clip. - Camera Setup [Face Detection & Tracking] and [Flicker Reduction] will not be available.

PRAKTICKÝ TEST GH4 a XC10 - souhrn.

Hlavními předpoklady pro natáčení UHD (v snadném provedení "bez těžkých rigů a rekordérů") spolu se snadným zpracováním UHD a převody do HD jsou pro mě osobně následující body:

1. Možnost dobře vidět na LCD manuální zaostření, ideálně dokonce bez lupy.

2. Kvalitní kresba a barvy v UHD, alespoň průměrná dynamika (schopnost snímat velké kontrasty).

3. Práce s malou hloubkou ostrosti (světelnost objektivu a velikost čipu), alespoň u detailů.

4. Alespoň trochu přijatelný lowlight (snímání večerního města, tmavšího interiéru).

5. Kamera by měla mít kvalitní HD režim, nejlépe rovnou s podporou 50p a 50i, bez problémů resizu UHD do HD (nebo resize z čipu - viz GH4), s vyhlazením hran a jemných detailů (vyřešený aliasing).

6. Efektivní záznam kamery, z hlediska velikosti souborů (rozpětí pro UHD 25p je 100Mbps - 300Mbps).

7. Efektivní zpracování záznamu, pokud možno mít při střihu plynulý náhled alespoň v HD timeline.

(bez přepočtu - letmý downscal UHD do HD timeline, pro náhled a střih na levném HD monitoru/TV).

8. Co nejméně nutných přepočtů - každý přepočet materiálu znamená v UHD skutečně velký objem dat navíc a také velkou časovou náročnost. Jde tu také o podporu SW pro kodeky typu XAVC (a XAVC-S).

...a schopnost přepínat timeline rychle z UHD do HD a neztrácet přitom např. již provedené rendery v UHD (po přepnutí zpět do UHD musí přepočtené triky, přechody apod. zůstat v timeline vyrenderované, počítat je znovu je nesmysl, protože přepnutí UHD/HD probíhá kontinuálně, neustále - tohle například dle mých testů s trialem neumí Eidus Pro 8).

9. SW musí umět kvalitní downconvert do HD - tady Edius exceluje, moaré, které nezvládne Lanzos, dořeší Edius antiflicker, aplikovaný dokonce přímo už v HD timeline (na UHD klipech v HD projektu). Nevím o tom, že by PremiérePro nebo AvidMC měly tak jednoduchý a účinný filtr.

Programy typu Quantel nebo Fusion jistě takové filtry mají, ovšem většinou nepodporují efektivní XAVC kodeky, takže je třeba využít minimálně nativní kodeky střižen (intra-frame), např. AvidMC DNxHR SQ/HQ.

Titulky je třeba pro HD znovu napsat, ty bych opravdu ani nezmenšoval ani nefiltroval .-) .

AvidMC "FrameFlex" umožní provádět plynulé nájezdy na HD timeline do výřezu (crop) UHD videa, vše je v náhledu plynulé, rychlé, hodila by se jen volba filtrů (jako u AvidMC "Pan&Zoom" - vyhlazovací filtry pro zmenšování fotografií). Pravé okno ukazuje pohyb výřezu, levé okno programu (zde zakryté editorem efektu) ukazuje výsledný obraz (dočasně, jen po dobu úprav).

Překvapilo mě, že jak XC10 tak GH4 mají velmi dobrou kvalitu UHD obrazu, takže výřez videa pro HD závisí spíš na tom, jak pečlivě jste zaostřili původní UHD záběr (případně ho lehce doostříte v SW), u XC10 pak tele konec lehce "softí", opět ale perfektně pomůže skutečně jen velmi jemné doostření.

Edius Pro 8 nabízí totéž v základním "efektu" každého klipu - "layout", který umožní resize, scale, rotaci, včetně použití klíčových snímků (animace) a beziér křivek (jemné rozjezdy a dojezdy), použití je velmi snadné a výsledky jsou velmi dobré.

10. Možnost SW snadno použít UHD záběry v HD timeline s výřezem (crop).

To jednak může dodatečně "prodloužit" ohnisko optiky (provedete až 2x přiblížení v postprodukci, při kvalitním UHD záběru bez ztráty kvality), nebo "crop" umožní lepší zarámovaní (bez ztráty kvality), pokud je tedy jediným plánovaným výsledkem HD video.

GH4 v měkkém nastavení Cine-D, vpravo crop (výřez) po dodatečném 2x přiblížení v SW. Takže záběr odpovídá použití ohniska optiky 160mm, i když bylo reálně jen 80mm. Kvalita je skutečně velmi dobrá, také u XC10 (tam se ohnisko 270mm mění na 540mm).

11. Šum se při tomto postupu (natáčení v UHD pro HD) také snižuje, je to důležitá okolnost.

Tedy pokud točíte pouze pro HD a využíváte "oversampling" (snímate tedy UHD pro prokreslenější HD), pak v lowlight lze počítat s tím, že šum v obraze bude po zmenšení do HD také trochu méně viditelný.

Doporučené nastavení ostrosti (sharpness; shp) a dešumátorů (noise reduction; NR) je u Panasoniku GH4 minus 5 v obou případech - potvrzuji, že s tímto nastavení neuděláte žádnou chybu, to ani v lowlight.

Pokud snímáte s GH4 primárně pouze pro UHD, pak lze SHP nastavit na -3 až 0, ale hodnota -5 je nejlepším a zcela univerzálním nastavením pro všechny druhy snímání.

GH4 lowlight - východ slunce, klikněte pro kvalitní náhled (12MB). Stažená NR na -5 ponechává detaily na zdích a střeše.

GH4 v nastavení ISO 800, nebojte se SHARPNESS nastavit na -5 a především Noise Reduction NR také na -5, to paradoxně především v lowlight. Pak v obraze bude sice jemný šum, ale ten ničemu nevadí, navíc downscale do HD a následný přepočet do H264 pro distribuci ho ještě "dvojitě" zamaskuje. Ale obraz si tak udrží jemné detaily, které jsou při NR prostě zničeny. Navíc "tmavé části" rozmazané denoiserem způsobují v h264 distribuci znatelné artefakty ("plavou" v tmavé pak celé kompresní bloky, zde).

JEMNÉ STRUKTURY například cihlové zdi nebo větví stromů (klikněte na horní obraz pro otevření kvalitního BMP náhledu) nebo struktura střešních tašek nebo jemný rastr zdi v pozadí (na spodním obrázku - výřez 1:1) zůstanou zachovány.

Takže SHP -5 společně s NR -5 s ISO 800 jsou ideální kombinací pro GH4, zbytek musí zařídit případné pořízení Speed Boosteru (tedy využití světelnější optiky).

12. Kamery musí umožnit nastavení custom profilů. Musí mít také dobrou ergonomii, "kukr" nebo hledáček musí být ve výklopném provedení (lze to nahradit "stínícím kukrem" na LCD, ale ve vyklopené poloze - zaaretované LCD v základní poloze byť s odstíněním proti slunci pro natáčení opravdu nestačí).

Ideální je také možnost zálohování kompletního nastavení menu na SD kartu (XC10 toto podporuje).

Avid střižna Media Composer 8.4 - vlevo snadné dočasné přepnutí timeline do HD (pro plynulý náhled UHD klipů na HDTV odkuku, rendery efektů po přepnutí zpět nemizí), uprostřed rodina UHD kodeků (DNxHR SQ má přibližně dvojnásobné nároky na objem dat, než XAVC intra 300, přitom vizuální kvalita XAVC je pro běžná díla velmi dobrá), vpravo nedostatečná nabídka filtrů pro přepočet obrazu při změně rastru.

Obrázek - FUSION 8 je free (!!) kompoziční software (velmi dobře spolupracuje s DaVinci, výrobce je stejný). Dokáže načíst UHD export AvidMC v kontejneru mov (DNxHR SQ/HQ) a aplikovat resize s širokou nabídkou filtrů - viz obrázek výše. Nejúčinnějším filtrem je Cubic, Mitchel a Cat-Rom se ukázaly jako nedostatečné. Ale i tak bylo třeba před "node resize" (efekt resize) zařadit dodatečně malý blur (0.2), aby byl aliasing například "rastrů střech" při sledování na TV zcela potlačen.

AvidMC bohužel nemá integrovaný žádný účinný anti-aliasing filtr (jako EdiusPro antiflicker), střižna PremierePro je na tom bohužel stejně, byť opravdu vyniká kvalitní akcelerací náhledů pro plynulé přehrávání. Zde je tak jasným vítězem zatím střižna EdiusPro 8.

Edius Pro 8:

se dělá ve dvou verzích - vyšší "workgroup" a standardní "Pro", obě verze plně vyhoví - PDF porovnání je ZDE (existuje ještě verze pro spotřebitele "Neo", ale tu nelze využít pro zpracování materiálů v "profi" MXF kontejneru).

Verze Pro například nepodporuje snížení kvality náhledu v preview okně (na polovinu nebo čtvrtinu), verze Workgroup ano. Dalším rozdílem je, že s verzí Pro je třeba se alespoň jednou měsíčně přihlásit k internetu (pro kontrolu licence, jde o ochranu software před pirátstvím), verze Pro také nepodporuje exporty do MXF kontejneru a normalizaci audia podle nové EBU normy R 128.

Ani jednu z těchto funkcí ale nelze považovat za nepostradatelnou (dokud funguje MOV kontejner, kde ovšem končí podpora Apple QuickTime přehrávače na platformě Windows - řešení bude ale jistě nalezeno). Dokonce ani ten náhled nevadí, neboť Edius Pro má malé nároky na HW, pro plynulé přehrávání UHD klipů v HD timeline.

- takže provedete základní střih bez nutnosti přepočtů s plynulým náhledem v HD timeline, pro triky, stabilizace, titulky, atd. projekt přepnete zpět do UHD a výsledný sestřih pak přepočtete - ale to už je pouze výběr, nikoliv plná délka natočeného hrubého materiálu, navíc neaktuální (již nepoužité) rendery lze selektivně mazat.

BITRATE ANEB DATOVÉ TOKY "KODEKŮ".

pro zpracování UHD videa ve střižně.

Začneme s Avid MC kodeky:

(pro plnou kvalitu, vynechávám offline a proxy kvality, také vynechávám ultra-kvalitní RGB444 kodeky):

pro porovnání HD 1080p:

DNxHD 120Mbps (intra, 8bit, 422) a 185Mbps (intra, 422, 8 a 10bit),

efektivní XDCAM HD422 - 50Mbps (long GOP, 8bit, 422).

UHD 2160p (25p):

DNxHR 482Mbps (intra, 8bit, 422) a 728Mbps (intra, 422, 8 a 10bit).

XAVC 4K intra (25p) - 270Mbps a 450Mbps.

pro porovnání UHD 2160p (50p):

DNxHR 1156Mbps (intra, 8bit, 422) a 1457Mbps (intra, 422, 8 a 10bit).

Pro UHD ve 25p existují dvě běžné kvality záznamu (typy kompresí, které provádí KOdér a DEKodér ji naopak dekóduje - odtud pojem KODEK) u levnějších kamer:

- 100Mbps long GOP (obdoba efektivního XDCAM HD422, 50Mbps, 422, 8bit).

- efektivní verze intra-frame s 200Mbps (např. u XC10 - Canon XF-AVC, 8bit, 422).

/* Long GOP komprese komprimují skupinky snímků najednou, intra-frame komprese komprimují každý snímek videa zvlášť, potřebují tak výrazně vyšší datový tok. /

Oba typy dokáže AvidMC načíst, ale pro snadnou práci je doporučeno materiál přepočítat do "nativního kodeku" střižny - tedy buď DNxHR SQ nebo více efektivního XAVC-intra s dat. tokem kolem 270Mbps. Rychleji se pak spočítají i efekty, ale roste objem dat, takže tady je AvidMC lehce neefektivní.

Samozřejmě střižna nabízí snížení kvality náhledu nebo přepočet proxy souborů - pro plynulý náhled, ale osobně mám raději plnou verzi materiálu v nativním kodeku. Přepočet pouštím přes noc, akorát pro UHD to znamená nikoliv datový tok 50Mbps nebo při korekcích 185Mbps jako u HD, ale minimálně 270Mbps (XAVC intra) nebo víc než dvojnásobek pro vysokou kvalitu v 10bit (DNxHR HQ v deseti bitech má dat. tok 728Mbps), osobně si tak pro korekce barev vystačím s DNxHR SQ v 8bit, s dat. tokem 482Mbps.

Takže ideálním efektivním kompromisem (i pro plynulé přehrávání)  je BITRATE 270Mbps u XAVC CBR (intra, 8bit, 422), což je zhruba 120GB/hod záznamu na disku počítače.

POZNÁMKA: U AvidMC je třeba vždy místo renderu triků vyzkoušet také mixdown - rozdíl času může být velký. Například render UHD může trvat na mém běžném i7 počítači s průměrnou starší grafickou kartou i 6x déle, než je stopáž úseku, ale mixdown může trvat jen 2x déle, dle kodeku v kterém je původní UHD materiál. A to se vyplatí, přepočty triků u UHD opravdu nejsou \"hned".

DALŠÍ TIPY pro efektivní zpracování UHD materiálu:

- V UHD timeline lze snížit kvalitu náhledu o polovinu, případně až na čtvrtinu (zelené, zeleno/žluté, žluté okénko vlevo dole). Náhled UHD klipů pak lze v UHD timeline přehrávat plynule, přehrávání při dočasném přepnutí timeline do HD je ale lepším postupem.

- Pro rychlé zpracování UHD klipů v timeline je zásadní, zda je nutné klipy přepočíst do nativního kodeku střižny, nebo zda lze s UHD materiálem pracovat přímo - při plynulém náhledu. Pořízení dražší grafické karty a SW podporující akceleraci přehrávání kodeků na bázi H264, jako je rodina Sony XAVC a obdobné verze kodeků firem Panasonik a Canon, se tak může vyplatit, pokud UHD materiál zpracováváte častěji.

Edius a Grass Valley HQX kodek (pro UHD a 4K) nabízí také velmi efektivní render UHD klipů, dle nastavení mezi 200-300Mbps.

Podobně Apple kodek ProRes (LT, SQ, HQ) nabízí dat. tok pro UHD 25p buď 342Mbps, SQ 492Mbps, v HQ pak 737Mbps.

Správná volba střižny a nativního kodeku dokáže ušetřit obrovské množství času a také objem dat snížit až na třetinu, podle povahy díla, které zpracováváte (pokud cílíte díla na YT, tak stačí nízké datové toky, pokud míříte do broadcastu, pak používejte střední nebo vysoké datové toky, podle povahy díla a plánované doby jeho využitelnosti - pro jednorázově prezentované projekty stačí výstupy v nižší kvalitě 270Mbps, hraná díla je třeba ale zpracovat v nejvyšší kvalitě, tedy u UHD 25p to je kolem 700Mbps.

Where EDIUS Pro 8 really shines, however, is with its fast and comprehensive implementation of newer file formats, for example Sony XAVC (Intra/Long GOP)/XAVC -S, Panasonic AVC-Ultra, and Canon XF-AVC. With EDIUS Pro 8, you’ll always be able to edit, whatever format comes your way.

EFEKTIVNÍ zpracování UHD ve střižně

je tak novou velkou výzvou, která může (podtrhněme, že pro nadšence v nízko-nákladových projektech  často zcela zbytečně) znamenat vysoké investice do výkonu PC, úložišť, kvality náhledu na monitoru. Přepínání UHD timeline do HD je jedním z postupů, jak lze efektivně střihat UHD při běžném HD náhledu.

První otázkou tohoto testu bylo - půjde UHD manuálně zaostřit?

Druhou hlavní otázkou testu bylo - mám zpracovávat přímo UHD a pro HD dělat pouze kopii? Budu muset všechny UHD klipy nejdřív přepočíst do "nativního kodeku" střižny, pro plynulý náhled?

Třetí hlavní otázkou bylo - jak dopadne downconvert UHD do HD ve střižnách, poradí si s ním nějaká lépe, aby aliasing nebyl při sledování na HDTV pro diváka výrazně rušivý?

OTÁZKY VÝŠE NADNESENÉ NAŠLY SVÉ ODPOVĚDI POSTUPNĚ...

Ostření na LCD:

V obchodě jsem porovnal Sony RX10ii s XC10 a GH4.

Právě vysoká kvalita ostření GH4 na LCD displeji proti konkurenci, vlídná cena a možnost měnit skla (která již vlastním) po případném dokoupení adaptéru Speed Boosteru jasně rozhodly pro GH4.

Na OLED LCD kamery GH4 jsem často schopný zaostřit UHD scénu i bez lupy (zvětšení náhledu na LCD).

Zajímavé ovšem je, že lupu nelze použít během nahrávání, což zase XC10 umí.

Podtrhnu, že pokud by mým zájmem byla častá spolupráce s broadcastem (točení do HD kvality), pak bych si určitě raději vybral XC10, která má prostě perfektní HD režim. Ušetřil bych si tím mnoho starostí, místa na discích a času při přepočtech a řešení aliasingu při DownConvert z UHD do HD rozlišení.

Kvalita HD režimu - to je skutečně velká zbraň kamery XC10.

Kresba v UHD a dynamika velkých kontrastů.

Zkoušel jsem točit v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kde byla kombinace slunce a velkých stínů, dynamika obou kamer mi přišla skutečně velmi podobná až prakticky identická (záleží na zvoleném obrazovém profilu GH4, standard vs. měkčí cine-D). Obě kamery také dobře zacházejí s přepaly (přechod se barevně nijak "nekroutí", vypadá dobře a není pro diváka nijak rušivý, jako třeba u Sony X70).

GH4 (vlevo) při snímání velkých kontrastů, tady na "tvrdý" standardní profil. Vpravo XC10 a nový "měkký" profil EOS-cinematic (barvy jsem bohužel nevážil "na bílou" ale jen nastavil v Kelvinech, což je pro XC10 nefunkční postup - je třeba barvy navážit manuálně, pak jsou perfektní).

Sony PXW-X70 je prodávána jako nízko-nákladová "profi kamera" s cenou kolem 70.000,-CZK. Způsob, jakým reaguje na přepaly, je ale zralý na reklamaci kamery (u amatérské verze by to asi nevadilo). Přechod se barevně "kroutí" do cyan odstínů a ani po desaturaci highlight v postprodukci není zcela čistý, narozdíl od své předchůdkyně NX30. ND filtr (pod-expozice) to vždy neřeší, pokud například potřebujete v interiéru normální úroveň expozice - více o tomto kvalitním srovnávacím testu NX30 a X70 ZDE.

Kresba obou kamer je velmi dobrá i v UHD režimu, XC10 ne tele ohnisku v UHD trochu vadne, ale to je samozřejmě dáno mnohem větším rozsahem skla XC10, které má 10x zoom (GH4 s optikou f2,8 má ohniska 12-35mm, tedy zoom cca 3x). U obou kamer lze s úspěchem využít 2xdigitální zoom v kameře, prakticky není vidět degradace při 2x přiblížení, nebo lze udělat 2x zoom v UHD videu v postprodukci, pokud je výsledkem HD sestřih. Ohniska se pak "relativně" velmi příjemně prodlužují (*prakticky totiž nejde o změnu ohniska, ale pouze o změnu crop faktoru, úhel snímání se nijak nemění).

Canon samozřejmě umí vyrobit i lepší skla, než má XC10, ovšem cena je pak kolem 30.000,-CZK (konstantní světelnost s optickou stabilizací), což by zjevně zcela neúměrně zvedlo cenu kamery (například pro GH4 existuje také vynikající objektiv 35-100mm, f2.8, OIS, ovšem s cenou také 30k CZK).

Proto příliš nechápu výtky proti XC10 tímto směrem, byť např. Panasonik FZ1000 má optiku světelnější.

Osobně na C100 používám běžně "obyčejný" zoom Canon EF 70-300mm/f4-5.6 s optickou stabilizací, protože tento objektiv je malý a velmi skladný (velmi lehký), přitom opticky je velmi dobrý. Znám také hodně lidí, co u skvělého Canon objektivu EF 70-200mm L preferují o polovinu lehčí variantu s horší světelností F4 (s optickou stabilizací), než dražší ale těžší světelnou verzi (F2.8). Při práci v terénu jsou pohyblivější a mají s lehčím objektivem méně unavené ruce, přináší si tak lepší a stabilnější záběry.

Takže při posuzování kvalit optiky jde také o zkušenosti a praxi, samozřejmě v malém světle může horší světelnost na tele rozsahu optiky kameru XC10 částečně limitovat, ale z její koncepce je zřejmé, že nejde o žádnou konstrukční chybu.

Otázkou je u XC10 spíš volba (a vysoká cena) záznamových karet. Také je podivné mít na kameře za skoro 90k (v součtu všeho kolem) jakési "kreativní režimy na otočném voliči" - to působí při tak vysoké ceně opravdu mírně komicky, neboť skupina lidí využívajících "kreativní režimy pro fotografie" si XC10 zjevně při této vysoké celkové ceně příliš často nekoupí.

Věrnost barev a ukládání custom profilů.

XC10 přinesla zlepšení věrnosti barev, především u Wide Dynamic Range křivky (WDR), také je tu velký bonus v podobě nového profilu EOS cinematic.

U XC10 je nutné nastavovat barvy pomocí manuální WB (White Balance) "vážením na bílý papír".

- viz obrázek vlevo (profil eos-cinematic), pokud nastavíte barvy s pomocí kelvinů (např. 5600 K pro slunný den), pak jdou barvy kamery jednoznačně do purpurova (obrázek vpravo - uložte si obrázky a přepínejte mezi nimi nejlépe na černém pozadí).

Pro XC10 jde o absolutní nutnost - navážení barev trvá jen chvilku, stačí ho provést max. 4x (ráno, pak asi od 11hod, v pozdním odpoledni, v interiéru). Doporučím vytisknout si také "jemně namodralý papír" pro teplejší podání barev, když je pod mrakem.

Po testech profilu na barevné tabulce bylo jasné, že profil má zcela věrnou CYAN barvu a také zcela precizní FIALOVOU, oranžová vs. okrová byly také ok, vše bylo barevně zcela přesné. Velmi dobrý profil je také WDR, zde je cyan barva také podávána zcela správně (pouze v log profilu zůstává cyan nesprávně do modra). WDR profil má jen "o pověstný nepatrný vous" méně přesnou fialovou, ale je to zanedbatelné.

S XC10 jsem točil pouze na EOS-cinematic, ale bohužel jsem barvy nastavil jen s pomocí Kelvinů.

Za slunného dne to tolik nevadí, ale pod mrakem jdou pak barvy viditelně do purpurova:

U XC10 (obrázek vpravo) je nutné nastavovat barvy vždy s pomocí manuální WB (White Balance) "na bílý papír", jinak jdou barvy do purpurova. Chyba není v obrazových profilech, ty jsou velmi přesné, ale v nastavení barev WB, které při nastavení v Kelvinech mění pouze červenou a modrou barvu, ale nikoliv zelenou. Při manuální WB "na bílou" se nastavuje i zelená barva a celkové podání barev je pak přesnější (změna asi souvisí se zcela novým procesorem). Obraz GH4 (vlevo) obsahuje zeleného tónu naopak až moc.

XC10 má pět profilů snímání, z nich lze utvořit tři vlastní (fotil jsem osobně). Nejvíc se mi líbil ten čtvrtý - nový EOS cinematic, která má věrné podání barev (včetně cyan) a filmovou měkkost. Je dokonce lepší než profil č.3, tedy Wide Dynamic Range. Volba se provádí na dotykovém displeji nebo - při nasazeném "kukru" na LCD - joystickem.

Profily C1-C5 (standard, EOS barvy, WDR, EOS cinematic, Canon-log) se volí na dotykovém displeji v quick menu (pokud je nasazený "kukr" tak joystickem, jde to velmi snadno a rychle). Lze v nich upravit saturaci a ostrost, ale základní nastavení jsou v pořádku.

Vše nechte v tovární nule, změny nejsou nutné - pro UHD natáčení rozhodně nesnižujte sharpness, naopak pro downscale z UHD do HD ji lze dočasně snížit, při natáčení přímo do HD ale opět nechte sharpness na "tovární" nule, vše je tak, jak má být.

*Nepleťte si tyto obrazové profily s "tématickými režimy" expoziční automatiky, které jsou určené především laikům - "bodové osvětlení, pláž a sníh, portrét, sport, atd.", slouží pro různé expoziční situace, které běžná automatika vyhodnotí "pouhým zprůměrováním" chybně.

GH4 nabízí log gammu za příplatek 2500,- Kč, upgradem firmware (na trhu je i dražší model, který přináší další zlepšení včetně log gammy).

Barevný profil v režimu STANDARD je u GH4 zcela přesný, také dostatečně kontrastní. Lze ho použít pro perfektní výsledky, když neplánujete opravdu žádné korekce barev (jen znormování jasů ořezovým filtrem).

Naopak Cine V je více kontrastní (nepoužíval jsem ji) a Cine D je "měkká" (a jde trochu do zelena), hodí se tedy spíš pro velké kontrasty a následné barevné korekce.

TIP - GH4 má ale i dodatečné čtyřbodové doladění barev ve WB, kde lze například korigovat nazelenalost barev při natáčení interiérů osvětlených zářivkami. "Nazelenalost" Cine-D profilu lze zase úspěšně zkorigovat v obrazovém profilu úpravou tónu HUE, posunem o jeden až dva body do plusu, tedy do červené. Funguje to, ušetří to dost práce při následných korekcích barev.

Pokud byste chtěli u Cine-D trochu více kontrastnější černou, je lepší upravit Master Pedestal profilu cine-D (zatáhnout ho jemně do minusu), ale to lze udělat snadno i v postprodukci. Osobně bych ale nehýbal kontrastem (ten by ovlivnil nejen podání černé, ale i bílé, tedy jasů).

Na zvážení je použití menu "highlights", kde lze nastavit "kolínko" zvlášť pro jasy a zvlášť pro strmost černé. Ale moc to ve mě nebudí důvěru, příliš velký ohyb gamma křivky působí problémy, je lepší to řešit až v post-produkci, jde stále především o pouze 8bit kameru (s jen průměrným lowlightem).

Tzv. "inteligentní" nastavení jasu a dynamiky jsem měl u GH4 vždy vypnuto.

NASTAVENÍ OBRAZOVÝCH PROFILŮ GH4 (do pamětí C1-C3)

Profily lze uložit do pamětí C1 - C3 (C3 má své malé "menu" C3-1, C3-2, C3-3, celkem tak je 5 profilů, tři dostupné rychle, otočným voličem).

Co mě opravdu štvalo, že se do nich ukládá i aktuální nastavení clony, času závěrky  a ISO, takže pokud profily měníte, je dobré vždy aktuální konfiguraci expozice pře-uložit, abyste ji pořád dokola nemuseli štelovat. Jde to naštěstí snadno, ale je to neskutečně a hlavně zbytečně otravná vlastnost.

U XC10 funguje lupa i během rekordu, u GH4 nikoliv, podobně divně se chová blokování expozice u GH4, pokud točíte v expoziční automatice (např. při přechodu z velkého stínu do jasů manuálně expozici prostě nestihnete "točítkem" ukroutit, může pomoci "vhodně načasované odblokování" automatické expozice). Zablokovat expozici lze u GH4 ale pouze před začátkem rekordu, pak už ji jen uvolníte - ale znovu už ji nezablokujete, až po zastavení nahrávání. To je trochu podivné...

Možná by pomohlo určit oblast měření expozice automatiky dotykem na LCD, ale to vždy rozkýve kameru, takže toto nerad používám (jde o funkce vyhrazené laikům), byť dotykový LCD funguje jinak zcela precizně (to platí i pro XC10).

XC10 má navíc další plus - vestavěný ND filtr - blokování expozice lze pak provádět joystickem, byť je to taky trochu ošemetné (na LCD je totiž při blokování zobrazeno "quick menu", což trochu brání kvalitnímu náhledu záběrů), ale jako "nouzovka" pro ojedinělé zablokování/odblokování automatické expozice to je funkční. Narozdíl od GH4 lze expozici opakovaně blokovat a odblokovávat, jednoúčelové tlačítko pro tuto funkci ale mohu jen doporučit (povolit namapování této funkce na custom key by stačilo).

XC10 nemá žádné nastavení pro Noise Redukcion. Vše pracuje automaticky, ale zdá se že správně, takže budiž. XC10 má limit pro automatiku gainu (pro omezení šumu v obrazu, způsobené nesmyslně vysokým ISO při auto-gainu). Nastavení menu XC10 lze uložit na SD kartu - tady GH4 také nemá co nabídnout.

Takže tady XC10 celkem jasně vede.

ZÁVĚR TESTU

Obě kamery nejsou nijak nové výrobky, přesto svojí konfigurací a kvalitou stojí za pozornost uživatelů, za podrobné vyzkoušení. Snad vám tak tento test něco užitečného přinesl, s nástupem UHD / 4K kamer vznikají nové otázky a velký souboj s efektivitou zpracování dat - což jsem se pokusil trochu zmapovat.

Střižny mají své výhody i nedostatky, ale pokud osobně zpracováváte pouze několik málo hodin záznamu UHD ročně, rozhodně si raději chvíli počkejte na přepočet materiálu do nativního kodeku střižny, než abyste investovali desítky tisíc korun českých do super-výkonného PC, grafické karty, atd., které ale využijete jen příležitostně.

Výkonná PC mají totiž jednu zápornou vlastnost - JSOU HLUČNÁ!!

Takže osobně si raději chvilku počkám, ale těší mě, že když počítač zapnu, tak přes relativně vysoký výkon ho ani v absolutním tichu "pozdních večerních hodin" prakticky vůbec neslyším.

Samozřejmě platí, že pokud pracujete s UHD každý den, pak jsou investice nutné, tady se pak vyplatí zakoupit i kvalitní diskové pole, pro plynulou práci se 4K / UHD klipy. Takové pole pořídíte v cenách od přibližně 3000euro, profi disková pole stojí stovky tisíc.

Velkou otázkou je dnes ARCHIVACE zdrojových souborů.

Každá smazaná karta vám ušetří značné sumy peněz, takže je opravdu na zvážení, které zdrojové záběry chcete plně archivovat, z kterých uděláte pouze výběr toho nejlepšího a které smažete zcela (archivujete pak pouze sestřih a podklady titulků).

"Kdo maže, ten jede, ovšem všechno dělejte s Mírou .-) ."

UKÁZKY Z TESTU

Součástí recenze budou brzo ukázky natočeného materiálu, ale jak samotný test kamer, tak odladění zpracování (i psaní tohoto článku) byly tentokrát opravdu časově náročné. Takže mějte jisté strpení, ukázka z natáčení dorazí s malým zpožděním (už se na ní pracuje, ale přesný termín neslibuji).

Děkuji také firmě Canon a jejímu českému zastoupení za přátelský přístup při zapůjčení XC10, je to skutečně velmi laskavý postoj, díky za tuto možnost.

Pokud jste dočetli až sem, tak vám přeji klidnou ruku a všímavé oko a mnoho pěkných záběrů ať už v HD nebo v UHD kvalitě.

Kvalitní snímky jsou jistě svého druhu umělecká díla, přes jejich vysokou technickou (řemeslnou) náročnost bychom tak neměli zapomínat na hlavní cíl této tvorby - vytvářet zajímavá, nápaditá a také kvalitní díla, přinášející poznání i radost divákům.

Nechť se vám tak (nově také UHD) dílo dobře daří.

Pavel Sedlák

RYCHLÝ TEST KAMERY FS7

GRADOVAT ZÁBĚRY V DAVINCI RESOLVE NEBO V AVID SYMPHONY?

Rychlé prolítnutí MENU kamery odhalí základní princip kamery:

- jsou zde dvě základní skupiny nastavení.

1. CUSTOM

Zde si můžete nastavovat gamma křivky (Standard, HG, Slog2 a Slog3), k nim odpovídající color matrix, profily upravovat z hlediska ostrosti, Noise Reduction a ukládat nastavení na interní SD kartu (podobně jako u Canon C100/300 kamer menu Color Profiles).

V tomto režimu můžete měnit ISO, na monitorovací výstupy přiřazovat LUTky, když chcete snadněji ostřit či ukazovat lidem záběry "s náhledem po korekcích" (u log záběrů, které vypadají našedle a nebarevně).

Pamatujte, že pouze při ISO2000 a Slog2 má kamera maximální dynamický rozsah (14stop), při vyšších ISO rozsah klesá.

2. Filmařský Slog2/Slog3 (Cinema EI)

Zde kamera vždy nahrává při ISO2000, má tedy vždy největší dynamický rozsah (14stop), je zde využívaný Exposure Index (EI), který se ukládá do metadat, nastavení profilu je dané výrobcem.

V tomto režimu je k dispozici Exposure Index:

Stručně řečeno jde o upravení "náhledu" v kalibrovaném podání, což má vliv na expozici záběrů - EI na úrovni 2000 myslím odpovídá expozici, při EI 1000 ztmavne náhled o jednu clonu, při 500 o dvě (smyslem je, že např. při EI 1000 odcloníte o jednu clonu, což znamená, že nahrávaný obraz bude o něco světlejší - při korekcích tak záběr budete naopak mírně ztmavovat, což sníží viditelnost šumu v tmavých plochách, není to ale zadarmo - v highlights přijdete o jednu clonu).

Podle zkušeností Alister Chapmana je nastavení EI 1000 v drtivé většině plně akceptovatelné (doporučuje při expozici log gamma křivek používat Sony funkci Low/High Key - dá se přiřadit na custom tlačítka, opakovaný stisk na chvíli vyřadí LUT náhledu a umožní vidět skutečnou expozici tmavých/světlých částí obrazu - opakovaným stiskem se proklikáte až k zobrazení s LUT).

Tento režim dovolí uplatnit LUTky v monitor náhledu pouze v případě, že máte stejnou LUT nastavenou jak pro HDMI, tak pro SDI2 a EVF výstup.

Výhodou tohoto režimu je, že profil je pak identický (třeba na více kamerách), i když nemáte uloženo nastavení kamery na SD kartě.

OSOBNÍ DOJEM Z TESTU FS7:

Kamera je s "prdelkou" (což je volitelný doplněk, umožňující napájení objektivů a především interní záznam v ProRes HQ) a V-mount baterií pěkně vyvážená, lze ji mít na rameni, EVF má nastavitelnou pozici.

Náhledy "našedlých" log křivek s LUT jsou velmi věrné, můžete pak clonit a ostřit stejně, jako byste natáčeli na běžnou HD 709 gamma křivku.

Kamera trochu "kanibalizuje" prodej konkurentky Sony F5, proto má pouze 2 XLR vstupy (i když umí nahrávat čtyři zvukové stopy, ale další dvě pouze z vestavěného mic nebo přes wifi), nemá například volitelný Optical Low Pass filter zvlášť pro 4K a zvlášť pro 2K/HD rozlišení (F5 má dva filtry, které se montují před snímač, zabraňují vzniku aliasingu respektive moaré na jemných kontrastních strukturách, video 4K má samozřejmě jinou úroveň detailů než 2K/HD).

F5 navíc podporuje 4K gamut ITU R 2020 (který je širší, tedy kamera obsáhne víc barevných tónů, odstínů), FS7 nikoliv, byť rozsah barev je širší, než má HD norma ITU R 709.

PRAKTICKÉ TESTY GRADINGU

Zajímavé rozdíly ukázal rychlý test korekcí barev (log gamma) záznamu v HD režimu (25p), v Sony kodeku XAVC ve verzi I (nikoliv XAVC long GOP, kdy jsou skupinky snímků komprimovány společně, kde pouze první snímek má plnou kvalitu - což je efektivní pro menší velikost dat záznamu, ale nikoliv pro kvalitu), což znamená, že XAVC-I komprimuje každý snímek zvlášť, v plné kvalitě.

Ovšem datový tok záznamu XAVC-I by u HD měl být kolem 200Mbps, nižší tok (z mé osobní zkušenosti) přináší často u prudce se měnících scén kompresní artefakty (jak chyby v plochách, tak viditelné kompresní chyby v obrysech). To platí dvakrát pro záznamy log gamma křivek, kde se provádějí velké posuny - korekce - například střední odstíny (našedlé) se musí povytáhnout často až o 30pct.

Ovšem záznam XAVC-I je v HD pouze kolem 100Mbps, což je podle mého málo. Je tak třeba uvažovat o dokoupení adaptéru ("prdelky"), který v sobě má zabudovanou podporu ProRes HQ kodeku pro interní záznam, ten má v HD režimu datový tok kolem 200Mbps, takže už plně odpovídá požadavkům kodeků komprimujících každý snímek samostatně (tedy nikoliv Long GOP).

Záznam v HD režimu je naštěstí v 10bit, což je pro korekce log gamma křivek minimální kvalita pro rozumný výsledek. Ve 4K je interní XAVC záznam pouze 8bitový.

Nižší datový tok XAVC-I kodeku FS7 (HD režim, 25p) je asi také částečnou příčinou toho, že při gradingu v Avid Media Composer - se Symphony option (8.4) se objevilo znatelné proužkování (banding) na modré obloze v pozadí (jemný jednobarevný gradient je pro nízký datový tok či 8bit záznam vždy velkou zkouškou).

Výrobce Avid MC by se ale měl možná zamyslet nad úrovní (kvalitou) verze Symphony, která zůstává bez vývoje už poměrně dlouhou dobu (přes neklesající cenu).

Nejen, že neobsahuje kvalitní trackovatelnou masku s jednoduchým přiřazením jiné korekce dovnitř a jiné vně masky, případně nastavení masky pro kvalitní vinětaci s vyhlazením), nejen, že má stále pouhých 8 pamětí nastavení korekcí (doporučil bych minimálně dvacet pamětí v malém panelu s obrazovým náhledem záběru), ale bohužel dokonce poskytuje viditelně horší výsledky - viz test XAVC kodeku níže:

Originální záběr Slog ze Sony FS7 (náhled jpeg s nízkou kvalitou):

Rychlá korekce z Avid MC (náhled jpeg s nízkou kvalitou):

Rychlá korekce z Davinci Resolve 12 - free verze (náhled jpeg s nízkou kvalitou):

DETAILY OBLOHY v JPEG náhledu (střední kvalita, klikněte na obrázek pro stažení TIFF verze):

(*modrá barva nahoře je obloha, hnědší barva dole je smog)

Rychlá korekce z Avid MC - se znatelným "proužkováním" (banding)

Rychlá korekce z Davinci Resolve 12 - free verze, bez proužkování.

-- klikněte na oba obrázky pro stažení kvalitní TIFF verze (12MB)

ZÁVĚR

Doporučím tak dobře otestovat a zvážit použití záznamových kodeků kamery FS7 i softwarů pro úpravy barev. Rozdíly zde zcela zjevně existují.

Děkuji Petrovi a Davidovi za pomoc při testování kamery (zapůjčení kamery, zapózování) a přeji jejím uživatelům, aby jim kamera Sony FS7 přinášela kvalitní a pozitivní možnosti a zkušenosti, z mého rychlého testu mám osobní dojem, že jde o kvalitní kameru střední třídy (se všemi doplňky, kartami, bateriemi, podpůrným rigem pro delší sklo a ramenním adaptérem bude cena při současném kurzu nad 400tisíc CZK), která svým majitelům přináší jednu z nejkvalitnějších výbav v poměru výkon/cena.

JE 8 BITOVÁ KAMERA VHODNÁ PRO TOČENÍ "NA PLOCHO",

S POMOCÍ (CINE) LOG GAMMA KŘIVEK?

napsal pan Alister Chapman - ZDE

Ocitujme jeho blog:

(místy jsem kurzívou doplnil poznámky, pro lepší pochopení méně zasvěceným čtenářům)

Můj názor je, že záznam v kvalitě 8bit (422) sice může být použit pro S-Log2

(nebo Canon-Log a podobné cine-Log gamma křivky), ale:

NENÍ TO NĚCO, CO BYCH DOPORUČIL.

Osobně bych raději v tomto případě použil cine1 gamma křivku.

Záznam 10bit (422) je úplně jiná věc, ten funguje pro Log křivky velmi dobře.

Není to až tolik o tom, jaké používáte vzorkování barev, zda 444 (RGB), 422 (YCC) nebo dokonce 420.

Mnohem víc záleží na počtu bitů, které používáte pro záznam výstupu kamery.

Pozor, zde nestačí vzít 8bit výstup a nahrát ho jako 10bit, musí to být skutečný 10bit výstup z procesoru kamery.
 

Co musíte při tomto rozhodování zvažovat, jsou následující fakta.

S 8bit vzorkováním máte teoreticky 240 odstínů šedé - od černé až do super-bílé, což je poměrně málo odstínů.

Představte si například (pro lepší pochopení) vykreslení pěkného černobílého obrázku, který má k dispozici jen 256 hodnot ve škále od černé po bílou - nic moc. Ovšem přesná realita je ještě horší...

Z těchto 256 dostupných úrovní se u YCC/RGB signálu v HDTV normě (ITU-R-709) 16 úrovní používá pro synchronizaci (to je jisté dědictví z předchozích analogových systémů), úroveň bílé při snímání v kameře je sice na hodnotě 256 (super white), ale po dokončení střihu (pro vysílání) musí být bílá na hodnotě 235 (HDTV norma 709, čísla platí pro 8bit vzorkování).

Takže výsledný rozsah není 256 úrovní, ale pouze 240 úrovní při snímání (108%) a 219 úrovní po korekcích pro vysílání (100%), ve škále "od černé po bílou", které reprezentují hodnoty YCC nebo RGB.

Vsuvka  - YCC vs. RGB kódování barev:

U YCC422 jeden uložený obraz (1920x1080 u HD) reprezentuje ČB hodnoty Y (luma), druhý obraz (1920x1080) přenáší dvě rozdílové informace o barvě Cr Cb s polovičním rozlišením (dohromady "pro záznam" je to druhý "celý" obraz), třetí barva se pak jednoduše dopočítá ze vzorce Y = 0.2126 R + 0.7152 G + 0.0722 B (to jak pro lineární výstup, tak v asi více běžném případě modifikace úrovní použitím gamma křivky); YCrCb se píše zkráceně YCC.

U RGB444 kódování barev je datový tok záznamu o něco vyšší, na záznamové médium se totiž musí uložit tři plné obrazy (1920x1080) pro každou barvu. Výhodou ale je, že barvy jsou přenášené ve své původní podobě a v plném rozlišení, samozřejmě záleží na kvalitě použitého záznamu (kompresi). Takový záznam je samozřejmě ideální pro barevné korekce (grading) velkého rozsahu, ovšem kvalita musí být vyrovnaná v celém řetězci - od kvality použité optiky, přes kvalitní kameru (s čipem, A/D převodníky a procesorem) až ke kvalitnímu záznamu (I-Frame only s dostatečným datovým tokem pro Log gammy, případně bezeztrátově komprimovaný záznam pro raw).

Pokud nemáte takto ucelený a kvalitní řetězec, nevyžadujte prosím nekomprimovaný záznam a podobné "vychytávky", odborníci pak jen kroutí hlavou. Požadovat nejvyšší kvalitu například pro běžná TV "spotřební" díla (jednou se odvysílají a končí) je pouze známkou VAŠÍ  hluboké neprofesionality a nepochopení profesionálních kritérií při tvorbě různých TV pořadů, které se dělí do různých tříd kvality, dle jejich účelu a době použitelnosti.

Raw záznam může být přitom jak lineární (pak je většinou 16bit) tak logaritmický (10-12bit), také bývá komprimovaný. Například u Canon kamer C500 obsahuje raw dokonce "zapečené ISO a WB" z analogové části čipu. Raw je prostě hrubý výstup dat (nejde "o video") za A/D převodníky kamery, bez aplikovaného debayeringu (...pokud se tedy vůbec debayeringem nějaké hodnoty barev interpolují, tedy jde o případy, kdy čip nesnímá všechny potřebné vzorky pro obraz 3 x 1920 x 1080 u HD rozlišení, u 4K je to 3 x 4096 x 2160 bodů na čipu, tedy cca 6.2mil bodů pro HD a 26.5mil bodů pro 4K na čipu - připomeňme, že 4K obraz je o kus širší, nemá poměr stran 16:9, naopak televizní Quad HD - QHD má poměr stran 16:9).

S ITU-709 standardní gammou získáte na kameře Sony F3 asi 8 stop dynamického rozsahu, takže:

- každá stopa (clona) bude vzorkovaná 30 úrovněmi.

F-Stop = clonové číslo, každé další má vždy dvojnásobek světla. Na kameře máte k dispozici při snímání s ITU-709 gammou 256-16=240 odstínů (včetně superwhite, normovaná hodnota 16-235 platí až po korekcích).

ITU-709 gamma bývá v menu kamer označena jako normal3, verze normal4 se liší nepatrným přizvednutím v černé, hodí se tak například pro snímání v lowlight. DR je poměrně malý (max 300%), to platí i pro lehce zjemněnou cine1 "709" křivku (i to je křivka s malým DR, narozdíl od filmové Log gammy, která je křivkou pro snímání s velkým dynamickým rozsahem, 12 a více stop).

Když snímáte se Sony F3 s aplikovanou filmovou S-Log gammou, získáte kolem 13 stop dynamického rozsahu (DR), takže:

- v tomto případě vychází na každou clonu pouze 18 odstínů šedé!

Potenciálně tak při použití 8bit záznamu pro S-Log - a to ještě předtím, než vůbec začnete dělat jakékoliv filmové barevné korekce (grading) - bude váš obraz vážně kvalitativně degradován, pokud v něm budete mít nějaké "ploché", tedy málo kontrastní povrchy nebo jim podobné objekty, jako jsou např. stěny, modrá obloha (často při soumraku) nebo třeba mlžný opar.

Jde o tzv. jemné jednobarevné gradienty s nízkým kontrastem, kde není nějakým "kontrastním vzorem" zamaskována nedostatečnost počtu vzorků, často jsou to lampou nasvícené zdi, obloha za soumraku, mlžný šedý opar s nízkým kontrastem, apod. (např. ale vlny v moři jsou "rozbité" drobnými vlnkami, netvoří tak jemný jednobarevný gradient, podobně vlnící se stébla trávy "rozbijí" jednobarevný zelený jemný gradient louky, pokud nezabíráte scénu z příliš velké vzdálenosti).

Nejčastější vadou je pak "proužkování" (banding) - gradient netvoří plynulý hladký přechod, ale vidíte zde jakési "okraje" jednotlivých odstínů, jejichž počet prostě nestačí na vytvoření plynulých přechodů.

To vše se ještě následně zhorší při korekcích, když například přidáte trochu kontrastu - vada se pak rychle výrazně zviditelní a působí rušivě i na laiky, zvlášť když pak tento obraz promítáte na větší projekční plochu.

Při použití běžné gamma křivky (ITU709 - normal3, cine1) většinou u 8bit kamer "proužkování" nehrozí. Navíc nevadí, pokud je u 8bit kamery v obraze mírný šum, pomáhá opět zamaskovat malý počet samplů (pokud 8bit obraz výrazněji odšumíte, může se rušivé proužkování na jednobarevných jemných gradientech objevit).

 

Nyní přemýšlejme o další souvislosti, tedy jak správně exponovat S-Log.

Střední šedá je běžnou orientační hodnotou expozice, při snímání odpovídá modulaci signálu na hodnotě 38% (třeba na WaveForm monitoru kamery). Pokud pak takový signál korigujete pro normální zobrazení dle HD normy ITU-709, tedy pro zobrazení na běžné HDTV televizi, pak musíte "vytáhnout" tmavší střední tóny" obrázku asi o 30%.

"Vytáhnutím" získaných 18 odstínů ve středech (do normy ITU-709) tak skončíte s ekvivalentem pouze asi 12 odstínů šedé pro každou clonu!

- a to je méně než polovina toho, co byste měli, pokud byste snímali s 8bit kamerou do běžné ITU-709 gammy (normal3 s knee, případně jen drobně odlišné cine1 gammy).

Jsem si jistý, že většina z nás viděla v určité chvíli gradingu (těchto 8bit S-log záznamů) "pruhy" na stěnách nebo obloze, se standardní gamma křivkou pro 8bit kamery v drtivé většině ale tak výrazné korekce (středních tónů) neprovádíte, jsou při snímání exponovány mnohem výše (kolem 60pct modulace signálu), ve většině případů tak u standardní gammy "laiky povšimnutelné" proužkování nezaznamenáte.

Pokud ale musíte vytáhnout středy až o 30pct, což efektivně odpovídá pouze polovině počtu šedých odstínů běžné "709" gamma křivky, pak takové proužkování uvidíte u 8bit S-Log velmi často.

Zde je obrázek pro Canon-Log se vzorkováním 8bit, obraz je v úrovních 16 - 254 superwhite. Střední šedá odpovídá modulaci 32.8% (odpovídá úrovni 88), je zde zakreslen i drobný přesah "do černé" -6.8% (na horizontální ose DR drobný přesah od nuly do -4.5%). Zdroj: WhitePaper Canon-Log fy. Canon, Log křivky jiných výrobců se v průběhu samozřejmě drobně odlišují.

Připomeňme, že Log křivky vznikly u firmy KODAK, jako systém tzv. filmového digitálního intermediátu, tedy způsobu skenování filmové suroviny do digitální reprezentace, při co největším zachováním dynamického rozsahu, vhodného pro korekce barev, retuše a další úpravy, případně pro následné opětovné vypálení (laserovou vypalovačkou) zpět na filmovou surovinu (tehdy ještě nebyla digitální kina).

V tomto systému dostala přednost "možnost úprav" (co největší dynamický rozsah) před "vnímanou" vizuální kvalitou obrazu - jak ji zná a pozoruje běžný divák na své TV.

Obraz často působí na monitoru našedle, nekontrastně, barvy budí zdání nízké saturace  - tento obraz ale není určený pro pozorování divákem - proto je to onen "inter-mediát", tedy něco "napůl-hotové".

Běžné TV monitory totiž neumí tak velký dynamický rozsah (13-15 F-stop) zobrazit, správné podání pro běžné TV se získává až při korekcích (případně jde o speciální úpravu barev pro zpětné vypálení na filmovou surovinu).

Log křivky prostě VŽDY vyžadují korekce barev, teprve poté jsou vhodné pro sledování divákem.

Pokud se je pokusíte nesprávně exponovat (především středy exponujete namísto cca 40pct na hodnotu cca 60pct, jako u běžné normal3 nebo cine1 gammy), získáte velmi problematický výsledek. Například ve střední části expozice často bývají obličeje - pokud je špatně u Log gamma křivek exponujete, pak se dostanou do více zakřivené části Log gamma křivky - záleží na typu použité log křivky, platí to částečně i pro Wide Dynamic Range aneb WDR křivky - světlejší části obličeje pak budou např. znatelně odsaturovanější, než části tmavé. Takový obraz se pak špatně koriguje.

Pamatujte si, že Log křivky prostě nesmíte (ve středech) přeexponovat, a pro možnost jejich správné korekce potřebujete minimálně 10bit rozsah vzorkování!

 

Zde je obrázek pro Canon-Log, se vzorkováním 10bit a 12bit. Pro 10bit je obraz v úrovních 64 - 1016 superwhite, pro 12bit je obraz v úrovních 256 - 4064 (modulace na WF monitoru cca 108pct). Střední šedá odpovídá modulaci 32.8% (odpovídá úrovni vzorku 351 pro 10bit, vzorku 1405 pro 12bit), je zde i drobný přesah "do černé" -6.8% (DR -4.5 až 0 až 800pct).Zdroj: WhitePaper Canon-Log fy. Canon.

Log křivky jiných firem mají samozřejmě drobně odlišný průběh (0, střední šedá, hodnota 100pct a 800pct i více DR).

Jen pro porovnání - o vzorkování v 10bit.

10bit zpracování má 1024 odstínů (0-1023), z toho pro obraz 64-1016=952 odstínů (u Canon-Log), od černé po super-bílou.

Prvních 64 bitů se používá pro synchronizaci a další údaje, 100% bílá je vzorek 940 a super bílá 1016.

Takže při snímání s gamma křivkou S-Log v 10bit máte kolem 73 odstínů na clonu (při 13 stopách dynamického rozsahu kamery Sony F3), tedy čtyřikrát víc, než při 8bit vzorkování a 8 stopách DR.

Takže i po snímání v S-Log a úpravě barev do normy ITU-709 získáte stále téměř dvakrát tolik odstínů šedé, než kdyby jste snímali s normal3 gamma křivkou (norma "709") s nižším DR 8 stop.

Trochu jsem to vše zjednodušil, samozřejmě během gradingu původně 8bit materiálu můžete celý proces optimalizovat, existují způsoby, jak u původně 8 bit hrubých záběrů extrapolovat lepší výsledek, zpracováním v 10bit, s pomocí vyspělých algoritmů u korekčních SW.

Skutečností ale je, že 8bit vzorkování pro dynamický rozsah 13 stop opravdu nestačí.

 

Celý důvod existence Log gamma křivek spočívá v tom, že nám prostě umožňují vzít 14 stop dynamického rozsahu z typicky lineárního výstupu 12bit A/D převodníku kamerového snímače, a získat z něj co nejvíce použitelného signálu, který můžeme zpracovat ve stávajícím (běžném) workflow postprodukce v 10bit kvalitě vzorkování, bez potřeby rozsáhlého a na výpočetní výkon náročného zpracování, jako je de-bayering nebo konverze RAW dat.

Takže náš signál, který byl původně dvanácti-bitový, je s pomocí Log křivek a výpočetního výkonu kamer přetvořen do 10bit verze. Další převod z 10bit do 8bit verze je tak krokem, který už zachází příliš daleko na to, aby bylo možné udržet celkovou kvalitu výstupu.

- Tolik Alister Chapmen, zcela s ním souhlasím.

Všechny praktické zkušenosti zcela a naprosto potvrzují jeho závěry. Přesto chci dodat ještě jednu krátkou zkušenost navíc:

Kolik je způsobů, kterými můžeme použití standardních a log gamma křivek zkazit?

Osobně znám tři různé způsoby, ale

nejprve ty tři správné způsoby:

1.

Mám standardní 8bit kameru (420 nebo 422), s DR až 11 stop, použiji normal3 (+knee) nebo velmi podobnou, byť trochu jemnější cine1 gammu (bez knee).

2.

Mám cine kameru 10bit/12bit (444 nebo 422) s DR až 14 stop, můžu použít Log gammu, pokud počítám s tím, že v post produkci MUSÍM provést velké korekce barev. Tedy nestačí běžné korekce - abych získal z Log záznamu maximum, musím použít masky, často i několik různých korekcí v jednom záběru, aby výsledkem bylo zachování DR i na běžné TV, která má nízký DR dle HD normy ITU-R-709. Správně exponuji středy, tedy záběry ve středech nepřeexponovávám.

3.

Pokud vím, že nemám možnost takové korekce provádět, nastavím na cine kameře cine1 gamma křivku, která je vhodná pro korekce malého rozsahu. Sice ztratím část DR (např. místo 13 stop získám jen 8 stop), ale šikovným způsobem natáčení mohu i pro takto snímaná nízko-nákladová díla vytvořit velmi solidní kameramanské výstupy.

A nyní tři špatné postupy:

1.

Mám cine kameru, ale nemám objednané korekce velkého rozsahu, protože se s nimi - vzhledem k povaze díla - nepočítá (např. možnost opakovaného využití díla je velmi malá, bude použito jednorázově).

Přesto se rozhodnu, že použiji Log gamma křivku, protože je mi "líto" nevyužít maximálních možností kamery.

Tím dojde při běžných korekcích (z časových důvodů) jen k částečnému zpracování materiálu.

Hrdě prohlásím, že i tak se mi výsledný obraz líbí mnohem víc, protože "je prostě filmovější". Běžný divák uvidí ale pouze obraz s neobvykle nízkým kontrastem, často celkově nepřirozeně "odbarvený".

2.

Pokud se navíc při expozici takového Log snímání pokusím exponovat středy "výše", než mají být, dosáhnu další nové komplikace, vše bude ještě o kus horší, než předtím. V některých scénách sice bude výsledek částečně lepší (nebude třeba tolik středy vytahovat, obraz tak bude už v základu kontrastnější), ale v některých místech bude výsledná kvalita horší (například částečně odbarvené pleťovky, v závislosti na jejich stranově různém osvětlení, které při rychlých korekcích "bez masek" nelze nikdy dorovnat).

Hrdě prohlásím, že to je pěkně filmové - tvůrcův záměr se povedl. Divák uvidí místy sice více kontrastní, ovšem místy ještě podivněji částečně odbarvený obraz - záležet to bude na tom, zda se herec otočí ke světlu, nebo se od světla odvrátí, která strana jeho tváře bude ve stínu a která na světle, a na změnách tohoto osvětlení.

Záleží i na typu použité log křivky, například Canon-Log (nebo Canon WDR gamma) jsou hodně zakroucené, naopak Canon-Log2 je zdá se v přechodu mezi středy a highlighty přímější.

3.

Mám běžnou 8bit kameru a je mi líto, že nemám filmovou kameru.

Rozhodnu se, že tedy v menu kamery obraz upravím tak, jak ho z nám z displeje cine kamery - tedy "zvednu černou" (obraz zašedne) a stáhnu bílou (obraz definitivně ztratí kontrast) a stáhnu saturaci (obraz se odbarví). Ignoruji, že tato "našedlost" vzniká pouze neschopností monitorů zobrazit velký dynamický rozsah (12-14 stop).

Nemám objednané korekce velkého rozsahu, ale dodám tento materiál, který se "pocitově" vizuálně podobá cine Log gamma záběrům, na běžné rychlé korekce do postprodukce.

Jenže je zde jen 8bit rozsah úrovní a málo času. Takže černou korektor opět jen zkontrastní (tedy stáhne dolů), čímž se spodní část středů obrazu posune také dolů (byla vytažena zvednutím černé). Ovšem jasná místa (highlights) zůstanou, kde jsou, malý DR kamery je stejně nezvládl, místy jsou přepálená (8 stop je 8 stop).

Oblast černé jsem sice jejím "zvednutím" naskenoval na více vzorků, ovšem na úkor středů (kde jsou obličeje aktérů). Tedy např. místo cca 50 vzorků pro oblast černé (necelých dvou clon) jsem naskenoval černou třeba na 70-90 vzorků.

O tuto kresbu v černé přijdu ale tím, že černou korektor prostě zatáhne zpět "dolů" (nezapomeňte, nemám korekce velkého časového rozsahu, není čas přesně ladit průběhy filmové gammy, vytvářet masky a dokrývat různé části obrazu speciálními korekcemi, tedy "hrát si" s každým záběrem).

Stažením spodní části středů v postprodukci snížím celkový počet vzorků ve středech obrazu, který byl snížen ve prospěch "nezapečené" černé. Tedy v této části, kde je nejdůležitější obsah (na který je ideálně nastavená normal3 nebo cine1 gamma) jsem získal ještě nižší počet vzorků.

Je to podobné, jako odhady pana Chapmana výše v úvodu pro 8bit Log snímání (kdy odhadnul "vytažení" středů asi o 30pct, čímž z 18 vzorků získal odhadem spíš 12 vzorků na jednu clonu ve středech).

U snímání s ITU-709 gammou, kde aplikujeme až následně v procesoru kamery "PSEUDO-LOG" (povytažení spodní části středů a černé), a pak následně při korekcích opětovné "stažení spodní části středů "dolů" (tedy opačný postup, než u log gamma s velkým DR), to vše v 8bit .-) , obraz zákonitě vizuálně "zhrubne", vytratí se jemné přechody na pleťovkách a vzroste šum.

/ Přitom místo PSEUDO-LOG úpravy stačí většinou (při obavách "ze zapečení" černé u 8bit kamery s ITU-709 gammou) přepnout norma3 křivku na normal4, případně i cine1 křivky aplikovat malou úpravu průběhu černé s pomocí "black gamma" funkce v menu. /

Hrdě hlásím, že nikde není "zapečená černá" a obraz prošel "PSEUDO-LOG" zpracováním, takže mám radost, protože jsem natočil krásný "pseudo-log" obraz, i když jsem neměl filmovou kameru.

Nic navíc (kromě delšího času "krátkých korekcí" a nepublikovatelných vyjádření korektora při rychlých korekcích .-) ) to sice nepřineslo, ale dosáhl jsem svého. Opět jsem filmař, který použil "krásný log".

Zparafrázuji závěr Alisterova blogu:

"...Další převod z 8bit verze (běžné ITU-709 gammy) do PSEUDO-LOG obrazu a zpět je tak krokem, který už zachází příliš daleko na to, aby bylo možné udržet celkovou kvalitu výstupu."

Prosím, nečiňte dílu tímto stylem, není to přínosné, děkuji.

Za mě osobně je jednoznačně nejhorší volbou ze tří špatných možností ta třetí možnost, tedy PSEUDO-LOG na běžné kameře.

To dostává opravdu "na zadek" :-) .

Doporučuji tedy používat pokud možno první tři postupy, ať už skráně kameramanů zdobí mladická bujará kštice či moudré stařecké šediny.

---------

Doufám, že se vám článek líbil, děkuji panu Alisterovi Chapmenovi za poučný výklad.

Firmě Canon děkuji za její filmovou kameru C300, která opravdu a bez legrace dokázala i s 8bit výstupem opravdu neskutečné divy - ne, nedělám si legraci, bylo tomu skutečně tak.

Nyní se ale přesto budeme těšit, o kolik lepší bude 10bit verze nové C300 mark II.

Takže filmovým Logům i standardním "normal a cine1" křivkám přeji úspěšné snímání!

A těším se na výsledky.

Pavel Sedlák

JAK UDĚLAT PĚKNÉ ZPOMALENÍ ZE ZÁBĚRU 25P V AVID MediaComposer 8.3 ?

Pomůže efekt TIMEWARP, jeho režim Fluid Morph.

Ovšem pro pěkný výsledek je třeba odstranit chyby, které vzniknou na složitých částech scény v pohybu, s pomocí masek a úpravy pohybových vektorů v oblasti s chybami.

Jeden záběr můžete retušovat i desítky minut, ale výsledek je celkem pěkný (viz ukázka):

Pokud namísto zpomalení uděláte totéž v prokládaném projektu (přepočet záběru pomocí timewarp fluid morph efektu, ve 100% rychlosti, s nastavením zdroje na "progressive" a výsledku na "interlaced", s korekcí vektorů pohybu u oblastí s chybami), pak získáte pěkný převod záběru se snímkovou rychlostí 25p na 25 prokládaných snímků, s velmi solidní kvalitou výsledku.

SROVNÁNÍ DYNAMICKÉHO ROZSAHU C300 (mark I) a C300 mark II

9. 4. 2015

Srovnání můžeme zatím jen odhadnout podle zveřejněné specifikace, ale už tady se nabízí několik zajímavých informací.

Nejvýznamnějším rozdílem je zvýšení DR z 12 na 15 F-stop.

ZDROJ - Canon USA, video ZDE a ZDE (obrázky níž jsou z videa)

Vlevo je pro C300 mark II v posledním sloupečku uvedena základní citlivost ISO 800 pro Canon Log2 gammu (povšimněte si, že odpovídá +12dB gainu), vpravo je v prvním sloupečku totéž pro starší C300, tedy ISO 850 (+2.5dB gain).

Když se podíváte na poslední sloupeček vlevo a první vpravo, pak vidíte tři hlavní rozdíly v DR:

- C300 mark II má basic ISO800, C300 (mark I) má basic ISO850.

- U C300 mark II odpovídá toto ISO800 zesílení +12dB (tedy konstruktéři snížili zesílení hlavního zesilovače, 0dB nyní odpovídá ISO200), pro C300 je to +2.5dB zesílení (0dB odpovídá ISO800).

- U C300 mark II se zvýšil DR, proti nominální úrovni (18% šedé) o jedno clonové číslo do jasů (+6,3 Stops), o dvě clonová čísla v oblasti černé (- 8.7 Stops). Starší C300 má rozsah proti nominální šedé +5.3 Stops do jasů a -6.7 Stops v oblasti černé.

Co to sděluje o konstrukci snímače a jaké technologické úpravy kamery provedli konstruktéři, aby dosáhli takového efektu?

Díky vzdělaným uživatelům diskuzního fóra DVXUSER.com vám mohu nabídnout jedno velmi reálné vysvětlení.

1. O SNÍMAČI A ADC (aneb A/D converters = Analog/Digital převodnících)

První zajímavá informace, která mnohé asi překvapí, je fakt, že některé snímače mají tak velký dynamický rozsah (v závislosti na fyzické velikosti světlocitlivého bodu), že celý rozsah nedokáže 14bit A/D převodník plně zpracovat.

Tedy nikoliv snímač, ale nedokonalý převodník omezuje využití plného dyn. rozsahu kamery.

Například německá ARRI ALEXA pracuje nikoliv ve 4K/UHD rozlišení, ale snímač má 3.5Mp, což je podle konstruktérů (ZDE):

"Ideální počet bodů pro vznik "filmu-podobnému obrazu, s organickým (a nikoliv digitálním) vzhledem, s přirozeným podáním barev a příjemným podáním pleťových tónů, s optimální ostrostí, citlivostí a dynamickým rozsahem ve 2K/HD rozlišení."

Jak víme, snímací čip ARRI ALEXA poskytuje více než 14 stop dynamického rozsahu, k čemuž pomáhá technologie DGA - Dual Gain Architecture (duálních A/D převodníků, ADC), (ZDE).

Právě poměrně nízký počet bodů umožňuje velkou plochu jednotlivých snímacích bodů snímače, což je prvním předpokladem k získání velkého dynamického rozsahu (snímaných kontrastů) a využití technologie DGA (obr. ARRI, viz odkaz výše).

TECHNOLOGIE DGA -Dual Gain Architecture

DGA umožňuje pro každý pixel snímače získat dvě oddělené sběrnice, každou s jiným zesílením (nízkým - LOW, vysokým - HIGH).

První sběrnice odpovídá standardní sběrnici (např. výše C300 mark I) s poměrně vysokým zesílením hlavního signálového zesilovače (basic ISO850 u C300 mark I odpovídá pouze +2.5dB dodatečného zisku nad touto vysokou referenční hladinou hl. zesilovače), tedy kamera pak "lépe vidí" do oblasti černé, byť se zde musí potýkat s vyšším šumem.

Druhá sběrnice poskytuje signál s nižším zesílením (např. výše u C100 mark II, kde ISO800 odpovídá +12dB dodatečného zisku, tedy poměrně velkému dodatečnému zesílení nad poměrně nízkou referenční hladinou hl. zesilovače), což kameře dovolí zpracovat signál snímače, v prvním případě již oříznutý (clipped), v oblasti vysokých jasů (highlights).

Obě sběrnice vedou do dvou A/D konvertorů (14bit), výsledný signál se pak kombinuje do jednoho 16bit signálu s vysokým dynamickým rozsahem, kvalitním jak v tmavých oblastech (low-light) tak v těch velmi jasných (high-light).

C300 vs. C300 mark II

Podle uvedeného principu je zřejmé, že přesně nějaký takový patent užívá nová verze kamery C300 mark II.

Je splněna podmínka poměrně velké fyzické velikosti jednotlivých bodů snímače, byť je počet vyšší (přibližně 9.8Mp je totální počet bodů, ovšem to je stále poměrně nízký počet, vzhledem k třeba počtu bodů snímačů u Canon fotoaparátů, který bývá např.22mil bodů), je tu duální procesor DIGIC DV 5, kde mohou být dva ADC.

Čip nemusí být zcela nový (jen upravený), pro získání dvou oddělených sběrnic (s nízkým a vysokým zesílením).

Tomu odpovídá i významně jiná hodnota dodatečného zesílení (gain volený uživatelem) nad referenční hladinu hlavního signálového zesilovače, který signál primárně zesiluje.

U C300 (mark I) je u ISO800 hodnota 0dB (referenční), zatímco u C300  mark II má stejná hodnota ISO800 zisk +12dB nad referenční úroveň (značenou 0dB).

To nasvědčuje snížení zisku hlavního zesilovače, což přesně odpovídá použití technologie dvou sběrnic s různým zesílením.

Měla-li původní C300 dynamický rozsah jasů 4000:1 (500:1 je standardní rozsah, odpovídá rozsahu 54dB), tedy 800pct (proti 500:1, 100pct), což odpovídalo 72dB rozsahu při deklarovaném odstupu signál/šum 54dB (pro ČB luma signál, což bylo ověřeno měřením, kdy kamera dosáhla deklarovaného odstupu v režimu 25p při -6dB dodatečného zisku, ovšem pouze při využití Noise Reduction NR4), pak:

C300markII má 1600pct rozsahu k white peak, což odpovídá rozsahu jasů 8000:1, tedy 78dB.

Tomu odpovídá i nově vytvořená Canon Log2 gamma křivka, se kterou je tento rozsah možné plně využít (navíc v 10bit vzorkování u 4K/UHD, tedy s 1024 úrovněmi, s až 12bit vzorkování u 2K/HD, což odpovídá 4096 úrovním, což umožní získat plynulé tonální přechody u barevných korekcí, které 8bit vzorkování se svými 256 úrovněmi nemohlo nikdy dosáhnout - to je obrovský pokrok, tuto kvalitu dřív nabízela pouze C500, nyní je C300 opravdu plně profesionální cinema kamerou).

Pokud sloučíme následující dva obrázky uveřejněné pro C300 a C300 mark II

- kde svislá osa udává kvantizaci v 10bit, tedy rozsah 0-1024 vzorků, horizontální osa udává relativní počet stops (clonových čísel) pro 18% šedou (tedy uprostřed je hodnota 0, odpovídající 18% šedé, vlevo jdou clony do tmavší oblasti, vpravo do světlejší):

pak získáme tento souhrnný obrázek průběhů Canon gamma křivek (s opravou grafu - bugfix):

Canon Log2 u C300 mark II při 10bit vzorkování (1024 úrovní na svislé ose) poskytne až 15 STOP dynamického rozsahu, (viz modrá linka, s opravenou chybou v grafu), proti Canon Log křivce u C300, která poskytuje pouze 12 STOP dyn. rozsahu (viz červená linka).

Zelená linka ukazuje běžnou HD ITU-R 709 gamma křivku.

Ten samý obrázek, přibyla jen původní CINEON gamma křivka (vlevo od modré C. Log2), která byla svého času první křivkou tohoto druhu. Firma KODAK představila v r.1993 koncept systému DIGITÁLNÍHO INTERMEDIÁTU (DI), vč. digitálního filmového skeneru, laserového přenosu zpět na film a CINEON editačního programu (vše ve 4K rozlišení).

Následovaly systémy firem Panavision (Panalog system), Sony (S-Log system), ARRI (Log-C system), nyní s kamerou C300 (a C500) se přidal Canon-Log system.

Samozřejmě, že další nutnou podmínkou je vyšší výpočetní síla procesorů kamery, neboť takový signál (např. HD, v kódování RGB444 s 12bit) vyžaduje pro zpracování více operací, také odšumění v oblasti černé musí být kvalitně provedeno (jsou zde čtyři druhy šumu, tři z nich lze solidně kompenzovat), aby dvě stopy navíc v oblasti černé měly reálný smysl.

Odstup signál/šum tak bude zcela klíčovým parametrem, kde platí dvě zákonitosti

- oblasti světlé mají nižší šum, než oblasti tmavé (rozdíl až 3dB, někdy i víc)

Zdroj:Colorimetric and Resolution requirements of cameras, Alan Roberts
ADDENDUM 70 - tests and settings on a Canon EOS C300  ZDE

Křivky by měly mít "plynulý průběh", zleva doprava se svažující (jak se snižuje šum u světlých částí obrazu, proti tmavým). Ovšem tady u C300 vidíte, že výrobce kamery zasáhl, střední část rozsahu jasů (která často připadá na "pleťovky" obličejů) má nižší šum, než části nejsvětlejší, také rozdíl mezi tmavou částí a světlou je poměrně malý.

Je tak vidět, že výrobce věnoval konstrukci dešumátorů kamery C300 velkou pozornost (některé pracují už v raném stádiu velmi slabého signálu - přímo na snímacím čipu), právě tento průběh šumové charakteristiky také podle mnohých způsobuje, že šum (ač číselně vyjádřený jako ne zcela nízký) působí na diváka subjektivně "organicky", tedy "filmovým vzhledem" (viz odkaz).

- nejnižší odstup signál-šum má modrá barva (až o 4dB), se šumem pomáhá i v kameře volitelná NoiseReduction 0-12 (prakticky se ale většinou uplatní rozsah Noise Reduction NR2-4).

Zdroj:Colorimetric and Resolution requirements of cameras, Alan Roberts
ADDENDUM 70 - tests and settings on a Canon EOS C300  ZDE

Obrázek ukazuje změřené šumové charakteristiky původní kamery C300 (mark I), při využití NoiseReduction.

Deklarované hodnoty odstupu signálu od šumu (54dB) dosáhla kamera C300 pro LUMA signál (černá linka) pouze při nastavení zisku na -6dB (ISO320) a při současném použití NR4 (což má svůj vliv na kresbu jemných detailů v plochách). Vidíte, že modrá barva má při NR4 (horizontální osa, viz oranžová šipka) odstup pouze 51.5dB (tedy o tři a půl decibelu horší). Při NR0 má starší C300 odstup s/š pro LUMA signál 50.6dB (a modrá barva odstup s/š pod 47dB).

Takže v případě, kdy bude v obraze (hodně) tmavě modrá velká plocha, společně např. se silně nasvíceným popředím scény (které nedovolí použití velkého zesílení), vznikne "nejhorší možný scénář" pro odstup signál-šum. Právě z tohoto důvodu se vyplatí raději už při natáčení použít (rozumně) vyšší ISO - pokud tedy scéna dovolí - a získat tím světlejší obrázky s nižším šumem, než použít nízké ISO, kde u tmavých obrázků bude šum (i v závislosti na převládající barvě, různosti scény, počtu velkých jednobarevných ploch, např. jemných gradientů) výrazně znatelnější.

Dva procesory a jejich vysoký výpočetní výkon (dovolující kvalitní zpracování signálu včetně Noise Reduction), stejně jako "kouzla inženýrů" v analogové oblasti snímače (především z hlediska "před-odšumění") tak slibují, že prohlášení výrobce, že čip byl významně upraven, nebylo nadnesené, a že tomu odpovídá i vyšší cena nové verze kamery.

Kvalitní záznam a nový kodek (až 12bit, intra frame, RGB444 nebo YCC422) je také nezbytnou podmínkou pro efektivní (z hlediska objemu dat) a přitom vysoce kvalitní výchozí materiál pro cine- style barevné korekce. Komu nevadí "obrovský objem dat", může využít i externí rekordéry pro záznam Canon raw.

Praktické testy nové C300 mark II jistě následně ukáží, nakolik jsou sliby konstruktérů kamery naplněny reálným obsahem, ovšem už teď je možné s jistotou prohlásit, že kvalita výstupu této kamery bude skutečně vynikající (i kdyby byl reálný dynamický rozsah např. "pouze" 14 stop).

Zdá se, že konstruktéři firmy Canon odvedli skutečně vynikající práci, máme se na co těšit.

NAB 2015 SE BLÍŽÍ - BYLA OZNÁMENÁ NOVÁ KAMERA CANON C300 MARK II.

8. 4. 2015

ZDROJ - Canon USA, video ZDE a ZDE (obrázky níž jsou z videa),

Canon EUROPE ZDE a článek ZDE.

Canon oznámil dvě nové kamery, obě 4K. Jednu s pevným objektivem a záznamem 420 8bit, druhou cílenou na nákladnější projekty - novou EOS C300 mark II.

Ta přináší několik hlavních novinek - upravený čip, 4K 422 10bit interní záznam, podporu až 12bit v 2K/HD režimu, PODPORU ITU-R BT.2020 GAMUTU a mnoho dalších vylepšení.

STRUČNĚ:

- Nově upravený čip má crop cca 1.5x, má rozšířenou oblast auto-ostření (AF) na 80pct plochy čipu, výřez AF se ovládá joystickem, lze nastavit např. citlivost auto-focusu, aby nereagoval na drobné změny (např. průchod osoby).

- Nový snímač má mít dvakrát rychlejší čtení než původní (ten měl 1/120 sec, nový by tak měl mít rychlost čtení 1/240 sekundy).

- ND filtry jsou tvořeny nově DVĚMA skleněnými kotouči, rozsah se tak zvýšil na hodnoty ND2, ND4, ND6, ND8 a ND10. Poslední dvě hodnoty se aktivují v menu kamery (při použití cine prime objektivů je zde při použití posledních dvou hodnot nutnost doladění usazení optiky, detaily viz videa výše).

- Kamera používá nový obrazový procesor - DUAL DIGIC DV 5.

- Zvýšený výkon procesorů umožňuje podle výrobce víc omezit "False Color, Jaggies, Chroma Moiré, Noise", což bude jistě předmětem praktických testů a porovnání s předchozím modelem.

- Základní citlivostí čipu je ISO800 (+12dB), gain 0dB odpovídá ISO200, -6dB odpovídá ISO100.

Printscreen z videa Canon USA, viz odkaz výše.

- DYNAMICKÝ ROZSAH (velkých kontrastů) je zvýšen na 15 F-stop.

Printscreen z videa Canon USA, viz odkaz výše.

- Rozšířeny jsou i GAMUTY, kromě ITU-R 709 kamera podporuje filmový digitální DCI-P3 a především nový 4K/UHD gamut ITU-R 2020 (a také rozšířený cinema gamut).

Printscreen z videa Canon USA, viz odkaz výše.

- C300 mark II umožňuje i mnohem širší QUICK WB (v CP menu), rozsahy korekcí čtyřech barev jsou mnohem většího rozsahu (viz obrázek výše - oblast "Previous settable range").

Tuto šikovnou vlastnost používám u modelu C100, pro velmi snadnou korekci např. zářivkového osvětlení (díky "čtvrté barvě" magenta je to skutečně velmi snadné, jen nesmíte zapomenout korekci pak vrátit zpět; může tak být výhodné si pro tuto korekci udělat vlastní CP pro nejpoužívanější gamma křivku).

- Další Canon-log2 gamma s rozsahem jasů 1600pct (k původní Canon-log s rozsahem 800pct), tedy právě s touto gamma křivkou využijete naplno 15 F-stop dynamického rozsahu kamery.

- Nová verze wdr gamma, kromě klasické je tu i plochá verze, přepracované je i menu color matrix.

SNÍMACÍ A ZÁZNAMOVÉ REŽIMY

- Snímací režimy filmového 4K/ televizního UHD jsou 4096x2160, 3840x2160, YCC 10bit 422.

- Záznam je v novém kodeku XF-AVC (obdoba Sony XAVC)

intra frame s 410Mbps (25/29.97FPS)

na nových CF2.0 záznamových kartách (128GB bude mít kapacitu odhadem lehce nad 30min záznamu, při dat. toku 410Mbps).

4K DLE VŠEHO "neumí" záznam 50p/60p, jde asi o ochranu prodeje vyššího modelu C500, i když tady podle mě poněkud problematickou.

- 4K lze nahrávat na externí rekordér (Odyssey 7Q nebo Shogun) v Canon raw 444 (dual 3G-SDI).

Jistě si tak umíte spočítat, kolikrát víc diskové kapacity budete pro uchování 4K záznamu potřebovat.

Pokud jste například používali dosud AVCHD 28Mbps, pak HD v 210Mbps bude potřebovat 7,5x víc místa, zatímco 4K/UHD bude potřebovat 16x víc diskové kapacity.

Kdo už ale používal kvalitní záznam pro HD (185-200Mbps), pak navýšení na 4K pocítí pouze jako dvojnásobné navýšení požadavků na disky, aneb vše je relativní.

Ovšem doporučený zpracovávatelský kodek při editaci ve finální cine kvalitě by neměl klesnout pod cca 700Mbps, proto je vhodné využívat proxy soubory.

- Snímací režim ve filmovém 2K nebo televizním HD

je u standardních snímkových rychlostí bez změny cropu (z celého čipu), v trikovém režimu (až 120FPS) je ve 2K/HD činěn z výřezu čipu, tedy se změnou crop faktoru.

Což se bude hodit všem, kdo potřebují dosáhnout delších ohnisek, např. pro natáčení zvířat, přírody, sportu, automobilových závodů, leteckých přehlídek, atd., bohužel lze tuto vlastnost použít jen v trikovém režimu kamery, tedy bez záznamu zvuku.

- Záznam ve 2K/HD je v YCC422 10bit, případně v RGB444 12bit, XF-AVC kodek nabízí datové toky:

225Mbps, 220Mbps (karta CF2.0 128GB bude mít kapacitu odhadem 1hod záznamu),

110Mbps (karta CF2.0 bude mít kapacitu odhadem 2hod záznamu)

- předpokládám dle snímkových rychlostí 50p/59.97P vs. 25p/29.97p

a verzi XF-AVC Long GOP 50Mbps (odhadem 2hod záznamu na 64GB kartu CF2.0)

Oblíbený mpeg2 XF HD422 long GOP kodek chybí, stejně jako možnost přímé down-konverze pro záznam v HD při snímání ve 4K.

- Záznam ve 2K/HD lze současně nahrávat v proxy XF-AVC kvalitě 8bit 420 na SDHC karty (35Mbps a 24Mbps).

- ZVUK je možné nahrávat 4 kanálově 16bit/24bit (např. 2x XLR + vstup jack, kamera má i malý interní zabudovaný mikrofon, při natáčení bez připojeného zvukového modulu).

- Kamera má kvalitnější tlačítka (velmi tichý chod), také ventilátor je extrémně tichý.

- K dispozici je i zcela nově vytvořený indikátor zaostření (kromě klasického peaking), který s pomocí dvou šipek ukazuje na displeji ostrost ve vybrané oblasti (rámeček). Když se šipky k sobě přiblíží a zezelenají, je zaostřeno (ve 4K se to může hodit .-) ).

Vybraná oblast (zelený rámeček) indikuje malými šipkami (nad ním) správné zaostření (spodní šipka se mění ve dvě šedé, které se při rozostření od sebe vzdalují, viz video v odkazu výše).

- Byl upraven design MADLA, je zde mnoho upevňovacích otvorů, kvalita EVF je 3x1024x576 bodů, má nový typ podsvícení, což umožní pohodlné ostření, nový OLED LCD poskytuje prý nově vynikající podání barev (až uvidím, uvěřím).

- Nově je upraveno i kabelové propojení modulů (zvuková část, obraz pro LCD) na "ručce", kabely lze odpojit nově na obou stranách, vyměnit je za delší (50cm a 1m), jeden přenáší video, druhý zvuk (případné poškození jednoho kabelu tak pravděpodobně umožní provoz alespoň jednoho modulu, ale popravdě o žádné takové události jsem ještě nikdy neslyšel, kabely jsou velmi spolehlivé).

- Na displeji si lze nově vybrat, zda mají pomocné údaje zasahovat do obrazu, nebo zda mají být zobrazeny mimo obraz, v malém černém rámečku, což považuji za velmi šikovnou vlastnost (samozřejmě je tu tlačítko DISPLEY, které postupným mačkání přepíná režimy zobrazení, včetně zcela čistého bez údajů).

Starší Canon baterie pro novou C300 mark II použít nelze (nové mají vyšší napětí), starší C300 vážila asi 1,5kg, nová C300 mark II váží asi 1.9kg, změny rozměrů jsou zanedbatelné.

Cena kamery je v Evropě 12.000liber (bez daně), tedy odhadem dle aktuálního kurzu asi 450.000CZK bez daně.

Canon EOS C300 mark II s Canon zoom objektivem v sestavě "ready to shot" (z videa AbelCine zde), velikost kompletu je menší než u FS7, což může více vyhovovat cestovatelům (zvlášť při sestavě s menším objektivem, než je na obrázku).

FS7 s adaptérem XDCA (tady napájí objektiv a drží současně baterii) s Canon zoom objektivem v sestavě "ready to shot" (z videa AbelCine zde). Ergonomie a těžiště FS7 jsou zdá se lépe připraveny pro případné "natáčení z ramene".

Hlavní konkurentka Sony FS7 vítězí především trikovém režimu snímání vyšší snímkovou rychlostí, ovšem tento režim není zcela dokonalý, záznam obsahuje místy zvýšený šum, někdy se může projevit víc moaré, apod., také spolupráce s rekordérem Odyssey 7Q není zatím zcela odladěná (podle zkušeností některých majitelů na vimeo FS7 group se občas objeví fialový snímek, je třeba ještě doladit 7Q firmware).

Sony FS7 nabízí ergonomii "na rameno" (byť nedokonalou), cena je kolem 8000dolarů (zhruba poloviční proti C300 mark II), byť ji prodražují drahá média, 128GB XQD karta stojí 20k CZK (ovšem nové CFast 2.0 karty mají cenu zcela identickou, při 128GB je to opět 20k CZK za jednu kartu (bez daně).

Další nevýhodou FS7 je, že pro určité funkce musíte dokoupit adaptér ("prdelku") - Sony XDCA-FS7 Extension Unit for PXW-FS7, za 2000USD, která umožní následující funkce kamery FS7.

XDCA-FS7 rozšiřující jednotka:

- umožní 12-bit 4K/2K RAW Data Output (ve spojení se Sony nebo jiným ext. rekordérem)
- obsahuje vestavěný 1080p ProRes 422 Enkodér (pro záznam v ProRes na interní XQD karty v kameře)
- obsahuje Timecode & Genlock I/O (nutnost pro studiové nasazení více kamer)
- Tally Indicator
- V-Mount Battery Attachment (*lze dokoupit samostatně)
- 4-Pin XLR DC Power Input
- 4-Pin Hirose DC Power Output (napájí objektivy, umožní jejich zapnutí/vypnutí společně s kamerou)

Celková cena kamery FS7 tak společně s tímto rozšířením bude vyšší, 10.000USD bez daně, k tomu připočtěte další doplňky (různé upevňovací destičky, podpůrný rig pro větší objektivy, baterie, alespoň 4ks záznamových karet - celkem odhadněme, že půjde o dalších 100.000CZK bez daně, pro získání plné konfigurace kamery pro natáčení, tedy při dnešním kurzu dolaru celkem dáte asi dalších +4000USD).

Konfigurace "ready to shot" tak i bez rozšiřující jednotky bude stát u FS7 12.000USD.

Ovšem u C300 markII bude stát nikoliv 16k USD, ale 20.000USD (16k + 4k USD za 4ks karet a drobné doplňky a baterie).

C300 mark II má ovšem GENLOCK a TIMECODE vstup již v základu, také Canon raw výstup nepotřebuje další doplňkovou kartu.

Pozor jen na fakt, že Canon raw značí datové soubory, které sice neprošly 4K debayeringem, ovšem u Canon cine kamer mají bohužel "zapečené" ISO a White Balance, což je dáno tím, že tyto dvě operace jsou ovlivněny už v analogové oblasti, před převodníkem A/D, z kterého se raw výstup odebírá. Podání barev samozřejmě můžete dál upravovat běžnými barevnými korekcemi, ovšem hladinu šumu (dle ISO level) už neovlivníte změnou ISO v raw souboru, ale pouze nějakým SW dešumátorem.

Záznamové karty pro C300 mark II jsou bohužel stejně drahé jako pro FS7, tedy 800USD za 1ks CF2.0 s kapacitou 128GB (pro datový tok cca 200-450Mbps nepočítejte s tím, že se vyplatí kupovat nižší kapacitu než 128GB, která při 200Mbps vystačí na zhruba 1hod záznamu). Nemluvě o tom, když byste chtěli použít duplicitní záznam na dvě karty, z důvodu vyšší ochrany investic při natáčení.
 

Široká nabídka Canon objektivů, společně s jistou větší skladností kamery, zvlášť při možnosti namísto LCD a XLR "ručky" použít jen malý XLR box (případně natáčet zcela bez vrchního madla, s využítím pouze jack konektoru a malého mikrofonu), jsou asi hlavními výhodami velkého fan klubu Canon EOS cinema kamer, ovšem základní poměr výkon/cena je zatím u C300 mark II méně výhodný, než u FS7.

Dalším rozdílem je, že FS7 zatím NEPODPORUJE 4K/UHD gamut ITU-R 2020, pravděpodobně z důvodu ochrany prodejů vyšší Sony řady F5/F55.

ITU-R 709 je HD gamut a nový 4K/UHD gamut "2020" obsáhne významně více barev; vyžaduje ale 10bit vzorkování a kvalitní záznam, pro Sony XAVC kodek toto není problém, ale Sony zdá se chrání tímto prodej svých vyšších modelů - Sony F5 a F55, viz srovnání těchto kamer s FS7 ZDE .

Dalším rozdílem mezi Sony F5/F55 a FS7 je podpora protokolu objektivů (FS7 podporuje pouze E-mount protokol) a B4 broadcast TV objektivů (u FS7 potřebujete "adaptér ovládání" objektivu třetího výrobce, viz odkazované pdf).

Canon také představil nový 4K/UHD korekční monitor DP-V2410 4K (ZDE), monitor podporuje např. přímý debayering Canon raw souborů ze cine EOS filmových kamer a podporuje i nový 4K/UHD gamut ITU-R 2020.

V tomto smyslu tak Canon nabízí v podobě C300 markII ucelené řešení, které spíš konkuruje Sony F5 než Sony FS7, zvlášť s ohledem na podporu rozšířeného 4K/UHD gamut ITU-R 2020, podporovaného i kvalitním gradingovým 4K (HDR) 24" monitorem.

Nezapomeňte při rychlých soudech poměru výkon/cena na fakt, že filmaři (stejně jako například fandové určitých automobilových značek) preferují na prvním místě především jakýsi LOOK (vzhled) záběrů, teprve na druhém místě je cena.

Specifikace kamer jsou tak pouze jednou věcí, důležité jsou praktické testy a jejich výsledky a rozhodnutí kameramanů, jakou kameru preferují na daný typ práce, případně rozhodnutí majitelů studií, jak univerzální kameru potřebují (zda preferují možnost jistého bezeztrátového zpomalení, možnost více-kamerového natáčení s GENLOCKem, jaká mají pořízená skla, zda jim nevadí použití adaptéru METABONES, atd.).

Canon tuto kameru C300 mark II jistě časem opět zlevní, odhadněme, že za 5let, v čase další letní olympiády (které často slouží jako jakýsi marketinkově-popularizační předěl nových technologií, třeba možné uvedení 4K rozlišení v běžném TV vysílání i zemí s menším TV trhem) bude cena této kamery mezi cca 8000-10.000USD (nemluvě o možnosti koupě z druhé ruky), tedy ideální i pro "běžné TV dokumentaristy" (a nikoliv jen pro filmaře či reklamní studia), uvidíme.

Určitě by bylo pěkné, kdyby Canon časem nabídl ještě jakýsi "mezi-model", tedy čistě HD kameru "C300 markII HD", která by poskytla nový záznam (XF-AVC) a zpracování HD v 10bit, bez podpory 4K a ITU-R2020. Tam by určitě byl solidní obchodní potenciál, v prodeji takového modelu, byť jeho vznik není příliš pravděpodobný.

Otázkou tak je, zda pro C300 mark II nebude nakonec největší současnou konkurentkou oblíbená C300 (mark I), která nyní prudce zlevňuje. Její XF422 50Mbps long GOP kodek je totiž v TV broadcastu stále značně oblíbený, pro svůj velmi efektivní poměr výkon/cena záznamových kapacit, serverů, atd.

První modely C300 mark II budou k dostání na podzim, popřejme tedy této kameře šťastné vykročení na světové výstavě NAB 2015 v Los Angeles, která začíná příští týden.

TEST NOVÉ KAMERY CANON C100 mark II - POROVNÁNÍ S C100 (mark I). 

27. 3. 2015

Především děkuji Canon.cz za spolupráci na tomto testu.

Test byl proveden na běžném produkčním vzorku, pro tři gamma křivky - canon-log, wdr a cine1.

Nebyla aplikovaná žádná NoiseReduction (NR) v kameře, záznam byl v 25p.

Doporučím stáhnout originální soubor, po přihlášení na vimeo.

Veškerá nastavení kamery a Custom presetů (CP) jsou pro obě kamery identická, to včetně úrovní černé, color matrix, atd.

Jedinou výjimkou byla saturace, na mé staré kameře se mohla nepatrně lišit u cine1 a wdr profilu (což jsem snadno dorovnal v postprodukci).

Ostrost byla nastavena na -2 (SHP), detaily (H Detail Freq, HV Detail Balance) byly nastaveny na +5.

NinjaStar pořídil kontrolní záběry pro C100 (mark I), je tak možno srovnat, jak si vede kvalitní záznam v porovnání s AVCHD, k dispozici jsou i náhledy hrubých (rough) nekorigovaných záběrů.

Barevná teplota byla nastavena na 3600K (trochu teplejší), korekce barev v postprodukci mají drobné mušky, ale přesto poskytnou dobrý přehled o možnosti zpracování záběrů, exponovaných bez přepalů (kontrolováno na WF monitorech kamer, během testu).

Barevná tabulka poskytne dobré srovnání pro podání barev, zvlášť se to týká vyrovnanosti saturace jednotlivých základních barev (v režimu canon-log) i věrnosti barev. Podání žluté, červené, cyan, oranžové naznačí, jak jsou na tom kamery s barvami, to včetně vzájemných odlišností jednotlivých režimů.

Canon-log má větší dynamický rozsah, což se projeví hodně v širších záběrech testu u tmavších částí (stůl v pozadí).

Modrá barva je pak z hlediska šumu nejkritičtější (má nejnižší odstup signál/šum, červená je lepší, zelená pak nejlepší), což je dobře vidět na modrém pozadí (zvlášť to platí pro wdr gamma křivku, která šumí relativně nejvíc, ale uplatní se i rozdíl mezi NinjaStar záznamem a AVCHD, kde u AVCHD se střídá struktura tří framů - jeden je "plnohodnotný", u dalších dvou je šumu méně, ovšem zato přibývá hrubších kompresních artefaktů, které v postprodukci "odšumět" nelze, i když se jeví při přehrávání jako takový "hrubší šum" - při zvětšení je ale zřejmé, že o šum nejde).

OBJEKTIVY

měly dvě ohniska:

- 50mm: F2.8 (2ks Canon zoom 24-70mm/f2.8, L provedení)

- 35mm:

zde byl 1x Canon Cinema Prime Lens CN-E 35mm/1.5T (nastaven byl na F2.5)

a pak 1x Canon EF 35mm/f1.4 L (opět nastaven na F2.5).

Cinema Prime Lens byl na C100 mark II, EF-35mm L byl na C100 (mark I).

Expozice byla regulována časem závěrky, bez změny ISO nebo clony.

Ovšem záznam z rekordéru NinjaStar také přidává detaily (a to velmi viditelně, nemluvě o kvalitě záběrů), takže u kvalitního L skla na C100 (mark I) se neprojevil žádný výrazný rozdíl, alespoň za těchto světelných podmínek a v porovnání s NinjaStar verzí klipů. Samozřejmě mechanicky se objektivy nedají porovnat, o tom není žádných pochyb, Cinema Prime je vynikající a dovolí velmi jemné a přesné ovládání.

ZÁVĚR TESTU

Každý si musí sám učinit závěry, není to vědecký test, ale test praktický.

Musím říct, že připravit scénu, nasvítit ji (děkuji osvětlovači Pavlovi, který byl jako vždy perfektní), nastavit nikoliv dvě, ale rovnou čtyři kamery (měli jsme na testu ještě C300 a také XF200), které byly v továrním nulovém "settingu", což znamenalo "z hlavy" všude nastavit kompletní menu a především Custom preset nastavení (vždy každý komplet pro canon-log, wdr a cine1 gamma křivku) bylo skutečně "zahlcující".

Následně pak probíhaly změny settingů během testu, pečlivé kontroly expozice a zaostření, no bylo toho hodně. Takže na hlídání "modelů" už opravdu zbylo minimum sil, byla to několika hodinová práce.

V postprodukci pak v Avid Symphony editing software nastalo nabírání, synchronizování, základní kodek byl XDCAM 35Mbps (420) pro AVCHD a DNxHD 185Mbps (422) pro NinjaStar záběry. Veškeré rendery pak již probíhaly v Avid DNxHD185 kodeku (obdoba ProRes HQ na Apple).

Postprodukce tak simulovala zcela běžné zpracování, s dvěma přepočty a změnou kodeku.

Finální export probíhal s pomocí mixdownu do DNxHD185, exportu QT reference (linku) do Sorenson Squeeze encodéru (x264, constant bitrate 15Mbps, closed GOP), pro střižny jsem vyexportoval XDCAM 50Mbps 422 MASTER.

TEST PROKÁZAL, že nový procesor DIGIC DV IV a zcela nový způsob zpracování signálu znamenají i při identickém nastavení kamer jisté drobné rozdíly - např. v úrovni černé nebo v podání barev, rozdíl je i v množství šumu v signálu.

Narozdíl od C100, kde zpracování probíhá bez debayeringu, kde každý pixel má informaci o všech barvách = true colors bez dopočtu, tak C100 mark II interně signál s pomocí debayeringu (ze stejného čipu) mění na 4K signál, který je zpracováván v procesoru a následně downscaled (přepočten) do nižšího HD rozlišení pro záznam (kamera nemá žádný 4K výstup).

Rozdíly jsou u některých gamma křivek i poměrně výrazné, např. wdr gamma u mark II šumí o něco méně, také log gamma vypadá o vous lépe. Ovšem signál je pro mě až "příliš šumově vyčištěn", u mark II tak musíte používat NoiseReduction v Custom profilech velmi opatrně, vyšší hodnoty způsobí, že po několika přepočtech a třeba změně kodeku při exportu signál může ztrácet v plochách s nízkým kontrastem (jednobarevný gradient) kvalitu, může se třeba dříve objevit banding = proužkování (vliv nízkého 8bit vzorkování, což se tolik netýká cine1 gammy, ale spíš těch s vyšších dynamickým rozsahem.

Na nový OLED displej kamery se mnohem lépe ostří, horší je to už s věrností barev, hledáček je věrnější, ovšem zase poněkud našedlý. Lepší polohovatelnost LCD a významně lepší hledáček ovšem jasně mluví pro novou verzi kamery.

Přibyl joystick na LCD, kamera má nyní ovladače dva, což se hodí, je to nejfrekventovanější ovládací prvek kamery.

Čip kamery je samozřejmě stejný, takže základní vlastnosti (schopnosti) kamery se zásadně nijak nemění.

Otázkou tak spíš zůstává, zda nešlo vyvést výstup 4K, když už v tomto rozlišení kamera interně pracuje, lépe by to chránilo investici nových majitelů kamery, neboť lze očekávat brzký upgrade a tento model tak může brzo ztratit na ceně. Na druhou stranu, v HD bude jistě práce dost, ještě mnoho dalších let, takže v realitě zakázek není chybějící 4K výstup zase nijak závažný problém, kamera poskytuje skvělý poměr cena/výkon.

Děkuji Canon.cz za spolupráci při testování kamery

a kamarádovi Vláďovi Gdovínovi za pár letmých fotek z testu.

STRUČNÝ POPIS VYUŽITÍ REKORDÉRU NINJA-STAR  (2/2015)

REKORDÉR Ninja Star je malinké zařízení, které umí nahrávat pouze z HDMI výstupu, omezen je i výběr záznamových režimů a snímkových rychlostí, na "klasiku" HD 1080/25p, 1080/25i (+ US režimy), tedy žádné 50p nahrávat neumí.

Nemá displej, dohromady se vším všudy váží kolem 300g (myslím, že včetně baterie), karta "malá CF" nabízí velikosti 64GB a 128GB (ta druhá vyjde na cca 6000,- CZK, rekordér kolem 8000,- CZK).

Na jednu kartu 128GB se vejde cca 1,5hod záznamu (malá baterie vystačí o něco déle).

1. Zařízení umí odstranit "falešný prokládaný režim"

kdy 25i video obsahuje reálně snímané 25p snímky, pouze hlavička souborů informuje "falešně" o prokládání.

Je to pravděpodobně zjednodušení výroby, neboť ničemu nevadí, když progresivně snímaný soubor (ano, prokládání nebo neprokládání je otázkou především způsobu snímaní, tedy nastavení elektronické závěrky snímacího čipu) nahrajeme jako prokládané video - to novou fázi pohybu nepřidá, stejně, jako když např. v TV dokumentu snímaném prokládaně použijete fotografii nebo filmový archiv.

Vadil by pouze opačný případ, kdyby se do neprokládaného snímku vkládaly prokládaná videa, aniž by byl odstraněný proklad (deinterlace), to by pak byl problém, obraz by při pohybu trpěl viditelným "ozubatěním" okrajů objektů v pohybu.

Proč o tom mluvím tak obsáhle - kamera C100 přesně takto funguje a některé SW s tímto mají problém (musíte pak manuálně u zdrojových záběrů v projektu nastavit, že jsou neprokládané, jinak mohou některé SW provést automatický přepočet, což může snížit kvalitu záběrů), rekordér toto umí přímo opravit.

Avid MediaComposer s tímto nemá problém, klipy dejte do timeline 25p projektu, kurzorem si stoupněte na první klip a dejte "vyber vše", zmáčknutím DELETE smažete efekt "pohybového kompenzátoru" (zelená tečka na klipu), tím je vše vyřešeno. Pozor jen na přímý přepočet klipů, tam jsou "schované" tyto efekty převodu, při přímém přepočtu (transkodaci) do 25p by došlo k degradaci (řeší to přepočet do 25i a následné zpracování v 25p projektu).

2. Provoz

Je velmi jednoduchý.

Kratší zmáčknutí prvního tlačítka nastartuje rekordér (delší ho vypne), zvolíte jednu ze tří kvalit kodeku ProRes - používám pouze HQ, snímkovou rychlost a její případné převody (tedy např. interlaced hlavičku opravit do "progressive" hlavičky souborů, převod 60i do 24p aneb 59,97fps do 23,976fps, atd), zde v této třetí volbě osobně nic nepoužívám.

KARTA vystačí při 128GB na asi 1,5hod záznamu, baterie vydrží určitě 1,5hod, zařízení je velmi úsporné a lehké (doporučuju použít originální propojovací kabel, má konektor do pravého úhlu, takže méně páčí na subtilní mikro-HDMI konektor, který je největší slabinou rekordéru).

3. Výsledky

Jsou jednoznačně vynikající.

Kvalita umožňuje maximálně využít především gamma křivek s velkým dynamickým rozsahem, tedy u C100 jde o WDR a C-log gammy.

Kodek ProRes komprimuje každý snímek zvlášť, v kvalitě barev 422, ale hlavním přínosem je odstranění kompresních artefaktů AVCHD záznamu, v ProResHQ získáte asi 7x větší objem dat.

Pokud vám dříve vystačily dva duplicitní 2TB disky např. na dva roky, budete nyní potřebovat nikoliv dva ale čtrnáct 2TB disků, pro duplicitní zálohování dat. A jde zhruba o dat. tok kolem 200Mbps, tedy třetinový proti 4K/UHD .-) .

Za běžného světla není vidět proti AVCHD nijak závratný rozdíl, ale při bližším zkoumání zjistíte, že rozdílů je velmi mnoho.

Zrychlí se práce ve střižně (to i při použití AMA linku, bez importu dat), hlavní efekt ale získáte při úpravách. Například velké barevné korekce (s vytažením černé), ale i odšumění, případně doostření, zvětšování nebo klíčování (atd.) získávají na mnohem lepším efektu. Také množství detailů v obraze (prokreslenost) se zvýší.

AVCHD záznam je prostě definitivně amatérský formát (vyvinutý především pro amatérské kamery), pro seriozní práci při vyšší požadované kvalitě je nutné použít robustní profi řešení - a to Ninja Star jednoznačně je.

Posuďte sami (klikněte u některých obrázků pro zvětšení či lepší kvalitu):

Zde zvětšeno na 200pct (oříznuto z originálu)...

Vlevo je interní záznam AVCHD, vpravo ProRes HQ z Ninja Star, klikněte pro kvalitní TIF verzi, nebo zobrazte tyto jpeg náhledy v plné velikosti.

Při 400 procentním zvětšení už každý vidí, že AVCHD je optimalizované "pro oko a sledování" (tzv.distribuční komprese), zatímco ProRes HQ je optimalizovaný pro "profi" zpracování.

Vlevo AVCHD, vpravo ProResHQ (422, I-Frame only), malý šum ničemu nevadí, u 8bit kamer je naopak ku prospěchu, neboť omezuje banding (proužkování) u jemných jednobarevných gradientů. U kamery C100 jsou navíc vynikající dešumátory, takže pokud nastavíte NR2, dosáhnete záznamu "bez viditelného šumu" i při vyšších ISO (např. NR4 podle mě už čistí příliš).

Pokud ale plánujete postprodukci v nejvyšší kvalitě a máte čas (pro přesné selektivní odšumění), rozhodně NoiseReduction v kameře nepoužívejte, i když je pro běžné využití dostatečně kvalitní.

Další příklad  zvětšeno na 400pct:

Vlevo je krásně vidět "jemné zrnění" kompresních artefaktů kodeku H264 (zde v provedení AVCHD formátu), ty odšumět už nikdy nelze, nejedná se totiž o šum, ale o víc ztrátovou kompresi s více chybami.

A nakonec příklad tmavé místnosti (v noci), nejprve orig. materiál, pak po hrubé korekci následuje odšumění a zaostření:

1. avchd vlevo, ninja star vpravo - originální záběry.

Po hrubé korekci, odšumění a doostření, klikněte pro TIF kvalitu...

Ninju Star rekordér preferuji kvůli malé hmotnosti, která vyhovuje mému způsobu natáčení. Pokud máte jiný styl práce, může pro vás být výhodnější jiný rekordér (např. s monitorem), Ninja Blade, Odyssey 7Q, a další.

UHD a 4K rozlišení, 25p a 50p FPS a nový Avid MediaComposer 8.3     (1/2015)

Firma Avid se konečně rozhoupala a nová verze jejího profes. střihového programu Media Composer 8.3 přináší konečně posun, který zohledňuje novinky na trhu video a cine kamer.

Nastavení projektu můžete průběžně měnit (např. HD dočasně přepnout do UHD nebo SD), ovšem jen pro kompatibilní    snímkové rychlosti (ty ostatní jsou v tomto případě zašedlé). Při zakládání projektu máte samozřejmě plně na výběr a i po založení naimportujete i video s jinou snímkovou rychlostí - přizpůsobíte způsob jeho zpracování v source setting v BINu. Následně už se všechny efekty a triky zpracovávají dle snímkové frekvence Timelinem tady v 25p.

Tedy především zpracování vyšších snímkových rychlostí (50p), širokou podporu LUT, různá přednastavení pro speciální filmové gamma křivky (Sony Slog2 a 3, canon-log, atd.), po ukončení podpory kompozičního programu Avid DS také vyšší rozlišení, tedy např. video rozlišení UHD - tedy 2x1920 x 2x1080 aneb 3840x2160 (poměr stran pro TV 16:9) nebo cinema rozlišení 2K a 4K.

 Source setting (klipů v BINu) umožňuje u linkovaných AMA klipů nastavit mnoho parametrů.

Dál program usnadňuje tvorbu proxy souborů, pro snadnější střih v náhledové kvalitě, po dokončení střihu se soubory jednoduše nalinkují na záběry s plnou kvalitou.

 Možnost jednoduché tvorby proxy souborů pro práci na méně výkonném HW.

Pokud pracujete v HD, tak je možné si u UHD/4K záběrů vybrat pomocí efektu Frame Flex způsob, jak je převedete do HD (stretch, Pillarbox.., Center Crop, Center Keep Size), samozřejmě výřezy můžete dělat v libovolné velikosti, umístění, můžete animovat pohyb výřezu s pomocí klíčových snímků.

U levných "4K/UHD" kamer ale nepočítejte s tím, že plný HD výřez z UHD bude nějak viditelně kvalitní - bohužel to spíš připomíná kvalitou SD záběr, takže možný výřez odhaduji na max 70pct (zkoušel jsem to u záběrů ze Sony PZW100 za asi 6000USD a opravdu nic moc - ale možná jsem neměl správné záběry, zato Sony FS7 za asi 8000USD si vedla poměrně bravurně i u výřezů, samozřejmě je to vykoupeno velkou cenou optiky, záznamových médií a datovým tokem - FS7 zaznamenává v UHD s 25p/10bit cca 250Mbps, tedy 10x víc než HDV nebo DV formát, hodina záznamu tak bude mít kolem 140GB).

Frame Flex okno pro použití UHD/4K záběrů v HD sekvenci.

Jednoduše také vyřešíte převod snímkových rychlostí (playback Rate) např. u záběru s 23,976 FPS můžete snadno zvolit možnost, aby se hrál v původní rychlosti (tedy bez přepočtu, v menu render setting můžete u verzí s přepočtem zakázat selektivně blending možnost, která způsobuje zdvojení hran).

Následně pak na Timeline kliknete na Motion Effect Editor, kde nastavíte rychlost 100pct - světe div se, v tomto případě se pak klip v 25p timeline přehrává tak, že se nevypustí ani nezdvojuje žádný snímek (např. při převodu na 25p verzi klipu se jeden snímek z 24p přehrává dvakrát, záběr tak cuká), video prostě přehraje za vteřinu o frame navíc, takže nikde nic necuká, pouze se nepatrně zvýší rychlost pohybu.

Převod 50p na zpomalený 25p záběr tak bude velmi snadná záležitost, ó díky velký Avide.

Vyzkoušel jsem i převod z 50p do 50i (správně 25i), přepočet je možné provést i na mixdown verzi sestřihu (tedy až úplně na závěr práce), buď vložením do Timeline 1080i/25 (objeví se motion kompenzátor aneb zelená tečka, tento timewarp efekt můžete upravit pomocí motion effect editoru) nebo transkodací v projektu 1080i/25 (kliknete na mixdown v BINu pravým tlačítkem a z menu vyberete transkodaci do vybraného kodeku).

Podobně funguje převod 50i do 50p, kde záběr vložíte do projektu 1080p/50, nastavení motion kompenzátoru pak opět lze upravit (například změnou z interpolated na fluid získáte viditelně lepší vertikální rozlišení a méně "zubaté" diagonály, ovšem za cenu značně časově náročnějšího přepočtu).

Timecode v režimu 50p FPS - volba "střihové báze" (Edit Timebase)

Nabízí šikovnou možnost pro případ, kdy počítáte s výsledkem v 50i (například točíte pro TV, ale chcete mít verzi i 50p).

Po založení projektu 50p se po jeho otevření vraťte do nastavení formátu, kde si můžete vybrat mezi střihem v 25fps nebo 50fps režimu.

Toto nastavení nemění 50p režim, jen zajistí střih tak, aby po převodu na 50i byly všechny střihy na 1. půlsnímku. Kurzor na 50p timeline se posouvá "ob snímek", takže nedovolí střihnout jinam.

Nebojte se, materiál je stále v 50p, v prvním případě bude pouze kurzor ignorovat každý druhý snímek (nestřihnete na něj, v timeline se posouvá kurzor pouze "po dvou snímcích"), což zajistí, že po převodu na 50i budou všechny střihy pouze na prvním půlsnímku, je to šikovná vlastnost.

Časový kód (timecode) v režimu 50p - převody do 50i a 25p bez překódování

TC je dle zvolené "střihové báze" zobrazovaný buď jako 25fps (kurzor přeskakuje na timeline každý druhý snímek, materiál je ale dál zpracovávaný jako 50p), tedy šipkou "vpravo" se posunete v jednom kroku o dva snímky, TC v horním řádku zobrazuje číslovku framů/snímků 0-24 (tedy dvacet pět "dvojsnímků" - důležitý je zde kód sestřihu, který se bude převádět do 50i/25p):

TC 49. snímku (z 50) je označen jako ":24" - tedy jako 25. dvojframe.

nebo krokujete každý snímek z 50fps (střihová báze je nastavena na 50fps), pak vypadá timecode opět jako 0-24 "dvojsnímků" (jako v předchozím případě), ale u číslovky se zobrazuje buď dvojtečka (pro první snímek z "dvojsnímku") nebo tečka (pro druhý snímek):

Zobrazení timecode 50fps (50 framů) dělá AvidMC s pomocí 25 číslic "dvojsnímků (0-24), první a druhý snímek pak odlišuje dvojtečka a tečka před číslicí (viz horní číslo timecode sekvence, 49. frame má tvar :24 a 50. frame má tvar .24)

Profesionálové toto znají už od časů SD 25i a lineárních páskových střižen, kdy timecode tečkou rozlišoval druhý půlsnímek, při jemném vyhledávání na kazetě se záznamem 720x576/25i. Zde je toto využito pro převody fps bez překódování.

Tato vlastnost usnadňuje převod timecode z 50p do 50i, výsledkem je "standardní timecode 0-24 framů" po převodu do 1080i/25, číslovky tvoří ucelenou řadu framů 0-24 a nikoliv nesouvislou řadu 0, 2, ...47, 49 (pro 25 snímků) nebo překódovaný materiál, který ztrácí vazbu na originální sekvenci. Je to šikovný koncept, který souvisí s broadcast reálnou situací (kde zatím 50p nikdo nevysílá), kdy každý frame má i po převodu z 50p do 50i stále stejný timecode, sestřih má po převodu stále stejný TC, tvoří ho buď 50půlsnímků nebo 25 celých snímků.

Převod z 50p do 25p je obdobný, opět vzniká souvislá číselná řada 0-24 frames, pouze je vypuštěn druhý snímek (s tečkou).

Titulkovač - NewBlueFX Titler Pro v1

Pro snímkové rychlosti 50p a pro rozlišení vyšší než HD (tedy 2K, 4K a UHD) je nutné využít nový titulkovač BlueFX Titler Pro.

Vyhledáte ho v effect paletě, aplikujete jako jakýkoliv jiný trik, tedy standardním přetažením do stopy v timeline.

U projektů v HD se snímkovou rychlostí 1080i/25 nebo 1080p/25 (postaru značené jako 1080/25p nebo 1080/50i) můžete použít standardní titulkovač nebo vyspělý titulkovač Marquee.

HW nároky

Program běhá na procesorech řady i7 (a ještě jednom typu, viz Avid stránky), na starších procesorech ho nerozeběhnete, nově vám už před instalací program oznámí, že systém není podporovaný.

U notebooků je min. paměť 16GB RAM (tedy u většiny notebooků maximální možná .-) ), je nutné mít i správnou verzi driveru grafiky a QT přehrávače (opravdu se vyplatí si před instalací přečíst pečlivě "Read Me" pokyny).

Běžně si program spolu s WIN7 vezme kolem 10GB RAM, ovšem pokud například nalinkujete 2,5hod AMA klipů z karty v HD, tak program a systém vytěží skoro celých 16GB RAM paměti - přesto je po prvním načtení práce s AMA klipy bez čekání, program nepadá, takže na výběrky materiálu jde o ideální vlastnost.

Nové Avid kodeky s vysokým rozlišením pro UHD/2K/4K.

Nové kodeky pro UHD/2K a 4K se značí DNxHR (High Resolution), nabízejí podobně jako ProRes několik druhů kvalit.

Datový tok pro UHD v 25p je u low band (LB) kolem 150Mbps, standardní kvalita SQ odpovídá 482Mbps (8bit 422, I-frame only), vysoká kvalita HQ je vhodná pro zpracování pořadů s dlouhodobou použitelností, verze HQx je 10bitová, obě mají 728Mbps.

(...skromně dodám, že jsem tímto číslem - 728Mbps - potěšen, neboť přesně tak jsem odhadl potřebný dat. tok. níže, v článku o GH4, chce se mi říct:"Já to říkal," ale skromnost zdobí lépe než pýcha, množství dat bude něco stát)

Dodejme, že například export 10bit DPX má pro jeden frame v HD kolem 8MB, v UHD kolem 32MB (v druhém případě má 1hod exportu kolem 2,7TB).

Ukazuje se, že pro seriozní práci např. v UHD 3840x2160/25p potřebujete investovat:

- kamera 6000-8000 USD

- záznamová média 1000 USD

- 4K monitor 10bit pro barevné korekce 2000 USD (u cine kamer nutnost, reportážní kamery takové korekce nepotřebují).

- rychlé záznamové pole, optimální je Thunderbolt II rozhraní (2x10Gbps), jinak musíte pracovat s proxy záběry nebo sníženým náhledem (což ale funguje pro drobné projekty skvěle). Např. 18TB verze pojme (velmi přibližně) kolem 100hodin materiálu s dat. tokem kolem 500Mbps (UHD 25p).

- pro cine-kamery věřte, že seriozní práce vyžaduje 10bit soubory (ne přepočtené z 8bit, přímo z kamery 10bit), velké korekce potřebují jemnou škálu.

Sony kamera FS7 nahrává UHD ve 25p s dat. tokem 250Mbps v slog3 cine gamma křivce, záběry po jednoduché korekci barev vypadají skvěle, pomáhá 10bit, nízký šum (odstup 57dB) a 14 F-stop dynamického rozsahu, klikněte pro zvětšení (děkuji autorovi, že uvolnil záběry k testům zpracování).

Je toho podle vás příliš mnoho požadavků?

Ano, je. Takže osobně si stále vystačím s HD s 25p/50i FPS, ale zpracování občasných 4K zdrojů a vyšších snímkových rychlostí se hodí.

Pokud mohu poradit (pro licencování DONGLE, nikoliv SW licence), nainstalujte nejdříve Aplikační Avid Manažer (k předchozí verzi programu), pak upgradujte licenci Dongle, spusťte starý program. Teprve poté nainstalujte novou verzi programu (tento postup prý umožní bezproblémové spouštění starších verzí programu s novou Dongle licencí, ale nemohl jsem to ověřit, přesně takto jsem to udělal a jiný postup jsem nezkoušel, takže o případných problémech se spouštěním starší verze programu zatím víc nevím).

Podle údajů z diskuzního fóra Avid MediaComposer je licence Donglu kompatibilní zpětně až pro verzi 6.5, pouze 7.0.4 potřebovala doinstalovat nějakou drobnost (detaily na diskuzním fóru).

Za sebe mohu říct, že program je stabilní, i na mém už starším noťasu Asus s i7 procesorem a nVidia grafikou GeForce GT 555M běhá HD z USB 3.0 disků (malých bez napájení) naprosto pohodlně. Tento stav se mi velmi líbí, takže hodlám u HD rozlišení zůstat (i vzhledem k nutným investicím) ještě alespoň čtyři roky.

Vám ostatním, kteří hodlají pracovat ve 4K, podtrhuju důležitost kvalitní kamery. Výběr z GH4 (kde je lepší točit ve 4K/UHD, než v HD, má menší moaré), ze Sony A7s (tam je lepší točit naopak v HD, pokud má být výsledek v HD, režim UHD trpí místy drobným moaré), z Canon C100 mark II nebo Sony FS7 tak je zásadní cenovou i kvalitativní okolností.

Osobně stále pokukuji po pěkné malé HD reportážce Sony PXW-X70, jako ideálnímu doplňku k mé C100, která v kvalitě obrazu plně vyhovuje mým potřebám (obzvlášť při použití externího rekordéru, např. malého a lehkého NinjaStar, mohu doporučit).

Přeji šťastný výběr kamery a spokojenou práci ve zvoleném střihovém programu.

NOVOROČNÍ PŘÁNÍ - PF2015

Všem našim přátelům, partnerům, zákazníkům i čtenářům přeji v novém roce 2015 mnoho zdraví, spokojenosti, pracovních i osobních úspěchů, a pěkných chvil s dobrým světlem.

Pavel Sedlák

Ještědský hřeben je nádherné místo, kde pravidelně hledám inspiraci i odpočinek (klikněte pro zvětšení obrázku).

Večery jsou zde magické...

Firma CANON představila upgrade oblíbené kamery EOS C100 - novinku EOS C100 Mark II (10/2014)

upozornění - natočený test kamery C100 mark II musím pozdržet, byl vytvořen na továrním vzorku a finální produkt (přijde na trh příští měsíc) se může v některých drobnostech lišit.

Musíme tak vyčkat s hodnocením kamery, pokračovat v testu tak budu až po uvedení finální verze kamery na trh, díky za trpělivost.

Krátká ukázka z C100 mark I, z Olšanských hřbitovů - vojenský hřbitov z 1. sv. války.

Canon EOS C100 MarkII (asi 5500 USD), zdroj: DVINFO.net

Firma Canon vyslyšela přání mnoha dokumentaristů, lidí natáčejících svatby, videa z přírody, reportáže nebo zprávy, a upgradovala (vylepšila) svůj oblíbený model EOS C100, který má velký Super16mm čip, výměnné objektivy, vynikající kvalitu barev (snímá vlastně 8:4:4), skvělý lowlight a ergonomii, exceluje při natáčení "jednočlenným štábem", tedy při "one man show" typu natáčení.

Uživatelé žádali především možnost nahrávat 50p/60p a lepší hledáček (polohovatelnost LCD).

Oboje Canon vyslyšel. Pro skvělý čip kamery tyto vyšší FPS nebyly už dávno problém, ale brzdil jej starší procesor DIGIC DV3, který nedovoloval výstup AVCHD 2.0 (umožňující 50p/60p FPS).

Nový procesor DIGIC DV4 je tak základním kamenem upgradu kamery, firmware update nemohl tento problém vyřešit. Díky němu má nyní kamera možnost nahrávat 50p/60p, což se hodí k bezeztrátovému zpomalení na 25p, případně z 60p na 24p u filmových snímků.

Ovšem musím podtrhnout, že díky skvělému prokreslení obrazu šlo udělat zpomalení/konverzi z 50i do 25p použitím morfovaného zpomalení, kdy nijak viditelně nekleslo vertikální rozlišení, divák žádné viditelné snížení kvality obrazu nezaznamenal. Nyní to ale bude jednodušší, neboť ne všechny střihové SW obsahují možnost kvalitního morfovaného převodu z 50i do 25p.

Došlo ovšem k naprosté změně zpracování signálu v procesoru kamery.

Zatímco původní C100 využívá výhod 4K čipu navrženého především pro získání vysoce kvalitního RGB444 HD signálu, bez dopočtu barev debayeringem - viz Canon PDF zde (zelený vzorek je zde dvakrát, což zvyšuje citlivost kamery, celkem zpracovává procesor 4x2MPx informací, tedy celkem 8Mpx), pak nová C100 MarkII pracuje zcela odlišně.

Nová kamera C100 MarkII dopočítává 4K rozlišení pro RGB, tedy z původního čipu (4MPx zelené, 2x2MPx červené a modré) dopočítává 3x8MPx, celkem 24MPx pro 4K RGB444 (tedy je to třikrát větší množství dat, než u původní C100), s těmi následně pracuje procesor (musí mít vyšší výkon, může se více zahřívat, barevná věrnost bude jistě o něco nižší, protože barvy se ze dvou třetin interpolují).

Po zpracování musí procesor provést down konverzi do HD rozlišení, což opět znamená významný výpočetní výkon v reálném čase, navíc je otázkou, zda je zde HW vyhlazení lanzos3 nebo perfektní zpětná interpolace původní barevné informace čipu.

Toto je opravdu zcela zásadní změna zpracování signálu, vyšší rozlišení v zelené bude jistě znamenat o něco lepší rozlišení jasové složky, ovšem za cenu o něco nižší citlivosti (zelené kanály se pro získání 4K rozlišení nemohou "sčítat" jako u HD, jejich citlivost je tak přesně poloviční), věrnost barev může být dík dopočtu nižší.

Otázkou je, zda (byť v interpolovaném) 4K nemohou o něco lépe pracovat dešumátory, mají víc informací, záporem může být vyšší spotřeba energie, případně rychlé zastarání modelu, pokud Canon brzy doplní kameru interním 4K záznamem a začne prodej této "nové" 4K verze (zamrzí i fakt, že u C100 MarkII není ani 4K výstup pro externí rekordér, i to by trochu ochránilo investici nových majitelů).

Upgrade procesoru přinesl další očekávatelná drobná vylepšení.

Aneb odstranění některých "kurvítek" výrobce, kterými chránil prodej vyššího modelu C300, viz obsáhlé srovnání kamer přímo na mém webu - C100 v nabídce vlevo nahoře.

Především jde o hledáček, který získal mnohem lepší rozlišení, kvalitní očnici, také LCD jde vyklopit více vlevo, čímž je možné ho nyní standardně natáčet v rozsahu 270°.

Canon EOS C100 MarkII, hledáček lze natočit, LCD je lépe umístěné (zdroj: dvxuser.com)

Dalším "bonusem v ceně" je rychlý a tichý fázový autofocus, který je nyní doplněný (dík možnostem nového procesoru) identifikací tváří, takže umožňuje udržet automatiku ostření ve správném zaostření i v případě, že objekt není ve středu obrazu.

U staršího modelu toto řeší dočasné zablokování automatiky ostření, což mi stále přijde velmi praktické, protože automatiky detekce tváře mají své limity - stačí jedno nečekané máchnutí rukou před objektivem a autofocus začne hledat, co ztratil, což jak víme není bez následků, tedy alespoň v profesionálním pojetí práce, které očekává jistou kvalitu výsledku "za všech okolností".

Odkuk přes HDMI.

Nabízí nyní nekomprimovaný YCC výstup - ovšem 8bit cine kamera má své významné limity (patří přece jen do ultra-nízkonákladové "filmové" techniky).

Takže představa, že někdo bude utrácet za nekomprimovaný záznam, což znamená při 10bit DPX asi 700GB dat na jednu hodinu záznamu, mi přijde trochu bizarní.

Kvalitativní výhoda u 8bit log gammy bude zcela zanedbatelná, přitom kodeky ProRes HQ422 nebo Avid DNxHD185 422 nabízejí velmi kvalitní I-Frame only záznam YCC422 signálu, při efektivní velikosti asi 80GB na jednu hodinu záznamu.

Takže tady podle mě není o čem příliš přemýšlet, tato vlastnost upgradu je poměrně zbytná (příčinou této "novinky" je asi fakt, že signálové procesory jsou unifikované pro víc typů kamer, takže pokud nabízejí něco, co nemá využití, výrobce tomu většinou nebrání - narozdíl od režimů, které praktické využití mají, ty výrobce u nižších modelů kamer okamžitě zablokuje .-) ).

Jak říká klasik - když už má někdo peníze na nekomprimovaný záznam, pak má i na lepší kameru, např. Canon C500 poskytuje 10-12bit 2K RGB444 výstup, který je pro nekomprimovaný záznam mnohem vhodnějším vstupem, než nízkonákladová C100.

Kamera nyní nabízí i propojení s FTP přes WI-FI (tzv. WI-F konektivita), s možností posílat méně kvalitní videa okamžitě přes internet, což se hodí jak pro drobná zábavná videa "z dovolené", tak pro zpravodajské pokrytí z míst s horším připojením, kdy důležitost informace převyšuje požadavky kvality.

Všechny další podrobnosti upgradu najdete na internetu, například na oblíbeném serveru DVINFO.net  odkaz na článek najdete ZDE.

PRVNÍ LETMÉ SETKÁNÍ S NOVOU SONY KAMEROU - PXW-X70   (10/2014)

kamera Sony PXW-X70 (66.429,-Kč s DPH)

Nová kamera firmy Sony je profesionální verzí kamery AX100 (AX100 podporuje 4K), zatím pracuje "pouze" v HD kvalitě ale 4K režim bude dostupný přes placený update firmware kamery.

Nabízí v této kategorii neobvykle velký snímací čip (proti "běžně osazovanému" typu 1/2.8 palce), tedy čip typu 1.0 palce (což znamená úhlopříčku aktivní světlocitlivé části asi 16mm - vysvětlení ZDE), který zajišťuje velmi kvalitní barvy i citlivost za malého světla i v budoucím 4K režimu., což podporuje také neobvykle kvalitní 10bit záznam. Barvy zaznamenává "v profi kvalitě" 422 (to vše v úsporné "long GOP" verzi nového Sony záznamového formátu XAVC 50Mbps, který vychází z kodeku H264, kamera ale podporuje i rozšířený záznam v AVCHD a úsporné režimy XAVC s nižším dat. tokem 35Mbps a 25Mbps), takže kamera umožňuje práci s "green screen" (s trikovým klíčováním na barvu).

Kamera je relativně malá (odpovídá velikostí např. oblíbenému Canonu XF100, spíš než větší XF200), s příjemnou hmotností 1,5kg (s baterií a externím mikrofonem), což dovoluje pohodlné a dlouhodobé natáčení z ruky (reportážním stylem).

Z pravé strany kamery je šikovné a ergonomicky pohodlné držadlo, displej je dostatečně kvalitní a není dotykový.

S jedinou výhradou: v menu kamery se pohybujete "bez dotyků LCD", tedy joystickem, parametry expozice a ovládání kamery nastavujete tlačítky; jediné "dotykové" použití displeje existuje v režimu manuálního ostření, kdy můžete zapnout funkci "spot focus", pak lze dotykem ukázat "místo požadovaného zaostření"; jde pak o poloautomatický režim zaostření.

Hledáček je typu OLED s vysokým rozlišením (opět pokrok od mé starší XF100, kde hledáček měl pouze nízké rozlišení), působil na mě velmi solidním dojmem (je výsuvný, po vysunutí ho lze naklopit - což je velmi důležitý moment, navíc má čidlo, které šetří energii - pokud oko od hledáčku odtáhnete, tak se okamžitě vypne, po přiblížení oka se okamžitě bez prodlevy zapne). Vysunutím hledáčku lze kameru zapnout, jeho zasunutím nebo zaklopením LCD ji lze vypnout.

Kamera poskytuje veškerý komfort jednoúčelových tlačítek, volitelných "zákaznických" tlačítek, zvětšení obrázku na displeji (funkce lupy), velkou výhodou je velký konektor HDMI (pro připojení např. rekordéru nebo monitoru) a profi 3G-HD SDI výstup (HDMI i HD-SDI podporují ovládací povel pro rekordéry, pro automatické spuštění/zastavení záznamu).

OBJEKTIV kamery

Objektiv kamery má v přepočtu na 35mm dostatečně širokoúhlé ohnisko 29mm, nabízí optický zoom 12x (ohniskovou vzdálenost v přepočtu 384mm) s poměrně nižší světelností (zvlášť na tele rozsahu) F2.8 - F4.5. Kamera má díky tomu o něco větší hloubku ostrosti, než třeba konkurentka XF200 (která tak na tele rozsahu poskytuje lepší možnost práce s malou hloubkou ostrosti), ovšem tato vlastnost má svůj dobrý důvod.

Nižší světelnost zajišťuje perfektní prokreslenost obrazu (nejen ve středu obrazu, ale i na okrajích), je dobrou známkou toho, že to výrobce s kvalitou HD a především 4K obrazu (který bude kamera snímat po firmware upgrade) myslí vážně. Kamera nižší světelnost objektivu kompenzuje větší velikostí čipu (typ 1" s asi 20Mpx, pro video 16:9 je efektivních 14Mpx), větší čip také dovolí (i v budoucím 4K režimu) snímat i za malého světla vynikající obraz, tedy s velmi dobrou kvalitou barev a nízkým šumem - tady má zase X70 viditelně navrch nad konkurentkou XF200 (i v HD záznamu).

Velmi důležitá je i kvalita ovladače přiblížení - kolébky zoomu. Oddychl jsem si, když jsem po jeho vyzkoušení zjistil, že je možné pohodlně realizovat i pomalé plynulé rozjezdy, stejně jako zastavení, ne každá kamera má kvalitní ovladač přiblížení, který je pro rychlou reportážní práci (stejně jako pro dokumentární záběry) velmi důležitou podmínkou.

Prstenec objektivu lze přepnout, ovládá buď (manuální) ostření nebo zoom. Dobrou vlastností je, že lze i v režimu automatického ostření kdykoliv prstencem manuálně zasáhnout a ostření dočasně upravit (např. když automat v horších podmínkách déle zaostřuje nebo má na výběr z více možných objektů).

Malé točítko pod objektivem ovládá clonu (Iris), jeho provedení je ale velmi kvalitní, lze ho opravdu použít (aniž by se rozhýbala celá kamera), tento model ovládání fungoval dobře i na mé starší kameře XF100.

ZÁZNAMOVÉ REŽIMY

Jsou vynikající, především jde o možnost použít 10bit se 422 kvalitou barev, tedy režim záznamu, který dovolí snímat i jemné gradienty ve vynikající kvalitě, v postprodukci lze takový záznam bez obav barevně korigovat "v plném profi rozsahu" (zkoušel jsem např. "vytáhnou" záběry velmi tmavého místa - šlo to bez problémů, s pěknými barvami a malým šumem, zatímco u konkurentek barvy viditelně "uhnívaly" a šum se stal bez dalších úprav neúnosným - kameru tak opravdu lze využít i při broadcast požadavcích na kvalitu obrazu).

Dobrým předpokladem pro korekce barev je i již zmíněná nízká hladina šumu (který se jak víme projevuje silněji v tmavších částech obrazu, úroveň šumu ve světlých částech je viditelně nižší), tady opět pomáhá jak kvalita většího čipu tak i 10bit kvalita záznamu a 422 snímané i zaznamenávané barvy (v HD režimu, u 4K bude dopočet barev - tzv. debayering - větší).

XAVC je nový záznamový formát firmy Sony, umožňuje jak "long GOP" tak "I-frame only" typ záznamu, obecně dokáže pracovat až ve 4K kvalitě, u různých Sony kamer jsou dostupné odlišné možnosti záznamu (u X70 očekávám pouze z hlediska záznamu efektivní long-GOP verze XAVC).

U PXW-X70 nabízí XAVC HD a SD záznam, v HD nabízí záznam snímkových rychlostí od 50p/60p přes 50i/60i až k 25p/30p a 24p, při časosběru podporuje snímkování už od 1snímku za sec (např. XF200 umí v evropské verzi nejnižší 2snímky za sec), datové toky jsou příjemně nastavené - 50Mbps v long GOP je prověřený a kvalitní typ záznamu, s vysokou efektivitou (poměr kvalita/množství dat/cena).

LOWLIGHT

V lowlight kamera splňuje očekávání na 100pct, její schopnost snímat lowlight je až obdivuhodná, barvy jsou věrné a myslím, že v tomto ohledu poskytuje vše, co majitel vzhledem k ceně kamery může očekávat. Pomáhá zde jak velký čip tak i kvalitní záznam (10bit, 422 barvy).

Např. Canon XF200 v kvalitě barev v lowlight (díky menšímu čipu) trochu zaostává, byť i u této kamery lze dosáhnout velmi dobrých výsledků, ovšem za cenu časově náročného odšumění, provedeného v postprodukci (je také třeba upravit nastavení kamery, která od výrobce přichází s barvami "mírně do růžova", s nenastavenou sytostí barev).

Klikněte pro zvětšení obrázků:

Ukázka ze Sony PXW-X70 - malé světlo (šero), gain +12dB, režim 50i vs 25p (druhý je o 50pct lepší).

Ukázka z XF200 - malé světlo (šero), gain +9dB, jemně zkorigováno, druhý obrázek ukazuje použití SW dešumátoru.

Ukázka barev z PXW-X70 (vlevo) a XF200 (vpravo) s malou úpravou v postprodukci (jasu, saturace), rozdíl je vidět např. na podání barvy cihlové zdi, také šum se drobně liší (viz tmavý kout vlevo nebo zeď v pozadí). Klikněte pro zvětšení.

DALŠÍ VÝBAVA

Sony PXW-X70 poskytuje i další výbornou výbavu, například je to ND filtr (tři stupně 1/4, 1/16, 1/64), 12x zoom lze prodloužit na dvojnásobek 24x s pomocí funkce "clear image zoom", kdy nedochází k degradaci kvality obrazu (pravděpodobně se uplatní rezerva bodů na snímacím čipu), k dispozici je i digitální "extender", kdy rozsah lze dále prodloužit až na 48x, ovšem tady už se ztrátou kvality.

Kamera poskytuje možnost ukládat obrazové profily, měnit gamma křivku (ITU709, cine1,2), nastavení černé, black gamma, atd. Kamera podporuje i speciální noční infra režim, pro snímání za naprosté tmy.

Jsou zde dva sloty pro záznamové karty, pro XAVC je třeba využít SDXC typy (podporované typy viz stránky výrobce kamery), pro záznam AVCHD stačí běžné SDHC karty (class 10). Kamera podporuje nahrávání na jednu kartu po druhé (včetně přesahu klipu - "Relay" režim) nebo na obě karty najednou (pro zálohu - režim "Simul").

Je zde WI-FI konektivita, kameru tak lze ovládat pomocí tabletů nebo chytrých telefonů (z podporovaných operačních systémů, např. Androida), je také možné přenášet s pomocí WI-FI náhledové klipy (tzv. proxy, se sníženou kvalitou) například někam na internet, pro předběžný náhled materiálů nebo pro rychlá videa "pro zábavu".

Jsou zde všechna potřebná jednoúčelová ovládácí tlačítka (manual/auto focus, iris, shutter, WB, display, atd.), která v manuálních režimech dovolují použít pofesionální /rychlý a přesný) způsob práce. Po aktivaci parametru se hodnota mění točítkem pod objektivem.

Kamera má interní mikrofony, také "profi" odnímatelnou "ručku", která má dva XLR konektory (možnost připojit mikrofon, napájení PH +48V, případně linku z mix pultu). Po odpojení ručky je dostupná "inteligentní botička Sony" - "Multi Interface Shoe (MI Shoe)", kam lze připojit např. kvalitní Sony mikrofony nebo bezdrátové Sony soupravy pro použití portů (kolega je používá a velmi si je chválí, dosah i odolnost proti rušení jsou podle něj velmi dobré - "optional adapter SMAD-P3, the audio signal from a UWP-D11 or UWP-D12 wireless microphone package").

Konektor pro sluchátka je šikovně umístěný, zaslouží ale malou výtku z hlediska provedení, je z umělé hmoty (lepší je plně kovový konektor, který je mechanicky odolnější)

Baterie poskytují buď 2hod nebo až 3hod záznamu, podle zvoleného typu, samozřejmě praktický čas nahrávání je vždy o něco kratší (záleží na použití hledáčku, displeje, četnosti zoomu, apod.).

Držák mikrofonu nepřenáší ruchy ovládání kamery, ovšem při vyšší rychlosti zoomu je slyšet "bzučení" motorku serva zoomu, takže lze doporučit použití "adaptéru" pružného uchycení mikrofonu (např. od firmy Rode).

ZÁVĚR

Kamera je malá (např. i proti XF200), přitom poskytuje velmi dobré až vynikající výsledky z hlediska kvality obrazu, ovládání je praktické, ergonomie kvalitní a celkově lze tak říct, že firma Sony odvedla velmi dobrou práci.

Velký čip i objektiv umožní po firmware upgrade snímat velmi kvalitní 4K obraz, stejně jako dnešní HD s vynikající kvalitou barev i v lowlight, je ale zřejmé, že kamera nekonkuruje cine-kamerám ani oblíbeným fotoaparátům (s možností záznamu kvalitního videa), které navíc podporují výměnné objektivy. Dík nižší světelnosti skla (především na tele rozsahu), která míří na budoucí vysoce kvalitní snímání 4K, je v HD na tele rozsahu o něco větší hloubka ostrosti, než je obvyklé u kamer s běžnou světelností optiky.

PXW-X70 je ale především reportážní kamera (bez možnosti výměnných objektivů), s kvalitními LCD a EVF náhledy a výbavou, kterou ocení mnoho drobných podnikatelů, buď jako menší samostatnou kameru na nízkonákladové akce nebo jako kvalitní doplňkovou kameru při vícekamerovém natáčení např. svatby, kulturních akcí, tvorbě nízkonákladového dokumentu.

Kvalita záznamu 10bit 422 dovoluje použít kameru i pro broadcast (poskytovatele TV vysílání), kamera tímto přesahuje běžnou kvalitu obdobných typů kamer.

Zatímco "amatérská" HD kamera CX900E (konkurující např. Canon G30) stojí asi 38k CZK s DPH, nová "amatérská" 4K kamera Sony AX100E stojí kolem 52k CZK s DPH, pak nová (zatím pouze) HD kamera PXW-X70 má nyní (10/2014) na některých e-shopech cenu kolem 66.400,- CZK s DPH. Cena upgradu firmware na 4K záznam zatím není známa.

Děkuji Petrovi Jelínkovi - www.videokamery.cz - za zapůjčení kamery PXW-X70 pro krátké otestování.

( recenze byla doplněna dne 27.11. 2014 )

Taková "trochu recenze" o foto-kameře Lumix GH4

Co všechno přináší tato vysoce zajímavá novinka firmy Panasonic, jak si vede ve srovnání s konkurenty a je vhodná právě pro vás? Pokusíme se na některé otázky alespoň trochu odpovědět.

Začneme několika základními fakty:

Snímací čip kamery - počet ef. bodů pro video.

je typu MOS, má poměr stran 4/3, hrubý počet bodů je 17,2MPx, rozměry cca 17,3x13mm. Celková plocha čipu je přibližně 221mm², ovšem tu lze využít pouze pro fotografie (ef. počet pixelů pro foto je asi 16MPx). Pro srovnání např. kamera C100 má čip CMOS super16mm (poměr stran 16:9) o velikosti asi 25x14mm, počet ef. bodů pro HD video je pak asi 8MPx (4x1920x1080, každá barva má plný počet snímaných bodů, zelená je snímaná dvakrát, plocha jednoho bodu je skoro 40µm).

Výrobce ef. počet pixelů pro video u GH4 neuvádí, ale zkusme čip "oříznout" pro poměr stran 16:9, tedy na rozměr cca 17x9,56mm, což odpovídá ploše asi 165,2mm², z poměrů ploch nám pak vyjde max. teoretický počet bodů pro video (s poměrem stran 16:9) asi 11,77MPx (11,8MPx). Pro 4K video je třeba 4096x2160, ideálně alespoň v 422 barvách, což znamená celkem 2x4096x2160 bodů (celkem asi 17,7MPx), z čehož je jasné, že kamera částečně barvy do 422 rozlišení dopočítává.

Plocha jednoho bodu snímače foto-kamery GH4 (pokud zanedbáme mezery mezi nimi) je asi 13µm.

Přehled všech režimů snímání foto-kamery GH4 (záznamové režimy viz manuál):

- 16.05MPx ef. bodů pro fotografie 4/3 (včetně timelapse, které lze přímo ve fotoaparátu rovnou uložit jako 16:9 UHD video s poměrem stran 16:9, tedy oříznuté ze 4:3 fotografií)

- 8.8MPx ef. pro 4K v 24p (H264 v mov), z čipu pixel 1:1 (crop faktor 2.3x), záznam má solidní datový tok 100Mbps long GOP

- 8.3MPx efektivních bodů pro UHD v 24p/25p/29,97p (H264 v mov/mp4), z čipu pixel 1:1 (crop faktor optiky cca 2.3x), 100Mbps long GOP

- 11.9MPx ef. bodů pro HD v 25p/50p (29,97p, 59,94p), z plné šířky čipu (4608x2592) zmenšením na 1920x1080 (crop 2.0x), záznam buď ve 100Mbps (long GOP) nebo 200Mbps (intra frame), mov/mp4

- 11.9MPx pro HD trikově (bez zvuku) 96fps, pro bezeztrátové zpomalení (*místy viditelné moaré)

- 11.9MPx pro HD v AVCHD 2.0 (tedy 25p - 50p, 420, 8bit)

Dle všeho je interní záznam 422 8bit (100/200Mbps), lze zvolit i efektivní záznam 50Mbps 420 (H264 v mov/mp4) nebo AVCHD 420 (s ještě nižším datovým tokem).

Při HDMI out (bez doplňkového boxu) nastaveném na 422 10bit nelze současně interně provádět žádný záznam (např. pro zálohu).

Pokud připojíte externí dopňkový box s HDMI/HD-SDI a 3G-SDI out, pak jsou současně k dispozici signály jak na HDMI výstupu (např. pro monitor) tak na HD-SDI/3G-SDI out (např. pro ext. rekordér). Zda je současně možný interní záznam mi není jasné (pravděpodobně ano, 420 8bit).

Záznam 200Mbps (intra) a 100Mbps (long GOP) vyžadují rychlou kartu SDXC v provedení UltraHighSpeed class3, pro AVCHD nebo záznamy 50Mbps (mov/mp4, 420) stačí běžná SDHC class 10.

Kvalita barev z hlediska jemnosti odstínů - vzorkování barev.

 - jde o počet odstínů, které chcete pro jeden obrazový bod přenést.

V 8bit vzorkování (dvě na osmou odstínů) je celkem 256 odstínů, v 10bitovém vzorkování je mnohem jemnější stupnice (s hodnotou dvě na desátou), celkem 1024 odstínů. Nekomprimovaný datový tok HD videa při YCC422 tedy potřebuje pro každý obrazový bod buď 2x8bit nebo 2x10bit informací pro záznam, pro RGB444 by bylo třeba 3x8bit nebo 3x10bit pro jeden obrazový bod záznamu.

Pro HD obraz YCC422 25p je to celkem (uvažujme o ideální nekomprimované podobě):

(počet "bitů" na jeden bod krát počet bodů snímače krát snímková rychlost)

v 8bit YCC422 nekomprimovaně 2x8 x 1920x1080 x 25= cca 0,83Gbps

v 10bit YCC422 nekomprimovaně s 25p FPS to je přibližně 2x10 x 1920x1080 x 25 = 1,037Gbps

Pro UltraHD obraz YCC422 50p je to celkem:

v 8bit YCC422 s 50p to je 2x8 x 3840x2160 x 50 = 6,635 Gbps

v 10bit YCC s 50p to je 2x10 x 3840x2160 x 50 = 8,294 Gbps

Pro UltraHD obraz YCC422 25p je to celkem:

v 8bit YCC422 s 25p to je 2x8 x 3840x2160 x 25 = 3,38 Gbps

v 10bit YCC s 25p to je 2x10 x 3840x2160 x 25 = 4,15 Gbps

Vidíte, že pro "cílovou" 4K kvalitu, která se zdá být alespoň YCC422 v 10bit s plánovanou snímkovou rychlostí až 50p, je třeba cca 8x vyšší datový tok (8Gbps bez komprimace) než pro HD v YCC422. Kompresní poměr nepřekračuje cca 5:1, což znamená pro UHD záznam v kompresi 5:1 odhadem úžasných 1,6 Gbps.

Realita pro snímkovou rychlost 25p je poloviční, tedy asi 0,8Gbps, ovšem je zřejmé, že i tady musí vypomoci tzv. "long GOP" (IPB) verze kompresí, datový tok 0,8Gbps je příliš velký (i když bude v reálu ještě nižší (0,5Gbps), jelikož se UHD dík většímu počtu bodů lépe komprimuje).

Co v tomto smyslu tedy konkrétně nabízí foto-kamera GH4?

4K nebo UltraHD snímá kamera z 8,8MPx, připomeňme, že pro nedopočtené 422 barvy je u UHD potřeba asi 16,59MPx, 422 barvy tedy GH4 dopočítává z 420. O kvalitě A/D převodníků toho moc nevíme, ale předpokládejme, že jsou nejméně 14bitové (což pro video bohatě stačí), tato "první kvalita" slouží pro zpracování v obrazovém procesoru kamery, pro záznam je pak na výstupu procesoru (po úpravách) snížena na 10bit pro externí záznam / v kodéru komprimovaně pro interní 8bit záznam.

Kamera interně dokáže zaznamenat 422 barvy v 8bit škále, externě 422 v 10bit, což je vynikající kvalita. Bohužel tělo kamery je osazeno pouze mikro-HDMI konektorem, při 10bit výstupu navíc nelze současně nahrávat interně pro zálohu, což je vážný problém. Prakticky hrozí, že jakýkoliv mechanický výpadek mikro-HDMI konektoru nebo kabelu znamená ztrátu nahrávaného klipu, což je pro profi nasazení zcela nepřijatelné.

Jediným řešením je použít doplňkový box, který je osazený HDMI konektorem plné velikosti, a především pak mechanicky velmi odolným HD-SDI/3G SDI výstupem (box přidává i mechanicky spolehlivé XLR konektory). Cena v sadě s tělem kamery je asi 81k CZK s DPH, samostatně pořízený doplňkový box je dražší, vyplatí se tedy koupit rovnou sadu. Box ovšem podstatně ovlivňuje celkovou ergonomii kamery, je poznat, že stále mluvíme o (relativně levné) foto-kameře. Kamera také není osazená vestavěným ND filtrem.

Další schopností je trikový HD režim (nahrává se bez zvuku) až 96FPS, pro zpomalení záběrů bez dopočtu, tedy v plné kvalitě. Pokud bude vaší základní snímkovou rychlostí 50p, tak to ovšem není ani 50pct zpomalení, v současné 25p snímkové rychlosti to vychází lépe (asi 3,8x zpomalení); doporučuji ho provádět způsobem, kdy ani jeden snímek z původního klipu není vypuštěn.

Dynamický rozsah čipu, datový tok záznamu v porovnání s HD kamerami.

Dle informací na internetu má čip necelých 12 stop dynamického rozsahu (běžná reportážní kamera má asi 11 stop DR, lepší filmové kamery mají 13 stop, nejlepší až 14 stop DR).

Významnou výhodou je kvalita výstupu pro záznam, se signálem 422 v 10bitové škále (1024 odstínů) se pracuje při korekcích barev mnohem lépe, to je opravdu významné plus. Interní záznam zaznamená pouze 8bit signál, ovšem ve vylepšené kvalitě 100-200Mbps. 4K lze snímat v režimu 24p (100Mbps lomg GOP), UltraHD lze snímat snímkovou rychlostí 24p, 25p, 30p s až 100Mbps (long GOP), v HD režimu se nabízí i 50p nebo trikový režim až 96fps s datovým tokem buď 100Mbps long GOP nebo 200Mbps intra-frame, případně lze v kameře snímat série fotek (4K), které lze ovšem přímo konvertovat pro záznam do UHD klipu (už oříznuté ze 4:3 na 16:9), s až 30p snímkovou rychlostí, což je velmi efektivní a příjemná vlastnost.

100Mbps pro 4K nebo UHD je v long GOP dostatečné (Např. profi Sony kamera F55 má pro UHD v 50p v intra XAVC 500Mbps, pro snímkovou rychlost 25p má v  intra 250Mbps, GH4 ve 25p má 100Mbps v long GOP, což přesně odpovídá).

V HD režimu s 50p snímkovou rychlostí je 100Mbps long GOP také dostatečné, ovšem 200Mbps v intra provedení pro HD 50p mi už připadá (pro složité scény s množstvím detailů v pohybu) poměrně nedostatečné, dle mých osobních zkušeností s obrazem v HD kvalitě, který má 185Mbps v intra provedení se 422 barvami, ovšem pro poloviční snímkovou rychlost (tedy 25p nebo 25i). V 50p hrozí pro intra 200Mbps zvýšené množství kompresních artefaktů v obraze.

Vhodnější by pro snímkovou rychlost 50p v HD bylo použít 100Mbps ve verzi "inter-frame" (long GOP), reálnou kvalitu těchto dvou možností je ale třeba v praxi vyzkoušet, u složitých scén ovlivní výsledek i kvalita kodérů, kde pokrok ve výkonu procesorů nebo nové kompresní algoritmy mohou přinést lepší kvalitu i u dříve nemyslitelně nízkých datových toků, ovšem vše má své hranice.

Záznamová karta 32GB (UHS-1) Kingston stojí kolem 47USD (asi 1000Kč), vejde se na ni asi 20min při datovém toku 200Mbps. Kamera umí nahrávat i nižší datové toky, včetně úsporného AVCHD (50p).

Prokreslení obrazu a crop faktor pro UHD a pro HD režim.

Snímací režim 4K a UHD dle všeho využívá snímací čip v režimu 1:1 (pro každý pixel obrazu je přesně jeden snímací bod čipu), jednak aby se předešlo obrazovým artefaktům při zmenšování obrazu a zadruhé aby bylo v silách procesoru zpracovat UHD obraz (změna velikosti s vyhlazením je výpočetně velmi náročná, takže je lepší velikost neměnit), což má ale vliv jednak na nižší citlivost kamery (např. nelze spojit více pixelů pro větší citlivost kamery, dle ukázek na internetu se šum objevuje už kolem 800ISO, při 1600ISO už je u tmavých částí někdy rušivý - záleží na tom, kolik tmavých částí scéna obsahuje, ve světlejších částech je šum vždy nižší, vliv má i zásah dešumátorů, které při vyšší míře použití snižují kvalitu kresby detailů, což ne každý akceptuje - hranice akceptovatelnosti výsledku je zde poměrně individuální, co jednomu člověku vadí hodně, jiného nechává v klidu), zadruhé to zvyšuje crop factor z 2.0x na 2.3x.

Zopakuji, že kamera má pro televizní UltraHD cca 8,3mil efektivních bodů (nikoliv 11,8mil, jak by dovolovaly rozměry snímacího čipu). Crop faktor pro 4K/24p režim je asi 2.3x, takže 14mm ohnisko odpovídá objektivu 32mm, 140mm ohnisko odpovídá 322mm (12mm je ekvivalentem 27,6mm), pro UltraHD je crop prakticky stejný.

Snímací čip GH4 má poměr stran 4/3, HD je zmenšované z plné šířky čipu, UHD/4K je bez změny velikosti 1:1 (výřez z čipu).

HD obraz je snímaný z plné šířky čipu - zmenšením, což znamená, že jde o dělení rozměrů necelým číslem (poměr cca 2,4), lepší by bylo zmenšování dělené celým číslem (např. 2,0x), díky tomu má HD režim víc ef. bodů než 4K/UHD video, v režimu HD asi 11,8mil efektivních bodů (proti 8,3mil v režimu UHD). Crop faktor v režimu HD by měl být 2.0x, tedy wide ohnisko 14mm odpovídá reálně ohnisku 28mm, 140mm odpovídá reálně 280mm.

Řešením pro co nejkvalitnější HD obraz je snímat s kamerou GH4 v režimu UHD, následně obraz zmenšit na HD v postprodukci (ideálně s Lanzos3 filtrem, což znamená delší čas přepočtu), snížení širokoúhlosti vznikající kvůli velkému crop faktoru může vykompenzovat adaptér Speed Booster (firmy Metabones).

Osobně nejsem fanouškem optických "předsádek" (zde jde vlastně o "pod-sádku", je pod objektivem, nikoliv před), praxe samozřejmě ukáže, jaké jsou limity této optické sestavy. Vítanou vlastností bude zmíněné snímání až 96FPS v HD režimu, trikové zpomalení přinese asi novou vlnu "zpomaleného světa", jako při uvedení kamery Sony FS700 (osobně jsem nikdy tolik nezpomaloval, ale při sportu či efektních záběrech třeba pro hudební klipy se tato vlastnost jistě široce uplatní, naprosto bez pochyb).

Další klady a závěr.

Kromě signálové cesty musím zmínit další doplňkové výhody, především kvalitní hledáček a LCD, hlavně však již zmíněnou nízkou cenu, možnost snímat v absolutně tichém režimu (to mnoho foto-kamer neumí) a samotný fakt, že 4K lze zaznamenat interně (100Mbps long GOP, 8bit), to například Sony A7s neumí. Také jsou tu nějaké nevýhody, např. nízká citlivost (800ISO), horší ergonomie při připojení volitelného boxu (a nutnost použít externí rekordér pro UHD v 10bit 422) nebo poměrně velký crop faktor (4K/UHD 2.3x).

Kamera má svoje mouchy, ovšem na vše se dá vždy dívat jako "na sklenici poloplnou nebo poloprázdnou", tedy např. tak, že ještě nikdy nebyla v této cenové třídě k mání taková kvalita obrazu, na druhou stranu HD režim kamera GH4 zmenšuje z čipu poměrem cca 2.4, což někdy může mít své následky (např. drobné moaré), řešením je snímání v UHD a následný přepočet v postprodukci, nejlépe s antialising Lanzos3 filtrem, což přináší render čas navíc. Je tak otázkou, zda nepočkat rok nebo dva na ještě lépe řešený přístroj, protože využití 4K záznamu není zatím nijak široké, přímý HD režim má tedy pro drobné podnikatele svou důležitost, koupi kamery tak musí zvážit každý dle svých konkrétních potřeb.

Pan Philip Bloom v recenzi o nové levné HD fotokameře Sony A6000 říká:

The GH4 has moire in HD. Not in 4K that I can see and that 4K image is bloody good. I just am a touch disappointed with the HD. The GH4 goes up to a massive 200 mb/s where as the Sony is 24mb/s. But it doesn’t matter how high your bitrate goes, if you have moire at 24mb’s you will at 220mb/s!

Je tak volbou každého zájemce, zda koupí první přístroj, který se v této třídě kombinovaných 4K/HD fotokamer nabízí, zvlášť pokud jeho zákazníci preferují dodávku v perfektní HD kvalitě. Chce to chladnou hlavu při rozhodování, každopádně přeji všem šťastnou ruku při výběru.

Přílohy

Odkaz na ukázku trikového režimu HD 96fps s výrazným moaré (které je ovšem u těchto trikových režimů poměrně častým jevem) z testu pana Philipa Blooma - test GH4 philipbloom.net

Výřez z původního HD printscreenu (pixel 1:1, jpeg náhled), klikněte pro snímek bez ořezu (s vyšší kvalitou).

Odkaz na hezký článek pana Alister Chapman o zmenšování 4K do HD:

Flicker, jaggies and moire in down converted 4K

O CROP FAKTORU menších čipů...

Crop faktor (menšího) čipu nemění úhel optiky, jak se různí lidé mylně domnívají, objektiv stále promítá na čip stejný obraz (ve zcela stejné optické kvalitě i velikosti), ale čip z něj snímá pouze výřez (crop). Pokud má tento "menší čip" stejné množství efektivních bodů, jako má čip větší, pak klade větší nároky na kvalitu (kresbu) skla, výřez obrazu je menším čipem skenovaný podrobněji.

Pokud na velký čip použijete objektiv s užším úhlem pohledu (tele-objektiv), abyste dosáhli "stejného" zorného pole, jako s menším čipem s crop faktorem, pak jde o jiný případ, protože tento objektiv je skenovaný přesně tak, jak byl navržený, (má správné rozlišení - kontrast, MTF pro tento čip).

Ovšem dodejme, že u fotoaparátů s různě velkými čipy jde většinou o případ, kde tyto čipy nemají stejný počet bodů (ten větší jich mívá o několik milionů více), proto je optika "fullframe" skel většinou kvalitnější (a crop na menší čip u nich nezpůsobuje žádný problém). U videa je situace zcela podobná, u HD (nebo dokonce UHD) obrazu je většinou rozlišení několikrát nižší, než na jaké jsou foto-skla konstruované, tedy zde crop faktor také nezpůsobuje žádný kvalitativní problém. Ovšem často kolem těchto otázek vznikají různé nejasnosti.

Pokud tedy máte objektiv, určený pro větší čip, pak není správné říkat, že kamera s crop faktorem např. 2.0x ho změní (např.) "na tele objektiv XY", to je chybná úvaha, správné vyjádření naopak je, že kamera snímá část zorného pole objektivu, která "odpovídá" použití tele-objektivu s ohniskem XY" (například). Kvalitativně to bude odpovídat pouze tehdy, pokud bude tento objektiv s výřezem dostatečně opticky kvalitní (pro podrobnější skenování výřezu jeho zorného pole).

Canon XF200 - zbytečná kamera?  (5/2014)

- Ani náhodou, odpovím si hned .-) (podrobnější odpověď naleznete o něco níž...).

Firma Canon uvedla na trh vylepšený model své oblíbené "B kamery" XF100 (sloužícímu nejčastěji jako doplňková kamera k hlavnímu "A modelu" XF300, ale často používanému i samostatně), novou jednočipovou videokameru XF200.

Nejprve krátký přehled vylepšených funkcí:

- Zásadním zlepšením je prodloužení ohniska optiky (v přepočtu) na 26,8 - 576mm (20x zoom), bude zajímavé sledovat, zda se nezměnila kvalita, jak na wide tak na tele ohnisku (specifikace hovoří o schopnosti rozlišit horizontálně až 900 vertikálních čar, což se blíží HD maximu 960 line pair).

- Druhým zásadním posunem jsou tři prstence ovládání - focus, iris, zoom (ostření, clony, přiblížení), namísto jednoho s přepínačem u staršího modelu XF100.

- Třetím zásadním posunem je vylepšení hledáčku - rozlišení je nyní 1,2mil bodů (navíc je osazený lepší očnicí). LCD displej je nyní ve verzi OLED.

- za povšimnutí stojí i možnost použít WDR gamma křivku (Wide Dynamic Range), známou z filmových kamer C100/C300, která dovolí snímat až 600pct dynamického rozsahu (lineárně vyjádřeno kontrast 3000:1, přepočteno do logaritmické stupnice jde o dynamický rozsah 69dB, asi 11 stop).

- Posledním hlavním zlepšením je podpora snímkové rychlosti 50p (v režimu záznamu 35Mbps, kontejner mp4, vzorkování barev 420).

Kromě těchto tří zásadních vylepšení jsou tu další, která stojí za povšimnutí:

- Zvýšení počtu bodů na čipu z 2mil na cca 2.9mil poskytuje lepší základ pro dopočet 422 barev, které kamera umí zaznamenat (v oblíbeném "broadcast" kodeku XF422, obdobou XDCAM HD422 50Mbps long GOP). Podle prvních informací lze kameru přepnout do režimu "wide", který rozšiřuje ohnisko optiky z 28,8mm na 26,8mm, taktéž lze zapnout režimy vylepšené stabilizace (viz dále), pak je část bodů snímače využita na tuto dodatečnou stabilizaci, doplňující základní optickou. Oba tyto režimy ovlivňují (zvyšují nebo snižují) počet ef. bodů snímače (2.9mil vs. 2mil bodů), vliv těchto režimů je tedy dobré vyzkoušet, máte na výběr.

Přesto mějte na paměti, že jde konstrukčně především o "B kameru" k XF300 - záznam vyspělého kodeku XF422 (50Mbps long GOP, 422) v MXF kontejneru na dvě interní CF karty je tak u této kamery především z důvodu stejného způsobu zpracování, jako má vyšší model XF300 (vyhnutí se AVCHD záznamu). Kamerová část barvy 422 nesnímá ze 100pct, ale část informace interpoluje/dopočítává (pomocí tzv. debayeringu) i z informací okolních pixelů. Kamerová část tak nedosahuje kvality broadcast záznamu, pro perfektní klíčování zvolte vyšší model XF300.

- Možnost duplicitně nahrávat do kontejneru mp4 (35Mbps, H264 avc, 420 barvy) na SDHC kartu. Tato možnost přináší (dík novému procesoru DIGIC DV4) záznam snímkové rychlosti 50p (což se může hodit např. pro bezeztrátové zpomalení na 25p), rozšiřuje kompatibilitu kamery (kontejner MXF je podporovaný spíš u dražších editačních SW), případně usnadňuje posílání souborů přes FTP servery (dík menší velikosti dat), což může mít význam pro zpracování aktuálních zpráv. Záznam je duplicitní, tedy souběžný s hlavním v kontejneru MXF na CF karty, verze v AVCHD (mp4) je vhodná třeba jako PROXY. Zvýšení rychlosti čtení čipu (nutné pro režim 50p) může mít i jistý vliv na naklánění svislých linií (rolling shutter efekt), to je třeba v praxi ověřit. Na druhou stranu vliv to mít nemusí, protože CMOS čipy Canon kamer prováděly rychlé čtení čipu už dříve (právě pro potlačení vad RS).

- Podpora vybraných WI-FI protokolů, dokonce přímá podpora FTP, dovoluje rychle přenášet aktuálně natočené záběry (opět se hodí pro zpravodajství), navíc lze kameru ovládat z vybraných internetových prohlížečů (vybrané funkce viz návod), což především směřuje na chytré telefony/tablety, takové ovládání kamery se může hodit, pokud máte třeba kameru na nějakém jeřábu, apod.

-------

Pokud mám odpovědět na otázku v záhlaví - k čemu je to vše dobré u jednočipové kamery (navíc bez 4K), pak jako zásadní argumenty (i ze své osobní praxe s kamerou XF100) ve prospěch XF200 mohu nabídnout:

- kamera slouží především jako doplňková "druhá" kamera k vyššímu modelu XF300

- zkušenosti s používáním XF100 ale jasně ukázaly, že kamera obstojí v mnoha situacích i samostatně

- jde především o skladnost, skvělou ergonomii, pohodlné dlouhé natáčení z ruky (nízká hmotnost) a dlouhou výdrž na baterie, použití v regionech (kde 4K není důležité, zprávy se publikují  především na internetu a mají pouze dočasné použití)

- kamery uspěly i jako vhodný model pro náročné amatéry, kteří z různých důvodů preferují menší velikost kamery, přitom požadují profesionální ovládání (a současně nepožadují 4K záznam). Často jde o pohodlné natáčení na cestách, nebo různé menší akce (s nízkým nebo "nulovým" rozpočtem natáčení).

Ze své vlastní praxe mohu potvrdit, že XF100 poskytovala velmi příjemné podání barev, skvělou ergonomii (jednu z nejlepších, kterou jsem kdy měl možnost poznat), dlouhou výdrž natáčení, naprosto bezproblémové zpracování klipů (MXF kontejner v oblíbeném broadcast kodeku je robustní řešení, perfektně podporované profesionálními editačními SW), nejvíc mrzelo krátké ohnisko, pouze jeden prstenec a nízká kvalita hledáčku - to vše je nyní opraveno!

Kamera nabízí i záznam v infra režimu (IR), je tak opravdu velmi šikovnou - malou/příruční reportážní kamerou, kterou "vždy můžete mít sebou, protože se všude vejde". Ano, největší výhodou této kamery je právě skladnost a ergonomie. Takže pokud netočíte jen své potomky (v co nejlepší kvalitě, tedy dnes už klidně i ve 4K), ale i spoustu běžných akcí, které ovšem mají nízký rozpočet (nebo je točíte pro kamarády nebo vlastní zábavu, případně pro některé regionální internetové stránky měst a obcí), pak tato kamera může skvěle padnout právě těmto vašim záměrům. Všude se vejde, dlouho nahrává, podává solidní výsledky i za malého světla, byť samozřejmě musíte mít na paměti, že stále mluvíme o jednočipové CMOS kameře.

Ovšem skvěle vyřešené, to musím na závěr jednoznačně podtrhnout! Srovnám-li například konkurenční Sony 4K spotřební model FDR-AX100 (cena 2000USD + DPH), který se vysloveně nabízí, pak například v 4K režimu má kamera AX100 obrovský problém s rolling shutter závěrkou, svislé linie se kácejí tak, že to zhruba odpovídá kvalitě snímání u horších mobilních telefonů (rozhodně tyto záznamy nesnesou jakékoliv profesionální využití), zajímavé je, že v HD režimu se vada neprojevuje (že by ochrana prodeje vyšších 4K modelů firmy Sony?). Takže 4K tato kamera snímá, ovšem moc s ní raději nepohybujte, a o tom jak vypadají např. vysoce účinnými dešumátory doslova "vyluxované plochy" ve 4K (za malého světla) také raději moc nepátrejte, jde o čistě amatérskou úroveň záznamu. Proti tomu XF200 nabízí vylepšení obrazový stabilizátor, který dokáže stabilizovat i záběry točené za chůze (včetně rotací ve všech osách), záběry z rozumně koncipovaného snímače (3mil bodů) dovolí snímat slušné záběry v low light.

Tato kamera není pro každého, ale znalci její klady umí ocenit, v určitých situacích je ideálním nástrojem jak na vyspělou zábavu, na cesty, tak i na solidní práci např. pro internetové regionální zpravodajství.

Novinky z výstavy asociace vysílatelů v Las Vegas - NAB 2014  (4/2014)

Firma AJA představila novou 4K/UHD (2K/HD) kameru střední třídy (cena cca 10k USD) se super 35mm CMOS čipem, která se snaží rozšířit nabídku těchto kamer, kde donedávna kralovaly pouze kamery RED Scarlet (dnes cena za rozumnou základní sadu cca od 15k USD/20k USD s Dragon čipem). Spolu se 4K kamerami Black Magic, Sony kamerami F3 a F5, Canon C500, ARRI AMIRA a dalšími tak rozšiřuje nabídku pro dokumentaristy a nízkonákladové filmaře.

AJA CION nabízí čip CMOS o velikosti APS-C s 12 stopami dynamického rozsahu, s elektronickou závěrkou čipu typu global shutter (tato závěrka čipu netrpí problémem naklánění linií v pohybu jako u typu "rolling shutter"). Nabízí nahrávání do efektivních (z hlediska potřebné velikosti záznamových médií) kodeků ProResHQ 444 a 422, včetně jejich nižších verzí. Média jsou ve dvou velikostech - 256GB a 512GB, kamera umí až 120fps pro bezeztrátové zpomalení.

AJA CION (10.000,- USD)

Například ARRI 2K/HD dokumentární kamera AMIRA má stejný 35mm senzor jako špičková cine kamera ALEXA, má až 14 stop dynamického rozsahu, poskytuje jak 709 tak filmové log-c gammy, umí i trikové snímání 200fps (tedy lze bezeztrátově zpomalit například na 50p nebo 25p), má velmi přirozené podání barev a pleťových tónů. Kamera je optimalizovaná pro použití s jedním operátorem (dokumentární styl natáčení bez velkého štábu), má rychlý start z vypnutého stavu (opět ceněná vlastnost pro dokument), vestavěné interní ND filtry, kvalitní náhled a perfektní vyvážení na rameni. Další speciální vlasností je možnost už přímo v kameře (během natáčení) aplikovat LUTky (i vytvořené uživatelem), čímž dosáhnete "in camera grading", tedy záběry budou předkorigované, např. při potřebě rychlého zpracování.

V USA se ARRI AMIRA prodává ve třech sadách (v ceně od 45k-65k USD), všechny sady obsahují horní madlo, EVF a ramenní opěrku na spodku kamery. První balíček (45k USD) je základní, umožňuje HD nahrávání v režimu interlaced nebo progressive v ProRes422 kodeku (a nižších verzích), snímkové rychlosti 0.75fps - 100fps, 3 pevně nastavené vzhledy, k nim 709 gammu a auto WB.

Střední balíček (55k USD ?) přidává trikovou snímkovou rychlost 200fps, ARRI logaritmickou gammu LogC, dynamický tracking pro Auto WB, záznam v ProResHQ kodeku a funkce zákaznického vzhledu.

Prémiový balíček (65k USD) přidává ProRes444, nahrávání až ve 2K rozlišení, bezdrátové ovládání kamery. Jednotlivé balíčky je možné zakoupit nebo dočasně pronajmout (za 10pct pořizovací ceny na 7dní).

ARRI AMIRA (45.000,- až 65.000,- USD, podle výbavy)

Nelze nezmínit nízkonákladové 4K kamery Black Magic, které dovolí zaznamenat 12bit raw nebo 10bit ProResHQ nebo Avid DNxHD kodeky, příznivce fotokamer potěší nový Panasonic GH4 nebo Sony A7s.

Panasonic 4K fotokamera GH4 s externím XLR/3G-SDI out boxem (1.700,- USD, pouze tělo), vpravo BMC 4K kamera (3000USD).

Dvě fota z blogu pana Erica Naso - www.eriknaso.com , GH4 s AJA KiPro rekordérem a Sony A7s s novým rekordérem ATOMOS Shogun (rekordér v monitoru) přesně ilustrují, proč je tak důležitá kvalita interního záznamu.

Nový "fullframe" Sony A7S má 12.2mil efektivních pixelů na CMOS Exmor snímači, BIONZ X obrazový procesor poskytuje až 50 - 409600 ISO s nízkým šumem v černé a vysokým DR. Je to první full frame fotokamera se 4K (přesněji QHD) s výstupem z plně snímaného snímače (bez přeskakování pixelů, řádek), díky vysokorychlostnímu čtení snímače a rychlému procesoru jsou zpracována data ze všech eff. pixelů snímače, včetně jejich kvalitního převodu do 4K nebo HD. Fotokamera A7S podporuje logaritmickou gammu S-log2 (až 1300pct DR) ze Sony cinema kamer F3, F5, F55 a FS700, což je zcela unikátní výbava.

Panasonic fotokamera GH4 snímá 4K ve 24p nebo UltraHD (QuadHD) v 30p/25p. Nabízí vylepšenou citlivost (nižší šum), volitelný doplněk DMW-YAGH s profesionálními XLR vstupy a 10bit 422 profi výstup pomocí HD/3G-SDI a HDMI (10bit 422 oba). Cena za tělo je cca 42k CZK s DPH, externí box se prodává jako volitelný doplněk, případně v cenově výhodné sadě tělo+doplněk (cena s DPH cca 81.000,-CZK).

MOS čip kamery má celkem 16mil bodů, doplňuje ho nový obrazový procesor VENUS, záznam nabízí 4K/QHD/HD v H264 kodeku v mov kontejneru nebo QHD/HD v mp4 kontejneru, případně HD s až 100Mbps (GOP) nebo 200Mbps (I-Frame only) datovým tokem na záznamové karty SDXC v provedení UltraHighSpeed class 3, k dispozici je i AVCHD verze 2.0 (HD v 50p).

Z popisu výrobce fotokamery GH4 není zcela jasné, zda je interní záznam 422 8bit nebo 422 10bit, případně zda lze nahrát 10bit 422 externě i jen s pomocí HDMI (bez potřeby dokoupení externího boxu). Bylo by fajn, kdyby výrobce prezentoval jednoznačnou tabulku možností záznamů nejen s údaji o rozměru a FPS, ale také s jednoznačnými údaji jak o chroma subsamplingu barev (420 vs 422) tak i o kvantizaci (8bit vs. 10bit). Každopádně GH4 v HD rozlišení s 200Mbps (intra H264) bude velmi oblíbenou fotokamerou všech nízkonákladových cine nadšenců.

Doplněno: Pokud foto-kameru GH4 zakoupíte bez výstupního boxu, pak pozor na fakt, že na těle fotoaparátu je pouze mikro-HDMI, které je poměrně nespolehlivé (mechanicky, hrozí výpadky signálu při pohybu s kamerou). Pokud pak HDMI out nastavíte z 8bit 422 na 10bit 422, pak nemůžete současně nahrávat interně (pro zálohu) - to znamená, že 10bit 422 výstup je použitelný pouze tehdy, pokud bude kamera někde na stativu s minimem pohybu, jinak hrozí vysoká pravděpodobnost výpadků a ztráty materiálu - 10bit 422 výstup je tak prakticky použitelný pouze s výstupním boxem (cena sady GH4 + doplněk je pak cca 81k CZK + cena objektivu 14-140mm).

------

Ze všech informací, které v poslední době znějí o filmovém 4K (4096x2160) nebo televizním QHD (3840x2160), se ukazuje, že významnou roli hrají záznamová média, efektivní režimy nahrávání (raw je jistě pěkný, ale zabírá často kolem 700-960GB místa na jednu hodinu záznamu), preferují se kamery s možností interních kvalitních záznamů (např. Sony F5, Canon 1DC) nebo použití externích rekordérů s efektivními kodeky (DNxHD185Mbps, ProResHQ HD-4K, 422 až 444 barvy).

Odyssey 7Q rekordér pro Sony FS700, Canon C500 a další kamery, vpravo nový ATOMOS Shogun, který dokáže opět nahrát všechny druhy záznamů (vč. raw) uvedených kamer s až 4K rozlišením.

Opravdu miniaturní rekordér ATOMOS Ninja Star (bez displeje, hmotnost 100g, 5hod provozu z jedné baterie, záznam na CF karty v ProResHQ kodeku v HD rozlišení až 1080i25 (1080/50i) nebo v 1080p25 nebo v 720p50). Cena 300USD + CF karty.

Pro Canon cine kamery oblíbený Ninja2 (AJA KiProQuad nebo velmi drahý Codex S plus pro záznam Canon raw) nahrazuje Ninja Blade, velmi oblíbené kamery Sony FS700 (u profesionálů z broadcastu Sony F3) stejně jako Canon C500 a další stále více oceňují (zatím v Evropě obtížně dostupný) rekordér Odyssey 7Q (se Sony nebo Canon a dalšími "option" pro záznam všech režimů kamer, vč. například raw/half raw, trikových režimů s vyššími FPS, atd). Zařízení slouží i jako poměrně kvalitní náhledový monitor.

AJA KiPro Quad dokáže nahrávat 4K ve 24p/25p/30p FPS, v kodeku ProResHQ (až 4K s barvami v kvalitě 444 nebo 422).

Je sice pěkné, pokud umí kamera například až 500Mbps záznam, ovšem zvlášť v nízkonákladové oblasti preferují zákazníci efektivnější poměr výkon/cena, zvlášť pokud mnoho výrobců kamer/rekordérů používá vlastní typ nezaměnitelných záznamových médií (nejrůznější typy záznamových karet do kamer - SxS, XQD, atd., SSD disky pro Odyssea 7Q nebo KiPro Quad nebo Codex S plus, atd.). Například Odyssea 7Q patří k nejlevnějším rekordérům, přesto např. rekordér + canon raw option + 4ks záznamových médií (média jiných výrobců nelze použít, je to ošetřeno firmwarem) vyjdou na cca 7k USD.

Kodeky XAVC nabízejí jak verzi GOP tak verzi I-Frame only, kamery Sony F5 a F55 dokáží na karty nahrát i (HDCAM)SR kodek. Verze v dolní polovině přehledu už dokáže nahrát pouze kamera F55, kamera F5 má max. při 220Mbps (SR kodek).

Nové kodeky firmy Panasonic ultra-AVC - porovnání se Sony HDCAM SR záznamem (Standar Quality 440Mbps, High Quality 880Mbps na půlpalcovém pásu v kazetě) pro HD 30p/60i fps.

Nové kodeky firmy Panasonic ultra-AVC mají jak intra frame tak long-GOP verzi (a také proxy verzi). Od AVCHD (8bit 420) s 21Mbps k long GOP verzi AVCLongG (10bit, 422, 50Mbps) k AVCIntra 10bit (420 verze s 50Mbps, 422 verze pro 50i nebo 25p FPS s 100Mbps, 422 verze pro 50p FPS s 200Mbps), špičkový 12bit (RGB444 s 200Mbps).

Zatím tak pro nízkonákladovou oblast jednoznačně vítězí kamery, které nabízejí efektivní (a nejlépe interní) záznam, pro filmové log režimy ideálně v 422 barvách s 10bit kvantizací, pro běžný dokument pak postačují 422 barvy s 8bit kvantizací.

I tak se většinou komplet 2K/HD kamery (spolu s bateriemi, záznamovými kartami, nutnými záložními disky, rigy, doplňkovými displeji, ostřením, objektivy...) vyšplhá na prakticky dvojnásobnou cenu, než je pořizovací cena kamery, nemluvě o 4K/QHD kamerách, kde je třeba přičíst i nutný upgrade HW a SW pro zpracování souborů v postprodukci.

Kamera Canon C500 (20.000 USD) nabízí dvě signálové cesty - 8bit cestu "C300" (procesor DIGIC DV III) a 10bit/12bit cestu v HD/2K/4K (EOS C500 processing). Pokud natáčíte v HD režimu, lze pro nahrávání použít i monitorovací 10bit HD výstup (s vypnutými údaji, jako je zebra), který obsahuje i embedovaný timecode, lze totiž na něj aplikovat 709 nebo WDR LUTku. Pozor při natáčení ve 2K/4K, monitorovací výstup je zmenšovaný do HD rozlišení pouze pro náhled - méně kvalitní metodou. Verze interního záznamu v 8bit slouží jako PROXY soubory pro 2K/4K verze.

Kamera 2K/HD Digital Bolex je unikátním projektem příznivců filmové Bolex kamery, kteří předem vybrali peníze (zálohy) na vývoj této kamery od zákazníků, nyní je kamera hotová.

Kamera (3300 USD) je osazena CCD čipem velikosti Super16mm, má 12 stop dynamického rozsahu, nahrává 12bit cinemaDNG raw, vysoce kvalitní je i záznam zvuku (24bit/96kHz). V ceně je interní 512GB SSD disk a interní baterie pro 4hod provozu. Kamera má i dva sloty pro CF karty a USB3 výstup pro přenos dat. Koncepce je zaměřena pro snadné natáčení z ruky při vysoké kvalitě výstupu, citlivost lze nastavit v rozsahu 100-400 ISO (800 ISO po ohlášeném firmware upgradu). Natočené klipy lze přehrát až v postprodukci, samotná kamera přehrání klipů neumožňuje. LCD kamery je víceméně vhodné pouze pro zobrazení menu, je třeba použít HDMI výstup a připojit hledáček (tato sestava stále nepotřebuje rig, pokud ovšem nepoužijete těžší objektivy nebo ext. baterii). ODKAZ na RECENZI kamery na Philip Bloom net.

Závěrem tak mohu říct, že HD/2K rozlišení tu bude s námi ještě poměrně dlouhý čas, právě kvůli efektivitě pořizování a zpracovávání záznamů. Zákazníci si při přechodu z analogového TV vysílání na digitální pořídili ploché TV, které pro ně byly zajímavé i úsporou místa (a energie), ovšem rozdíl HD/4K je pro mnoho z nich zanedbatelný (fajnšmekři samozřejmě prominou). TV broadcasteři (vysílatelé) zafinancovali přechod na HD, potřebují nějaký čas na návratnost investic (samozřejmě ojedinělé filmové projekty nebo vybrané pořady s dlouhodobou reprízovatelností se budou zpracovávat ve vyšší kvalitě už dnes).

Drobní živnostníci tak mohou být nakonec první, kdo budou s pomocí internetové 4K distribuce šířit 4K videa, s přiměřenými náklady. Nové nízkonákladové 4K kamery mají obvyklou cenu (cca 150-200K CZK), pokud bude záznam v přijatelném poměru výkon/cena, pak postačí upgradovat HW, SW a úložiště.

Vlevo je reportážní nízkonákladová 4K kamera Sony PXW-Z100 (5.500,-USD), vpravo broadcast/dokumentární HD/2K/4K kamera Sony F5 (v rozumné sadě s bateriemi, kartami, hledáčkem a adaptérem z PL na EF skla stojí cca 20.500,-USD). SonyF5 dokáže interně nahrát až 2K rozlišení v XAVC, s volitelným raw rekordérem (mechanické propojení bez kabelů) pak i 4K raw. Ke kameře F5 je možné dokoupit volitelný 2K OLPF (za 800 USD) pro natáčení ve 2K "bez moaré" (4K OLPF by pro 2K nebyl ideální). Sony F5 má 14 stop dynamického rozsahu, raw má 16bit škálu, interní S-log 2 dokáže efektivně obsáhnout celých 1300pct DR.

Cine kamera Sony FS700 s Odyssey 7Q 4K/2K raw rekordérem tvoří zajímavou cenovou možnost pro tvorbu 4K záznamů (cena kamery 6000 euro bez DPH, cena Sony 4K raw kompletu //AXS-R5 4K/2K RAW Recorder + HXR-IFR5 Interface Unit + 512GB 4K/2K AXS Memory Card// je 15.500 euro, kamera + Odyssey 7Q se Sony raw option + média cca 10k euro).

Rodí se nám tu zajímavý SOUBOJ s novou perfektně naceněnou 4K/2K AJA CION kamerou (10k USD, cca 8.5k euro), zvlášť pokud započítáme i ergonomii obou kamer. Naopak u firmy Canon je znát, že její cine kamera HD 422 8bit C300 (cena 12k USD) s maximální 1080/25p a 720/50p FPS dík této konkurenci přímo volá po upgradu - na 2K/4K 422 10bit model "C400" s minimálně 120p FPS ve 2K, C300 se stává pomalu ale jistě neprodejným modelem (v této cenové hladině).

NAB 2014 v tomto směru naznačil jasné trendy, byť první reportážní 4K kamery mají původní HD objektivy (a z toho plynoucí úhlopříčku čipu kolem 1/3 palce, která plyne z použité optiky kamery). Typickým příkladem je Sony 4K kamera FDR AX100, Sony PXW Z100 pak nabízí kvalitnější záznam 10bit 422 na XQD karty. U 4K kamer se projevují i "nové" neduhy, z hlediska kresby v rozích na nejproblematičtějším wide ohnisku je proto u některých kamer snížena světelnost (pro lepší kresbu/konstrukci optiky), také kvalita náhledů je opět kritická (zkoušel jsem osobně zaostřit 4K s kamerou Sony PXW Z100 na jejím LCD - s následnou kontrolou na 4K monitoru připojeným HDMI kabelem s podporu 4K, a byl jsem mile překvapen, narozdíl od jiných modelů lze s pomocí magnifice/zvětšení na displeji kamery s rozlišením 1280x720x3bodů zaostřit, ale bylo to na hranici použitelnosti).

V počínající éře 4K tak asi všichni budeme neustále počítat, zda je zákazník ochotný zaplatit potřebné investice pro točení událostí (svateb, konferencí, slavností, festivalů, atd.) ve 4K kvalitě - především je to cena médií pro kamery a úložišť materiálu pro střižny (rychlé pevné disky, disková pole), nákup nového HW s potřebným výkonem pro RT preview 4K videa (tady pomáhá automatizované použití proxy souborů v HD kvalitě, o tom ale zase až jindy), nákup nových kontrolních 4K monitorů (případně 4K TV přijímačů), náhledových displejů ke kamerám (které potřebují více energie - baterií, více záznamových karet), případně externích rekordérů s jejich často speciálními médii, nákup nových verzí SW, atd.

Například:

- nová 4K kamera se 422 barvami v 10bit (5000-8000 euro, vč. záznamových karet)

- nové diskové pole (RAID6) s reálnou kapacitou 14T / 300hod v cca 200Mbps (3000 euro)

- nový monitor vhodný pro korekce 422/10bit barev minimálně v QHD (od 2000 euro)

- nový SW/HW pro zpracování 4K (1000 euro / 2000 euro)

celkem: cca 14.000,- euro (bez DPH) v nízkonákladu (tedy s kamerou do 6000 euro + média a baterie)

Vyšší modely kamer (střední třídy, tedy ne nízkonákladové řešení) jdou od cca 10.000 USD (AJA Cion) k běžným 20kUSD (například Red Scarlet s Dragon čipem, Sony F5, Canon C500) až k vysokým cenám za ARRI AMIRA 2K řešení (cca 55k USD za rozumný balíček).

U kodeků musíme počítat s tím, že oblíbený Sony kodek  XDCAM HD422 (Canon XF422 kodek nebo Panasonic  AVClongG 422, ProResHQ422) vhodný pro HD s 25p nebo 25i FPS, bude postupně nahrazovaný vyššími verzemi s datovým tokem 100-200Mbps (50i až 50p FPS). Na 2TB disk tak uložíme průměrně jen cca 22hod záznamu. Celé 4K řešení tak bude především záviset na vylepšení schopností (a ceny) pevných disků (a z nich složených diskových polí).

Samostatnou kapitolou bude používání raw záznamů (1hod cca 0,7-0,9TB) vs. používání filmových záznamů s log gammou v efektivním kodeku (max 220Mbps pro 2K/max 600Mbps pro 4K).

Monitor PQ321Q firmy Asus s úhlopříčkou 31 palců, podporou QHD (3840x2160) rozlišení a 10bit barev je jedním z ideálních kandidátů pro nízkonákladové zpracování 4K/2K videa, v dubnu 2014 má cenu 2000,-euro bez DPH (54.000,- CZK bez DPH).

Pokud střiháte například na Apple ProBook (67k CZK s DPH) pak můžete použít HDD pole připravené na klíč (včetně disků) PROMISE Pegasus2 R6 (verze 18T) s možností např. RAID6 s připojením po rozhraní Thunderbolt 2. Cena je 3000 euro (bez DPH 21pct).

Na pevný disk s kapacitou 2T se vejde cca 187hodin záznamu s datovým tokem 24Mbps (AVCHD), 90hodin s 50Mbps (např. kodek XDCAM HD422 50Mbps long GOP), 45hodin s dat. tokem cca 100Mbps (např. nový Sony XAVC kodek v HD 25p/50i nebo Panasonic Ultra AVC kodek), 22hodin se 185Mbps (Apple ProRes HQ HD422 nebo Avid DNxHD185 422), 20hod s dat. tokem 220Mbps (například Sony F5 - SR kodek HD422 I-Frame only aneb Intra frame).

Rozhodně tak doporučuji přechod na 4K řádně promyslet a pečlivě vše propočítat, stejně tak výběr vhodné kamery bude naprosto zásadní cenovou okolností. NAB 2014 nám ale pootevřel okno, kterým jsme mohli nahlédnout strategii výrobců kamer a příslušenství pro toto následující přechodné období. Osobně vydržím bez 4K rozhodně do příští letní olympiády, ovšem znám lidi, kteří například za možnost bezeztrátově si zvětšit záběr v postprodukci (4K točené pro HD výsledek) budou velmi vděční.

Avid MediaComposer v.7 obsahuje nový nástroj FrameFlex pro práci se 4K videem pro HD výstup.

Podtrhuji ale, že získat kvalitní HD z původně natočeného 4K vyžaduje použít při konverzi záběrů vyhlazovací filtry (obraz je po downconvertu z 4K/QHD do HD prokreslený, klidný, bez třepotavých linií diagonál s příliš jemnými kontrastními detaily). Takové řešení dnes podporuje (pokud vím) pouze sw Edius 7 Pro - volbou z několika vyhlazovacích filtrů vč. oblíbeného Lanzos3, například Avid Media Composer ale nikoliv (byť ve verzi 7 už podporuje převod 4K materiálu do HD sekvence). Započítat je v takovém případě třeba ale i nutný delší čas pro přepočet 4K záběrů, ať už do Proxy HD souborů (pro 4K výstup) nebo do HD souborů s vyhlazením (pro HD výstup). Ze strany výrobců sw je tak také třeba zareagovat na nové možnosti 4K produkce (byť třeba zatím pro HD výstup).

HD kamera Sony PMW-X180 se záznamem XAVC 112Mbps, 10bit (6000 USD).

Nakonec je tu i možnost zůstat zatím u HD kamer, nabízí se pak možnost upgradu "staré" HD kamery - například Sony Z5 nebo Z7, NX5 nebo PMW150, do novější HD kamery. V tomto Sony příkladu je řeč o nové HD kameře PMW-X180 (3x1/3 Cmos Exmor), která přináší možnost záznamu v XAVC kodeku (XAVC long GOP 112Mbps, 10bit vzorkování), 25x zoom objektiv, s volitelným příslušenstvím lze kameru dálkově ovládat pomocí vybraných mobilů/tabletů, kamera umí nahrávat duplicitní PROXY soubory v H264 na SD kartu (což usnadňuje přípravu střihu např. na méně vybaveném HW už během cesty z natáčení).

Kamera nabízí nový způsob kontroly ND filtrů - jsou ovládány elektronicky a umožňují i plynulou změnu (což při automatické expozici řeší např. plynulý přechod z tmavého interiéru do slunečného exteriéru při reportáži, případně dovolí přesnější kompenzaci nastavení clony - expozice). Kamera umí 50p, má HDMI i 3G HD-SDI výstup (včetně možnosti výstupu HD materiálu v SD rozlišení) s podporou ovládacího povelu pro externí rekordéry, tuto pro Sony neobvykle širokou výbavu završuje i možnost použití LANC ovládání (start/stop, zoom, focus) nebo využití GPS modulu (data o poloze jsou pak automaticky zaznamenaná v metadatech klipů, což může být kladem pro cestovatele).

Takže nejen novinky ve 4K, ale i pokrok u HD kamer končí tento obsáhlý článek o nových trendech, které byly k vidění (nejen) na výstavě NAB 2014.

Test dešumátorů cine-kamery Canon - EOS C100 (3/2014)

Otestoval jsem vliv interních dešumátorů cinema kamery C100, to jak při interním záznamu v AVCHD tak i při použití externího rekordéru (NINJA 2), který nahrává vysoce kvalitní soubory buď v Apple kodeku ProRes HQ nebo v Avid DNxHD kodeku (185Mbps, 422 chroma subsampling, 8bit), v tomto případě získáte z kamery záznam přímo z výstupu signálového procesoru kamery, tedy především se 422 barvami.

Test ukázal, že v obou případech má použití interních dešumátorů jednoznačný smysl, test byl provedený pro běžný způsob zpracování (AVCHD buď v long GOP kodeku XDCAM 35Mbps 420 nebo v kvalitnějším I-Frame only kodeku DNxHD185, do kterého je při zpracování AVCHD přepočtené), tedy s několika přepočty v HD rozlišení (triky, efekty, titulky, barevné korekce). Následoval export do MASTER kvality v QuickTime kontejneru (opět Avid kodek DNxHD 185Mbps), nakonec vysoce kvalitní (slow) přepočet do H264 s 15Mbps, který také velmi(!) citlivě reaguje na šum/kompresní artefakty v tmavších částech obrazu.

NINJA2 nabízí bezkonkurenčně nejlepší výsledek (s výjimkou WDR gammy v 25i režimu, kde naopak šum zdůrazňuje - lépe zachovává), v tmavších částech obrazu nejsou kompresní artefakty, pouze kvalitní jemný šum (dle nastavené gamma křivky v kameře a zvolené NoiseReduction), což umožňuje plné zpracování v postprodukci (včetně např. korekcí barev canon-log gammy), vytvoření MASTERu ve špičkové kvalitě, to včetně následného přepočtu do H264 (pro festivaly, internet), kde je také výsledek vždy excelentní, vynikající.

Nejlépe šumu vzdoruje cine1 gamma, následuje canon-log gamma, na posledním místě je wdr gamma. Všechny výsledky v režimu snímání (a záznamu) 25p byly ostřejší (už přímo z čipu) a s nižším šumem (závěrka byla u 25p 1/50, takže expozičně byly režimy 25i a 25p stejné), samozřejmě režim 25i trpí následným odstraněním prokladu (deinterlace), ale i tento postup jsem záměrně chtěl vyzkoušet; bez deinterlace by výsledek byl samozřejmě o jeden pověstný vous lepší. U wide dynamic range (wdr) gammy v režimu snímání 25i byl výsledek velmi závislý i na použitém ISO; u nízkých ISO byl velmi špatný, naopak u vysokého ISO4000 s NR4 až NR5 by se dal v režimu 25i akceptovat (ovšem při zvětšení obrázku je výrazněji vidět všechny neduhy), v režimu 25p je akceptovatelnější (pomáhá nezapomínat provádět AutoBlackBalance ABB, která má vliv i na funkci dešumátorů v analogové části snímacího čipu). U nejlepší Cine1 gammy vítězí také vyšší ISO2000 - 4000, s NR2 poskytuje v režimu 25p nádherně prokreslený obraz, s minimem šumu.

Verze AVCHD záznamu vykazují proti NINJA2 nedostatky jednak vlivem nižšího chroma subsamlingu 420 (česky "podvzorkování barev" 420), viz barevná tabulka v testu (v rámečku PIP je zvětšena na 400pct), např. jsou vidět vady v okrajích čtverce červené barvy, další nedostatky pak vznikají především vlivem kompresních artefaktů AVCHD v tmavších částech obrazu (které další zpracování ještě prohlubuje, zviditelňuje, chyby se dalším zpracováním-přepočty- zvětšují). Je zajímavé sledovat rozdíly kvality AVCHD v obou verzích zpracování, tedy přepočtené do obou kodeků (Long GOP 35Mbps 420 a I-Frame only 185Mbps 422), to jak v oblasti kompresních artefaktů tak i v oblasti chroma subsamplingu.

Pokud si z vimea.com stáhnete originální H264 soubor (cca 3GB), získáte velmi dobrý přehled o limitech zpracování AVCHD vs. Ninja2 záznamů z kamery C100, při použití různých gamma křivek a především při využití různě nastavení NoiseReduction (NR) v kameře.

Za zapůjčení rekordéru Ninja2 děkuju Pavlovi Lopolovi Jirákovi.

Festival JEDEN SVĚT

Na Jednom světě budou mít premiéru (krom jiných) i dva české filmy –  Olga 80 (Miroslava Janka), v distribuční premiéře se objeví Eugéniové od Pavla Štingla.

Eugéniové režiséra Pavla Štingla jsou unikátní svou výtvarně pojatou formou i množstvím vzácných filmových archivů, věnují se vynálezu vědy, který měl být důležitější než vynález kola - šlechtění lidské rasy. Na výzkumu se ve dvacátých a třicátých letech min. stol. podílelo i množství Čechů, k dokonalosti ho chtěla dovést třetí říše. Snímek je zajímavý jak svou poutavou uměleckou formou (jde o výrazný umělecký koncept, prostupující celým dokumentem) tak svým obsahem.

Olga 80 režiséra Miroslava Janka je pak laskavým nahlédnutím na zajímavou osobnost Olgy Havlové, s Václavem Havlem se seznámila už v jeho 17 letech, později se vzali. Neokázalost a přitom pevnost této mladé ženy ze Žižkova provázela jeho složité osudy jak v časech bývalého komunistického režimu tak po roce 1989. Dokument ale zůstává především osobním pohledem, který diváka neprovádí stokrát přehranými známými oficiálními událostmi, nahlíží spíš do soukromí této osobnosti. Po předpremiéře na festivalu zamíří film v květnu do uměleckých kin.

Oba snímky mohu jen doporučit, svou kvalitou a pojetím vybočují z běžné umělecké tvorby, stojí za zhlédnutí.

exkluzivní Canon workshop s kompletní řadou Canon cinema kamer

se konal 26.2. v Praze v ateliérech Pokrok společnosti VAC.

K vidění byly všechny oblíbené Canon EOS cine kamery, C100, C300 a exkluzivně také C500, která byla předvedena i s externím záznamem. K dispozici k vyzkoušení byly filmová i foto skla Canon, nasvícená scéna s modelkami, klíčovací pozadí a další pracoviště s produkty firem EIZO, ADOBE, Saskia.cz, DISK Systems.

ukázka z kamery C500 - zde interní záznam 50Mbps, 422, 8bit (po rychlém color gradingu), Canon cine-lens 50mm,

klikněte na obrázek pro větší jpeg verzi (nebo si ZDE stáhněte TIFF verzi).

K vidění tak byly i špičkové 10bit monitory EIZO, vhodné pro grading, střihové sw, kompletně osazené a plně funkční filmové Zacuto rigy (pro C100, C300, C500 i malé foťáčky) s velmi zajímavým příslušenstvím (náhledové monitory Marshall, šikovná udělátka pro snadné ostření, apod.).

Zájem o kamery C100 i C300 byl poměrně značný, především C300 nabízí v canon-log (i cine1 režimu) vysoce kvalitní výstupy, naopak kamera C100 láká mnoho i profesionálních zájemců svým velmi vlídným poměrem výkon/cena.

Videoukázku z testu najdete v sekci ukázek (poděkování patří firmě Canon za zapůjčení C500).

Test "viditelnosti šumu" WideDynamicRange (WDR) gammy cine-kamery Canon C100

Cine kamera Canon EOS C100 má kromě běžných gamma křivek (normal3 dle ITU709 a cine1 gammy) a speciální canon-log gammy (snímající do tzv. "digitálního intermediátu", který vždy vyžaduje úpravy pomocí gradingu) i jednu speciální WDR gammu, která nabízí snímání velkých kontrastů (s využitím potenciálu skvělého "super16" CMOS čipu kamery C100), přičemž není nutné provádět velké barevné korekce, jako u log gammy.

červená Wide DR gamma poskytuje až 800pct dynamického rozsahu (horiz. osa)

Nevýhodou této WDR gammy je, že v režimu 1080i/25 (někdy značeném nesprávně jako 1080/50i) se proti cine1 gamma křivce projevuje v tmavých oblastech výraznější šum.

Kamera C100 má specifickou šumovou charakteristiku. Narozdíl od běžných kamer, kde šum je v tmavých částech obrazu asi o 6dB vyšší, než ve světlých částech, přičemž přechod z oblasti černé do oblastí bílé je ve středních jasových rozsazích kontinuální, tedy změna probíhá po křivce, od nejvyšší hodnoty v černé, přes střední rozsahy s průměrnými hodnotami až po nejmenší hodnotu šumu v bílé, u C100 tomu tak není.

rozložení šumu u C300 (C100), zdroj Alan Roberts / snížení šumu v analogové části C300 (C100), zdroj Canon

U kamery C100 je už v analogové oblasti čipu (před A/D převodníkem) provedeno odšumění, které tuto charakteristiku mění - v černé je šum největší, v oblasti středu (která je například důležitá pro podání pleťových tónů barev) je šum nejmenší, v oblast bílé je pak o něco větší (byť menší, než v tmavých částech obrazu). Toto se ve výsledném obrazu často projevuje tak, že tmavší části (proti středně světlým) vykazují pozorovatelně vyšší hladinu šumu v obraze (právě tato nelineárnost šumové charakteristiky je podle zkušených testerů příčinou tzv. "organického vzhledu šumu", který je u kamer C300/C100 velmi kladně oceňovaný, neboť nepůsobí "technicky" ale přirozeně, často uživatelé hovoří o nerušivém, "filmově působícím" šumu).

Velmi zajímavá je pak právě "viditelnost šumu" dle nastavené gammy a režimu snímání.

Zatímco v režimu 1080i/25 jsou gamma křivky normal3 a cine1 v tmavých oblastech významně méně zašuměné, než WDR gamma (např. při ISO5000 je po aplikaci AutoBlackBalance - ABB čipu šum u cine1 zcela přijatelný, zatímco WDR už obsahuje množství rušivého barevného šumu, především ve výše zmíněných tmavých oblastech obrazu), pak po přepnutí do režimu 1080p/25 se situace významně mění - WDR gamma je najednou (i při nastavení vysokého ISO5000) významně kvalitnější, je srovnatelná s výsledky cine1, byť ty jsou stále o vous méně zašuměné.

crop z HD obrazu (pixel 1:1), WDR gamma, ISO 5000, režim 25p (tmavé části jsou bez barevného šumu),

TIFF verze ke stažení zde (cca 1MB)

Tento výsledek není (jak by se logicky mohlo zdát) ovlivněný pouze větším množstvím světla v režimu 25p (který poskytuje delší čas pro expozici čipu při závěrce 1/25, než režim 25i při závěrce 1/50, tedy dvakrát větší množství světla), to je jen část vlivu. Po několika testech mohu konstatovat, že WDR gamma v režimu 25p poskytuje prostě významně lepší výsledky, je při použití tohoto režimu snímání jednoznačně kvalitnější (pravděpodobně jde o nějakou souvislost s tím, jak pracují dešumátory v analogové části čipu).

Podtrhuji, že pro dosažení kvalitních výsledků je velmi vhodné u Canon EOS cine kamer provádět opakované vyvážení černé ABB (zvlášť to platí při použití vyšších ISO).

WDR gamma se hodí všude tam, kde jsou příliš velké kontrasty (třeba i drobný přepal na stínítku rozsvícené lampy ve večerní scéně v interiéru), kde dokáže (kromě viditelně vyššího dynamického rozsahu než cine1 gamma) vytvořit i významně hladší přechod do přeexponovaných částí, výsledek je viditelně kvalitnější, přičemž není nutné aplikovat velké barevné korekce, jako u canon-log gamma křivky (ta je navíc významně limitovaná nízkou 8bit kvantizací AVCHD záznamu, takže v oblasti černé má nižší "manévrovací prostor korekcí", než je u log křivek jinak obvyklé).

Dalším bonusem používání WDR gamma křivky je i velmi dobré podání barev právě za umělého světla, kde (narozdíl od denního světla, kde cine1 gamma poskytuje nejvěrnější podání barev) lépe "odfiltrovává" jakýsi jemný žlutý nádech barev ve světlých částech obrazu, kterým právě cine1 gamma křivka u C100 v těchto situacích trochu trpí. Spolu s viditelně vyšším dynamickým rozsahem a hladšími přechody do přeexponovaných částí (u dokumentu není často možnost dorovnat tyto situace svícením, např. z důvodu vyšší pohody osob při natáčení, které intenzivní doplňková světla ruší, následná intimnější atmosféra se pak projeví v přirozeněji působících výpovědích respondetů) je tak použití WDR velkým bonusem.

test dynamického rozsahu - crop z HD obrazu (pixel 1:1), cine1 gamma (sledujte zeď pod okny nasvícenou reflektory)

test dynamického rozsahu - crop z HD obrazu (pixel 1:1), wdr gamma (sledujte zeď pod okny nasvícenou reflektory)

Test rozdílů "viditelnosti šumu" v režimu 25i vs. 25p tak významně pomohl při snímání za malého světla a volbě vysokých ISO, které jsou v těchto situacích obvyklá, znalosti rozdílů hladin šumu dle módu snímání kamery C100 i přesných limitů pro "ještě akceptovatelnou hladinu šumu v obraze" je v těchto situacích jednoznačně velkým bonusem.

Panasonic AG-AC90 - konkurence pro XF100 (1/2014)

Může mít oblíbený model firmy Canon XF100 (malá jednočipová "B-kamera", čip 1x 1/3") nějakou konkurenci? Může, je jím tento v nadpisu zmíněný model firmy Panasonic, tedy kamera AG-AC90.

Hlavními výhodami tohoto modelu jsou:

- optické přiblížení 12x (XF100 10x), na wide v přepočtu 29mm

- tři prstence ovládání (XF100 jeden prstenec s přepínáním)

- LCD 1,1mil bodů, EVF cca 300k bodů (XF100 stejné, EVF má významně horší očnici)

- čip 3x 1/4,7 palce (XF100 1x 1/3 palce, významně horší v lowlight)

- záznam v AVCHD 2.0, tedy včetně 1080/50p (záznam v MXF, mpeg2 long GOP)

- XLR v plné konfiguraci (XF100 má stejnou výstavbu)

- chybí ND filtr (XF100 má vestavěný elektronický ND filtr s dvěmi polohami ND1, ND2)

- nemá noční INFRA vidění (XF100 má noční INFRA vidění, do vzdálenosti cca 6m)

- displej je dotykový (XF100 nemá dotykový displej, což je pro pracovní využívání výhodnější)

Z popisu je jasné, že jedinou vážnější nevýhodou modelu firmy Panasonic je chybějící ND filtr, největšími výhodami jsou naopak tři prstence ovládání (samozřejmostí je plná konfigurace tlačítek manuálního ovládání), o něco větší optický dosah přiblížení, dík tříčipovému uspořádání viditelně lepší snímání za malého světla (byť je jistou otázkou, jak funguje snímání velkých kontrastů, v porovnání s XF100), záznam v 1080/50p, což dovolí bezeztrátové zpomalení 50pct (bez dopočtu pomocí interpolace).

Cena tohoto modelu je jen o 2000Kč vyšší, než současná cena XF100 (50.000Kč). XF100 boduje robustním záznamem v průmyslovém standardu (50Mbps, 422 barvy, 8bit, kontejner MXF) a ND filtrem (byť elektronickou verzí, kde nejvyšší ND3 - 1/64 chybí), ovšem tři prstence a o pěkný kus lepší lowlight kamery AG-AC90 (spolu s o něco delším ohniskem a lepší očnicí na EVF) jsou velkým lákadlem. Škoda chybějícího ND filtru, manuální nasazování (a opakované čištění externího filtru od prachu) není to pravé ořechové, otázkou je trochu i kvalita mechanického zpracování (tlačítek, prstenců, atd), ovšem jinak lze podle mě jen chválit.

Ne každý potřebuje broadcastem preferovaný "XDCAM like" kodek, menší "B-Kamera" se solidním obrazem (viz testy na camcorder test v odkazu výše) a dobrou ergonomií se často velmi hodí.

Novoroční přání

Všem našim přátelům, spolupracovníkům i zákazníkům přeji klidné a spokojené prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku 2014.

(klikněte pro zvětšený náhled v lepší kvalitě)

IBC 2013 - nová Panasonic "HD ručka" AJ-PX270 (3x1/3 MOS), poprvé s Ultra-AVC záznamem (11/2013)

Kompaktní kamera vychází z oblíbených modelů HVX200/HPX250 s opravdu vynikajícím podáním barev (např. HVX200 měla 3x 1/3 CCD progressivní čipy s poměrně nízkým rozlišením 960x540, využívala se technologie "spacial offset", tedy posun jednoho čipu "o půl pixelu", v tomto případě jak v H tak V směru, čímž se interpolovalo vyšší H a V rozlišení; ovšem kvalita podání barev byla vysoká, což mohu osobně potvrdit dík právě připravovanému dokumentu Vladimíra Šimka - České stopy na jezeře Titicaca, točeného převážně na HVX200).

Nová kamera AJ-PX270 má opět čipy o velikosti 1/3 palce, tentokrát MOS (proti např. Sony XDCAM EX1 s 1/2" čipy), doufejme že kvalitnější než HVX200, jinak by nebyl využit nový záznamový KODEK Ultra-AVC (škálovatelný až do 4K, ve verzích long GOP i INTRA-Frame). Kamera má nový objektiv s 22x přiblížením (širokoúhlost od 28mm), velmi kvalitní hledáček (OLED) i LCD (1,5M), dva Micro P2 a jeden P2 slot, kamera podporuje přímou spolupráci s internetovým cloudem (úložištěm) pomocí wifi a nové podskupiny kodeků s malým datovým tokem (AVC-Proxy).

Ke kodeku jsou nové MICRO P2 záznamové karty s integrovaným řadičem (velikost SDHC karty), které umožňují asi dvojnásobný datový tok, proti starším vysokorychlostním P2 kartám, při odhadem poloviční ceně (lichý počet slotů této kamery pro záznamové karty je v tomto světle najednou zcela pochopitelný).

Pro HD/4K kamery kodek nabízí tři skupiny kvality:

AVC-Proxy (využití pro internet, možnost uložení v cloudu), AVC-LongG - s využitím efektivních long GOP verzí, kde záznam zabírá méně prostoru, rychleji se kopíruje při stejně rychlém zpracování (Panasonic otestoval střih na i7 procesoru na velkém PC i noťasu, pouze na noťasu se projevilo zcela zanedbatelné opoždění, viz popis na odkazu výše), s 8bit nebo 10bit vzorkováním při 420 nebo 422 podvzorkování barev (Chroma Subsampling), a nakonec nejkvalitnější AVC-Intra, kde se nabízí 50Mbps, 100Mbps (vyhovuje doporučení EBU pro intra-frame typ kompresí) a nově 200Mbps, kde kodek podporuje 4K rozlišení (1080p/50/60) při 422 10bit a 444 12bit vzorkování.

Poměr ceny záznamových karet, jejich maximální rychlosti a následné nutnosti komprimovat 4K (případně HD) signál pro záznam je čistě marketinkovým rozhodnutím výrobce, kde cílí na určitý segment trhu. Vysoká kvalita může znamenat i vysokou cenu, což pro některé části trhu znamená snížení prodeje a tím rentability výroby. Stejně tak je to s využitím RAW (vs. log a cine gammy), jak z hlediska nutné vyšší kapacity záznamu nebo např. výdrže baterií (byť i RAW může být a často také je komprimovaný, měl by ukládat všechny efektivní body čipu pro video před debayeringem, pokud se tato interpolace-dopočet z bayer barevné masky čipu používá - tu pak provádí až výkonný procesor v postprodukci).

Panasonic chystá 4K Varicam kameru s novým 35mm čipem (který by měl splňovat i ty nejvyšší nároky), kamera bude používat i nový typ záznamových karet ULTRA P2, které poskytnou možnost záznamu vysokých datových toků. Tato výše avizovaná první HD ručka 4K rozlišení ještě nenabízí, přináší určitá významná vylepšení proti HPX250 modelu, s výstupní kvalitou HD 10bit 422 v novém typu záznamu. Uvidíme, zda bude mít i levnější sestřičku (upgrade HVX200).

Nový kodek bude podporovaný všemi výrobci editačních sw, nabízí mnoho možností do budoucna (éra 4K a vysoce kvalitního HD 10bit 422 i v nízkonákladovém segmentu trhu), stejně tak výrobce přináší nové záznamové microP2 karty, které ho nutně doplňují. Zajímavé bude sledovat celkové vyladění kvality této nové HD "ručky", tedy od kvality (i mechanické) objektivu, čipů, zpracování v procesoru (možnosti nastavení, konečně dostupnost nějaké cine gamma křivky?), kvality náhledu hledáčku a LCD, až po výdrž a efektivitu nového kodeku - záznamu (výdrž baterií).

Při vyrovnaných vlastnostech a dobré ceně by Panasonic mohl těžit ze svého největšího know-how, tedy z dlouhodobě skvělého podání barev (byť s o něco nižší prokresleností, to ale často působí filmovým dojmem, digitální přeostřenost a příliš kontrastní "tvrdý" obrázek není nic hodného následování).

Odkaz na zdroj - zde ( TV Technology.com )

Nová 4K Sony kamera PXW-Z100 - první praktický popis (11/2013)

Kompaktní 4K (4096x2160) QHD (3840x2160) a HD Exmor CMOS kamera (1/2.33 palce, 16mil bodů) se záznamem 50p/60p v XAVC formátu, s hmotností pod 3kg (s baterií cca 2,8kg). Podobně jako u broadcast Sony kamery F55 je záznam 4K ve vysoce kvalitní podobě:

- CMOS čip Exmor 1/2.33 palce, 16mil bodů (8mil efektivních pro video)

- MXF kontejner, kodek vychází ze specifikace MPEG4 AVC/H264

- 422 kódování barev, 10bit kvantizace

- intra-frame typ komprese (I-Frame only aneb každý snímek je komprimovaný zvlášť)

- datový tok 500/600Mbps pro 4K / 223Mbps pro HD (vyžaduje nový typ Sony záznamových karet XQD, pro 4K se doporučuje typ S - s možností záznamu více než 1440Mbps)

- jedna 64GB XQD (pro 4K doporučený typ S) pojme cca 12min záznamu ve 4K v XAVC (600Mbps), takže na cca 2TB disk uložíte něco přes 6hod 4K (XAVC) záznamu

- procesor kamery je možné nastavit pomocí custom nastavení, barevnou teplotu lze nastavit v Kelvinech od 3200K (chtělo by to od 2200K) do 15000K

- kamera obsahuje několik "normal gamma" křivek, ale žádnou "cine gammu"

- timecode umožňuje mód regen, preset, bohužel neumožňuje "free run" mód

- displej kamery je ve vysokém rozlišení (přesné info o počtu bodů hledáčku a displeje zatím chybí)

- je plánovaný i úsporný 4K záznam ve verzi long-GOP XAVC a úsporný záznam HD (50p/60p) v AVCHD formátu (firmware update v roce 2014)

- HDMI umožní výstup 4K rozlišení (50/60 FPS), např. na kompatibilní Sony 4K TV (budoucí firmware update HDMI 2.0 zvýší kompatibilitu HDMI výstupu na širší okruh zařízení)

- 3G HD-SDI OUT dává 4K signál i během nahrávání

- kamera neumožňuje žádný typ prokládaného záznamu; kamera dle všeho neumí nahrávat současně proxy verze souborů pro offline střih nebo výběrky na méně výkonném HW (vyšší modely XDCAM řady toto umí)

- cena kamery je v UK 5.251,- euro + VAT, odhadem to je 165k CZK s DPH)

Pan Alister Chapman o nové kameře PXW-Z100 napsal:

I would suggest that the NX5 and Z100 sensors have similar sensitivity. The NX5 has bigger pixels and uses a prism while the Z100 although it has much smaller pixels see's an approx 8db sensitivity boost per pixel because of the back illumination. Overall they should come out very similar.

However the Z100 has more sophisticated image processing. When I tested the Z100 alongside a PMW-200 I found the Z100 to be 1.5 stops less sensitive than the 200 at 0db, but... and this was the big surprise the Z100 was showing less visible noise (or at least the noise was less apparent). Raising the gain on the Z100 quickly results in more noise and some image softening, especially above +9db. So I think you'll see similar sensitivity to the Z5 at 0db with possibly a cleaner looking image from the Z100. But if you start adding in lots of gain the Z100 performance will start to fall away quite quickly.

Volně přeloženo:

Senzor NX5 a Z100 má podle mě podobnou citlivost. NX5 má větší pixely a používá prizma blok (*tříčipové uspořádání se skleněným hranolem, který rozkládá příchozí světlo na jednotlivé čipy), Z100 používá menší pixely, které mají asi o 8dB lepší zisk dík technologii "back illumination" (*technologie pro kamery s menším CMOS čipem/čipy, kdy světlocitlivá část čipu, která je normálně umístěna "vzadu=back" je osvětlená "přímo = back iluminated", čímž se snižují světelné ztráty tohoto snímacího polovodiče). Takže celkově bude výsledek z hlediska citlivosti velmi podobný.

Ovšem PXW-Z100 má dokonalejší zpracování signálu v procesoru kamery (*kvalitnější dešumátory). Když jsem testoval Z100 v porovnání se zcela novou Sony kamerou PMW-200 (*XDCAM EX řady, používající 50Mbps long GOP kodek), tak jsem zjistil o 1.5 clony nižší citlivost u Z100 kamery, než má PMX200 (při 0dB zisku), ovšem... a to bylo pro mě velké překvapení, obrázky ze Z100 byly méně zašuměné (nebo byl šum méně rušivý, méně viditelný). Zvýšení zisku (gain) na Z100 ale vedlo k rychlému zvýšení úrovně šumu v obraze a také k mírnému "softnutí" obrazu (jemné ztrátě kresby), což se zvlášť projevilo při zisku nad +9dB.

Takže si myslím, že u Z100 zjistíte podobnou citlivost, jako má Sony Z5 při nastaveném 0dB zisku, ale s méně viditelným šumem. Pokud ale zvýšíte zisk (zvlášť nad +9dB), pak kvalita obrazu kamery Z100 bude velmi rychle klesat.

- tolik pan Alister Chapman o nové 4K kameře "pro drobné živnostníky" Sony PXW-Z100. Pravidelně doplňovaný blog pana Chapmana naleznete zde.

----

Pan "Matt Davis" uveřejnil podrobnou recenzi kamery Sony PXW-Z100 zde.

Napsal zde (krom jiného):

The XQD format has rapidly ramped up to a transfer rate of around 125 Mbytes (1 Gigabit) per second – double that of most SDHC cards. However, even these ‘Type H’ cards aren’t quite up to the demands of 4K, so the recommendation for the PXW-Z100 is the ‘Type S’ cards at 180 Mbytes per second. Of course XQD increases maximum capacity beyond the 2GB limit of existing formats. When you’re creating data at 600 Mbps (4K at 60p gives you 10 minutes on a 64 GB card), you need to readjust your horizons for storage.

volně přeloženo:

(pozor na rozdíl "bit" vs. "bytes" = 1bytes je 8bit, tedy například 125Mbytes per second = 125*8=1000 aneb 1000Mbps aneb 1Gbps)

XQD typ záznamových karet zvýšil rychlost záznamu na cca 125MBps (cca 1Gbps), což je dvakrát víc, než umožňuje většina SDHC karet. Ovšem pro 4K záznam ani tento druh XQD-typ H karet nemusí stačit, proto pro kameru Z100 jsou doporučené karty XQD typ S, kde je rychlost až 180MBps (tedy 1440Mbps aneb 1,44Gbps). Karty XQD překračují 2GB limit jednoho souvislého souboru na kartě, typického pro existující souborové formáty SDHC karet.

Při záznamu 600Mbps se na jednu 64GB kartu vejde cca 12min záznamu ve 4K, proto je nutné významně navýšit kapacity vašich datových úložišť /*např. na jednu SDHC 64GB kartu se vejde necelých 6hodin záznamu videa v HD kvalitě, v AVCHD s 24Mbps, tedy cca 360min vs 12min, tj. 30x více než u 4K/.

Podle Matt Davis jsou výhody používání 4K formátu i po přepočtu do HD výstupu, například v možnosti snímání rozhovorů "bez přerušení" (rozhovor lze snímat v polocelku a v postprodukci lze pak některé části přiblížit bez ztráty rozlišení nebo prodlevy nutné pro "nájezd kamery"), případně pro vysoce kvalitní klíčování, kdy po zmenšení 422 4K signálu získáme vlastně HD 444 materiál. Dík chybějícím cine gamma křivkám ale tato kamera nemůže konkurovat cine-kamerám s čipem s vysokou dynamikou (kdy záznam je uložený v raw nebo v nějakém typu log gammy - tedy "digitálního cine intermediátu" vhodného pro získání maximálních možností při filmovém typu gradingu).

Střih 4K záznamu se 600Mbps vyžaduje vysokorychlostní disky nebo disková pole (zvlášť pro střih multikamer), případně je nutné tvořit proxy soubory (přepočet videa do nižší kvality pro plynulý střih).

---

- tedy nezapomeňte, že kvalitní 4K záznam znamená vysoké nároky na uložení, pro cca 1hod 4K záznamu v XAVC se 600Mbps potřebujete přibližně 320GB záznamového prostoru. Tedy jeden 1TB disk umožní uchovat něco přes 3hod 4K záznamu, dnešní klasické "dvouterro" umožní tedy uložit něco přes 6hodin 4K XAVC záznamu (při dnešních cenách cca 2500 CZK/2T disk je to asi 384kč pro uložení 1hod 4K v XAVC).

Kamera je dík výbavě především čistě reportážním typem kamery (chybějí cine gamma křivky, výměnné objektivy, také fyzická velikost jednoho snímacího bodu není velká, což omezuje snímání velkých kontrastů a možnosti práce s malou DOF dík menší úhlopříčce efektivní části snímacího Exmor CMOS čipu nejsou nijak velké). Čip má 16mil bodů, z toho pouze 8mil je efektivních pro video, otázkou je jejich prostorové rozložení. Předpokládejme, že efektivní body pro video leží společně v centrální části čipu, úhlopříčka aktivní části čipu je dík tomu poloviční. Zbytek bodů může být využit pro stabilizaci nebo foto režim.

Kamera tak navazuje na svou předchůdkyni z času přechodu z SD rozlišení na HD, kdy byla široce oblíbená Sony HDV tříčipová CCD kamera Z1. Sony Z100 navazuje na tuto tradici v začínající éře 4K.

Na druhou stranu bude zajímavé sledovat, jak si tato kamera vede v HD (záznam 422, 10bit, cca 230Mbps XAVC I-frame only), kde nabízí velmi slušnou kvalitu výstupu (otázkou jsou přesná ohniska optiky, speciálně na wide konci, po přepnutí do HD).

TIP - na závěr přidám jeden zajímavý TIP, jak ostřit na 4K kameře s méně kvalitním displejem - otevřete clonu na maximum (použijte ND filtry případně zkraťte dočasně čas závěrky), aby DOF byla co nejmenší. Pomocí Magnifice (zvětšení náhledu na displeji) co nejlépe zaostřete. Následně vraťtě nastavení tak, abyste mohli trochu přiclonit (míra přiclonění záleží na tom, jak velkou chcete mít jistotu, že vámi požadovaná část scény je zaostřena a bude se tak jevit i následně na 4K screenu) a spusťte záznam. Kvalitní náhled a dostatečné úložné prostory jsou pro seriozně pojaté 4K absolutní nutností.

DOPORUČUJEME K PŘEČTENÍ:

Tři články z blogu pana Alister Chapmana, které se původně týkají natáčení se Sony FS700 (a S-log, což je obdoba canon-log filmové gamma křivky digitálního intermediátu, který teprve následnou korekcí aneb filmovým typem gradingu získá výslednou podobu vhodnou k prezentování divákovi).

Články se týkají omezení log křivek při použití 8bit kvantizace signálu, co vlastně přesně znamená "snímat naplocho" (pro získání maximálního dynamického kontrastu) a jaké lze udělat při tomto snímání hrubé chyby, jak snímat pro následný grading (jak nastavit kameru, které parametry nesmí být v automatickém nastavení, apod.).

Can I use 8 bit to record S-Log?

To shoot flat or not to shoot flat?

It’s all in the grade!