ZÁPISNÍK - ROK 2019
Domů
ukázky prací
cine kamera C100
kamera XF100
videokurz
film Atahualpa
blog o kamerách
zápisník_2019
zamyšlení 2018
Komentáře 2018 č.1
komentáře 2017 č.2
komentáře 2017 č.1
Komentáře 2016 č.2
Komentáře 2016 č.1
blog aneb zápisník 7
blog aneb zápisník 6
blog aneb zápisník 5
blog aneb zápisník 4
blog aneb zápisník 3
blog aneb zápisník 2
blog aneb zápisník 1
CP pro XHA1
 

 

Zápisník - od března 2019.

Články se věnují různým tématům, které mě zajímají, aktuálním událostem, historickým tématům, společenským jevům a souvislostem mezi nimi, pocitům.

KRÉDO BLOGU:

Někdo tvrdí, že:"Pravda je to, co nám zbude, když vše ostatní prošustrujeme."

Jedinou obranou je důkladně porozumět vlastní historii, abychom se z ní poučili.

Ústava ČR zaručuje, že cenzura názorů je nepřípustná.

 

 

NOVINKY

 

 

 

STRUČNÝ STRATEGICKÝ POHLED

NA MOŽNÉ SCÉNÁŘE VÝVOJE

"LIDSKÉHO" SVĚTOVÉHO SPOLEČENSTVÍ.

 

29. 9. 2019

 

hlavní zdroj - zde

ostatní zdroje v textu, v minulých blozích a ve volně souvis. odkazech pod článkem.

 

 

Kdo se trochu zajímá o vývoj ve světě a jeho (nedávnou) historii, vidí "opakující se vzorce" v postupech "řešení" konfliktů.

Když se to pokusím co nejbanálněji shrnout, pro širokou srozumitelnost nejen historikům ale i běžným lidem, tak konflikty od 18.století řeší velmoci zásadně silou, a rafinovaným "přiléváním oleje do ohně" místních sporů, kdy vstupují do různých konfliktů (viz dnes Ukrajina), aby dosáhnuly svých velmocenských cílů, a nikoliv cílů směřujících k blahu tamních lidí, které dočasně takto účelově podporují.

Příkladů a dokladů o tomto je bezpočet, namátkou zmíním některé nejznámější.

 

Britské impérium jsem v těchto blozích rozebíral opakovaně:

1. Po ztrátě US kolonií (r.1774-1783) se britské elity angažovaly v US válce Severu proti Jihu (1865), aby pomohly rozvrátit celistvost unie a tím se pokusily "oslabit" vliv své chyby (cla na čaj, Boston atd.), jejímž následkem se US kolonie vzbouřila a osamostatnila.

Lincoln vedl válku primárně za sjednocení unie (nikoliv pro osvobození otroků, jak dnes mylně naznačuje v tomto 'dnešní době poplatný' film Lincoln pana Spielberga), a aby ji vyhrál, potřeboval peníze. Bankéři mu nabídnuli úvěry s ohromnými úroky (25-30%) a Lincoln si byl vědom této pasti "dluhového otroctví".

Vydal proto v souladu s US ústavou "vládní" měnu, tzv. greenback dolary (zezadu zelené pro odlišení), a s nimi vyhrál svou válku, a pro vydání této státní měny (nikoliv ovládané bankou v soukromých rukách) byl také zastřelen (podobně dopadl i ruský car Alexander II., byl na jeho straně proti Britům a také byl zavražděn).

 

 

Car Alexandr II. (zdroj:wikipedie) zemřel stejně jako Lincoln násilnou smrtí (viz text z r.1934 z Kanady, tedy 70 let po smrti Lincolna, který obviňuje mezinárodní bankéře z jeho smrti, zde).

Car ALEXANDR II. si byl dobře vědom (stejně jako Otto von Bismarck v Německu), že pokud bankéři zlomí Lincolna, bude i jeho úsilí (nedopustit v Rusku zřízení centrální banky) znovu oslabeno. Proto v r.1863 vyhlásil, že: "Pokud Británie a Francie budou podporovat americký Jih (proti Lincolnovi), bude to považovat za vyhlášení války Rusku - a vyslal svou flotilu do San Franciska."

 

 

2. Druhé britské impérium zahrnovalo Indo-Čínu, a zde bylo od r.1860 nejodbojnější částí Bengálsko, centrum proti-britského odporu.

A najednou přišel lord Curzon s dobrým nápadem - Bengálsko bude r.1905 rozděleno, prý kvůli přílišné velikosti. Reálně ale došlo k vytvoření státu Bangladéš (původně východní Pákistán), který byl Brity záměrně stvořen jako muslimský, a západní část Bengálska připadnula Indii, byla hinduistická (došlo k ohromnému stěhování lidí).

A tím došlo pro Brity k pozitivnímu efektu - "Ind bojoval od té doby s Indem, a ne s Britem". Vidíte tu jistou nemalou podobnost v dnešní situaci Ukrajina-Rusko?

 

V důsledku stále narůstajícího protianglického odporu, jehož ohniskem bylo Bengálsko, přišli roku 1905 Britové v zastoupení indickým generálním guvernérem a místokrálem Lordem Curzonem (1899-1905) s návrhem jeho rozdělení (ZDE).

Lord Curzon, architekt rozdělení Bengálska (1905), foto z článku ZDE, ZDE.

Bengálsko bylo území o velikosti Francie, tehdy se 78.5mil obyvatel.

Oficiálním důvodem bylo, že Bengálsko je příliš rozsáhlé a že správa tak velkého území je nákladná, obtížná a neefektivní.

Hlavním cílem tohoto kroku však bylo velmi vypočítavé oslabení bengálského nacionalismu, který ještě více podkopával britskou autoritu.

Britský guvernér Východního Bengálska se snažil situaci obrátit ve prospěch Britů tím, že rozdmýchával napětí a štval muslimy proti hinduistům.

Toto pomyslné "očkování" splnilo svůj účel: do značné míry byla odvrácena pozornost od boje proti britské nadvládě a bylo dosaženo pro Brity kýženého stavu, kdy:

"...Ind nebojoval proti Britovi, ale Ind proti Indovi."

 

3. Jak se vypořádali Britové s Afrikou a Středním východem po válce s Osmany, víme také. V Africe ovládnuli místní zdroje, hlavně zlaté a diamantové doly (viz Cecil Rhodes), a byly zde strašné Búrské války, kde v té druhé Britové poprvé využili vyhlazovacích táborů (koncentráků). Na Středním východě zas slíbili Britové Arabům i Rusku, že když jim pomohou porazit Osmany, získají jistá území, a Arabové celistvou Arábii, kde si sami budou vládnout (skvělý nový odkaz v češtině zde).

Přitom do Ruska poslali Trockého, kterého britské jednotky zadržely v Kanadě (bylo jim po třech dnech nařízeno ho propustit a umožnit mu cestu do Ruska, nadřízenými britskými orgány, až se velitel věznice divil - viz kapitola o tomto, US prof. Sutton zde), aby zdecimoval tuto zemi bolševismem, byl hlavním organizátorem bolševické revoluce (Britové pak odmítnuli plnit své sliby) a za zády Arabů se Britové dohodnuli už předem s Francií, že žádná jednotná Arábie nevznikne, a smlouvou Sykes-Picot si rozdělili (s Francií) Arábii "podle pravítka", jako své kolonie (už tehdy zde byla důležitá ropa, která je zdá se perským i arabským prokletím).

 

prof. A. C. Sutton:

CANADIAN GOVERNMENT DOCUMENTS ON TROTSKY'S RELEASE (ZDE)

 

Nejdřív důvody zadržení Trockého britskými jednotkami v Kanadě:

Documents on Trotsky's brief stay in Canadian custody are now de-classified and available from the Canadian government archives.

According to these archives, Trotsky was removed by Canadian and British naval personnel from the S.S. Kristianiafjord at Halifax,

Nova Scotia, on April 3, 1917,

listed as a German prisoner of war, and interned at the Amherst, Nova Scotia, internment station for German prisoners.

Mrs. Trotsky, the two Trotsky boys, and five other men described as "Russian Socialists" were also taken off and interned. Their names are recorded by the Canadian files as: Nickita Muchin, Leiba Fisheleff, Konstantin Romanchanco, Gregor Teheodnovski, Gerchon Melintchansky and Leon Bronstein Trotsky (all spellings from original Canadian documents).

Canadian Army form LB-l, under serial number 1098 (including thumb prints), was completed for Trotsky, with a description as follows: "37 years old, a political exile, occupation journalist, born in Gromskty, Chuson, Russia, Russian citizen."

The form was signed by Leon Trotsky and his full name given as Leon Bromstein (sic) Trotsky.

The Trotsky party was removed from the S.S. Kristianiafjord

under official instructions received by cablegram of March 29, 1917, London,

presumably originating in the Admiralty

with the naval control officer, Halifax.

The cablegram reported that the Trotsky party was on the "Christianiafjord" (sic) and should be "taken off and retained pending instructions." The reason given to the naval control officer at Halifax was that

"these are Russian Socialists leaving for purposes of starting revolution against present Russian government for which Trotsky is reported to have 10,000 dollars subscribed by Socialists and Germans."

 

Propuštění Trockého v Kanadě:

In the Trotsky affair we have two American residents corresponding with a Canadian deputy postmaster general in order to intervene in behalf of an interned Russian revolutionary. ...

Then on April 16, Vice Admiral C. E. Kingsmill, director of the Naval Service, took Gwatkin's intervention at face value. In a letter to Captain Makins, the naval control officer at Halifax, he stated,

"The Militia authorities request that a decision as to their (that is, the six Russians) disposal may be hastened." 

A copy of this instruction was relayed to Gwatkin who in turn informed Deputy Postmaster General Coulter.

Three days later Gwatkin applied pressure. In a memorandum of April 20 to the naval secretary, he wrote, "Can you say, please, whether or not the Naval Control Office has given a decision?"

On the same day (April 20) Captain Makins wrote Admiral Kingsmill explaining his reasons for removing Trotsky; he refused to be pressured into making a decision, stating, "I will cable to the Admiralty informing them that the Militia authorities are requesting an early decision as to their disposal."

However, the next day, April 21, Gwatkin wrote Coulter:

"Our friends the Russian socialists are to be released;

and arrangements are being made for their passage to Europe."

 

The order to Makins for Trotsky's release

originated in the Admiralty, London.

/* Příkaz k propuštění Trockého pocházel z Admirality v Londýně... /

 

Kdo byl Trocký?

- Rus, "Američan" s US pasem, německý agent?

Kdo byli ti, co se za něj přimlouvali?

A co o tom říká pohled kanadské výzvědné služby?

While Trotsky's funds are officially reported as German, Trotsky was actively engaged in American politics immediately prior to leaving New York for Russia and the revolution. On March 5, 1917, American newspapers headlined the increasing possibility of war with Germany; the same evening Trotsky proposed a resolution at the meeting of the New York County Socialist Party "pledging Socialists to encourage strikes and resist recruiting in the event of war with Germany."

Leon Trotsky was called by the New York Times "an exiled Russian revolutionist."

The "men who would be more sure to carry forward the democratization of Russia," that is, the Mensheviks and the Bolsheviks, were then in exile abroad and needed first to return to Russia...

President Woodrow Wilson was the fairy godmother who provided Trotsky with a passport to return to Russia to "carry forward" the revolution.
This American passport was accompanied by a Russian entry permit and a British transit visa...

In the Trotsky affair we have two American residents corresponding with a Canadian deputy postmaster general in order to intervene in behalf of an interned Russian revolutionary.


While we can, on the one hand, conclude that Coulter and Gwatkin were intensely interested in the release of Trotsky, we do not, on the other hand, know why. There was little in the career of either Deputy Postmaster General Coulter or Major General Gwatkin that would explain an urge to release the Menshevik Leon Trotsky.

 

We can approach the Trotsky release case from another angle:

Canadian intelligence.

... In 1918 Colonel MacLean wrote for his own MacLean's magazine an article entitled

"Why Did We Let Trotsky Go? How Canada Lost an Opportunity to Shorten the War."

MacLean's opening argument is that "some Canadian politicians or officials were chiefly responsible for the prolongation of the war [World War I], for the great loss of life, the wounds and sufferings of the winter of 1917 and the great drives of 1918.

"Further, states MacLean, these persons were (in 1919) doing everything possible to prevent Parliament and the Canadian people from getting the related facts. Official reports, including those of Sir Douglas Haig, demonstrate that but for the Russian break in 1917 the war would have been over a year earlier, and that

"the man chiefly responsible for the defection of Russia was Trotsky...

acting under German instructions."

 

Who was Trotsky?

According to MacLean, Trotsky was not Russian, but German.

Odd as this assertion may appear it does coincide with other scraps of intelligence information: to wit, that Trotsky spoke better German than Russian, and that he was the Russian executive of the German "Black Bond."

MacLean continues:

Originally the British found through Russian associates

that Kerensky, Lenin and some lesser leaders

were practically in German pay as early as 1915

and they uncovered in 1916 the connections with Trotsky then living in New York.

 

From that time he was closely watched by... the Bomb Squad. In the early part of 1916 a German official sailed for New York. British Intelligence officials accompanied him.

He was held up at Halifax; but on their instruction

he was passed on with profuse apologies for the necessary delay.

/ * byl propuštěn s omluvou (!!) za způsobené zpoždění na cestě do Ruska /

After much manoeuvering he arrived in a dirty little newspaper office in the slums and there found Trotsky, to whom he bore important instructions. From June 1916, until they passed him on [to] the British, the N.Y. Bomb Squad never lost touch with Trotsky.

They discovered that

his real name was Braunstein and that he was a German, not a Russian.

Continuing, MacLean states that Trotsky and four associates sailed on the "S.S. Christiania" (sic), and on April 3 reported to "Captain Making" (sic) and were taken off the ship at Halifax under the direction of Lieutenant Jones.

(Actually a party of nine, including six men, were taken off the S.S. Kristianiafjord. The name of the naval control officer at Halifax was Captain O. M. Makins, R.N. The name of the officer who removed the Trotsky party from the ship is not in the Canadian government documents; Trotsky said it was "Machen.")

Again, according to MacLean, Trotsky's money came "from German sources in New York."

Also: generally the explanation given is that the release was done at the request of
Kerensky but months before this British officers and one Canadian serving in Russia, who could speak the Russian language, reported to London and Washington that Kerensky was in German service.

Trotsky was released "at the request of the British Embassy at Washington... 

[which] acted on the request of the U.S. State Department,

who were acting for someone else."

 

Canadian officials "were instructed to inform the press that

Trotsky was an American citizen travelling on an American passport;

that his release was specially demanded by the Washington State Department."

 

Moreover, writes MacLean, in Ottawa "Trotsky had, and continues to have,

strong underground influence.

There his power was so great that orders were issued that he must be given every consideration."

...

 

Consequently, we can derive the following sequence of events:

Trotsky traveled from New York to Petrograd on a passport supplied by the intervention of Woodrow Wilson, and with the declared intention to "carry forward" the revolution.

The British government was the immediate source of Trotsky's release from Canadian custody in April 1917, but there may well have been "pressures."

 

...The interesting point, however, is not so much the communication among dissimilar persons like Crane, Steffens, Trotsky, and Woodrow Wilson, as the existence of at least a measure of agreement on the procedure to be followed — that is, the Provisional Government (*revolution 1905) was seen as "provisional," and the "re-revolution" (* revolution 1917) was to follow.

 

On the other side of the coin, interpretation of Trotsky's intentions should be cautious: he was adept at double games. Official documentation clearly demonstrates contradictory actions.

The crux of
the Stalinist accusation was that Trotskyites were paid agents of international capitalism. K. G. Rakovsky, one of the 1938 defendants, said, or was induced to say, "We were the vanguard of foreign aggression, of international fascism, and not only in the USSR but also in Spain, China, throughout the world." The summation of the "court" contains the statement, "There is not a single man in the world who brought so much sorrow and misfortune to people as Trotsky. He is the vilest agent of fascism ..."

Now while this may be no more than verbal insults routinely traded among the international Communists of the 1930s and 40s, it is also notable that
the threads behind the self-accusation are consistent with the evidence in this chapter.

And further, as we shall see later, Trotsky was able to generate support among international capitalists, who, incidentally, were also supporters of Mussolini and Hitler.

...

So long as we see all international revolutionaries and all international capitalists as implacable enemies of one another, then we miss a crucial pointthat there has indeed been some operational cooperation between international capitalists, including fascists. And there is no a priori reason why we should reject Trotsky as a part of this alliance. ....We can, however, surmise that Trotsky, Aleinikoff, Wolf, Coulter, and Gwatkin in acting for a common limited objective also had some common higher goal than national allegiance or political label.

To emphasize, there is no absolute proof that this is so. It is, at the moment, only a logical supposition from the facts.

 

- Takže Britové i Američané dobře věděli, co dělají Lenin (*že byl německým agentem, doložily nálezy z r.2014 v Kodani, detaily viz blog. č4), Kerenský a Trocký (Bronstein, co se v Kanadě podepsal jako Bromstein, a byl původně asi německý Braunstein),

ale těmto (oficiálně v 1.sv.válce) německým nepřátelům rádi tito lidé pomohli s jejich bolševickým útokem na Rusko, W. Wilson pasem pro Trockého, Britové ho pak propustili s omluvou z basy v Kanadě - revoluce v Rusku mohla začít.

/* Někteří historici, i Sutton, nazývají "revolucí" události v Rusku r.1905, kdy vznikla Kerenského prozatímní vláda, a události r.1917 nazývají "re-revolucí", zopakováním-pokračováním revoluce r.1905. Stejně to popisuje i Solženicyn, opět viz blog č.4, v pasáži o revoluci v Rusku. /

 

 

 

4. A pak je tu první a druhá světová válka.

Zlé jazyky tvrdí, že Britům silně vadila konkurence německého námořnictva, a potenciální zájmy ruského cara směrem "k britské" Indii (viz jejich dohody s Ruskem o Tibetu a spol.), a proto ovlivňovali události tak, aby se Německo a Rusko srazily ve válce (viz odkaz níž o tomto vyjednávaní).

Dopadnulo to podle plánu - Rusko s Francií byly oslabeny, část území zabralo i Polsko, Rusko bylo zdecimováno revolucí. A Německo pak bylo poraženo Brity.

Starikův pohled na zásadní souvislosti - britský ministr zahraničí, sir Edward Grey, lhal Německu (že Británie zůstane neutrální) a lhal Rusku (že Británie půjde do války). Postoj Britů manipuloval mocnosti přímo do 1.sv. války.

 

Český zdroj Zvědavec: 1. část textu Starikova ZDE, 2. část ZDE:

Válka nebyla náhoda.

Černov, šéf ruské Socialistické strany (Revoluční strany), napsal ve svých vzpomínkách o přednášce Josefa Pilsudského, polského socialisty a budoucího vůdce nezávislého polského státu, v Paříži na počátku roku 1914: "Pilsudski sebevědomě předpověděl, že Balkán zažehne v blízké budoucnosti rakousko-ruskou válku."

Pilsudski jistě a přesně řekl, jaká mocnost se postaví za koho a kdo další bude do ozbrojeného konfliktu zatažen. Ale nejen to. On dokonce zcela přesně předpověděl, jak válka dopadne a kdo bude triumfovat: "Rusko bude poraženo Rakouskem a Německem, které pak podlehne Angličanům a Francouzům"

Předvídavost budoucího polského diktátora byla mimořádná!

Ruský car Nikolaj II, německý císař Wilhelm II a rakousko-uherský císař Franz Joseph (císař rakouský a apoštolský král uherský) ani netušili, že se chystá válka. Arcivévoda Franz Ferdinand si klidně hrál se svými dětmi v Belvedéru, Gavrilo Princip (*atentátník z Bělehradu) byl univerzitním studentem, Mladá Bosna ještě ani neuvažovala o zabití následovníka rakouského trůnu a generální štáby budoucích nepřátel neměly žádné plány na nadcházející válku.

...

Jednání sira Grey s Německem - 6. července 1914.

Po zavraždění Franze Ferdinanda 29. června 1914 šéf britské diplomacie veřejně nabídl své hluboké kondolence Vídni před parlamentem, pak se odmlčel. Situace mezi Německem a Británií byla tehdy především o vztazích na moři.

6. července zašel německý velvyslanec v Londýně, princ Lichnowsky, za Greyem, aby zjistil přístup Británie k vývoji situace. Britové demonstrovali svoji lásku k míru, jako by to chtěli zdůraznit. Mimo diplomatické dvojsmysly zde byly další hmatatelné symboly náklonnosti Británie k Němcům.

Primárním kořenem britsko-německého soupeření bylo námořnictvo – podněcované velkým loďařským programem Říše. Londýn považoval rozrůstající se německou flotilu za nezastřené nepřátelství, ale náhle svůj postoj změnil!

Admirál Tirpitz to popsal takto: "…Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi vypadaly tak dobře, že poprvé po mnoha letech dorazila britská námořní flotila do Německa do Kielu na týdenní slavnosti. Flotila odplula po atentátu v Sarajevu."

Německý velvyslanec Lichnowsky tak začal své rozhovory s Greyem právě tímto momentem - sdělil hluboké uspokojení císaře Wilhelma s návštěvou britské flotily v německém přístavu. Pak začal jemně sondovat britský postoj k nadcházejícím mezinárodním komplikacím.

Velvyslanec upřímně vysvětlil německý postoj: Berlín nemůže odmítnout pomoc svému spojenci (Rakousku-Uhersku), ale to by mohlo znamenat možné komplikace s Petrohradem (Ruskem).

Němci si byli dobře vědomi, že mimo etnických sympatií byly tyto dvě monarchie - Rusko a Srbsko - spojeny také rodinnými vazbami: Matka dědice srbského trůnu byla také sestrou velkovévody Nikolaje Nikolajeviče Romanova, budoucího šéfa ruské armády v budoucí válce. Sám ruský monarcha byl strýcem srbského prince Alexandera. Jen o pár měsíců dříve Nikolaj II osobně slíbil Srbsku "úplnou vojenskou pomoc" a dokonce "jakoukoliv podporu bude potřebovat".

 Následně položil německý velvyslanec klíčovou otázku, kvůli které přišel - o postoji Británie ke spojenectví s Ruskem, tedy o dohodě mezi Ruskem a Británií z r. 1907, která rozdělovala sféry vlivu v Persii, Afghánistánu a Tibetu (dohoda ale neobsahovala ani slovo o vojenských závazcích).

Němci věděli, že nějaká jednání mezi Anglií a Ruskem o námořní úmluvě probíhají a že taková dohoda by mohla povzbudit Rusko postavit se Rakousku. Striktní prohlášení londýnských diplomatů (o podpoře Ruska) by znamenalo, že Němci by museli okamžitě začít hledat z krize cestu ven. Pokud by Rusko mělo podporu Británie, konflikt s ním by byl pro Německo nepřijatelný.

Byla to vynikající příležitost ukázat německému velvyslanci britský jednoznačný postoj, ale místo toho sir Grey řekl, že:

"Británie nemůže tolerovat zničení Francie".

Diplomaté vždy mluví zvláštním jazykem, ne vždy srozumitelným běžným smrtelníkům, ale diplomaté si vzájemně dokonale rozumí. V mnoha ohledech spočívá jejich práce v interpretaci vzájemných náznaků a schopnosti mluvit, aniž by něco řekli. Přeloženo do "lidského" jazyka, britský výraz "nemůže tolerovat zničení Francie" znamenal následující:

- Petrohrad vedl jistá jednání s Londýnem.

- Británie nedává Rusku žádné bezpečnostní záruky.

- V případě vojenského konfliktu mezi Německem a Ruskem zůstanou Britové mimo konflikt.

-
Jedinou věcí, která Brity znepokojuje, a proti které se rozhodně postaví, je vojenská porážka Francie.

Tolik informací můžete vložit do krátké věty. Tudíž aniž by se chytil na německou vějičku, sir Grey naznačuje "mezi slovy" Němcům, že:
...zničení Ruska Velkou Británii netrápí.

Jednání sira Grey s Ruskem - 8. července 1914.

/konec ukázky/

 

 

4b. Druhá světová válka, Britové opět v pozadí?

Když se pak situace po úmrtí Lenina začala v Rusku vyvíjet jinak, Trockisté a jejich světová revoluce byli zlikvidováni Stalinem, a přes počáteční turbulence se vysoce zaostalé Rusko (kromě Petrohradu a Moskvy) začalo za Stalina přece jen nějak modernizovat — sledujte tu zajímavou paralelu s dneškem, kdy rozkrádání Ruska za privatizace za Jelcina bylo zastaveno Putinem, na což r.2004 zareagoval G. W. Bush prohlášením v Tbilisi, že Gruzie a Ukrajina budou v NATO... — najednou britské a US kruhy začaly podporovat ohromné US investice do Německa, od r.1924.

Brit Montagu Normen, guvernér Bank of England (1920-1944) a US šéf Fedu B. Strong vybrali Schahta jako německého ministra financí. Normen se stal kmotrem jeho vnučky, Strong dohodil ohromné finance, pomocí banky BIS ve Švýcarsku.

Dvorním vychovatelem Hitlera, který ho po hyperinflaci (r.1922, 1 usd odpovídal  4bil marek, bochník chleba stál v Německu 30mil marek) uvedl do vyšších kruhů a naučil ho chování (Hitler si například běžně do vína přidával cukr a lžičkou si pohár zamíchal, atd.), byl jistý Hanfstaengl, syn US občanky a německého otce, narozeného v Bavorsku - podrobně o něm v češtině viz Starikov, kniha Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina, tam str.82-84. Dokonce dvakrát zachránil Hitlerovi život (poprvé ho vydával v raných 20.letech při kontrole svého diplomatického vozu za svého sluhu, byl by jinak zabit, podruhé Hitlerovi zachránila život Hanfstaenglova žena, když mu vyrazila revolver z ruky, když se chtěl zabít v krizi po pivničním nepodařeném převratu). Dodával mu peníze, skládal pochody pro přehlídky, např. po propuštění z vězení zamířil Hitler nejdřív do jeho domu.

Hitler také v té době píše pod jeho vlivem Mein Kampf, v němž zaznívá nenávist k Francii a Rusku, a obdiv k Británii:

"Anglie je největší světovou velmocí" ... "spojenectví s takovýmito státy by vytvořilo zcela nové předpoklady pro boj v Evropě. Samozřejmě, že dosažení takového spojení je záležitostí spojenou s velkými obtížemi, jak jsem již uvedl v předchozí kapitole."

"Je nezbytné pochopit, že celá tato situace od nás naléhavě vyžaduje přesně toto rozhodnutí, musíme jednou provždy opustit dosavadní zahraniční politiku, která v posledních desetiletích neměla žádný cíl, musíme si pevně stanovit jednu jedinou cestu a po ní se vydat až do samého konce."

/ Starikov, Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina, vydání první, Refos 2018, str.49./

Anglie je pro nás "vším" — to je obsah posledních dvou z patnácti kapitol Hitlerova Mein Kampf, píše Starikov (na str.49).

Tím se asi i vysvětluje, proč Hitler odmítnul zničit britská vojska u Dunkirku, kdy vydal osobní rozkaz, aby se německé jednotky na 4dny zastavily, aby se stihnuli Britové evakuovat, stále doufal, že ho uznají "sobě rovným".

Dokud plnil jejich záměry, táhnul na Rusko, potud se Britové drželi zpět, viz heslo "podivná válka" na wikipedii - Polsku byla slíbena, narozdíl od Československa, britská a francouzská vojenská pomoc. Když bylo napadeno v září 1939, Britové ani Francouzi nehnuli ani prstem, a Polsko nechali Hitlerovi, i když stačil jediný útok na Porúří u francouzských hranic, a žádná druhá světová válka by neexistovala.

Proto je zřejmé, že i tato válka byla z pozadí podporována Brity, aby se opakoval scénář první války - Rusko mělo být poraženo, a následně oslabené Německo "potrestáno" za agresi Brity a Francií. Hitler si tohoto scénáře byl vědom a rozhodně nechtěl bojovat na dvou frontách - rozhodnul se vymanit se z této hrozby "scénáře první sv. války" útokem na Francii.

Ani let Hesse do Londýna ale nepřinesl "uznání Britů jeho síle", a tak nakonec musel se svou militarizovanou ekonomikou (50% HDP tvořily vojenské výdaje, za vysokého podílu americko-německých firem, viz prof. Sutton, zde) zaútočit na Rusko.

 

....

 

Tento malý souhrn "použití síly, klamných slibů a lživých deklarací záměrů"

dává poměrně jasnou odpověď, jakou techniku používá lidstvo

na řešení sporů - vždy sílu, často také štvaní jedněch proti druhým,

aby se v pozadí třetí smál.

 

Je smutnou pravdou, že posledních 2000 let lidstvo nezná jinou taktiku.

Planetární zdroje nejsou dost velké pro všechny, peníze poskytují moc,

což platí dvakrát v dnešní mediální době.

 

Rovnovážný stav byl narušen, britské impérium po r.1919 ztratilo vliv na US světové finanční centrum, které získalo po první válce ohromný finanční profit (US bankéři půjčovali Britům a Francouzům), a začalo řídit svět (jak doložil US akademik Carroll Quigley, v knize Tragedy and Hope, psal ji od r.1945 do r.1965 a dokonale na asi 1300 stránkách popsal tuto novou US finanční dominanci). Celý systém kolonií se začal postupně rozpadat, a technologický pokrok se odehrával na "největším trhu v USA", které od r.1947 začaly dominovat světu.

Konec studené války měl přinést změnu myšlení, ale opět převážil starý vzorec "síly", nikoliv "spolupráce".

US neokons začali plánovat světovou US dominanci pro nové 21. století.

Po dvaceti letech od 11.září, klamného útoku v USA, o kterém předem věděl např. izraelský Mosad (viz v závěru odkazu zde, pasáž "Americké století"), dochází k nové geo-politické situaci.

Cituji:

 Americké století (PNAC)

Pro extrémní izraelskou i americkou pravici je ovšem stanovení hranic, stažení z okupovaných území a uznání palestinské autonomie zradou. Jicchak Rabin za ní v následujícím roce zaplatí; ve jménu Tóry a izraelského lidu ho zabije Jigal Amir.

Pro Benjamina Netanjahu, kandidujícího na post izraelského premiéra, vypracovala washingtonská Studijní skupina pro izraelskou strategii pod vedením Richarda Perle v roce 1996 strategii Čistý řez, plán vyvléknutí se z oselské dohody a rozvrácení okolních arabských zemí, navazující na Yinonův plán z roku 1982. Netanjahu plán odmítl, nicméně o rok později je Perle jedním ze signatářů neokonzervativního Projektu pro nové americké století (PNAC), který pod hesly globálního vůdcovství USA v unipolárním světě předpokládá i útok na Irák.

Zatím však "chybí nějaká katastrofická katalytická /*urychlující/ událost jako Pearl Harbor" (citace z PNAC), která by občany přesvědčila.

... Deset z pětadvaceti signatářů PNAC zaujme v lednu 2001 klíčové pozice v administrativě a zahraniční politice prezidenta George W. Bushe a
hned 11. září se postrádaná katastrofická katalytická událost dostaví.

Oficiální konspirační teorie připisuje útok teroristické organizaci Al-Káida, vytvořené v osmdesátých letech CIA v Afghánistánu, nevěří tomu však ani polovina lidí. V USA vzniklo k odhalení pravdy celé občanské hnutí. Jisté je, že Mosad o místě, čase a způsobu útoku předem přinejmenším věděl, americkou stranu nevaroval a že Benjamin Netanjahu útok označil jako prospěšný pro Izrael.Řada pozorovatelů spatřuje skutečného iniciátora útoku 11. září v Izraeli.

V reakci spustila Bushova administrativa válku proti teroru.

Ještě v říjnu napadly USA Afghánistán. To byl začátek, záměrem bylo napadnout v příštích pěti letech sedm zemí: Irák, Sýrii, Libanon, Libyi, Somálsko, Súdán a nakonec Irán.

Irák napadly USA pod lživou záminkou o dva roky později. Americký projekt překreslení Středního východu, navazující na plán Čistý řez, představila ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Rice v Tel Avivu v červnu 2006.

 

 

Namísto úspěchu této "nové" US-britské strategie "pro nové století" — 1.zopakovat "dělení Středního východu", jako v roce 1920 s Francií (Sykes-Picot), 2.ovládnout jihočínské moře (s pomocí porobeného Japonska a základny na Okinawě; s odtržením nárazníkového státu Severní Korea - viz úsilí Trumpa zalíbit se Kimovi), a za 3.ovládnout kontinentální Evropu jejím třetím oslabením - opět má Německo, Polsko a nově i Ukrajina "táhnout" do Ruska (nebo být alespoň maximálně nepřátelští), a tím se také ekonomicky vyčerpat, což má umožnit pokračování US-britské obchodní světové dominance — se celá tato koncepce hroutí.

 

Manifest of Destiny

- dokument o "vyvoleném US národu, který má od Boha právo ovládat svět",

...připomíná francouzské sny o vládnutí světu za Napoleona, britské sny na vrcholu britského impéria r.1900, nebo např. izraelské legendy o smlouvě s Jahvem (Hospodinem), kdy "za poslušnost dovolí Jahve svému lidu získávat moc nad jinými národy" (víc historický souhrn zde, v úvodu).

 

Realita současnosti je naprosto jiná.

Vytváří se zde v opozici k US-britskému (dosud) dominujícímu systému světového obchodu, zahrnujícího:

zlatou burzu, Světovou banku, MMF, Mezinárodní soud Haagu, OSN v USA, ratingové US agentury, US internet, US platební karty, US systém firemních plateb SWIFT, obchodování ropy převážně v dolaru (světová rezervní měna), kontrola hlavních médií, armádu NATO,

 

systém nový, konkurenční jak ekonomicky, tak vojensky i mediálně:

 

Společenství Ruska a Číny, tzv. zemí Šanghajské spolupráce (zemí BRICS — Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, zahrnují dohromady asi 3mld obyvatel, ohromný potenciální trh), kdy tyto země odolávají ekonomickým, vojenským i informačním válkám.

Mají vlastní zlatou burzu v Šhangaji, vlastní Rozvojovou banku (pro přidružené země, obdobu MMF), stejně jako USA a Izrael i tyto země neuznávají jurisdikci Mezinárodního soudu v Haagu, usilují o změnu polohy OSN z USA na neutrální půdu (viz humorně zde, vážně zde), Čína a Rusko mají vlastní ratingovou agenturu, vlastní HW (podmořský kabel) spojující země BRICS nezávisle na HW USA internetu, mají nyní obdobu systému firemních plateb alá SWIFT, obchodují ropu mezi sebou s vyloučením dolaru, vytvářejí vlastní kontrolu svých médií, a Čína velmi zdatně konkuruje US námořní dominanci v oblasti Pacifiku, Ruská armáda prošla zásadní modernizací a je dostatečná pro obranu v 21.století (útočným kapacitám USA, Británie, Izraele a Francie se ale Čína a Rusko nemohou rovnat, ani počtem světových voj. základen, USA mají cca 700, Rusko dvě).

 

Tedy nyní je svět v přechodu z dominující Britsko-Americké role, počítáno od r.1919, do dvou-centrálního uspořádání světa (multipolárního, aneb multilaterálního a nikoliv unipolárního světa), kdy Rusko, odehnané US a spol. jednotkami v Polsku, Rumunsku, Gruzii a nově hlavně na Ukrajině od Evropy k Číně, nyní vytváří s Čínou centrum dostatečně ekonomicky i vojensky odolné.

Kontinentální Evropa, hlavně Německo a Itálie (*Francie je finančně závislá

na US a britské finanční lobby, vždy se tak nakonec přidá k těmto dvěma),

míří na trajektorii zaostávání, jak obchodního, tak vojenského vlivu.

O všem rozhodnuly USA a Británie, východ Evropy je plně pod jejich kontrolou.

 

Jako mají USA "zadní dvorek" z latinské (jižní) Ameriky, tak Evropa se brzo stane odobným US zadním dvorkem, sloužícímu POUZE zájmům USA o zadržení rozvoje Ruska.

Jsou-li Němci a Italové pomyslnými "druhořadými občany", pro tyto válečné plánovače, pak se obávám, že občané Česka, Polska, Ukrajiny a třeba Rumunska jsou spíš až "v řadě třetí", tito lidé nemají primárně na zřeteli naše blaho ani náš rozvoj.

Tak už potřetí dojde v Evropě od r.1900 k ohromné krizi, počínaje asi krizí hospodářskou (asi od r.2024), způsobenou nesmyslným zbrojením i obchodními problémy plynoucími ze státních dluhů u soukromých bankéřů, také nezvládnutím nových technologií a z nich plynoucích nových ohromných a rychlých spekulací na finančním akciovém a derivátovém trhu. Finanční západní lobby také z pozadí podporuje masivní migraci kulturně velmi odlišných lidí do Evropy, což opět oslabuje evropskou "kontinentální" konkurenci (podváže to rozvoj Německa i Itálie na desetiletí - víc o tom hned blog níže).

Tato trajektorie hospodářské krize a pěstovaného nepřátelství k Rusku (zde), pokud by se spojila s plánem Izraele na útok proti Íránu (což může způsobit světovou ropnou krizi - zde) a s plánem USA na zásah proti Číně (plánováno kolem r.2030, zde) by mohla vytvořit "super-krizi", třetí světovou "vojensko-ekonomicko-informační" válku.

Ta už vlastně ve dvou rovinách (ekonomické a informační) plně probíhá, za asistence propagandy západních médií. Běžní občané v Řecku či na Ukrajině už vědí (...co znamená vysoká inflace a velká nezaměstnanost), blahobytní západní lidé zatím netuší, jak hluboká "sekera dluhů" vznikla v soukromých západních bankách.

Proto západ potřebuje získat zdroje i trhy Ruska i Číny.

Kontinentální Evropa hraje v tomto zápase pouze roli "užitečného idiota",

Němci a Italové jsou zdá se nepoučitelní.

 

Strategie těchto dvou celků tak opět sází pouze na odstrašující či přímo útočnou (v případě USA) sílu, k žádné inovaci myšlení opět nedošlo.

 

Říkejme tak tomuto období 2000-2020 promarněná šance,

pro kontinentální Evropu to platí dvakrát, bohužel.

 

 

Napsáno jako osobní komentář,

Pavel Sedlák

 

 

 

 

Volně související odkazy:

 

 

Ukrajinu zachvátil antisemitismus, lidem se nelíbí Zelenského reforma

iDNES, 27. 9 .2019

Bogdanovka leží 230 kilometrů severně od Oděsy. Po napadení Sovětského svazu nacisty bylo toto území pod rumunskou okupací. Vedle vesnice vznikl koncentrační tábor, do kterého bylo na podzim roku 1941 postupně internováno více než 54 tisíc židů z Oděsy, severního Podněstří a Besarábie. Většinu z nich rumunské síly popravily v prosinci téhož roku.

Památník tu stojí od roku 1991. Kromě hákových křížů se na něm minulý týden objevil také vzkaz, ve kterém pachatelé jmenovitě vyhrožují prominentním ukrajinským židům, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. „Jestli uděláte pozemkovou reformu /* výprodej půdy zahraničním vlastníkům, kterým zchudlí místní nemohou s výjimkou oligarchů konkurovat/, čekejte druhý holokaust,“ napsali výtržníci.

 

 

Navzdory USA si Norové Huawei připustí k tělu. Nebudou Číně bránit v budování místní sítě 5G

Echo24, 29. 9. 2019

Norsko nehodlá čínské společnosti Huawei Technologies bránit v tom, aby v této severské zemi vybudovala telekomunikační sítě páté generace (5G). Agentuře Reuters to dnes řekl norský ministr pro digitalizaci Nikolai Astrup. Rozhodnutí by ale mohlo zhoršit vztahy se Spojenými státy. Washington se totiž snažil přesvědčit Norsko, svého partnera v NATO, ať firmě Huawei na svém území síť 5G zbudovat neumožní. Mezitím Huawei oznámila, že už pracuje na nástupkyni, síti 6G.

Spojené státy tvrdí, že Peking by mohl vybavení Huawei používat ke špionáži, což čínská společnost opakovaně odmítla. Americké firmy nemohou některé vybavení čínského výrobce používat a Washington tlačí na další země, aby učinily podobná opatření.

 

 

Trump leans against striking Iran

Confidants say the president may talk tough, but he’s deeply reluctant to drag the United States into a fresh war in the Middle East.

Politico, 17. 9. 2019

Trump is reluctant to take military action in the Middle East because he wants to live up to his campaign vows to reduce foreign entanglements, according to multiple people who speak with him regularly. He’s also worried about the economic and political ramifications of embroiling the United States in a war with Iran, which stands accused of the recent attack on oil facilities in Saudi Arabia.

The president has hinted publicly at those concerns in recent days, saying on Monday afternoon, “Do I want war? I don’t want war with anybody. I’m somebody that would like not to have war,” while also warning, “We’re prepared more than anybody.”

At the same time, Trump has flashes of private regret about his only new military intervention in the region: airstrikes against Bashar Assad’s government in Syria. Trump has told confidants that he wishes those 2017 and 2018 attacks, which targeted Syrian facilities after the Assad regime’s use of chemical weapons, had inflicted more damage.

“He heard a lot of criticism about it from multiple sources,” said a person close to the White House.

 

Trump se zdráhá přijmout vojenskou akci na Blízkém východě, protože chce splnit sliby své kampaně, že omezí zahraniční US intervence, informuje několik lidí, kteří s ním pravidelně hovoří. Rovněž se obává ekonomických a politických důsledků zapletení Spojených států do války s Íránem...

 

 

Aktualne.cz, 29. 9. 2019

"Kdo u nás operuje bez svolení, je okupant." Sýrie žádá stažení cizích vojsk ze země

Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim v sobotu na všeobecné rozpravě 74. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii Mualim označil za protiprávní a žádal jejich odchod.

 

 

Sputnik / ukrajinský "TV program 112", CIA

14. 4. 2016

Z Ukrajiny se stala v r.2015 země s nejvyšším ukazatelem inflace na světě, v celosvětovém žebříčku je na 225. místě. Tyto údaje jsou uvedeny v průzkumu CIA pro r.2015 (a ta má spolehlivé zdroje, aktuální žebříček viz zde). Na příčce pod ní je pouze Venezuela, ale ta jen proto, že americká výzvědná služba nemá k dispozici statistické údaje týkající se tohoto státu.

Podle výsledků z roku 2015 dosáhla inflace na Ukrajině nejvyšších světových ukazatelů — 49 %, informuje televizní kanál 112 Ukrajina.

Nejbližšími sousedy Ukrajiny na tomto seznamu je Jemen (30 %), Sýrie (33,6 %) a Jižní Súdán (41,1 %).

Libanon je státem s nejnižší inflací (-3,5 %). Za ním se do první desítky dostaly Severní Mariánské ostrovy, Afghánistán, Řecko, Švýcarsko, Mikronésie, Litva, Svatý Vincenc a Grenadiny, Salvador a Polsko. Rusko zaujímá 216. místo s ukazatelem inflace na úrovni
15,4 %.

 

 

Summit.news, 15. 9. 2019

San Diego State University Normalizes Pedophilia as a “Sexual Orientation”

Says it could be part of the “acceptance of diverse sexual identities.”

San Diego State University is teaching students that pedophilia could merely be considered to be an alternative “sexual orientation.”

“An actual topic we discussed in class today at a State University after watching an 8 minute Vice News video showcasing self identified pedophiles. This is going to be mainstreamed,” tweeted Alex Mazzara.

The photo shows a presentation slide entitled ‘Pedophilia as a Sexual Orientation’.

 

 

San Diego State Universita při výuce dotazuje studenty, "zda pedofilii lze považovat pouze za alternativní sexuální orientaci"?

"Aktuální téma, o kterém jsme dnes hovořili ve třídě na Státní univerzitě poté, co jsme sledovali 8minutové video Vice News, představující lidi, kteří se sami označili jako pedofilové."

Na fotografii je prezentační snímek s názvem "Pedofilie jako sexuální orientace".

 

 

 

Brexit, the EU and democracy

by Thierry Meyssan, Voltairenet.org

10. 9. 2019

During the dissolution of the USSR,
France and Germany tried to maintain their place in the world by solving the problem of their size against the US giant. They decided to reunify the two Germanys and to merge together in a supranational state: the European Union.

Armed with their experiences of inter-state cooperation, they thought it possible to build this supranational state despite Secretary of State James Baker’s dictate of forced enlargement to the East.

During the debates on the Maastricht Treaty, the Gaullists opposed "European supranationalism" to "sovereignism". ...This Treaty was adopted and transformed a system of inter-state cooperation (the European Economic Community) into a supranational state (the EU),
even though there was still no "European nation".

All you need to do is ask a soldier of the European army embryo if he is ready to "die for Brussels" and to observe his dismayed air to measure the extent of the mistake: he is ready to give his life only for his nation, not for the European Union.

The myth according to which "the EU is peace" won it the 2012 Nobel Peace Prize, but
- Gibraltar is still a British colony in Spanish territory [2];
- Northern Ireland, another colony in Irish territory;
- and above all, the north of Cyprus is still occupied by the Turkish army [3].


 

France and Germany wrongly believed that, with the passage of time, historical British particularism would dissolve in the supranational state.

This was forgetting that the United Kingdom is not an egalitarian Republic,

but a class parliamentary monarchy.

 

Due to the remnants of its colonial empire in Western Europe, the United Kingdom has never been able to join the Franco-German supranational state project.

It refused whole swathes of the Maastricht Treaty including its supranational currency, the euro.

Its internal logic urged it to strengthen its alliance with the United States, where it shared the same culture as some of the elites. It seemed to it more effective to maintain its influence in the world by relying on the military force of Washington, rather than on the economic strength of Brussels.

That is why in 2000, the Bush administration considered including the United Kingdom in NAFTA and organizing its exit from the EU [4].

 

The fact is that the British Parliament has never chosen between the two sides of the Atlantic.

It was not until the 2016 referendum that the people decided by choosing Brexit. ... Brexit raises two existential questions: whether or not to belong to the EU and whether or not to maintain colonization in Northern Ireland. Everyone has seen in the last three years that the House could not achieve a majority on any of the four possible options.

This situation has seriously affected the British economy. According to a confidential report from Coalition, bank commissions are earned less and less in London and now more and more on Wall Street. British financial supremacy has been declining since 2008 and is falling apart.

 

This misunderstanding itself refers to the creation of European authorities on the model imagined by Winston Churchill.

It has never been the case for him

to unite democracies

or to create a democratic supranational state,

but to prevent the existence of a hegemonic power

on the European continent.

 

That is to say, at the same time to prevent Germany from rising and facing the Soviet Union [6].

Contrary to the slogans he admirably handled, it was not in opposition to the communist model, but to pursue the policy he had led during the Second World War:

to weaken the two main continental powers, Germany and USSR,

which he left alone to fight against each other

from June 1941 to September 1943

without intervention of any British army, including colonies.

 

Theresa May had successively considered three different tracks to compensate for the exit of the EU: become the agent of exchange of the Chinese yuan in the West, strengthen the "special relationship" with Washington [8], and revive the Commonwealth (Global Britain).

Boris Johnson, meanwhile, is in the continuity of his models by focusing on "special relations" with the United States and throwing himself into the arms of President Trump during the G7 although he does not share his views, neither in economics, nor in international politics. It is also logical that he had brazenly lied against Russia in the Skripal case [9] and that he not only wanted the British withdrawal from the EU whatever the price, but sabotaged this supranational continental adventure.

If Boris Johnson were to remain Prime Minister, the international policy of the "Perfide Albion" would be to advise Washington and to inflate conflicts between Brussels and Moscow.

 

Článek popisuje "nedorozumění" Němců a Francouzů, kteří chtějí čelit dominanci Spojených států vytvořením evropského superstátu. Britové si prý vždy raději vyberou vojenskou sílu USA, než ekonomickou prosperitu EU, což odkazuje i na společné britské a US elity.

Ovšem Britové nejsou republika, ale parlamentní monarchie. Britové nikdy nebudou členy evropského superstátu, to považuje autor za "nedorozumění Německa a Francie", odmítnuli i Euro.

Churchillovi podle autora vlastně nevadil ani komunismus (v Sovětském svazu), obával se pouze vytvoření evropské kontinentální super-mocnosti, tedy spolupráce Německa a Ruska. V jeho stopách prý jde i současný britský premiér Boris Johnson, který touží přímo sabotovat tuto snahu Francie a Německa, o získání větší nezávislosti na postojích Británie a USA.

Mezinárodní politika "perfidního Albionu" (zvráceného Albionu) prý bude směřovat pod jeho vedením k podpoře rozvinutí konfliktu Bruselu a Moskvy.

 

 

 

 

 

Židé - Kořeny

Přemysl Janýr, 25.9.2019, viz i blog autora zde.

(ukázka - velmi kráceno)

 

POZN. AUTORA:Kdyby se tenhle text zabýval Maďary nebo buddhisty, nikoho by to nevzrušilo, ale co má gój co psát o Židech? Židé jsou něco jiného. Bohem vyvolený lid, míní mnozí. To ale neznamená žádné výhody, ubezpečují, to je naopak břímě odpovědnosti. Další to chápou tak, že jim ostatní mají sloužit. Překvapí, kolik z těch, kdo se jako Židé identifikují, včetně lidí vzdělaných, racionálních, liberálních, sekulárních, je o vlastní exkluzívnosti přesvědčeno. Překvapí ještě víc, kolik gójim, těch, kdo se jako Židé neidentifikují, tomu věří také. O Maďarech nebo buddhistech to nikoho ani nenapadne.

Odkazy (*viz původní text): většinou se odkazuji na Wikipedii v jazykové verzi s nejobsáhlejší informací - zpravidla angličtina, občas němčina, zřídka čeština. U většiny hesel se lze přepnout i do stručnější, někdy až zavádějící české verze. Ostatní odkazy* jsou prakticky výhradně na zdroje v angličtině.

 

Jehova sám se v Tóře nikde neprezentuje jako jediný bůh, ale vždy jako první bůh Abrahámova resp. Jákobova pokolení - Nebudeš míti bohů jiných přede mnou (Ex 20, 3). Je to tak i logické – Jehova chce být bohem Hebrejců, ostatní národy mají své vlastní.

Konfúzi způsobuje splynutí Stvořitele (El, Elohim, Alláh v Koránu, Bůh ve Starém zákoně) s kmenovým bohem Hebrejců Jehovou (Jahve, Hospodin). Podle Tóry stvořil Zemi Bůh, vzápětí ale dochází ke spojení Hospodin Bůh (od Gen 2, 4), aby nadále zbyl jen Hospodin (od Gen 4, 1) či ještě později Hospodin Bůh váš/tvůj (od Lev 11, 44).

Radikál prorok Izaiáš jde v babylónském exilu o krok dál: Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha (Iz 44, 6).

Ale teprve Pavlovo otevření křesťanské sekty pro gójim předpokládá definitivní vyhlášení boha židů za boha universálního.

 

Jehova je bůh silný, veliký, mocný a hrozný (Dt 10, 17), milosrdný k bezmezně oddaným, žárlivý, krutě trestající každou nevěru, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení (Ex 20, 5), rozhodnutý šířit svou moc prostřednictvím vyvoleného kmene.

Sesílá-li na něj pohromy, je to nepochybně zkouška oddanosti (spravedlivosti, nazývá ji Bible Kralická) anebo trest.

Dává Židům na vybranou:

budou-li poslušní, budou vyvýšeni nad všechny národy země, budou prosperovat, množit se, vítězit, ostatní se jich budou bát (Dt 28, 1-13).

V opačném případě je Jehova postihne bídou, neúrodou, nemocemi, porážkami, porobením, rozehnáním, vyhlazením (Dt 28, 15-68).

Erich Fromm v tom spatřuje svobodu volby.

Ani dobývání Kanaánu není zdůvodňováno ctnostmi či prospěchem pokolení Jákobova, ale primárně ziskem teritoriální kontroly a až sekundárně splněním slibu (Dt 9, 5).

 

Tak jako islám, nemá ani judaismus konečnou autoritu typu papeže nebo patriarchy. Výklad židovského práva, halachy, je záležitostí rabínů, obdobně jako islámské právo, šaríu, vykládají muftí.

Podobně jako islám je i judaistické náboženství směsicí různorodých názorů, interpretací a škol. Talmud, sbírka rabínských interpretací, komentářů a diskusí, je vlastní autoritou judaistické víry.

Ústřední institucí býval jediný Jehovův chrám na Chrámové hoře v Jeruzalémě, spravovaný pokolením kněží počínaje Mojžíšovým bratrem Áronem (Ex 28, 1).

Podle Tanachu byl první chrám, vybudovaný králem Šalamounem, zničen při dobytí Judeje Babylonií roku 586 př. n. l.

Druhý chrám dokončený v roce 516 př. n. l. byl zničen roku 70 n. l. při potlačení prvního protiřímského povstání.

Třetí chrám bude podle ortodoxních Židů vybudován s příchodem Mesiáše, jiní ale nevidí jeho potřebu, neboť byl nahrazen modlitbami kdekoliv, zatímco extremisté jako Benjamin Netanjahu usilují o jeho obnovení ihned.

Chrámová hora ovšem zahrnuje také nejvyšší svátosti křesťanské, Chrám Božího hrobu, i muslimské, Skalní dóm a mešitu al-Axá, takže obnova chrámu se rovná vyhlášení náboženské války.

 

...

 

V první světové válce bojovali a umírali Židé ve všech armádách bok po boku s ostatními, silný argument pro rovnoprávnost. Na místě monarchistických říší vznikají demokratické republiky, odstraňují poslední zbytky diskriminace a Pařížská mírová konference v roce 1919 kodifikuje práva národnostních menšin.

K jejich ochraně se zavazují i Polsko, Československo, Rumunsko, Jugoslávie.
 

Celá plejáda Židů patří k iniciátorům a vůdcům revoluce v Rusku, Alexandr Parvus, Julius Martov, Lev Davidovič Trockij, Grigorij Zinovjev, Jakov Sverdlov, i v dalších zemích jako Rosa Luxemburg v Německu či Béla Kun v Maďarsku, takže ideolog NSDAP Alfred Rosenberg hovoří rovnou o židobolševismu.

Dvacátá léta dvacátého století jsou zlatým věkem ruské židovské kultury, reprezentované jmény jako Isaak Babel, Boris Pasternak, Sergej Ejzenštejn.

V předvečer příští války je Moskva se čtyřmi sty tisíci Židů největším evropským židovským městem. Nicméně po upevnění moci Josifa Visarionoviče Stalina v roce 1928 jsou v průběhu deseti let víceméně všichni bolševičtí revolucionáři popraveni a židovské instituce coby projevy buržoazního nacionalismu rozpuštěny.

 

Liberální Německo platilo za vzor úspěšné integrace. My Židé jsme hrdí, že jsme Němci, píše filosof Hermann Cohen v roce 1915. S válečnou porážkou, Versailleskou smlouvou, ztrátou území, reparačními platbami, hyperinflací a politickým chaosem Výmarské republiky se ovšem německá hrdost rychle rozplývá. S programem jejího obnovení se v roce 1933 dostává k moci Adolf Hitler.

 

V roce 1916 organizují Britové proti Osmánské říši Arabskou revoltu a jejímu vůdci Husajnu ibn Alí al-Hášimí přislibují království budoucí sjednocené Arábie.

Zároveň však uzavírají s Francií tajnou dohodu o poválečném rozparcelování Arábie a Chajim Weizmann, běloruský chemik a předseda WZO, je přesvědčí, že Jišuv, židovské osídlení Palestiny, nejlépe odpovídá britským zájmům kolem Suezského průplavu.

Balfourova deklarace z roku 1917 vyjadřuje britskou podporu ke zřízení židovské národní domoviny v Palestině při respektování práv nežidovských společenství. Palestinského tažení britské armády v roce 1918 se účastní i Židovská legie.

Po vypovězení ruských občanů Osmánskou říší na počátku války poklesl počet židovských obyvatel Palestiny na 45 000, ve třetí aliji 1919-1923 jich však z východní Evropy dalších 35 000 přibylo. Iluze židovsko-arabské spolupráce se rychle rozplynou a Britové lavírují mezi podporou aliji a potřebou udržení stability a vlivu v arabském světě. Arabové – palestinská identita se vymezuje až později – organizovaní v tradičních rodových klanech se oprávněně cítí existenčně ohroženi a Balfourovu deklaraci, židovskou kolonizaci i britskou nabídku autonomní správy rozhodně odmítají.

 

Pro evropské Aškenázy inspirované bolševickou revolucí a organizované v nově vznikajících politických stranách je to naopak vítaná příležitost k vytvoření struktur budoucího státu. V roce 1920 je založena Židovská národní rada. Hlavní politickou silou jsou sionistické dělnické strany. Ve stejném roce založí odborovou ústřednu Histadrut, která vedle zaměstnanců sdružuje i zaměstnavatele, střední třídu a dělnickou banku a o deset let později kontroluje celý hospodářský život. Ideálem je povznesení ducha tvrdou fyzickou prací a podřízení se kolektivu. Z Židovské legie vzniká ve stejném roce Hagana, pravidelná gerilová armáda. V roce 1925 je založena Hebrejská univerzita v Jeruzalému.

Po omezení přistěhovalectví do USA v roce 1924 přibude v následujících čtyřech letech ve čtvrté aliji dalších 80 000 Židů, převážně polských ekonomických migrantů. V páté 1930-1939 jich přijde čtvrt milionu zejména z Německa po uzavření Haavarské smlouvy v roce 1933 mezi nacistickým režimem a německými sionisty o vycestování Židů do Palestiny. Židé nyní tvoří již třetinu palestinského obyvatelstva.

Tel Aviv, založený roku 1909 jako satelit starobylého přístavního města Jaffy, v roce 1920 dvoutisícový, se do roku 1937 rozroste na 150 000 obyvatel a stane se sídlem židovských správních i kulturních institucí.

Příliv Židů s podporou britské okupační správy, bezohledné vytlačování, vykupování a vyvlastňování půdy, vyhánění Arabů, kteří z ní žili, strach z budoucnosti, ze ztráty svobody, autonomie, zdrojů obživy, ze židovského uchvácení země vedou spolu s rodícími se palestinskými a muslimskými politickými strukturami k sérii arabských povstání.

Rvačka mezi židovskými komunistickými a socialistickými prvomájovými demonstranty v roce 1921 v Jaffě přeroste v bitku mezi Araby a Židy s padesátkou mrtvých na každé straně. Vzájemné provokace kolem Zdi nářků v roce 1928 eskalují v následujícím roce spontánně po celé zemi arabskými útoky proti Židům, ale i opačně, s více než stovkou mrtvých na obou stranách.

Nejrozsáhlejší revolta pod vedením jeruzalémského muftího Amína al-Husajního začíná generální stávkou v dubnu 1936, rozroste se do celoplošného povstání a je potlačena teprve o tři roky později při nasazení padesátitisícové britské armády a patnáctitisícové Hagany. Oběťmi jsou přes 5000 Arabů, přes 300 Židů a 262 Britů.

...

 

Nacionální socialismus

V poválečné reflexi splynuly výrazy nacionální socialismus a fašismus s časově a geograficky ohraničeným obdobím německého nacismu – ke škodě porozumění událostem, souvislostem a vzorcům.

Fašismus reprezentuje autoritativní řád, který – samozřejmě v zájmu národa - deleguje konečná rozhodnutí na osobu vůdce a odvozené hierarchické struktury. Je moderní obdobou římské diktatury a zpravidla bývá zdůvodňován jako jediné východisko z chaotických poměrů. Vedle fašismu Benita Mussoliniho se v meziválečném období etablovaly například Maďarsko Miklóse Horthyho, frankistické Španělsko, rakouský austrofašismus a další více či méně autoritativní režimy.

Nacionální socialismus vyjadřuje spojení etnické a sociální identity vymezením se proti jinému etniku odlišného sociálního postavení, žijícímu ve stejném geografickém prostoru.

Ve střední Evropě je prvním – alespoň mně známým – politickým reprezentantem Česká strana národně sociální – později národně socialistická – vymezující se proti vykořisťování českého dělnictva německým panstvem. Recipročně vzniká sudetoněmecká Deutsche Arbeiterpartei, vymezující se proti ohrožení německého dělnictva vzestupujícím českým živlem.

Mnichovská Deutsche Arbeiterpartei vzniká v roce 1919 jako vymezení se proti vysávání německého dělnictva židovskou plutokracií. O rok později se v ní prosadí Adolf Hitler jako neomezený fašistický vůdce a strana se přejmenuje na Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP).

Akronym nacismus vyjadřuje toto časově a geograficky vymezené militantní spojení fašismu a nacionálního socialismu v Německu 1920-1945.

 

 

Obecný narativ vidí nacismus a židovství jako dva nesmiřitelné protiklady.

Zavilá nenávist však mívá ambivalentnější kořeny.

Ve výjimečnosti nejvyšší germánské rasy lze rozpoznat darwinistickou konkurenci k boží vyvolenosti rasy židovské.

Mystika krve coby nositele rasové determinanty – geny jsou ještě neznámé – je výchozím principem rasových teorií i judaismu.

Úzkostlivá obrana před znečištěním méněcennou krví je analogií ortodoxně židovského zákazu smíšených manželství. Blut und Boden, jednota krve a půdy, evokuje exkluzívnost judaistického nároku na Svatou zemi.

Východní tažení za účelem získání Lebensraumu – životního prostoru pro germánskou rasu, eliminací původního obyvatelstva navazuje na starozákonní dobývání Země zaslíbené či nověji na americké dobývání západu z titulu "zjeveného poslání" (*Manifest Destiny) a konečně i na sionistické dobývání Palestiny.

Historici bývají v rozpacích nad Hitlerovým nekompromisním "vítězství nebo smrt" i ve vojensky naprosto beznadějných situacích. V perspektivě Boha silného, velikého, mocného a hrozného, vyžadujícího od svého lidu absolutní poslušnost a oběti nejvyšší, to nepochopitelné není.

Závist, žárlivost a nenávist vůči Jehovovi spolu s mystikou vlastní vyvolenosti vysvětlují Hitlerův totalitní nárok, strohou neúprosnost, protižidovskou obsesi i iracionálnost nejspíše.

...

 

V roce 1935 jsou přijaty Norimberské zákony o Ochraně německé krve a německé cti a o Říšském občanství. První definuje Židy podílem židovské krve, zakazuje nová a anuluje existující smíšená manželství a zakazuje sexuální styk mezi Židy a Němci. Podle druhého jsou občany Říše pouze osoby německé či příbuzné krve.

 

Po přepadení a rozdělení Polska v září 1939 vytváří nacistická správa ve větších městech Generálního gouvernementu – okupované části Polska – ghetta k oddělení polského a židovského obyvatelstva.

Frontové jednotky Wehrmachtu jsou následovány týlovými speciálními jednotkami Einsatzgruppen. Jejich prvním úkolem je fyzická likvidace polských vůdců, inteligence, knězů.

Po přepadení SSSR o dva roky později k nim přibývá likvidace komunistických funkcionářů, lidových komisařů, Židů ve vyšších pozicích, partizánů.

Kategorie komunistických partizánů se postupně rozšiřuje na židovské muže ve věku 15-45 let obecně, později na celé židovské obyvatelstvo.

Jen v Babím Jaru je v září 1941 pod hlavičkou protipartizánských opatření postříleno na 34 000 Židů, v říjnu v Oděse kolem 30 000.

Dobytý Lebensraum je třeba vyčistit od komunistů a východních podlidí – nejen Židů, ale i Romů, Slovanů, mentálně postižených, takže útěk 70-90% ukrajinských Židů je vítaný, neboť šetří síly, náklady a střelivo.

 

...

 

Pravicový posun (*v Izraeli)

V květnu 1977 dochází k vnitropolitickému i zahraničněpolitickému obratu od levicově kolektivistických hodnot k pravicově kořistnickým.

Dělnickou stranu vládnoucí průběžně od vyhlášení nezávislosti ve volbách porazil pravicově extrémistický Likud Menachema Begina s programem anexe Golanských výšin a rozšiřování Izraele výstavbou izraelských osad na okupovaných územích.

V listopadu egyptský prezident Anvar as-Sádát proti odporu arabských zemí oficiálně navštívil Izrael, kde ho nadšeně vítaly špalíry lidí podél ulic. V září následujícího roku pak s Menachemem Beginem v americkém Camp Davidu podepsali mírové dohody a vysloužili si tak Nobelovu cenu míru.

Izrael se stáhl ze Sinaje – nikoli z Gazy – a Egypt přeběhl ze sovětské sféry vlivu do americké. Zrada arabských zájmů a placené partnerství s USA stály as-Sádáta v roce 1981 život.

Počátkem 80. let připravuje Židovský underground vyhození mešity al-Axá do povětří, v červnu 1981 Izrael bombarduje a zničí rozestavěný irácký jaderný reaktor, v únoru 1982 publikuje Oded Yinon strategický plán Velkého Izraele rozbitím okolních arabských států a v červnu po sérii útoků PLO (Organizace Osvobození Palestiny) z Libanonu Izrael napadne Libanon.

Útok za podpory maronitských falangistů a Svobodného libanonského státu mířil proti PLO a syrským, levicovým a muslimským milicím. Cílem bylo pacifikovat PLO a syrský vliv, svrhnout vládu Éliase Sarkise, dosadit křesťanského prezidenta Bašíra Džamáíliho a podepsat s ním mírovou dohodu, která, jak sliboval Begin, Izraeli zajistí čtyřicet let míru.

Vedení PLO v čele s Jásirem Arafatem bylo za mezinárodní podpory z obleženého a bombardovaného Bejrútu evakuováno do Tunisu. V reakci na izraelský útok vzniká v Libanonu ší'itská militantní politická organizace Hizballáh.

 

/ víc viz odkaz, velmi kráceno /

 

 

NATO Rejects Putin's Request To Ban Missile Deployments In Europe

29. 9. 2019, ZeroHedge

NATO officials said they've formally rejected a Russian request to prohibit placing missiles previously banned under the now defunct Intermediate Nuclear Forces (INF) Treaty in Europe.

"NATO declined the proposal Thursday, because it says Russia still possesses missiles — for the SSC-8 system — that were banned under the INF pact," United Press International (UPI) reports.

 

NATO odmítnulo požadavek Ruska, aby nerozmísťovalo nukleární zbraně krátkého doletu v Evropě. O tom, jak nebezpečná je tato situace pro Evropu, z důvodu minimálního času na korekci falešných poplachů, viz i blog hned níže.

Rusko odmítá, že by porušovalo smlouvu INF jako první, podle Ruska jde o lživou záminku USA, aby smlouvu mohly vypovědět a rozmístěním raket v Evropě vystupňovat svůj (podle Ruska nezákonný) tlak na Rusko.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MÁLO KDY SE ČLOVĚKU STANE,

ABY BYL SVĚDKEM KLÍČOVÝCH DĚJINNÝCH PROCESŮ.

NOVÉ ANALÝZY ODHALUJÍ, ŽE PÁD "BIPOLÁRNÍHO SVĚTA

STUDENÉ VÁLKY" BYL POUHÝM POČÁTKEM NOVÉ HLAVNÍ ZMĚNY

- ZÁPADNÍ CIVILIZACE ZAŽÍVÁ ZÁSADNÍ TRANSFORMACI,

NOVÝ LEVIČÁCKÝ KONCEPT SVĚTA,

KTERÝ SNESE SROVNÁNÍ POUZE NAPŘ. S FRANCOUZSKOU

REVOLUCÍ NEBO SE VZNIKEM KOMUNISMU V RUSKU r.1917.

 

1. 7. 2019

(dokončeno i s bonusem a doplněním všech citací 11.7.)

 

hlavní zdroje:

"Evropa už nebude Evropou", Gatestone institute, zde

 Proces s uznávaným vědcem na popud mladých levičáků, zde

 

motto

Britské sociální sítě v minulém týdnu obletělo tajně natočené video, v němž učitel kárá žáka za tvrzení, že existují pouze dvě pohlaví. Vyučující na střední škole Aberdeenshire vykázal sedmnáctiletého chlapce z hodiny s tím, že jeho názor je diskriminační a neinkluzivní, že "propásnul příležitost mlčet". Vedení školy se za učitele postavilo, jednal údajně podle školního řádu.

"Děti, které přijmou hodnoty svých rodičů, budou ve škole šikanovány, jako tomu bylo za komunistů. Dostaneme se do přesně stejné situace."

Předpověděla prorocky nedlouho před touto událostí Jana Jochová ze sdružení Aliance pro rodinu.

 

Aneb jak zazní například i v článku pana Pikory (Reflex, viz volné odkazy pod tímto článkem), tak "pokud je EU ochotna omezovat většinu až příliš, kvůli různým menšinám" — například zakázat tradiční označení "tatínek a maminka", či jít proti základním tradicím křesťanské Evropy, atd. — pak se vydala na cestu do zkázy, o čemž není naprosto žádných pochyb. My opravdu nejsme "homofobové", "xenofobové", atd., nic proti těm lidem osobně nemáme. Ale chceme žít svým obvyklým způsobem, což zahrnuje možnost vyplnit na matrice rubriku "otec a matka", nikoliv "rodič 1 a 2".

A kdo tyto hluboké politické nesmysly v EU hájí, tak dělá vážnou a naprosto zásadní chybu.

Tak nesmyslnou politiku nelze totiž NIKDY tolerovat, od nikoho. Viz Mons. Piťha o tom zde:

"Navrhované zákony jsou ze své podstaty nedemokratické, jsou diktátorské."

 

 

 

Pro mě osobně je to skoro až neuvěřitelné, čeho jsem osobně nyní v Evropě svědkem.

Když se v roce 1989 hroutila říše Sovětského svazu, byl jsem právě asi půl roku doma z dvouleté základní vojenské služby v tehdejší Československé lidové armádě, sloužil jsem tam u raketového PVO vojska (protivzdušné obrany), kam chodili všichni středoškoláci s maturitou v oboru elektronika.

Probíhala perestrojka pana Gorbačova, a já sledoval, jak komunisté ztratili pomyslný  "intelektuální přesah", který pomalu kdysi získávali v důsledku špatného postavení dělníků po průmyslové revoluci, kdy byly budovány všechny ty železnice, továrny, doly, hutě a veškerý průmysl, tedy moderní svět. Změnili se už dávno v diktaturu.

A i když automatizace postupně přinášela méně dřiny, až teprve po druhé světové válce získali obyčejní lidé na západě, a v komunistických zemích až koncem 70.let, jisté výhody - sociální jistoty, zdravotní péči, méně dřiny, lepší vzdělání pro děti.

 

Přesto ten základní "ideový" spor zůstával přítomný.

Tedy jedna skupina "konzervativců" stále tvrdila, že my lidé jsme SOUČÁSTÍ všeho kolem, že i když máme jako jediné živé bytosti dar slova, písma a tím KULTURY, historie a poučení v moudrých knihách, své jisté znalosti i vědecké o tom, jak funguje svět, tak neumíme stvořit jedinou živou buňku, natož mozek či mládě jakéhokoliv savce, že jsme PLNĚ závislí na přírodě živé i neživé, a nemáme žádné prostředky, jak ji ovládat či řídit. Proto ji musíme - s jistou pokorou - respektovat.

Někdo také usoudil, že "starý koncept této lidské pokory" - Bůh - může být "modernizován", kdy ve společnosti, založené na rozumu a vědě, lze dát důraz na společenské tradice, rodinu, tradiční vzory muže a ženy, kteří už ze samé biologické danosti - podstaty - mají jasně dané své základní role. Správa obce a národního státu (lidí mluvících stejným jazykem a vyznávajících podobné zvyky) pak dává věcem řád, kontrola přiměřeně velkých - vlastně malých - států je účinná a lidé mají vliv na své elity a jimi vytvářené zákony - v rámci možností ideální stav správy věcí.

 

Druhá skupina "modernistů" ale proti těmto tradicím protestuje, a tvrdí, že lidské společenství je natolik vyspělé a věcí znalé  - moudré a mocné, STOJÍCÍ NAD VŠÍM KOLEM -  že ty "zastaralé tradice" jenom brzdí rozvoj jakési nové spravedlivé celosvětové společnosti, kde není místo pro tradiční rodinu, národní (etnické) státy, touží po celosvětové multikulturní (pro mě osobně utopické) společnosti, kde všichni mají stejná práva a ti slabší naopak větší práva než běžný člověk.

Říkejme jim proto například "multikulturní-kosmopolité".

Tento druhý názor na svět vypadá na první pohled líbivě - například slabším pomáhejme, tolerujme odlišnosti a podobně - ovšem v reálné praxi přináší vždy řadu problémů.

 

Francouzská revoluce tak nahradila původní koncept "Božího desatera" (Božích pravidel) novými "pravidly rozumu" - zákony lidí, humanistickým manifestem a lidskými právy (poprvé byla uveřejněna v podobě dvou kamenných desek, jako "parafráze" právě na Boží desatero).

Ruská bolševická revoluce pak - čistě ideově - propagovala nejdříve také "světovou kulturní revoluci", například byla zrušena i tradiční rodina, jenže se rodilo tolik bezprizorních dětí, že to nebylo možné dál provozovat (to jsou ty praktické problémy), a rodina byla opět obnovena.

Ale později se moci chopil Stalin, a jak i naši studenti jistě vědí, tak tyto příznivce  (utopické) "světové kulturní revoluce" - zvané "trockisty" - povraždil, a nastolil v podstatě národní vojenskou diktaturu s komunistickou rétorikou.

 

Rusko bylo touto Stalinistickou klikou ovládáno v podstatě až do roku 1991,

kdy skončila studená válka.

 

US feministky kdysi "prošlapaly" ohromné právní i "etické" změny v chování společnosti, dnes vedou "mediální lynče" proti mnoha slavným mužům, v kampani MeToo. Nevyhnul se jim US prezident D. Trump ani sex-symbol 60.let A. Delon, ovšem tady "dámy" (pardon osoby) z USA a dalších zemí narazily.

 

A nyní nastalo nové období - kdy tyto staré levicové síly opět zatoužily

po své "světové kulturní revoluci":

- rozvoji lidských práv (žen, ekonomických migrantů, LGBT komunity, atd.)

- multikulturalismu (národní tradice změňte, aby neurážely odlišné zvyky cizích lidí),

- boji proti "principu odpovědnosti" v konceptu národního státu (otevřete hranice a "pokladny" cizím lidem, přesuňte hlavní kompetence udílení svolení k pobytu na nadnárodní úroveň).

 

Jenže tato nově rozšířená lidská práva slouží hlavně tomuto ideovému konceptu - slouží v podstatě k útoku na národní státy, jsou zkřivená. A jsou přikryta zkřivenou organizací Spojených národů, která je v očích těchto "revolucionářů" pouhým zárodkem budoucí "světové vlády lidstva".

// Pozn.: Lidstvo má totiž dostatek prostředků, jak například klimatické problémy (tu malou část zaviněnou člověkem, různými neekologickými výrobami a výrobky) řešit, jenže nikomu z pracháčů se nechce dát asi tak 300mld usd ročně na rozvoj chudých zemí, to je raději dají na zbrojení a pro ně ziskové války, a OSN pak vnutí klimatické migranty lidem v Evropě na náklady daň. poplatníků. Dokonale vymyšleno. //

 

Zásadním multimiliardářem v pozadí "klimatické politiky a agend OSN" - agendy 21 a dnes agendy 2030, je Maurice Strong; kdyby to bylo na něm, planeta by měla maximálně 2-4miliardy obyvatel, ti ostatní ji totiž těm nahoře prý "pouze špiní". Vzpomínáte, jak ČR nakoupila vakcinu, kde ve firmě Baxter "omylem" přimíchali do vakcíny proti sezónní chřipce virus ptačí chřipky, jak psal tisk v USA i v Kanadě - našimi vynikajícími lékaři byla naštěstí reklamována? Nebo na podobný případ v Africe, kdy jistá vakcína způsobuje "jako vedlejší produkt" neplodnost afrických žen či těžká poškození lidského plodu? Vzpomínáte na nesmyslně tvrdou eko-politiku v Německu, či nové eko-aktivisty, co nechtějí mít děti kvůli "uhlíkové stopě"? Tak mnozí spekulují, že to vše mělo původ u jména Maurice Strong.

May 28, 2015 Richard Presser:

Maurice Strong

– the key to understanding global warming and Agenda 21 (*UN Agenda 2030 now)

The life and role of Maurice Strong is key to understanding how the myth of anthropogenic global warming was created and how it was used to establish the context for Agenda 21, arguably the most significant and
most secretive plan for global transformation we have witnessed; more significant than the two world wars of the last century. As such, I feel it is important to understand how this has been unfolded in our world.

Arguably, the notion of scarcity as an issue for humanity as a result of human behaviour was given perhaps its first serious outing via the Club of Rome, with its 1972 report “The Limits to Growth”.

 

Víc o tomto také z úst australské senátorky Ann Bressington - video s cz titulky ZDE (od času 14:20) a 17:00 o Římském klubu a roku 1972 a zprávě "Limity růstu" (přelidnění planety):

"Ekologická krize (*z přelidnění) bude mezinárodní katastrofou,

která uvolní cestu k novému světovému řádu — k jedné světové vládě."

Řekl M. Gorbačov, člen Římského klubu, v r.1996, Monetary and Economic review, str.5

Maurice Strong a M. Gorbačov prohlásili o vznikající Chartě planety Země, že doufají, že tento dokument bude přijat jako nové Desatero přikázání, a že enviromentalismus se stane novým světovým náboženstvím. Z tohoto summitu vzešel také dokument Agenda 21 pod OSN.

 

 

Říkáte si asi - to je všechno pěkně "ujeté", nějaký "konspirační blábol".

Já tomu původně také nechtěl věřit, studoval jsem finanční elity světa, které jsem pokládal za klíčové pro vysvětlení různých krizí a válek. "Jde jim o moc, nikoliv o peníze", tady na blozích cituji často toto prohlášení E. Griffina, autora knihy o Fed.

Jenže co se děje nyní v Evropě, to nemá obdoby.

(V češtině od "občana Velké Británie" např. zde).

 

 

 

Ekologická krize jako důsledek přemnožení lidí,

lékem má být zvýšení porodnosti?

 

Když se začtete do článku Gatestone institutu (viz odkaz pod nadpisem), tak tam naleznete pasáž (kráceno):

Každému, kdo si přečetl volební program Zelených, je jasné, že to jsou v podstatě levičáci s ekologickou zelenou maskou. Podporují neomezenou imigraci a multikulturalismus.

Cílem mnoha z nich je nulový hospodářský růst.

Většina z nich podporuje apokalyptickou vizi změny klimatu a prohlašuje, že přežití lidstva bude brzy v sázce, pokud Evropa neučiní drastická opatření na "záchranu planety"

Je velmi pravděpodobné, že pod silným vlivem Zelených bude Evropský parlament prosazovat postupné vyřazení jaderné energie a fosilních paliv z evropských ekonomik. ...V zákulisí se již připravují politická rozhodnutí příznivá pro pokračující masovou imigraci do Evropy.

 

Multikulturně pojatí sněhuláci nesmí chybět na evropských Vánočních trzích, vtip?

 

Maďarský premiér Viktor Orbán neúnavně zdůrazňuje nebezpečí islámské masové imigrace do Evropy a prohlásil Maďarsko za "poslední baštu proti islamizaci Evropy". Italský lídr Matteo Salvini řekl, že "Evropa je islamizací ohrožena" a je nebezpečí, že by se mohla stát "islámským kalifátem". Většina ostatních "populistických" vůdců se však rozhodla politicky neriskovat a tuto otázku (pod tlakem médií) neřešit...

Během volební kampaně se nikdo nezmínil o vážných demografických problémech Evropy a koncept výměny populace je považován za "pravicovou" fantazii.

Je však nemožné ignorovat fakta. Míra plodnosti je téměř ve všech evropských zemích hluboko pod úrovní náhrady, kterou je hodnota 2,1 dítěte na ženu.

V Itálii to je ale 1,45 dítěte na ženu, v Německu 1,48; ve Španělsku 1,5; v Maďarsku 1,4 a v Polsku 1,38. Jedinou zemí v Evropě, kde je toto číslo vyšší, je Francie s 1,97 dítěte na ženu.

Francie ale má také největší muslimskou populaci v Evropě a všechna dostupná data ukazují, že porodnost je v muslimských rodinách vyšší.

Původní populace většiny evropských zemí se snižuje. Itálie ztrácí 250 000 obyvatel ročně, což přibližně odpovídá počtu obyvatel Benátek. Aby zastavilo úbytek svého obyvatelstva, rozhodlo se Německo pozvat miliony imigrantů. Dnes již tvoří němečtí občané narození v zahraničí cca 12 % populace. Masivní příliv stovek tisíc muslimských imigrantů v roce 2015 byl ale pro Německo společenskou katastrofou. Integrace selhala. Většina nově příchozích je stále bez práce a je závislá na sociálních dávkách.

 

 

A k tomu přibývá druhý problém politicky motivovaných procesů s těmi, kteří s konceptem nové kulturní světové revoluce nesouhlasí.

Viz citace z druhého článku pod nadpisem:

 

U okresního soudu v německém Kasselu probíhá trestní řízení. Obviněn je jeden z nejvýznamnějších německých biologů, čtyřiašedesátiletý profesor Ústavu Biologie Univerzity v Kasselu, doktor biologie Ulrich Kucher. Podle obžaloby spáchal trestný čin "podněcování k nenávisti, urážky a pomluvy".

Podkladem pro zahájení řízení byl rozhovor, který v červenci 2017 dal Kucher rakouskému katolickému internetovému časopisu kath.net. Evoluční biolog v něm řekl, že "manželství stejného pohlaví otevírají možný scénář hrůz pedofilie" a právo adoptovat děti páry stejného pohlaví znamená "podporu pedofilie na státní úrovni" (u nás viz projev "pro rodinu" Mons. prof. PhDr. Petra Piťhy, CSc, v katedrále sv.Víta, zde, od 6.minuty).
Podnětem rozhovoru byl zákon o zavedení práva na sňatek osob stejného pohlaví, který přijal německý Spolkový sněm v červnu téhož roku. Jeho přijetí bylo protlačeno, stranou "Svaz 90/Zelení", podporovanou sociálními demokraty a "Levými", při slabých námitkách křesťanských demokratů. Pouze Alternativa pro Německo byla jasně proti.

Kucherovo interview v široké veřejnosti nepříliš známém internetovém médiu nečekaně rychle rozdmýchalo vlnu pobouření mezi kasselským studentstvem. Skupiny "Zelená univerzita" a "Kasselská zelená mládež" požadovaly propuštění profesora Kuchera. Jak bylo uvedeno v jejich tiskové zprávě, "Učitelé hrají vedoucí roli nejen na univerzitě, ale i ve společnosti jako celku. Je nepřijatelné, aby univerzitní profesor otevřeně vyjadřoval misantropické názory a podkládal je pseudovědeckými argumenty." A tehdejší předseda studentského výboru (AStA) přímo obvinil Kuchera z homofobie.

 

Soudní jednání začalo letos 5. června.

V souladu s normami trestního řádu Spolkové republiky Německo začíná vyšetřování výslechem obžalovaného, který má předložit soudu svoji verzi projednávaného činu dříve, než se soud začne zabývat jinými důkazy.

Profesor Kucher, který se pochopitelně necítil vinen v žádném bodě obvinění, prohlásil, že
citace z článků, založené v soudním procesu a pocházející z některých německých sdělovacích prostředků, které mají svědčit o jeho údajném úmyslném urážení sexuálních menšin, byly vyňaty z kontextu a on sám je považuje za pomluvu a urážku své vlastní osoby.

"Ve svých projektech spolupracuji s homosexuálními biology jak v Německu, tak v zahraničí (prof. Kucher již několik let provádí výzkum na Stanfordské univerzitě) a nejsem žádný homofob," uvedl ve své obhajobě.

A nahlas přečetl řadu vědeckých definic, které mají přímý vztah k předmětu obžaloby.

Následně dostal slovo obhájce obžalovaného Marcus Zittig. Předložil soudu 14 návrhů, z nichž první byla žádost o zařazení knihy "Gender-Paradoxon" do spisu.

"Až po prostudování této práce bude jasné, že tvrzení mého klienta jsou založena na vědeckých biologických výzkumech," řekl.

Pokud jde o zbývajících 13 žádostí, pak podle Zattiga, "jsou to závěry vědeckých autorit a pediatrů svědčící o tom, že Kucherova tvrzení jsou podložena vědecky prokázanými fakty".

 

Prokurátor Enrico Weigelt, který sestavil obžalobu, vzhledem k množství práce, při níž by měl prostudovat 440 stránek knihy "Gender-Paradoxon" a probádat závěry třinácti učenců, požádal o přerušení řízení. Na otázku: "Kolik dní chce obžaloba, aby mohla tyto materiály prostudovat?" odpověděl, že zákonem ustanovené tři týdny na to nestačí.

Soudce tedy rozhodl o pozastavení procesu na dobu neurčitou. Datum jeho obnovení bude oznámeno samostatně.

Zajímavé na tom je už to, že státní zastupitelství navrhlo a schválilo obžalobu po přezkoumání pouze předložených materiálů, a soud je považoval za dostatečné k tomu, aby předvolal profesora Kuchera k soudnímu řízení, aniž by státní zástupce nebo soudce četli "Gender-Paradoxon", přičemž vše bylo postaveno pouze na jejich "dojmech".

 

Po sítích se o těchto mladých a naivních lidech, propagující "krásný nový svět" s právy pro všechny a udávajících odpůrce tohoto "krásného nového světa" (viz různí dobrovolníci na sítích, co např. udávají vůči migrantům prý nekorektní občany), šíří docela drsné satirické vtipy. Budou jejich představy a práva "prvními oběťmi" jejich utopických ideálů?

 

Kucher není ojedinělý případ. V poslední době je německá profesura vystavena stále častějším bojkotům a hrozbám ze strany studentů, kteří se domnívají, že se profesoři přidržují údajně xenofobních, rasistických, islamofobních, misantropických, misogynních, homofobních a/nebo antifeministických názorů.

Například v dubnu 2019 ve Frankfurtu nad Mohanem se skupina studentů Goetheovy univerzity pokusila narušit konferenci o nošení hidžábů. Napadli iniciátorku konference, ředitelku Centra globálních islámských studií a profesorku etnologie Suzanne Schröterovou. Požadovali, aby byla z univerzity propuštěna a byla jí zakázána vědecká činnost.

V květnu 2019 zase studenti Drážďanské vysoké školy výtvarných umění (HfBK) obsadili univerzitní knihovnu, protože správa univerzity nesplnila jejich požadavek na propuštění ředitelky knihovny Barbary Lenkové, jelikož se odvážila kandidovat v komunálních volbách za "Alternativu pro Německo" (AfD), přitom tuto stranu pro její protiimigrační politiku nenazývá krajně pravicovou, xenofobní a rasistickou ani absolutní většina německých sdělovacích prostředků.

Stávkující studenty citoval deník Dresdner Neuesten Nachrichten: "Neumíme si představit, že budeme i nadále využívat knihovnu, kterou spravuje kandidát za stranu AfD," prohlásili, a dali Lenkové ultimatum: "Buď HfBK, nebo AfD!"


 

Kdo si dal tu práci a přečetl si pečlivě tyto odkazy, vidí jasnou spojitost s "trockisty" světové bolševické kulturní revoluce - stejná absurdní obvinění lidí s jinými názory, masově pojaté udávání s velkou účastí státních peněz, naprostá neúcta ke svobodě slova, k názorům předků, k tradicím vlastní země.

Doporučím i dva další aktuální články - jeden o honu na Trumpa v USA, analytický, zde, a druhý o tom, jak je umlčována vědkyně, která poukazuje na jistou "módnost" trans-sexuálních témat, což se projevuje navýšením počtu mladých žadatelů o změnu pohlaví, kteří jsou ale reálně jen v zmateném období puberty, zde.

 

 

Když končilo socialistické Československo, těšil jsem se osobně na svobodu, i když jsem si vlastně pořádně neuměl představit, jak tvrdé to bude (jak to správně říkal herec Landovský, tomu jsem věřil).

Když jsem později studoval US finanční klany (viz předchozí blogy, od č.3 dál), chápal jsem to jako zápas o moc, někteří vydělávali na válkách, což mi přišlo jako svinstvo a pro mne jako dobrý cíl, snažit se jejich podvratnou činnost zveřejňovat a tím omezovat.

Ale když jsem četl ekologické analýzy, všechny tvrdily, že lidí žije na Zemi mnoho, až příliš mnoho.

(A nejedná se pouze o chudé rozvojové státy, koneckonců takové období mělo v historii i Česko, kdy "mít hodně dětí" znamenalo mít mladé ruce na práci, jistotu že část z nich přežije nemoci, a ve stáří se možná postarají o své rodiče.)

Proto jisté malé snížení porodnosti v Evropě - vzhledem k pokroku technologií - mi přišlo jako ideální korekce problému přelidnění planety v evropském prostoru.

(Samozřejmě je třeba také investovat postupně do ekologicky šetrných technologií.)

 

Jenže najednou NĚKDO - někdo z pozadí, s mocným vlivem i penězi - přijde s nápadem "rušit národní státy", podporovat masovou migraci, jako s plánem na rozbití Evropy složené z národních států:

BBC, 2012:

The EU should "do its best to undermine" the "homogeneity" of its member states, the UN's special representative for migration has said.

Peter Sutherland told peers the future prosperity of many EU states depended on them becoming multicultural.

 

Je osočováno Rusko a každý, kdo ty tradiční hodnoty hájí (viz Trump v USA, i když ten člověk pro mne osobně žádným ideálem není, ale ten hon na něho byl naprosto nechutný).

Oslava 75. výročí Dne-D v Anglii, premiér Babiš zažívá v Česku velkou kritiku. Zde stojí za Její Výsostí hned vedle US prezidenta Trumpa, který zažil "mediální lynč", spuštěný na základě lživých informací o spolupráci s Ruskem. Rozhodne o vině českého premiéra soud nebo "mediální lynč", opřený o pouhý papír nějakého EU výboru, že "mohlo dojít" ke střetu zájmů?

 

Například v Německu vyšel článek v Der Spiegel, že "demonstrace proti Babišovi se snaží zabránit populistům a autoritářům ovládnout Česko podobně, jako se to stalo v Polsku (katolickém) či Maďarsku" - což je naprostá dezinterpretace protestů (nebo možná není a pak se ukazuje, co je skutečně za těmi protesty, proč mají podporu například části evropského tisku):

Der Spiegel: Češi demonstrují, aby z nich nebylo druhé Maďarsko

Češi masově demonstrují proti premiérovi Andreji Babišovi, protože nechtějí, aby se z jejich země stalo druhé Maďarsko, je přesvědčen německý magazín Der Spiegel. Maďarsko i Polsko magazín v komentáři označuje za autoritativně vedené, nacionalistické a izolované v rámci Evropské unie.

 

Viděl jsem toho už hodně.

Viděl jsem knihy o milionech mrtvých lidí po akcích USA jak za studené války, tak po ní. Například současné odhady hovoří až o 3,5mil mrtvých lidí pouze ve Vietnamu, např. o 0.7mil mrtvých v Kambodži, o milionu mrtvých v důsledku vykořisťovaných států Latinské Ameriky (zadního dvorku USA), milionu mrtvých v západem podporované válce Iráku proti Íránu, 1.5mil mrtvých ve válce "s terorismem" po 11. září, o desítkách milionů lidí bez domova, v důsledku bombardování a válečných akcí USA "o světovou dominanci". Sověti pak například mají na svědomí 2mil mrtvých z války v Afghánistánu.

Viděl jsem důkazy zmanipulovaných převratů s palbou "neznámých odstřelovačů" (zde).

Viděl jsem zmanipulovaná vyšetřování těchto převratů (Ukrajina viz zde a zde).

 

Ale to, co se děje nyní s Evropou s masovou migrací, to je naprosto nové.

Jsou umlčováni kritici, dokonce i vědci.

Nedbá se odkazu našich předků, prý z důvodu naší bezpečnosti máme klíčové

pravomoce státu převést na - původně západní - nadnárodní unii.

 

A hlavně:

Výchova dětí je nyní už nikoliv v rukou rodičů, ale "v rukou" displejů mobilů a sociálních sítí, kdy výrobci her, filmů a obsahu internetu mají zásadní vliv na myšlení mladých lidí.

Těm jsou prostě nyní vymývány mozky, jinak to nelze nazvat,

a to i s pomocí "ideových neziskovek" za peníze státu, tedy z daní.

 

"Globalisté chtějí situaci destabilizovat, pokud jsou tady lidé, kteří podle jejich názoru nedělají přesně tu politiku, kterou by si oni představovali. Chtějí, aby existovalo více základních škol, jako je ta, ze které mě vyhodili."

"Mladí nemají vědomosti, jsou jim vymývány mozky už na školách."

"Evropský projekt se začal rodit už po druhé světové válce a je zajímavé, kteří lidé tam byli zainteresováni od samého začátku. Zajímavá knížka je třeba Znečištěný pramen, která přibližuje, jak se kořeny Třetí říše přenesly do Čtvrté říše, no a korporace a finanční aristokracie to řídí z pozadí směrem ke světové vládě."

Stanislav Balík,
major v záloze a bývalý náčelník skupiny humanitních oborů na vyškovské vojenské akademii, sociolog,
zakladatel masarykovsko-baťovské akademie, po odchodu z armády byl učitelem na základní škole ve Znojmě, odkud byl "vypuzen";
citace zde, původní - opravdu vynikající - rozhovor (audio) zde.

 

 

Tato společnost se stala rukojmím cizích zájmů.

Začíná být skrytě totalitní.

 

Mladí lidé podléhají iluzi "o ideálním světě blahobytu pro všechny".

Ale to není možné. I kdybychom chtěli, tak celá planeta nemůže žít jako 500mil lidí na západě, ekologicky by selhala skoro okamžitě.

Války neztratí své sponzory, protože tito lidé nebudou NIKDY dobrovolně financovat svoji budoucí konkurenci, v rámci nějakých "rozvojových programů". Ty vždy skrytě slouží pouze zájmům velkých korporací, budují se za ně díla, nutná pro vývoz bohatství surovin z těchto zemí, nic jiného.

Tradiční svět je opravdu místy hodně surový a zlý, ale má svůj řád.

Ale ta neustále se vracející myšlenka "světové kulturní revoluce", nyní s pomocí ultra-širokých lidských práv pro uprchlíky od OSN a spol., touha rozvolnit tradiční národní státy a tradiční rodinu, ta je zjevná (viz zákony o zákazu používat pojmy "otec a matka" v úředních dokumentech, má to být "rodič 1 a rodič 2").

Reuters, 8.7.2019:

Pompeo, who did not take questions from reporters, said international institutions built to protect human rights had drifted from their mission.

 

Více a mnohem podrobněji o konceptu lidských práv, humanistickém manifestu, přirozeném právu, sociální solidaritě, současných bytnějících lidských právech a OSN, snaze změnit OSN na "viditelnou" část nové Světové vlády, viz prof. Walter Veith, zde a zde

(odkazy vedou na dvě zásadní pasáže, video má cz komentář nebo titulky).

Uvádí (krom jiného) i citáty významných státníků, papežů i šéfů OSN, například:

"Světový mír není možný bez nové světové vlády."

(čas videa 1:19:00)

"Svět nenajde změnu a mír, dokud nenastane nový druh vzdělávání."

(zde, čas 0:46:00)
 

 

No, komu se poštěstí zažít v jednom životě pád železné opony, a později plíživý nástup "federalistů", co i s pomocí filmů, TV programů a školení dětí na školách budují naivní víru v dobré úmysly pracháčů (víc o tom pěkně a česky zde).

My, co jsme vyrostli za totality, jsme asi nikdy tak hloupí nebyli, jako tito noví mladí kosmopolité - mladí liberálové z měst, na které pracuje rukama uprchlý Ukrajinec, který musel utéct ze své země, kde pracháči spustili válku.

Foto: Vít Šimánek, ČTK - účastníci protestů proti premiérovi Babišovi na Letné, červen 2019, článek zde.

 

Podobnou naivitu a neochotu vidět fakta projevují také stárnoucí obdivovatelé V. Havla a jím hlásané utopie "o lásce", ti také sní o tomto nereálném světě "vzájemné lásky" odlišných lidí a kultur.

To tito mladí nevidí, tu realitu, a pravdy předků jsou už pro ně málo, od obrany svého území, po jisté zásady rozdělení rolí muže a ženy, aby děti měly to, co potřebují ke svému vývoji.

 

 

Začíná těžká totalita (zde).

Uvidíme, koho si EU zvolí do svého čela.

 

Ale to vymývání mozků mladým lidem a umlčování kritiků této politiky

se Evropě vymstí. A to se mi nelíbí, protože primárně je to celé podvod,

a nakonec to odnesou právě tito mladí, co tak nadšeně udávají

různé staromilce, za jejich "zkostnatělé" názory na rodinu a vlast.

 

Příroda si s tím jistě poradí,

hlupáci nepřežijí dlouho (zde, zde, zde).

Ale my jsme součástí této přírody, nejsme nad ní.

 

A pokud nebudeme schopni dodržovat pravidla zdravého (selského) rozumu,

pak nás jiní převálcují.

Zvrácené rozšiřování lidských práv, lhaní v médiích o kriticích, pohodlnost akademiků na vysokých školách i lenost "mladých elit", co už nikdy rukama pracovat nehodlají, jen si budou posílat selfíčka a budou ohrnovat nos nad každým, kdo jde upocený z práce, to je svět, který nemůže dlouhodobě přežít.

Mírný úbytek obyvatel je naprosto v pořádku, akorát je potřeba pracháče stáhnout o nemravné zisky, rozumně pak dotovat ekologii, chudé občany i rozvojové země.

Tradiční rodina je prostě jedinou platformou plození dětí. Tolerujme jiná soužití, ale nepleťme si je s rodinou. I tady platí, že to je přírodní zákon - my jsme součástí této přírody a nestojíme nad ní.

A tradiční národní stát prostě umožňuje spravovat odpovědnost, aby ti odpovědní nebyli až příliš daleko od lidí, jimž vládnou. Světová kulturní revoluce je krásný utopický sen, o světě bez zápasů, problémů, o snadném přežití (navíc tato centrálně řízená společnost se snadno může změnit v naprosto totalitní "lágr", technologické prostředky "sledování a kontroly" na to už lidstvo ).

Ale každý ví, že svět bez zápasů je svět, který vede k zakrnění a úhynu.

To je hlavní přírodní koncept, zápas odlišuje kvalitu od nekvality,

genofond je pak životaschopný.

 

Naše lidské "slovo a písmo" jsou jen doprovodné informace

k zákonům přírody.

 

 

Pavel Sedlák

 

 

 

Volně související odkazy:

 

Jana Jochová 3. díl:

Rodině nepomůže genderová ideologie, jež vykládá rovnost jako stejnost a tvrdí, že dítě je pro ženu překážkou v kariéře.

Nejlepší úvodem do našeho dnešního povídání bude citát:

Tak dneska jsem si na internetu objednal kalhoty, lednici – a dvě děti. Ano, taková možnost už tady je a tato forma obchodu s dětmi (jinak to nazvat nelze) se stala realitou. A nejedná se o záležitost méně rozvinutých zemí, které jsou s lidskými právy na štíru, ale severní Ameriky a nyní už i západní Evropy.

Organizace Men Having Babies působící v USA a Kanadě cílí na páry gayů, kteří chtějí mít dítě. Na svých internetových stránkách prezentuje 20 soukromých klinik, které mají v USA, Kanadě a Indii zajišťovat zprostředkování dítěte. Tato organizace měla v květnu v Bruselu svoji konferenci a to dokonce v budově vlády bruselského regionu.

Podobné praktiky však nelze v civilizovaném světě tolerovat.

Žena se nikdy nesmí stát věcí k pronájmu a dítě není zboží na prodej. Malé dítě je plnohodnotnou lidskou bytostí, která má svá práva. Tento obchod považuji za naprostou degradaci žen a porodu na technickou záležitost, kdy se děti stávají pouhou komoditou. Mám pocit, že se dostáváme několik století zpět, kdy byl povolen obchod s otroky.

Konec citátu.

Pokud se ptáte, kdo tak odvážná slova vyřkl, tak to byl kupodivu normální politik.

Jsou to slova europoslance Tomáše Zdechovského.

Cituji ho proto, že jsme před týdnem a před dvěma týdny debatovali o velmi podobných tématech. Hovořili jsme o výzkumech, jak je výchova dětí ovlivňována homosexuálními páry, o učitelích ovlivňovaných propagandou aktivistů a také o výrobě dětí na zakázku, jak o tom mluví pan poslanec Zdechovský. To vše opět s naším dnešním hostem, Janou Jochovou, předsedkyní Aliance pro rodinu.

 

 

 

Vladimír Pikora: Mediální lynč přerůstá ve fyzické násilí ve společnosti

Reflex, 13. 6. 2019

Řada lidí už nechce demokracii. Zdá se jim přežitá. Chtějí "liberální demokracii".

Ať už ale chtějí cokoliv a nazývají to jakkoliv, ve skutečnosti jen dali prostor mediokracii. Média diktují, o čem se bude veřejně mluvit. Jak se o tom bude mluvit.

I co si o tom má běžný člověk myslet. Sice se to mnoha lidem nelíbí, nelíbí se to dokonce i některým médiím, ale ať tak, či onak, výsledkem je, že svoboda a právo na odlišný názor se vytratily.

A mediální boj se pomalu mění na krvavou melu.

Zatímco dřív proti sobě bojovala levice a pravice, dnes bojují konzervativci s liberály. (Či spíš opačně: liberálové s konzervativci, jelikož ti druzí častěji než první jen mlčí.) Zatímco dřív tvořily zpravodajství zprávy, dnes je tvoří hodnotové soudy a názory. Argumenty vystřídaly urážky. A není to jen český fenomén; je to fenomén celé západní společnosti.

Soudruzi v minulém režimu vzkazovali "štvavým" vysílačkám, že kdo seje vítr, sklidí bouři. V tom snad jediném měli pravdu, i když úplně naruby, než si představovali. V Americe
to už pociťují takzvaná liberální média, jejichž motorem je televizní stanice CNN. Její sledovanost totiž prudce klesá.
 

Trump lže? Díky, už to číst nechci...

Zdá se, že diváci už nechtějí slyšet, že prezident Trump lže, nýbrž chtějí vědět, co prezident říká. Zdá se, že čím dál víc lidí ho chce vyslechnout, zamyslet se nad jeho slovy a poté
samostatně posoudit, zda jeho názor je chytrý, či hloupý. Přece jen je to prezident stále ještě nejmocnější země světa a byl demokraticky zvolen — ačkoli se to menšině nelíbí a nechce prohru přijmout. Diváky stále víc zajímá prezident; nikoli nějaký názor novináře na prezidenta, který je vydáván za zprávu.

Lidé nechtějí dokola slyšet "zprávy" typu, že prezident lže častěji, než si vy myjete ruce. Tak koncipovaná "zpráva" prostě postrádá důvěryhodnost: Možná že prezident lže o svých příjmech, milenkách, financování… Prostě o kdečem, kde se mu to hodí. Ale lhát tak často, jak liberální média uvádějí, a to i o věcech, kde k tomu zjevně chybí osobní motivace?

To je zkrátka nepředstavitelné. Proč by potřeboval lhát tak často?

Nebude to spíš tak, že jakmile prezident řekne něco, co se novináři nelíbí, rozumějme: má jiný názor než novinář, je označen za lháře…?

Pak ovšem nejde o lež, ale o jiný názor.

Slovo "lež" tím najednou ztratilo původní smysl.

Došlo to tak daleko, že někteří američtí filozofové prohlašují, že takzvané fake news nejsou lži, ale jen mediální označení pro pravicové názory. Vlastností fake news tudíž pak je, že nikdy nejsou levicové. Že na tom něco bude, dokreslují zprávy, že 40% Američanů nyní vzhlíží k socialismu. To ovšem jen proto, že si ho neumějí představit a vlastně nevědí, co obdivují.

 

 

Kdyby to bylo jen v Americe, nechá mě to klidným.

Bohužel něco hodně podobného běží i u nás.

I u nás liberální a konzervativní média popisují dva odlišné světy s tím, že liberálové mají potřebu lidi s jiným názorem označit za lháře.

Jakl vs. Feri

Hezkým příkladem může být kauza Jakl.
Když byl někdejší tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl napaden v metru kvůli politickému názoru, většina liberálních médii mlčela, jako by se nic nestalo. Byl to pravý opak nedávné situace, kdy byl napaden poslanec Feri. Tehdy se naopak tato média mohla přetrhnout, aby to označila za útok na demokracii. Jako by jedno po hubě bylo jiné než druhé po hubě.

Jenže když se o několik dní později údajný útočník na Ladislava Jakla přihlásil policii a popsal situaci přesně obráceně než Jakl, mohla se stejná do té doby mlčící liberální média přetrhnout, aby informovala, že
Jakl lže, protože už přece "víme", že to všechno bylo jinak.

Fakt??!! Jak může o realitě kdokoliv cokoliv vědět, nebyl-li na místě nebo neviděl-li záběry z kamer? Máme jen dva opačné názory proti sobě. Až po vyslechnutí svědků a uzavření vyšetřování můžeme soudit.

Liberální média už ale vědí. Jejich nadpisy už Jakla odsoudily.

Média věří tomu, čemu věřit chtějí, a posílají to jako fakt dál.

(Bohužel jsem se nikde nedočetl, proč údajný protivník Ladislava Jakla, podle něhož bylo vše jinak, takže není útočníkem, nýbrž napadeným, otálel s ohlášením věci na policii.
Myslím, že je normální, že je-li někdo napaden, hlásí to. Naopak předpokládám, že jen málo útočníků přijde na policii a událost hlásí jako první…)

 



To, že liberální média kvůli nedůvěryhodným komentářům vydávaným za zprávy směřují ke krachu a musí škemrat o podporu, mi nevadí. Vadí mi, jak zhoršují náladu ve společnosti. A opět nejen v USA či u nás.

Zavrženíhodná heterosexuální většina

Minulý týden proběhla médii zpráva o tom, jak útočníci napadli v Británii dvě lesby: Chtěli, aby se na povel líbaly. Podobných útoků přibývá. Zatímco v roce 2014 evidovala policie v Británii 1488 napadení kvůli sexuální orientaci, loni jejich počet přesáhl 2300.
To ukazuje rostoucí agresivitu ve společnosti.

Jenomže přesně tuhle agresivitu mnohá média svými štvavými komentáři

na podporu menšin a na úkor majority podněcují.

Mnoho lidí totiž začalo mít pocit, že jsou jako majorita utlačováni. Možno dosadit leccos: třeba heterosexuální majorita a další. Osobně neznám nikoho, kdo by měl něco proti homosexuálům; znám ale hodně lidí, kterým vadí pocit, že se jako heterosexuální většina mají cítit nějak odsouzeníhodní (ať už je jejich pocit oprávněný, či ne). Tenhle pocit se rekrutuje z faktu, že tlak minorit na získání místa na slunci už je příliš velký.

Moje POZN.: Viz např. zákony o zákazu používat pojmy "otec a matka" v úředních dokumentech, má to být "rodič 1 a rodič 2", což jde současně přímo proti zákonům přírody a proti biologickému faktu, že biologická pohlaví jsou pouze dvě - samčí a samičí, mužské a ženské.

A média v tomhle ohledu nespojují, média společnost rozdělují. Tedy ji ničí.

 

 

 

Jaroslav Bašta: Bude pražská barevná revoluce?

První zprávy, 2. 6. 2019

Ve třicátých letech bývalo podobné počínání nástrojem politických hnutí, které se tehdy označovala za fašistická. Mezi jejich obvyklé manýry patřilo narušování schůzí a demonstrací jiných, zejména levicových politických stran,
a pouliční násilí.

Pro atmosféru doby bylo příznačné, že státní moc obvykle fašistické násilí tolerovala.

Dnes se stejným způsobem chovají aktivisté, kteří sami sebe označují za demokraty a demokracií se zaklínají při každé příležitosti (Demokratický blok, Milion chvilek pro demokracii).
Média, včetně veřejnoprávních, tuto hru hrají s nimi a jejich oponenty vesele nálepkují jako extrémisty, pravicové radikály, populisty. Stejně jako kdysi státní moc v tomto ohledu uplatňuje oblíbenou politiku dvojího metru v duchu Orwellovy Farmy zvířat - "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější."

Takže když na Novém Zélandě došlo k teroristickému útoku v mešitách, ministr vnitra a policejní prezident okamžitě vystoupili s varováním, že schvalování atentátu se bude trestat. Slovo dodrželi, problémy má asi 30 lidí, kteří se na sociálních sítích v tomto duchu vyjádřili.

Ovšem, když radní z Jesenice napsal, že prezidenta je třeba podříznout a spálit, žádné reakce jsme se ani od Jana Hamáčka, ani od Jana Švejdara nedočkali. Trvalo měsíc než orgány činné v trestním řízení oznámily, že výrok prověřují.

 

Mediální nálepkování a dvojí standardy vnitra nesou své ovoce.

Násilí se přesouvá z virtuálního prostoru do naší reality. Násilníci dobře pochopili, že dvojí metr znamená, že když si vyberou oběť, která má nálepku "kontroverzní" nebo "extremista", nikdo je stíhat nebude, protože noviny napsaly, že ten Jakl si za to může sám a orgány činné v trestní řízení se zatím řídí mediální nápovědou.

Takže náhle zde máme politiky dvojí kategorie. Jedny médii a policií hájené a chráněné (např. Dominik Feri), jiné pak nehájené...

Připočtu-li k tomu, že každý týden se na náměstích scházejí demonstranti ke svým  dvouhodinovkám odporu vůči prezidentovi, premiérovi a momentálně (trochu nelogicky) právě jmenované ministryni spravedlnosti, začínám mít obavy.

Budou-li mít jejich sponzoři dost trpělivosti s financováním chvilek nenávisti, nakonec se z toho vyklube další "barevná revoluce".

"Sametová" být ale už nemusí.

 

 

Ranní kávička T. Spencerové

iPrima.cz, 11.7.2019

- Facebook mezitím upřesnil pravidla hejtů.
Už mu nevadí "vyhrožování, které vede k násilí" (dokonce i k "vysoce intenzivnímu násilí"), pokud bude vyhrožováno lidem, kteří jsou na jeho interním "seznamu nebezpečných osob a organizací."

Žalující, soudce i kat v jedné osobě, fascinující…

- Kromě milionů Ukrajinců, kteří už ze země odjeli, o emigraci přemýšlí 36% z těch, kteří ještě zůstávají doma. A mezi mladými (18 až 35 let) je to dokonce 60%. Přičemž nejpopulárnějšími destinacemi jsou pro ně Polsko, Německo a Česká republika.

Ukrajinské železnice mezitím zjistily, že linka mezi Kyjevem a Moskvou, kterou chtějí z politických důvodů zrušit, je jejich nejziskovější

- Po nedávném trapasu, kdy se provalilo, že Organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) podváděla při hodnocení "Asadových chemických útoků" v Sýrii, a nechávala je sehrávat Bílými přilbami, OPCW "vytvořila nový tým" vyšetřovatelů, který přezkoumá devět údajných chemických útoků, k nimž došlo během osmi let tamní války, a "určí viníka". Takže schválně… (*jak to asi dopadne… )

- Monako se stalo první zemí na světě, která je plně pokrytá 5G sítěmi.

 

 

Novinky, 28. 6. 2019

Obchod s dětmi na základě falšování důkazů o rodinném prostředí

Italská policie zadržela na severu země 18 lidí podezřelých z toho, že psychologicky manipulovali děti a za úplatu je pak dávali do pěstounských rodin. Mezi zadrženými jsou místní politici, lékaři a psychoterapeuti turínské neziskové organizace poskytující sociální služby. V domácím vězení skončil vedle pěti lidí i starosta obce Bibbiano mezi Bolognou a Milánem.

Případ se začal vyšetřovat v roce 2018, složka se dočkala přízviska Andělé a démoni. Síť podezřelých podle vyšetřovatelů produkovala falešná hlášení, na jejichž základě byly děti odebírány svým rodinám a končily u pěstounů - přátel a známých lidí zapojených do podvodu. Ti pak za péči o děti pobírali veřejné peníze. Podle agentury ANSA se tak skupina obohatila o stovky tisíc eur.

"Podle soudu bylo cílem skupiny stíhaných osob odebírat děti rodinám v tíživé sociální situaci a svěřovat je za úplatu jiným rodičům," napsal deník Corriere della Sera. Agentura ANSA uvádí, že stíhaní jsou podezřelí mimo jiné z podvodu, maření spravedlnosti, zneužití úřadu, padělání veřejné listiny, týrání dětí, vážného ublížení na zdraví, vyhrožování, pokusu o vydírání či zpronevěry.
 

Využívali i elektrošoky

Síť používala mimo jiné podvržené výkresy dětí, do kterých byly přidávány sexuální narážky. Terapeuti se přestrojovali za "zlé" postavy z pohádek a vydávali se přitom za zlomyslné rodiče, které očerňovali i dalšími způsoby.
Pomocí elektrošoků se dětem pokoušeli navodit nepravé vzpomínky na sexuální zneužívání, napsala agentura AFP.

Ve zprávách bývaly domovy klamně vedené jako zchátralé a zavádějícím způsobem v nich byl také popisován emoční stav dětí, uvedla ANSA. Tím vším chtěli stíhaní děti rodičům odcizit.

V některých pěstounských rodinách byly děti údajně sexuálně zneužívány. Jeden z pěstounů vedl sexshop, jiní mají psychické problémy, napsal list La Repubblica. Policie také ve skladu zajistila desítky dárků a dopisů, jež v průběhu let dětem posílali jejich skuteční rodiče, ale turínská nezisková organizace jim je nikdy nepředala.

 

 

Blesk.cz, 2012 - chudé děti jsou prodávány v Bangladéši pro prostituci.


Jedenáctiletá prostitutka polyká pilulku Oradexon, která slouží k tomu, aby dobytek rychle tloustnul. Její cíl je být také macatá, protože chce na své zaoblené křivky nalákat co nejvíce zákazníků.
Taková je situace v muslimském Bangladéši. Podle neoficiálních informací tam působí až 150 tisíc kněžek lásky.

Chudé rodiny na venkově prodávají totiž své malé dcery v přepočtu za 4500 Kč. Podobně na tom byla i dnes již sedmnáctiletá Haši. Tu nalákala do obchodu se sexem obchodnice s lidmi, která ji prodala do nevěstince v dhácké čtvrti Kandapara.

Tehdy byla Haši podvyživená holčička, o kterou příliš velký zájem nebyl, a tak ji její »bordelmamá« donutila brát steroidy, které jsou určeny pro dobytek, aby rychleji ztloustla, a byla tak atraktivnější. "Existuje velký rozdíl mezi tím, jak vypadám teď a jak jsem vypadala v dětství," řekla Haši. "Nyní jsem schopná denně obsloužit spoustu zákazníků. Někdy až patnáct," chlubí se dívka, která má čtyřletého syna.

Své zákazníky »obsluhuje« v chatrči z vlnitého plechu, ale i když má zájemců dost, tak si na moc nepřijde. Ceny začínají v přepočtu na 11 Kč za styk, takže se musí hodně otáčet. "Když jeden den nemám zákazníky, tak druhý den nemám na jídlo," svěřuje se se šokující upřímností Haši.

Většina peněz, které vydělá, jde totiž do kapes majitelkám nevěstinců, které tvrdí, že si děvčata musejí odpracovat to, co za ně nevěstinec zaplatil. Dívky si nedokážou spočítat, kolik toho vydělají a kolik ještě dluží. Navíc jsou na steroidu Oradexon, který jim pomáhá dosáhnout sexy křivek, závislé. Při dlouhodobém užívání může oradexon způsobit cukrovku a vyrážky.

 

 

Obchod s lidmi v turistickém ráji

10. 10. 2016

Návštěvníky jihoamerického Peru na letišti nově uvítají velké barevné plakáty hlásající řadu hesel:

"Ne obchodu s drogami!"

"Ne ilegální dětské práci!"

"Ne nucené prostituci!"

Mají pomoci proti obchodu s lidmi.

Kdyby zde tyto nápisy nebyly, většina návštěvníků by si ani neuvědomila, co se v zemi proslavené svým přírodním a kulturním bohatstvím, děje. O závažném porušování lidských práv ví ovšem i tak málokdo.

Ačkoliv neexistují žádné statistiky a přesná čísla, nejvíce jsou obchodem s lidmi ohrožené děti. V Peru totiž stále nevymizel tradiční systémem "opatrovnictví".
Velmi chudé indiánské rodiny z hor a venkova často posílají své děti k jiným rodinám ve městech. Ocitají se u příbuzných nebo známých či známých známých. Tyto rodiny pak mají dítě vychovat, poslat do školy a postarat se o něj. Výměnou za to jim dítě pomůže v domácnosti.

Praxe je ale jiná.

Děti, které do rodin přichází často ve velmi nízkém věku, se dostávají do zcela závislého stavu na svých opatrovnících. Jsou jim zabaveny doklady a nedostávají možnost chodit do školy, naopak jsou zcela zavaleny domácími pracemi. Ve starším věku se pak k práci doma přidávají v případě mnoha dívek i nucené sexuální služby. Děti, které se pokusí utéct a jsou chyceny, jsou policií vráceny svým legálním opatrovníkům.

 

 

NORSKO: Takový normální úchyl z Barnevernetu

18.8.2018, Neviditelný pes

Jak byste se cítili, kdybyste zjistili, že vám byly
děti násilím odebrány kvůli posudku usvědčeného dlouholetého pedofila, kterému po krátkém pobytu ve vězení jeho děti hned vrátí? Na to se ptá i britská BBC v nové dokumentu.

Norsko se v uplynulých měsících snažilo všemožně popírat, že by jeho sociální organizace Barnevernet jakkoliv pochybila. Často se snažila namluvit, že jde o "propagandu", kterou proti ní mělo šířit Rusko nebo jiné "nepřátelské" síly.

Teď asi na tento seznam bude muset přidal další zemi – Velkou Británii.

Ta totiž natočila další dokument o skandální praktikách Barnevernetu, kde mnohdy pracují i usvědčení pedofilové a jiní úchylové, kteří odebírají rodičům děti za sebemenší přestupky. Oni sami však mohou šířit dětské porno a prakticky nic se jim nestane.

 

 

 

BIG BEN: Tommy Robinson v širším kontextu

12.6.2018, Neviditelný pes

Zatímco v Londýně a před britskými ambasádami demonstrují za svobodu Tommyho Robinsona desetisíce lidí, obávajících se o jeho život v britských věznicích plných fanatických islamistů, a o budoucnost svobody slova, britská mainstreamová média, jen co byl odvolán soudní zákaz informovat o jeho zatčení,
rozjela tuhou kampaň.

Ne za svobodu slova a na podporu jejího statečného obránce, jak by se od nezávislých britských médií chtělo tradičně očekávat, nýbrž na obranu britské justice před "pravicovým extrémistou" a "několikanásobným zločincem", opakovaně porušujícím zákon.

...

 

Britská justice se tedy v tomto případě dopustila nejméně čtyř neregulérností.

Jenže to je jen špička ledovce, jejíž kontext má mnohem větší hloubku a rozsah.

Kdo tleská britské justici za rychlé "fair vykonání zákona" v tomto případě, buď nevnímá nebo záměrně ignoruje, že

tatáž justice se teprve po dvaceti či třiceti letech

rozhýbala k právnímu postihu násilnických gangů,

jejichž oběťmi jsou desetitisíce skupinově znásilňovaných

a fyzicky mučených nezletilých děvčat.

A že na těchto zločinech nese spoluvinu policie, odmítající násilníky zatýkat, lokální politici a sociální služby, odmítající dívky chránit, a média odmítající o nich veřejnost informovat.

A do toho vstoupil právě Tommy Robinson se svým tehdejším hnutím English Defence League a s demonstracemi, díky nimž se o těchto monstrositách veřejnost konečně začala dozvídat a justice byla donucena začít sexuální gangstery zatýkat.

Nebýt hrstky statečných lidí jako on, gangy by vesele znásilňovaly dodnes

a nikdo nebyl trestán.

Druhou takovou skupinou demonstrující proti násilnickým gangům je Britain First, jejíž dvě vůdčí osobnosti, Paul Golding a Jayda Franson, byly před půlrokem odsouzeny k několikaměsíčním trestům za "hrozivé a urážlivé chování nebo řeč".

Před dvěma roky záhadně zemřel ve vězení na "drogové předávkování" jistý Kevin Crehan, po odpykání poloviny dvanáctiměsíčího trestu (v praxi tedy změněného na trest smrti) za položení slaninového sendviče ke dveřím mešity – což bylo souzeno jako "rasistický útok na mešitu".

Proto se také Robinsonovi fandové obávají, že z vězení už nevyjde živý.

Kdo chce namítat, že jde jen o pár xenofobních výtržníků, může si dát práci a snažit se získat podrobnosti statistik Britské státní prokuratury - více než 10.000 osob zatýkaných ročně od roku 2011 za "rasově motivované" útoky: kolik z nich je fyzických, kolik verbálních, kolik internetových a kolik je slaninových sendvičů.

A vezou se s tím i cizinci.

V době, kdy si do Británie jezdí na turné po mešitách zahraniční extrémističtí kazatelé hlásat nenávist ke všemu západnímu, britská policie zatýká, tři dny vězní a pak vykazuje s dalším zákazem vstupu tři reportéry z Rakouska, USA a Kanady

za to, že chtěli natočit interview s Tommym Robinsonem.

 

 

 

Nová republika, 30.6.2019

"Práskači"? Nebo disidenti a jejich pomocníci?

(kráceno)

Čas od času se stane, že se člověku zvedne žaludek a nemůže už strávit to, co od něho jeho nadřízení vyžadují. To, k čemu přistoupil dobrovolně jako zaměstnanec, voják nebo jako občan, se postupně či náhle stane morálně neúnosné.

Když v roce 2007 vojenský specialista Bradley Manning viděl videozáznam z irácké války, jak helikoptéry americké armády kosí velkorážným kulometem novináře pracující pro tiskovou agenturu Reuters,
rozhodl se vyjmout záznam z utajených informací a poskytnout ho veřejnosti. Nevím, jestli tušil, že útok na novináře je záměrem, a nikoliv omylem.

Avšak ve smyslu pozdějšího vývoje je tento útok začátkem útoků na novináře, vydavatele, občanské aktivisty a všechny ty, kteří hledají alternativy.

Manning se jako voják nemohl stát občanským aktivistou a tak není divu, že použil Wikileaks, založené v roce 2006 Julianem Assangem.

Jak dopadl/a Manning/ová po jistě naprosto svobodné změně pohlaví a sedmi letech samotky ve vojenském vězení? Je znovu ve vězení za to, že odmítla vypovídat k Assangemu a údajné dohodě o předávání utajených materiálů. Evidentní snaha o jeden veliký, nádherný proces, America the First...


Daniel Everett Hale, 31letý zpravodajský důstojník, byl americkým prokurátorem pro východní okrsek státu Virginie při
odhalení Obamova programu atentátů pomocí dronů obžalován z vícenásobného porušování zákona o špionáži, včetně nezákonného získávání tajných amerických vládních dokumentů a jejich předávání novinářům. V obžalobě nebyl jmenován žádný reportér ani zpravodajská organizace. Důležité detaily však ukazují, že oním novinářem je Jeremy Scahill a vydavatelem je The Intercept.

V říjnu 2015 vydala tato vskutku investigativní organizace osmidílný sériál článků The Drone Papers, založený na svazku špičkových prezentací snímků, poskytnutých anonymním zdrojem. Mezi podrobnostmi, odhalenými v uniklých dokumentech, bylo, že 90% lidí zabitých kárnými útoky dronů
nebylo těmi, kteří měli být jejich cílem. Dokumenty také odhalily postup krok za krokem - s vývojovými diagramy a grafy, podle kterých byli jednotlivci identifikováni jako cíle pro zabití, a pak procházeli procesem nazývaným "zabijácký řetězec", v němž tito jednotlivci byli na závěr umístěni do "zaměřovacího cyklu", což je dvouměsíční okno, ve kterém má americká armáda "povolení" k provedení atentátu (*vraždy bez možnosti soudu a obhajoby).

Lidem, jako jsou Manning, Hale a mnozí další, se nyní dává nálepka práskač (whistleblower).

Google to překládá pojmem oznamovatel.

Ze seznamu "práskačů" vidíme, že v minulosti mohli kontaktovat novináře z New York Times, jako byl Daniel Ellsberg, a předat jim dokumenty o válce ve Vietnamu. Případ Mordechaje Vanunu, jako jednoho z mála ne-Američanů v tomto přehledu, mluví za všechny, když nechal zveřejnit údaje o izraelských atomových zbraních.

 

Před pomstou zakrývačů skutkových podstat (ale) nelze uniknout.

Jistě si toho byl vědom i David Kelly, expert na chemické zbraně, když byl označen jako zdroj uniklého spisu z doby irácké války. I když mnozí poměrně pochopitelně nevěří "oficiální povídce" o sebevraždě, sama skutečnost úmrtí vypovídá sama za sebe...

Miliony lidí tehdy vyšly do ulic a pokusily se odvrátit nesmyslnou podporu Británie ve válce USA proti Iráku. Přesto Blair šel do války na základě podvržených dokumentů, zřetelných lží, protože, jak řekl: "Je správná věc to udělat, řekl mi to Bůh".

Pro "práskače" (*má tato penězi zkorumpovaná společnost) jistý trest, pro pachatele (*zločinů) beztrestnost a mnoho peněz.

V boji za informovanost občanů jsou cíle "práskačů" a novinářů závislé na možnosti zveřejnit skutkové podstaty.

Wikileaks umožnily anebo se alespoň snaží umožnit všem oznamovatelům či novinářům publikovat (*tyto konkrétní zjištění) s minimalizovaným nebezpečím odhalení zdroje.

My všichni si můžeme vybrat, třeba podpořit zveřejňování údělu žen ve válkách, jejich utrpení...

Ale my všichni bychom měli mít na zřeteli, že se blížíme rapidně nejen k ekologické katastrofě, ale i komplexní manipulaci občanů.

Jak říká Slavoj Žižek, člen politického hnutí Diem25:

"Wikileaks není o Assangeovi, je to o nás.

Jestli Assange potřebuje nás, v jiné rovině my potřebujeme jeho."

 

 

 

Šifra, 12.7.2019

Švédský zubař byl vyhozen z práce, neboť odhalil, že 80 % "dětských migrantů" nejsou děti, ale dospělí muži.

Nová Evropa kráčí mílovými kroky ke světlým zítřkům.

Přesvědčit se o tom mohl čerstvě třeba švédský stomatolog Bernt Herlitz, který vyšetřoval zubní chrup migrantům, kteří se usadili ve Švédsku. V roce 2016, během probíhající migrační krize, si všiml, že takzvaní dětští uprchlíci nejsou v 80 % vůbec děti, ale normální dospělí muži. Každý, kdo viděl fotky do Evropy proudících davů, kde bylo minimum dětí, o jeho slovech nepochybuje.

Svoje poznatky sdílel s imigračním úřadem, kde mu poradili, ať o svých zjištěních vypracuje zprávu.

To udělal. "Na rentgenu jednoduše poznáte, jestli je osobě víc nebo míň než 18 let. Osmdesát procent těch, co se vydávali za děti, bylo dospělých," prohlásil tehdy do médií. Dětem například nerostou zuby moudrosti…

Načež jej zaměstnavatel okamžitě propustil za "porušení lékařského tajemství".

Jinými slovy, Švédi se dozvěděli pravdu, a to se v dnešní době politické korektnosti neodpouští. Byrokratická mašinérie se tak spojila proti němu a on dopadl jako sedlák u Chlumce.

Pan Herlitz z regionu Gotland svého zaměstnavatele zažaloval a vyhrál. Jenže pak
zjednal "spravedlnost" švédský nejvyšší soud ve Stockholmu, který po odvolání zaměstnavatele verdikt obrátil a ještě panu Herlitzovi uložil zaplatit pokutu a náklady řízení ve výši půl milionu švédských korun, což je zhruba 54 000 eur.

Tím jej naprosto ekonomicky zruinoval.

Šestapadesátiletý otec od rodiny najednou čelil osobnímu bankrotu, a tak ze zoufalství vyhlásil veřejnou sbírku. A protože jsou Švédi z toho, co se v jejich zemi děje, zřejmě už taky dost otrávení, vybral dost peněz na svou záchranu (za pouhých několik dní mělo být vybráno 530 000 SEK).

Cenzura a šikana těch, kterým není jedno, co se kolem nich děje, v Evropě zesiluje.

Trestáni jsou nikoli ti, kteří zlo páchají, ale ti, kteří na něj upozorňují.

Když se obrazně řečeno "postřílejí všichni pošťáci, kteří nosí špatné zprávy", bude moct být Evropská unie konečně prohlášena za ráj na zemi. Povinně.

 

 

 

Reuters, 8. července 2019

Pompeo launches commission to study human rights role


Pompeo named Harvard Law School professor
Mary Ann Glendon, a former U.S. ambassador to the Vatican, to head the Commission on Unalienable Rights.

Pompeo, who did not take questions from reporters, said international institutions built to protect human rights
had drifted from their mission.

"As human rights claims have proliferated, some claims have come into tension with one another provoking questions and clashes about which rights are entitled to gain respect," he said.

"The time is right for an informed review of the role of human rights in American foreign policy."

 

Critics argue that it sends a message that the administration turns a blind eye to human rights abuses in countries such as Saudi Arabia, Brazil and Egypt.

"This politicization of human rights in order to, what appears to be an attempt to further
hateful policies aimed at women and LGBTQ people, is shameful," Amnesty International USA’s Joanne Lin said in a statement.

Jamil Dakwar, director of the human rights program at the American Civil Liberties Union, said any attempts to unveil the commission as a way to protect America’s founding principles "are absurd."

"The Trump administration couldn’t play by the rules so now it has decided to try to change the rules themselves," Dakwar said.
 

 

Zápas o OSN, klimatické uprchlíky, lidská práva v široké podobě a degradaci národního státu pokračuje. Fakt, že i "děsný" Pompeo si v "národní" administrativě Trumpa uvědomuje, jak je svět svazován podivnými dohodami pod OSN, jen dokresluje absurditu celé této situace.

 

 

BONUS

Po 18 letech stále platí v USA zákon, kterým Kongres USA zmocnil prezidenta USA po událostech 11.září vést válku proti nepřátelům Ameriky i jejich podporovatelům i bez souhlasu Kongresu.

Využije tento "válečný zákon" prezident USA D. Trump pro zahájení války USA s Íránem? Jak vážně myslí Demokraté své úsilí o zrušení (a repeal) tohoto povolení - této prezidentovy možnosti vyhlásit válku jinému státu i bez souhlasu Kongresu a Senátu USA?

Existuje možnost částečného omezení - jakési "střední cesty"?

Jak mocná je "spojená opozice" tohoto návrhu, válečných jestřábů?

Budou Demokraté v tomto zápasu ochotní riskovat "vládní shutdown" – výpadek financování a následné uzavření některých vládních institucí v USA?

A jaký vliv na tuto bitvu, která začíná tímto "prvním podáním" (návrhu zákona) v pingpongovém zápasu mezi většinou Demokratů v Kongresu a většinou Republikánů v Senátu, má generační výměna politiků, kdy skupiny politiků jsou generačně rozděleny a někteří vyrůstali a chodili do školy v době války v Iráku 2003, znali i oběti této války?

A jakou motivaci poskytují těmto snahám o omezení válečných akcí USA, neschválených Kongresem a Senátem, dnes už známé "chyby v odůvodnění" (lži) války v Iráku 2003, a také fakt, že možná válka s Íránem by byla asi mnohem krvavější než ta v Iráku?

 

Mají vůbec Američané pud sebezáchovy, nebo stále platí známý výrok Hillary Clintonové (viz poslední blog a odkazy pod ním), že "US vojenské akce ve světě konají víc dobrého než špatného - pro US zájmy"?

 

HUFFPOST, 19.6.2019

18 Years Later, The House Finally Repeals

The President’s 9/11 War Authority
 

But how hard are Democrats willing to fight to actually prevent war?
 

By Matt Fuller and Amanda Terkel



WASHINGTON ― House Democrats passed a nearly $1 trillion appropriations bill on Wednesday, complete with funding for the military, health programs and the Energy Department.

But 11 lines in the 667-page bill could literally be

the difference between war and peace, life and death:

a repeal of the 2001 Authorization for Use of Military Force.

Three weeks after the 9/11 terrorist attacks, lawmakers overwhelmingly ― 420-1 in the House, 98-0 in the Senate ― approved the 2001 AUMF. The text of the resolution is incredibly broad.

Congress gave the president the authority

to use "all necessary and appropriate force"

to go after "the nations, organizations, or persons"

who were involved in the 9/11 terrorist attacks.

 

But there’s more.

The resolution also gave the president the authority

to go after anyone who "harbored" those people,

"in order to prevent any future acts

of international terrorism against the United States."

 

Not many lawmakers anticipated that, 18 years later, the United States would still be using the 2001 AUMF to justify military action all over the globe.

Three different presidents have used the AUMF

for more than three dozen different military engagements

in 14 different countries.

 

And now, with President Donald Trump and his administration strongly signaling they would use the 2001 AUMF to justify a new war with Iran,

the newish Democratic majority controlling the House

is taking its most serious steps to repeal the war authority.

Included in the base text of the appropriations bill is a provision that would repeal the 2001 AUMF eight months after the legislation is enacted.
It is a significant development in Congress trying to restrain Trump and many of his most hawkish advisers’ thirst for war.

And it’s the first time the House has passed a repeal of the 2001 AUMF.

 

But this bill is almost certainly not the bill that will make it to Trump’s desk.

This is the first serve in an appropriations pingpong match

between the Democratic House and the Republican Senate.

Senate Majority Leader Mitch McConnell (R-Ky.) ― much less Trump ― is unlikely to accept such a repeal, and there’s serious doubt among Democrats that their leadership would risk a shutdown over Senate Republicans refusing to repeal the 2001 war authority.

"We are not the party of shutdowns," Rep. Jamie Raskin (D-Md.) told HuffPost this week. "That is not our position."

If Democrats
aren’t willing to risk a shutdown over repealing this 2001 military authorization, however, then they’re almost already giving up the game.

They may have found a gambit that could potentially limit the president’s ability to go to war with Iran, but they face stiff opposition to a full-scale AUMF repeal not just from McConnell and Trump but also national security adviser John Bolton and Secretary of State Mike Pompeo.

And even if they do plan to give up on repealing the 2001 war authority, they could still face stiff opposition in pursuing a middle-of-the-road approach.

The Trump administration is serious about a potential war with Iran.

Bolton even said Monday that Congress would be making "a big mistake if they doubted the president’s resolve on this."

 

...some of the newest members of Congress grew up with the Iraq War in the background of their high school and college years.

Many of them opposed the invasion and saw politicians ― many of whom are now colleagues ― send their friends off to war. Despite the situation, Democrats swear there is no division.

"I think Democrats are pretty united," Rep. Barbara Lee (D-Calif.) told HuffPost last week.

Remember the 420-1 vote in the House to approve the 2001 AUMF? Lee was the one member who voted no.

She has led the fight from the very beginning to repeal the authorization, and Lee genuinely believes Democrats of all ages and all congressional tenures are with her. "We have to remember," Lee said, "I believe it’s only 20% of Congress serving today served in 2001."

 

Andy Kim (D-N.J.), who worked on President Barack Obama’s national security team, said the Iraq War played a critical role in shaping his life and was a "big reason" why he entered the foreign policy field.

But he also said he was aware that there were risks in drawing parallels too closely between different conflicts ― which is another reason why members feel a new AUMF is warranted.

"I want to draw from my personal experiences, but not impose my memories upon current circumstances. They’re always going to be different," he said.

"And we can always just be thinking about this war as fighting the last war."

 

But it’s not just freshmen who seem to be thinking about the mistakes of Iraq.

As Mark Takano (D-Calif.), who’s been in Congress since 2013, told HuffPost:

"I don’t think anybody wants to blunder into or be manipulated into

a war and have no choices."

 

That is why, as the Trump administration provides classified briefings on Iran’s aggression and its nuclear program, there’s been strong pushback from members ― both Democratic and Republican.

 

 

 

....

 

NY Times v r.2016 píší o komplikovaném vztahu Hillary Clinton a Baracka Obamy:

...she pressed for the United States to funnel arms to the rebels in Syria’s civil war (an idea Obama initially rebuffed before later, halfheartedly, coming around to it).

That fundamental tension between Clinton and the president would continue to be a defining feature of her four-year tenure as secretary of state.

In the administration’s first high-level meeting on Russia in February 2009, aides to Obama proposed that the United States make some symbolic concessions to Russia as a gesture of its good will in resetting the relationship. Clinton, the last to speak, brusquely rejected the idea, saying, “I’m not giving up anything for nothing.”

Her affinity for the armed forces is rooted in a lifelong belief that the calculated use of military power is vital to defending national interests, that American intervention does more good than harm and that the writ of the United States properly reaches, as Bush once put it, into “any dark corner of the world.”

Unexpectedly, in the bombastic, testosterone-fueled presidential election of 2016, Hillary Clinton is the last true hawk left in the race.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MALÁ ANALÝZA SOUČASNÝCH ČESKÝCH

EVROPSKÝCH I SVĚTOVÝCH "ZÁPADNÍCH"

PROBLÉMŮ.

DEMONSTRACE PROTI KRÁDEŽÍM

VS. "PROGRESIVNÍ AGENDA"

NOVÉ "POKROKOVÉ ZÁPADNÍ" (SOCIALISTICKÉ?)

SPOLEČNOSTI, KDE ODPOVĚDNOST (ZA ŠTĚSTÍ LIDÍ,

MATERIÁLNÍ BLAHOBYT) MÁ HLAVNĚ STÁT.

 

20. 6. 2019

 

Vždy mě zajímalo, při posuzování různých problémů, vidět věci v souvislostech.

Proto píšu občas takové "souhrnné články", jako ten poslední, kdy se od financí dominantních skupin západní společnosti posouvám k jejich vlivu na přání obyvatel, kdy vznikají takové problémy, jako souboj skupiny "progresivních mladých lidí" organizace MoveOn (Pohněme se ...vpřed, k lepšímu světu, s novými mladými politiky) s těmi "konzervativními politiky", kteří věří v "staré" tradiční principy správy věcí (že války aneb vynucování si zájmů silou jsou místy prý dobré, že rodina a stát jsou základem štěstí lidí, že zabíjení lidských plodů - potraty - je špatné, apod.).

 

1. Evropa, blaho občanů a dotace státu.

Zatímco v USA je míra "státního opečovávání občanů relativně nízká (například nemusíte mít zdravotní pojištění, soudy u přestupků fungují rychle, policie se neobává použít zbraň, i proti matce s holčičkou, co ukradnuly panenku v obchodě - což už bylo trochu hodně kuriozní i na USA, ale my neznáme dobře místní realitu a zkušenosti policistů), v Evropě je naopak velmi vysoká - stát dotuje (financuje) mnoho oblastí, které by v čistě komerčním typu provozu zajisté zkrachovaly.

Francie například dotuje od 60.let filmový průmysl, aby se ubránil velikému tlaku filmů z USA, které ovšem - čistě z kulturního hlediska - "válcují" evropskou konkurenci. Pamatuji si, že v 80.letech jsme často chodili do kina na francouzské filmy, které zobrazovaly vztah muže a ženy o dvě třídy lépe, než to většinou dělaly filmy americké.

Proto si také USA dělaly své verze úspěšných snímků, viz skvělý francouzský film Tři muži a nemluvně, v US verzi bohužel ve výrazně horším zpracování. Naopak US akční filmy a sci-fi snímky 80. a 90.let tvrdě válcovaly (*svou vyšší kvalitou efektů a řekněme často trochu jednodušším vkusem) evropskou produkci, to byl alespoň můj osobní dojem.

 

Tyto kulturní rozdíly

jsou stále patrné, ale USA se začínají Evropě postupně přibližovat.

I když Hillary Clinton stále považovala za dobré využívat sílu při ochraně zájmů USA (citoval jsem její dopis z WikiLeaks, ohledně zájmů Izraele o oslabení Asada, spojence Íránu, kdy Hillary věří, že "US vojenské zásahy přinášejí víc dobrého než špatného" - asi ovšem jak pro koho), tak naopak Trump nyní hovoří o potřebě investovat i do domácího "štěstí" obyvatel USA - 8bilionů US dolarů za války od r.2002 při zanedbané domácí infrastruktuře (silnic, zastaralých rozvodů elektřiny, zanedbaných mostů, přehrad, atd.) prý podkopalo "domácí pohodu občanů" v USA. Zpochybňuje tím vlastně smysl těch investic do válek (říká přibližně - dávám hodně peněz vojákům, abychom vedli války pouze tam, kde jsou naše opravdové zájmy, nikoliv zájmy "globální agendy či jiných zemí"; o zájmech svých sponzorů ale taktně mlčí, to je holt Amerika).

 

Hlavním tématem voleb se v USA stává jistý souboj idejí

- kdy stát by víc usnadňoval život svým občanům (někdo tomu říká nálepkou "socialismus"), což například razil u Demokratů Sanders (Fed má podle něj sloužit i zájmům občanů, nejen zájmům gen. ředitelů velkých korporací... - právě reforma US Fed byla důvodem, proč nenašel podporu u velkých sponzorů, bez nichž se v USA kampaň prostě dělat nedá), vynořují se další "socialistické" návrhy:

7. 2. 2019, aktuálně.cz

Socialismus tady nechceme, burcuje Trump.

Donald Trump to na začátku své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020 zkouší s Venezuelou. A jeho republikáni evidentně věří, že je to velmi silná karta v nadcházejícím boji o Bílý dům.

Stojíme při venezuelském lidu v jejich vznešeném boji za svobodu - a odsuzujeme brutalitu Madurova režimu, jehož socialistická politika změnila tuto někdejší nejbohatší zemi Jižní Ameriky ve stát ponižující bídy a zoufalství," prohlásil Trump na adresu autoritářského režimu Nicoláse Madura.

Pak ovšem Trump namířil svůj varovný prst i dovnitř USA.

"Tady ve Spojených státech jsme znepokojeni novým voláním po tom, abychom v naší zemi přijali socialismus. Ale my se rodíme svobodní a zůstaneme svobodní. Dnes v noci obnovujeme náš závazek, že Amerika nikdy nebude socialistickou zemí," prohlásil prezident.

 

/*Moje POZN. - USA prostě "ty slabší" opravdu nerozmazlují, ovšem to, jak vypadají chudí v zemích, kde USA zasáhnuly vojensky či ekonomicky, to je ještě mnohem horší chudoba; nedivím se, že pak místní proti tomu něco dělají, obsáhle viz úvodní část dokumentu J. Pilgera o Venezuele a dalších zemích, kde došlo ke ztrátě ohromných aktiv ve prospěch hrstky oligarchů, viz nyní i Ukrajina - viz pasáž v diskusi s Kmoníčkem, od 1:22:40 a dalších 17min - to je identický scénář, bohužel. /
 

 

 

2. Vstup nové generace, co nepoznala válku, do souboje idejí.

 

V USA i Evropě - narozdíl od Ruska, Číny nebo Indie - nastupuje nová generace mladých lidí, jejichž rodiče už nepamatují válku, a tyto děti žijí v relativním materiálním dostatku (relativním proto, že ne každý člověk na západě žije v materiálním dostatku).

Mladí obyvatelé měst jsou od původních tradic a těžší práce odtrženi víc než obyvatelé menších měst či venkova, ve velkých městech je prostě dost příležitostí, jak dělat nějakou "čistou práci".

Tyto skupiny mladých mají pocit, že "štěstí" - minimálně dostatek materiálních věcí a různých zážitků z placených aktivit (dovolených, sportů, apod.) - je všude kolem nich, a ve svých hlavách si vytvořili naprosto nereálnou představu, že stačí, aby stát pomohl i lidem v jiných částech světa, a štěstí bude dostupné i tam.

Tito lidé bohužel zapomínají, že "štěstí západních obyvatel" bylo vykoupeno érou kolonialismu, že ještě v 70.letech v USA pracovali Afričané tvrdě za pár babek na plantážích, že to "prospěšné použití síly" US vojsk přineslo v posledním období mnoha milionům obyvatel různých zemí ohromné problémy, kdy "štěstí" pro ně znamená často hlavně záchranu holého života, nikoliv dostatku či blahobytu.

Tato neschopnost mladé generace "vidět tvrdou realitu západního snu o blahobytu" se pak proměňuje - například i v našich podmínkách - v snadnou manipulovatelnost.

Oni jsou ochotni protestovat proti premiérovi, protože prý zneužil dotací (což se vyšetřuje), a proti prezidentovi, protože prý dovolil komunistům podpořit menšinovou vládu (přitom prezident prostě věděl, že nové volby nemá smysl vypisovat, výsledky by byly prostě identické, bylo třeba jednat o vládě s vítězem voleb), prý nás oba táhnou na východ (do Ruska a Číny).

 

Pokud premiér krade, pak jistě má smysl protestovat.

Ale pozor - pokud tito lidé protestují i proti prezidentovi, který vidí, že i západ často lže, při válkách po roce 2000, pak tady už pravdu mít nemusejí.

Jejich pocit, že stačí, až prezident "padne" (nyní už doslouží, znovu zvolen být nemůže), a opět nastane dotační "ráj" a poklidný rozvoj blahobytné společnosti, je pouhou fikcí.

Kradli i politici předtím (viz LTO za 100mld, viz solární baroni asi za víc), a já podporoval jak novinářku, co psala o LTO (a byla odejita), tak jsem podporoval paní Vitáskovou, když na ni chtěli hodit účelové obvinění, protože "nezametla" jisté zlodějiny pod koberec. Ovšem tyto případy nechaly většinu dnešních protestujících v klidu.

Co se tedy změnilo?

Proč nyní protestující tolik slyší na svolávání k demonstracím (mně osobně víc než dotace vadí ekologický problém podnikání premiéra, ale to nyní není hlavní otázkou mého pohledu), vadí jim tento oligarcha-podnikatel nějak "osobně" (což právě u prezidenta Zemana existuje, osobní averze mladých z měst vůči podle nich zastaralému neschopnému politikovi), nebo jde o rané působení Babiše v PZO, kde řešil spor s EHS o dumping cenách za vývoz PVC a PE na západ, a následné hospodaření s devizami takto získanými, kdy se zamotal s ekonomickou částí STB, která hlídala devizy (západní měny získané obchodní výměnou) a jak s nimi podniky hospodaří, když za ně pak nakupují (potřebné) dodávky ze západu?

Prostě stačí dnes říct, že prezident Zeman podpořil vládu tolerovanou komunisty (přitom nové volby ale neměly smysl a jiná vláda nebyla možná, a hnutí ANO bez Babiše je prostě zatím příliš nereálný požadavek, země vládu potřebuje), že premiér (možná) krade, využívá dotací, má "podivnou minulost" (STB), že pád této vlády bude novým "okamžikem pravdy" - volají tito liberální voliči středových stran z velkých měst, často "intelektuálně" zaměření.

Prostě neznají tvrdou práci za pár šupů, nechápou lidi v regionech, mluví o nich jako o "koblihách", koupených politiky za pár drobných a sliby.

 

3. Závěr

 

Jako vždy tak vidíme v této situaci působit několik vlivů, od našich "tuzemských" až po zahraniční, také historické souvislosti a vliv výměny generací. Hnutí typu MoveOn (u nás HateFree a podobně, viz článek níž) jsou propojeni s politiky, dochází k oboustrannému využívání.

Navíc jsou zde signály, že západní blahobyt (na dluh a s historickým i současným vykořisťováním lidí jiných zemí) může skončit. Stále víc ekonomů ukazuje na skryté problémy jak v USA, tak Evropě (Forbes, nově o Evropě viz zde).

Bude velikou otázkou, až začne nějaké období většího propouštění, ztráty zakázek, kdy lidé nebudou utrácet za zbytné věci, jak tato nová mladá generace začne chápat, že někdy je "košile bližší než kabát", tedy že kdo chce zachraňovat svět, měl by nejdřív umět zachránit sebe sama.

Pak možná pochopí, že jistá míra pragmatismu (například představovaná snahou prezidenta Zemana o dobré obchodní vztahy s Ruskem a Čínou) je nikoliv "zradou ideálů mladých intelektuálně založených lidí z větších měst", ale že je vysoce důležitou prací v zájmu České republiky. Akorát by bylo vhodné, kdyby to pan prezident uměl těmto lidem dobře vysvětlit, a nikoliv je označoval za "idioty", což ovšem vzniklo původně při soubojích s mladými novináři.

Ale je pouze chybou prezidenta, že k této části lidí neumí prostě mluvit, není nadán "najít s nimi trochu společný jazyk", to je bohužel jeho vážná - politická - chyba.

Ovšem tito demonstrující "mladí a intelektuálně založení lidé z větších měst" by na druhou stranu měli vidět, jak krátkozraké jsou jejich pohledy na současnou světovou realitu, jak krátkozraké a trochu i zneužité (politicky, viz bonus pod článkem a pod volnými odkazy, také viz závěr zde) jsou jejich pohledy na problém "tradičních politických stran vs. hnutí ANO a Babiš", na situaci lidí v regionech, a bojím se, že ani budoucnost nebude tak růžová, jak si oni představují, až dosáhnou všech svých žádoucích "pozitivních" změn.

Rodina a stát budou pořád jejich jedinou platformou,

co je bude zachraňovat, až nastanou horší časy,

nikdo jiný na ně myslet nebude.

Koneckonců, naši předkové to věděli víc než dobře (viz můj nový 11min dlouhý film o třech vlastencích z Dobrušky, o tradici "cti otce svého i matku svou", o řádu věcí - zde).

 

Věřím, že i tito lidé jednou pochopí, proč je dobré chránit svou vlast i rodinu, proč ctít tradice předků,

a proč nevěřit každému, kdo v různých dobách tvrdili či tvrdí:

"...za vše mohou Židé"

"...za vše mohou Rusové"

"...za vše mohou Američané"

atd.

 

Je důležité pochopit, proč dbát tradic, ctít prezidenta, ústavu státu, dobré lidi všude, v každé zemi, v každém národě.

Bojím se ale, že na to tato mladá "intelektuální" (trochu spíš líná?) generace, co nepoznala válku ani tvrdou práci za pár korun, přijde pozdě.

Že svou vlast a tradice předků vidí "zastaralé a nemoderní", a že jejich sny budou zneužity a oni kolem roku 2050 procitnou, ale už bude pozdě.

 

Napsal

Pavel Sedlák

 

 

volně související odkazy:

 

 

Český rozhlas, v článku o US volbách (dnes už v archivu), z 5. března r.2016:

Tajemství úspěchu Trumpa a Sanderse? Voliči zbavení naděje na americký sen

Clintonová přímo těžila ze štědrosti finančních korporací, které jí za různé projevy zaplatily v součtu 20 milionů dolarů. Jen společnost Goldman Sachs – smutně proslulá například nedávným falšováním ratingu Řecka – jí zaplatila skoro 700 tisíc dolarů za pouhé tři přednášky.

Sanders je podle svých slov přesvědčen, že regulační reformy, které následovaly po finanční krizi v roce 2008, nebyly dostatečné. Chce zlomit moc velkých bank a oddělit běžné bankovní služby a rizikové investice. Na finanční spekulace chce uvalit zvláštní daň a ziskem z daně financovat
veřejné školství bez poplatků. Chce také výrazně prohloubit Obamovu zdravotnickou reformu.

Příjmová nerovnost je v USA největší od 20. let 20. století.

Jak dále čteme v britském Guardianu, překvapivý úspěch Sandersovy kampaně odráží frustraci Američanů z prohlubující se nerovnosti ve společnosti.
Nerovnost se zvětšuje už několik desetiletí a Demokraté proti tomu zatím nedokázali nabídnout žádnou funkční politiku. Příjmová nerovnost je ve Spojených státech největší od dvacátých let 20. století.

Nejbohatší jedna desetina procenta tak dnes vlastní tolik,

co 90 % ostatních Američanů.

Byla to přitom právě vláda demokrata Billa Clintona na konci 90. let, která významně deregulovala finanční průmysl. A když se uprostřed finanční krize stal prezidentem Barack Obama, dosadil opět ty samé ekonomické poradce, kteří prosazovali deregulaci Wall Street za Clintonovy administrativy.

Na jejich radu tehdy
zachránil banky penězi daňových poplatníků, na oplátku ale požadoval skutečně málo. Neprosadil žádnou významnější kontrolu finančního sektoru a jen malou pomoc lidem splácejícím hypotéky za nemovitosti, jejichž cena po prasknutí investiční bubliny prudce spadla.

Nejvyšší soud Spojených států také zrušil návrhy na jakákoli omezení sponzorských příspěvků na kampaně politiků. Omezovalo by to podle něj svobodu projevu.
Velké peníze tak mohou dominovat politice bez jakýchkoli omezení. Z analýzy listu New York Times vyplývá, že více než polovina všech peněz věnovaných demokratickým i republikánským kandidátům pocházela od pouhých 158 zámožných rodin.

 

 

V dokumentu "Neznámé dějiny spojených států" - část 10. (režie O. Stone)

se hovoří o lidech, kteří měli na starost finance v Obamově kabinetu, jako o "Rubinově souhvězdí" (nazval je tak list NYTimes po Obamově zvolení). Tito lidé zastupovali zájmy velkých bank a v krizi r.2008 za Obamy dosáhnuli toho, že ztráty šly na úkor hlavně US daň. poplatníků - víc viz dokument (odkaz směřuje přímo na tuto pasáž o tom, jak byl Obama zvolen, kdo byl jeho sponzorem a čí zájmy pak potichu zastupoval).

Rubin je místopředsedou US CFR, tato ohromně vlivná US instituce o něm např. píše:

...he was involved in balancing the federal budget; opening trade policy to further globalization; acting to stem financial crises in Asia, Mexico, and Russia; helping to resolve the impasse over the public debt limit; and guiding sensible reforms at the Internal Revenue Service.

From 1999 to 2009, Mr. Rubin served as
a member of the board of directors at Citigroup and as a senior advisor to the company. In that capacity, he worked extensively with the firm’s clients around the world.

/ ...byl členem rady ředitelů banky Citigroup a jejím senior poradcem a zastáncem politiky volného - globálního - obchodu, *dohod NAFTA, GATT, TTIP, TPP, atd... /

 

 

RealNews - L. Wilkerson o NATO a účelovém vykreslování Ruska jako nepřítele.

bývalý šéf úřadu Colin Powella (ministr zahraničí G. Bushe v době války v Iráku)

hovoří o NATO a také o Rubinovi, bývalém ministrovi financí Billa Clintona, a globalisty.

 

Paul Jay: Obecně platí, že za Clintona a později, došlo k rozšíření NATO ...

Lawrence Wilkerson: To je pravda.

Paul Jay: ... Až k ruským hranicím. Jako kdyby někdo požádal o to, aby šlo o nějaký druh provokace. Tím to všechno začalo.

Lawrence Wilkerson: Ano, přesně tak.

Nezajímá mě, za koho považují Vladimíra Putina a jeho oligarchy, ať už je nazývají nejnechutnějšími lidmi na světě, či nikoliv.

Počínaje B. Clintonem a konče Robertem Rubinem, který byl nejvlivnějším člověkem v jeho administrativě, a Larry Summersem, američtí politici provokovali Rusko.

Po pádu Sovětského svazu, kdy se dostal k moci skoro pořád opilý Boris Jelcin, pořádali tito lidé nekonečné prodeje za snížené ceny, hrabali peníze a oloupili Rusko. Dosáhli zisku tím, že ho vyplenili. Ukradli bohatství Ruska. Nedivím Rusku.

A George Bush ze všech možných variant si vybral Tbilisi, dorazil do gruzínského hlavního města a v oficiálním projevu řekl, že očekává vstup Gruzie do NATO.

To byla jasná provokace proti Moskvě.

Dosáhli jsme nynějšího stádia v našich vztazích s Ruskem nikoliv chybou Rusů, ale naší vlastní vinou.

 

- řekl L. Wilkerson.

 

Lawrence Wilkerson is a retired United States Army soldier and former chief of staff to United States Secretary of State Colin Powell.

Wilkerson is an adjunct professor at the College of William & Mary where he teaches courses on US national security. He also instructs a senior seminar in the Honors Department at the George Washington University entitled "National Security Decision Making."

 

 

2.4.2016, PL

Za bouřlivého skandování „Bernie, Bernie“ se Sanders v úvodu svého vystoupení vymezil proti korporátním médiím a mezinárodním obchodním dohodám, jako jsou Trans-tichomořské partnerství (TTP) s asijskými zeměmi nebo NAFTA, která představuje dohodu o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Jejich cílem je omezit celní bariéry a další překážky bránící v obchodování, ale
podle Sanderse je jejich hlavním cílem snaha korporátních amerických firem „neplatit mzdu americkým dělníkům“.

 

 

 

Naším cílem je mír a prosperita, nikoliv válka! A naší vůdčí ideou - narozdíl od Bushe a jeho "neokons" - jsou zájmy USA, nikoliv "šíření demokracie" do zemí, které na ni nejsou připraveny nebo které ji nechtějí!

Žádné další odevzdání suverenity na oltáře "globalismu". Národní státy zůstávají pravdivým základem pro štěstí a harmonii.

řekl D. Trump.

 

 

Banka BIS a euro - čí to byl projekt?

Druhá část článku o nově odtajněné historii Bank of England, r.2013, popisuje osud švýcarské banky BIS (matky všech bank, založené po první válce pro správu US a britských zájmů v Německu, sloužící ale naopak zájmům US investorů do Německa ve 20. a 30. letech, viz Dawes plan a Young plan na wiki), kdy po druhé světové válce přežila banka pokus o uzavření (za spolupráci s nacisty) a kdy byla tato banka od 50.let zásadní pro vznik eura, které zjevně bylo v zájmu mocných nadnárodních oligarchů, viz ta jména dál zmíněná, viz zde:

Aided by its powerful friends, such as Montagu Norman, Allen Dulles and much of Wall Street, the BIS survived the attempts by Morgenthau and White to close it down. The bank’s allies used precisely the argument detailed on page 1,295 of the Bank of England’s history:

the BIS was needed to plan the post-war European economy.

From the 1950s to the 1990s the BIS hosted much of the planning and technical preparation
for the introduction of the euro. Without the BIS the euro would probably not exist.

In 1994, Alexander Lamfalussy, the former BIS manager, set up the European Monetary Institute, now known as the European Central Bank.

 

 

Vynikající BBC dokument a bance BIS, s autentickou výpovědí dcery jednoho z hlavních aktérů a s mnoha unikátními záběry a doklady, potvrzují i další slova (viz hned dál) Jana Schneidera k této bance.

Dokument viz YT (odkaz směřuje na verzi s cz titulky)

 

 

Židovské listy - JAN SCHNEIDER:

EKONOMICKÉ ASPEKTY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

...aneb o bance "mezinárodní výměny v Basileji" (BIS) a Německu. 

/ kráceno /

Mluvě o ekonomickém pozadí druhé světové války, nutně narazíme na BIS, která hrála nejen v jejím průběhu extrémně významnou roli. Není to však Bezpečnostní informační služba, nýbrž Banka pro mezinárodní vyrovnávací platby (Bank for International Settlements), sídlící v Basileji.

Založena byla v roce 1930, v rámci tzv. Youngova plánu (splácení německých reparací po I. světové válce).
Do jejího čela byli jmenováni zástupci vítězných velmocí a Německa. BIS fungovala jako banka a vykazovala zisky. Dividendy pak převáděla na konta svých zakladatelů (Bank of England, Říšská banka, Belgická, Italská a Francouzská centrální banka, First National NY, First National Chicago, J. P. Morgan, Bank of Japan). Není od věci si je zapamatovat.

Youngův plán byl zřejmým začátkem
masivních americko-německých finančních transakcí. Zaškrcené německé hospodářství nebylo schopno splácet reparace. Německo si na ně tedy půjčilo z Ameriky, zejména prostřednictvím firmy Sullivan & Cromwell. Ta zařizovala nejprve prodej německých dluhopisů, posléze i americké investice do Německa. Německo tak zaplatilo reparace Francii a Británii, o to větší pohledávky však vznikly v USA. Ty byly tak úspěšně v Německu kapitalizovány, že rozpoutaly přímo investiční smršť. Za druhou polovinu 20. let to údajně bylo 1,5 miliardy dolarů! Takový odliv volného amerického kapitálu svým dílem dokonce přispěl ke krachu na burze a následné hospodářské krizi na straně jedné, a na straně druhé pak k rozhodujícímu rozmachu nacionálního socialismu, se všemi důsledky.

 

PROFIT ÜBER ALLES

Začala II. světová válka - a BIS fungovala dál.

Příslušník NSDAP Paul Hechler byl ředitelem banky, Američan Thomas H. McKittrick jejím prezidentem.

V BIS se tak zhmotnil poněkud šílený princip (zlaté pravidlo mezinárodního kapitálu), že i v době války musí být otevřené finanční kanály. Přes BIS platili nacisté celou válku úroky ze svých dluhopisů, procházely tudy dividendy z předválečných investic.

A kromě jiného, právě přes BIS nacisté ukradli české zlato, které jim hanebně vydala Bank of England (víc zde).

Prezident BIS Thomas H. McKittrick byl - zřejmě nikoliv náhodou - velmi dobrým přítelem zpravodajského důstojníka
Allena Dullese, "zakrytého" funkcí amerického velvyslance v Bernu (po válce byl ředitelem CIA).

Allen spolu se svým bratrem Johnem Fosterem Dullesem byli před válkou partnery zmíněné právnické firmy Sullivan & Cromwell, jejímž prostřednictvím byly prováděny ony masivní investice do německého průmyslu.

V době války John Foster Dulles poskytoval právní služby pro BIS v New Yorku. Po britském vyhlášení války Německu v roce 1939 vyplnili vzniklou mezeru na německém trhu američtí obchodníci. Budoucí ministr zahraničí John Foster Dulles se stal členem správní rady IG Farben, jeho bratr Allen byl ve správní radě Schröder Bank, spolu se zástupcem SS.

"Jednoho rána v květnu 1944, zatímco mladí Američané umírali na italském pobřeží, přišel do svého úřadu uhlazený gentleman Thomas H. McKittrick, americký prezident banky BIS ... Bank for International Settlements, aby se svými německými, japonskými, britskými a americkými spolupracovníky projednal důležitou otázku
378miliónů dolarů ve zlatě, které v době po Pearl Harboru poslali nacisté do BIS, aby byly jejich vůdcům k dispozici po válce. Toto zlato bylo ukradeno státním bankám v Československu, Rakousku, Holandsku a Belgii, a roztaveno spolu se zlatými zuby a dalšími zlatými předměty, až po snubní prsteny zavražděných Židů." (Takto začíná kniha Charlese Highama "Trading with the enemy". Zřejmě netřeba doporučovat.)

 

 

 

V r.2013 získala Hillary Clinton cenu Chatham house (RIIA - britská "partnerská organizace" pro US CFR, obě vznikly při komunikaci se stejnými lidmi z Británie a USA a ve stejné době), snad za zničení Libye?

Její manžel byl členem CFR think-tanku.

Bostonglobe.com, 2015 - Hillary Clinton, the Democrats’ Dick Cheney, zde.

 

Hillary Clinton a Rada pro zahraniční vztahy, CFR zde:

For those who may be unaware, the Council on Foreign Relations is essentially a sister organization to the Royal Institute of International Affairs (RIIA - at Chatham House), one of the primary Anglo-American policy developers, and functions as one of the most effective direct control mechanisms in the world in regards to government-based decisions and governmental policy.

...Hillary Clinton about CFR:

I am delighted to be here in these new headquarters. I have been often to, I guess, the mother ship in New York City, but it’s good to have an outpost of the Council right here down the street from the State Department.

We get a lot of advice from the Council, so this will mean I won’t have as far to go to be told
what we should be doing and how we should think about the future.

 

Clinton’s speech then went on to address the “global agenda,” “global consensus,” and “global architecture” of the coming years.

Despite her own lack of official membership with the CFR, an invited address to the organization often functions as a means of acceptance into the group. In other words, it should be understood as a de facto membership. Nevertheless, both Clinton’s husband and daughter are indeed official members of the CFR.

 

 

WikiLeaks zveřejnil (ZDE) další z dopisu H. Clintonové, datovaný 30.11.2015, ve kterém píše, že USA musí svrhnout Asada(zničit Sýrii) kvůli Izraeli.

Celý originál dopisu: ZDE.

Back to Syria.

It is the strategic relationship between Iran and the regime of Bashar Assad in Syria that makes it possible for Iran to undermine Israel's security

— not through a direct attack, which in the thirty years of hostility between Iran and Israel has never occurred, but through its proxies in Lebanon, like Hezbollah, that are sustained, armed and trained by Iran via Syria.

The end of the Assad regime would end this dangerous alliance.

...

In short, the White House can ease the tension that has developed with Israel over Iran by doing the right thing in Syria. The rebellion in Syria has now lasted more than a year. The opposition is not going away, nor is the regime going to accept a diplomatic solution from the outside. With his life and his family at risk, only the threat or use of force will change the Syrian dictator Bashar Assad's mind.


Zdroj této zprávy v češtině zde.

 

 

 

NY Times v r.2016 píší o komplikovaném vztahu Hillary Clinton a Baracka Obamy:

...she pressed for the United States to funnel arms to the rebels in Syria’s civil war (an idea Obama initially rebuffed before later, halfheartedly, coming around to it).

That fundamental tension between Clinton and the president would continue to be a defining feature of her four-year tenure as secretary of state.

In the administration’s first high-level meeting on Russia in February 2009, aides to Obama proposed that the United States make some symbolic concessions to Russia as a gesture of its good will in resetting the relationship. Clinton, the last to speak, brusquely rejected the idea, saying, “I’m not giving up anything for nothing.”

Her affinity for the armed forces is rooted in a lifelong belief that the calculated use of military power is vital to defending national interests, that American intervention does more good than harm and that the writ of the United States properly reaches, as Bush once put it, into “any dark corner of the world.” Unexpectedly, in the bombastic, testosterone-fueled presidential election of 2016, Hillary Clinton is the last true hawk left in the race.

 

 

 

 

 

zdroj: PL, zde.

místopředseda Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek

(podtrhuje, že jde o jeho osobní postoj, nikoliv stanovisko Rady ČRo)

Lidé budou stále více využívat alternativní zdroje informací do té doby, dokud jim hlavní mediální proud bude lhát, manipulovat s informacemi, zatajovat je, zkrátka razit pouze jednu vytyčenou "správnou" cestu.

Hlavním problémem médií tak jsou již zcela neskrývaný aktivismus některých novinářů, jejich práce se zdroji informací a s tím související autocenzura.

 

 

6. 11. 2016, Lidové noviny/ Parlamentní listy:

ZDRCUJÍCÍ KRITIKA IDEOLOGICKÉ PROPAGANDY

"THINK-TANKU" EVROPSKÉ HODNOTY.

Odborníci z Fakulty sociálních věd UK, Ústavu mezinárodních vztahů, Metropolitní univerzity Praha a z Asociace pro mezinárodní otázky si posvítili na práci think-tanku Evropské hodnoty.

Maskované ideologické projevy ve spojení s oslňující mediální (sebe)prezentací jsou podle lidí ze zmíněných institucí totálně nepřijatelné v odborné práci.

 

 

O informační válce (lžích v médiích) "pro-povstalecké" koalice v Sýrii, podporované západem, hovořila česká velvyslankyně v Sýrii, která zprávy mohla dokonce občas osobně ověřovat, komentovala to slovy:

"To už snad ani není novinařina."

Eva Filipi, 28. 8. 2012, ČT24 (zde).

 

 

16. 11. 2016 - Základy globální cenzury položeny

YouTube, Facebook, Twitter a Microsoft vytvořili 5. prosince organizační základ pro účinnou a rozsáhlou cenzuru sociálních sítí.

Dohodli se na společné databance "extrémistických obsahů".

Ten, jehož názory na Twitteru (nebo zbývajících tří) budou označeny jako "extrémní", si může být jist, že už je nebude moci vyjádřit v žádném velkém sociálním médiu.

 

 

...national sovereignty is the root cause of the most crying evils of our time and of the steady march of humanity back to tragic disaster and barbarism...The only final remedy for this supreme and catastrophic evil of our time is a federal union of the peoples...
 

Lord Lothian (Philip Kerr), The ending of Armageddon, 1939, zde.

 

 

 

Peter Shuterland byl zmocněncem OSN pro migraci (nedávno zemřel), bývalým šéfem Goldman Sachs, bývalým významným členem OECD, Světové obchodní organizace (Director-General of The World Trade Organisation, formerly GATT, 1993–95), britského ropného gigantu BP, Bilderbergu, byl poradcem papežského stolce aneb banky ve Vatikánu...,

seriozní BBC ho cituje(2012):

The EU should “do its best to undermine” the “homogeneity” of its member states through immigration.

...the UN’s special representative for migration has said.

Peter Sutherland told peers the future prosperity of many EU states depended on them becoming multicultural.

Je prý třeba naředit (národnostní) homogenitu národních států v EU, s pomocí masové migrace, aby se EU stala multikulturní a tím prý prosperující.

/ * Nebo jde o pozůstatky tzv. Kalergiho plánu? /d

 

 

 

V článku z roku 2014 Lawrence Wilkerson píše:

The Real News - Who Makes US Foreign Policy?

"Žádná jiná skupina na světě mi dnes nedělá tolik starostí, jako ta, která má zájem na konstantním válečném stavu, která je v pozadí všech válčících stran a vydělává tím obrovské peníze."

 

 

Česká pozice (LN) 5. 11. 2011 - švýcarská studie, svět kontroluje 147 společností, většinou bank.

Nová studie upozorňuje, že:

"...světovou ekonomiku z velké části ovládá poměrně malá skupina nadnárodních společností, v první dvacítce většinou bank."

 

 

 

Richard Jedlička - Teorie výchovy - tradice, současnost, perspektivy.

Vydalo Karolinum 2014, UK, kol. autorů (str.94):

"...DEMOKRACIE BEZ IDEJÍ pomáhá prosazovat zájmy jednotlivců a lobbistických skupin, které postupně přeměňují demokracii v oligarchii."

 

 

Těhotné ženy se mají v Británii spíš nazývat "těhotnými lidmi".

The British Medical Association (BMA) vybízí své zaměstnance, aby těhotné ženy spíše nazývali "těhotnými lidmi" píše se v interním doporučení vydaný už před rokem. BMA tvrdí, že doporučení není určené pro lékaře ale pro personál. Dokument obsahuje (viz odkaz) další korektnosti vůči starším lidem, neuvádět tituly "pan" a "paní" a spousty dalších.

V článku je názor Philipa Daviese (člena parlamentu):

"Jestliže nemůžete nazvat těhotnou ženu jako budoucí matku,

tak potom kam ten svět míří?"

 

 

18.3.2016, HN

Evropská centrální banka (ECB) by mohla opět snížit úrokové sazby, pokud to budou hospodářské podmínky v eurozóně vyžadovat. V rozhovoru s italským listem La Repubblica to řekl hlavní ekonom ECB Peter Praet.

V případě mimořádných okolností by podle něj ECB mohla teoreticky uvažovat také
o tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem. S možností takto extrémní formy uvolňování měnové politiky kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman a přirovnal ji ke shazování peněz z vrtulníku.

"Můžete vydávat oběživo a rozdělovat ho lidem. To jsou vrtulníkové peníze," řekl Praet v reakci na otázku, zda by ECB mohla tisknout eura a rozdělovat je obyvatelům eurozóny. "Otázkou je, zda a kdy je vhodné uchýlit se k takovémuto nástroji, který je opravdu extrémní," dodal k možnosti, kterou jako poslední zbraň centrálních bank v nedávném rozhovoru pro HN zmínil také viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Minulý týden se ECB rozhodla podpořit hospodářský růst a inflaci v eurozóně snížením všech svých úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru. Šéf ECB Mario Draghi však při té příležitosti znepokojil finanční trhy prohlášením, že již další snižování úroků v eurozóně nepředpokládá.

 

 

Svobodné Universum, Kupředu do minulosti:

 rozhovor Martiny Kociánové s J. Duškem

12.2.2019


Existuje hodně závislostí na myšlenkových systémech.

Na tom je nejvíc závislostí a jsou skryté.

Nedávno, 13. října, Bruce Lipton mluvil o tom, že jedeme na podvědomé programy, na kterých jsme úplně závislí a ani o nich nevíme, protože je považujeme za přirozenou součást naší bytosti. Jsou zde od dětství, pořád to jede a ani si to neuvědomujeme. Jsou to automatismy.

Martina: Uveď prosím příklad, jaká myšlenková závislost?

Jaroslav Dušek: Jakákoli myšlenková závislost.

Třeba uvěříš tomu, že nemůžeš jíst maso. To je myšlenková závislost. Staneš se někým, kdo má pocit, že je lepší toto nedělat a tamto dělat, věříš tomu a začneš skrze tento systém myšlenek posuzovat ostatní: "Jak tohle ještě můžeš jíst, prosím tě vysvětli mi to. Jak to, že si ze žaludku děláš hřbitov, můžeš mi to vysvětlit?"

A teď se to stupňuje:

Můžeš začít tak, že vyřadíš maso, máš myšlenkovou závislost na tom, že jsi vegetarián. Budeš to říkat, opakovat. Potom postoupíš dál a budeš vegan. To znamená, že tam nebude vajíčko, sýr ani mléko a už i ten vegetarián pro tebe bude jakoby opožděný. Nechápe ty myšlenky správně. A můžeš se stát z vegana frutariánem. Začneš jíst jen ovoce. Protože budeš vědět, že ostatní, co jedí ještě něco jiného než ovoce, například zeleninu, jsou dost mimo. Protože zelenina na celé planetě, kterou jíme, je ve skutečnosti uměle vyšlechtěná. To je všechno vlastně jeden typ zeleniny, ze které vzešla brokolice, zelí, kapusta. Je to původně jedna zelenina, ze které se jakoby klonem tvoří něco jiného, a to už nechceš jít, protože to už je také prý celé umělé a budeš jíst jenom nějaké divoké.

A pak třeba budeš jen ožírat stromy a loupat z nich kůru a kousat, protože dospěješ k tomu, že to je to nejlepší, co můžeš.

A pak budeš bretariánem. Dojdeš tam, že nebudeš jíst vůbec, protože zjistíš, že všichni, kteří jedí, jsou mimo. A jediné správné je…

A pak už můžeš diskutovat, jestli pojedeš na dech, nebo na sluneční záři, případně na čistou kosmickou pránu. A i to může být velký rozdíl a budeš věřit těmto myšlenkám, tomu, že to tak je a budeš to učit a prosazovat.

Budeš skrze tento systém myšlení posuzovat ostatní lidi.

...

 

Martina: Existuje zdravá závislost? Nebo závislost, která je prospěšná? Nebo jakákoli závislost je vždycky otroctvím?

Jaroslav Dušek: Záleží, jak přesně bychom tato slova chtěli chápat. Ale pokud se opravdu myslí závislost, tak závislost je opravdu závislost. To se nedá nic dělat.

Je to něco, co tě ovládne. Pak je to závislost.

Proto říkám, pěstujme proti závislostem souvislost.

 

Pěstujme vědomí celku.

/*poznámka moje - vědomí všech širších souvislostí, abychom lépe chápali okolní události, svět, život, vše kolem nás. /

Když si uvědomíme celek, život, galaxii, harmonii, pak nepotřebujeme být závislými na nějaké konkrétní ulpěné myšlenkové představě. Závislost většinou způsobuje to, že věříš něčemu dílčímu, co ti takzvaně pomáhá, tedy většinou se to obhajuje tím, že ti to pomáhá.

...

Martina: Například když se podíváme do středověku, tak byli rádi za to, co mají k jídlu a tím pádem neměli potenciál přemýšlet nad tím, že nebudou jíst třeba maso.

Jaroslav Dušek: Jasně. Na jednu stranu máš pravdu, na druhou stranu si uvědom, že ti lidé byli schopní vždycky zabíjet jiné lidi ve jménu nějaké myšlenky.

Vždy byli závislí na myšlence a šli zabíjet jiné lidi ve jménu myšlenky, ve jménu spravedlnosti, ve jménu prosazení správného řešení.

To znamená tento fanatismus, tento propad k myšlenkovým systémům, to jsou celé dějiny válek a tam to bylo pořád.

...Tato evidentní závislost na myšlenkových konceptech vedla vždy ke krveprolití.

Ve výsledku vedla k tomu, že byly upalovány čarodějnice. Proč? Protože jejich myšlenkový systém byl jiný, než myšlenkový systém těch, kteří věřili tomu, co je správné a co je špatné podle nich. Tak byly prostě upalovány ženský a bylo to.

To už dnes jde hůř. Dneska to jde v rovině vyhoštění, vyobcování. Že třeba vyobcují vědce, který nemá takové myšlenky, jaké by měl mít.

Vyobcují ho, diskreditují, neotisknout mu články, nebude mít koeficienty citací, budou ho zesměšňovat, psát o něm nějaké věci, ale asi ho dnes neupálí na hranici. Až do této míry to teď nejde.

To znamená, že způsoby jsou rafinovanější,

ale dál nějakým způsobem přežívají.

 

 

 

"Všechny války vznikají pro hmotné statky."

— Platón (zde).

 

 

Reflex, 13.6.2019

V. Pikora - Mediální lynč přerůstá ve fyzické násilí ve společnosti

/ kráceno /

Zatímco dřív proti sobě bojovala levice a pravice, dnes bojují liberálové s konzervativci. Zatímco dřív tvořily zpravodajství zprávy, dnes je tvoří hodnotové soudy a názory.
V Americe to už pociťují takzvaná liberální média, jejichž motorem je televizní stanice CNN. Její sledovanost totiž prudce klesá.

Zdá se, že diváci už nechtějí slyšet, že prezident Trump lže, nýbrž chtějí vědět, co prezident říká.

Zdá se, že čím dál víc lidí ho chce vyslechnout, zamyslet se nad jeho slovy a poté samostatně posoudit, zda jeho názor je chytrý, či hloupý. Přece jen je to prezident stále ještě nejmocnější země světa a byl demokraticky zvolen...

Diváky stále víc zajímá prezident; nikoli nějaký názor novináře na prezidenta, který je vydáván za zprávu.

Lidé nechtějí dokola slyšet „zprávy“ typu, že prezident lže častěji, než si vy myjete ruce. Tak koncipovaná „zpráva“ prostě postrádá důvěryhodnost: Možná že prezident lže o svých příjmech, milenkách, financování… Prostě o kdečem, kde se mu to hodí. Ale lhát tak často, jak liberální média uvádějí, a to i o věcech, kde k tomu zjevně chybí osobní motivace?

Nebude to spíš tak, že
jakmile prezident řekne něco, co se novináři nelíbí, rozumějme: má jiný názor než novinář, je označen za lháře…? Pak ovšem nejde o lež, ale o jiný názor. Slovo „lež“ tím najednou ztratilo původní smysl.

Došlo to tak daleko, že někteří američtí filozofové prohlašují, že takzvané fake news nejsou lži, ale jen mediální označení pro pravicové názory. Vlastností fake news tudíž pak je, že nikdy nejsou levicové. Že na tom něco bude, dokreslují zprávy, že
40 % Američanů nyní vzhlíží k socialismu. To ovšem jen proto, že si ho neumějí představit a vlastně nevědí, co obdivují.

 

Kdyby to bylo jen v Americe, nechá mě to klidným.

Bohužel něco hodně podobného běží i u nás. I u nás liberální a konzervativní média popisují dva odlišné světy s tím, že liberálové mají potřebu lidi s jiným názorem označit za lháře.

Jakl vs. Feri

Hezkým příkladem může být kauza Jakl. Když byl někdejší tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl napaden v metru kvůli politickému názoru, většina liberálních médii mlčela, jako by se nic nestalo. Byl to pravý opak nedávné situace, kdy byl napaden poslanec Feri. Tehdy se naopak tato média mohla přetrhnout, aby to označila za útok na demokracii. Jako by jedno po hubě bylo jiné než druhé po hubě.

Jenže když se o několik dní později údajný útočník na Ladislava Jakla přihlásil policii a popsal situaci přesně obráceně než Jakl,
mohla se stejná do té doby mlčící liberální média přetrhnout, aby informovala, že Jakl lže, protože už přece „víme“, že to všechno bylo jinak.

Fakt??!! Jak může o realitě kdokoliv cokoliv vědět, nebyl-li na místě nebo neviděl-li záběry z kamer? Máme jen dva opačné názory proti sobě. Až po vyslechnutí svědků a uzavření vyšetřování můžeme soudit. Liberální média už ale vědí.

Jejich nadpisy už Jakla odsoudily.

Média věří tomu, čemu věřit chtějí, a posílají to jako fakt dál.

(Bohužel jsem se nikde nedočetl, proč údajný protivník Ladislava Jakla, podle něhož bylo vše jinak, takže není útočníkem, nýbrž napadeným, otálel s ohlášením věci na policii. Myslím, že je normální, že je-li někdo napaden, hlásí to. Naopak
předpokládám, že jen málo útočníků přijde na policii a událost hlásí jako první…)

 

To, že liberální média kvůli nedůvěryhodným komentářům vydávaným za zprávy směřují ke krachu a musí škemrat o podporu, mi nevadí. Vadí mi, jak zhoršují náladu ve společnosti.

A opět nejen v USA či u nás.

Zavrženíhodná heterosexuální většina

Minulý týden proběhla médii zpráva o tom, jak
útočníci napadli v Británii dvě lesby: Chtěli, aby se na povel líbaly. Podobných útoků přibývá. Zatímco v roce 2014 evidovala policie v Británii 1488 napadení kvůli sexuální orientaci, loni jejich počet přesáhl 2300. To ukazuje rostoucí agresivitu ve společnosti.

Jenomže přesně tuhle agresivitu mnohá média

svými štvavými komentáři na podporu menšin a na úkor majority podněcují.

Mnoho lidí totiž začalo mít pocit, že jsou jako majorita utlačováni. Možno dosadit leccos: třeba heterosexuální majorita a další. Osobně neznám nikoho, kdo by měl něco proti homosexuálům; znám ale hodně lidí, kterým vadí pocit, že se jako heterosexuální většina mají cítit nějak odsouzeníhodní (ať už je jejich pocit oprávněný, či ne). Tenhle pocit se rekrutuje z faktu, že tlak minorit na získání místa na slunci už je příliš velký.

A média v tomhle ohledu nespojují, média společnost rozdělují. Tedy ji ničí.

Média by měla jasně rozlišovat mezi zprávami a komentáři.

Měla by připustit, že někdo může mít i jiný názor.

A že když má někdo jiný názor, není to lež, ale názorová pluralita, jež je ŽÁDOUCÍ. Je naprosto nepřípustné, aby novináři veřejně uráželi politiky, odmítali se za to omluvit a brali urážky jiných názorů jako normu. Novináři by měli zůstávat nestranní. Čtenář, posluchač či divák si mají názor na zprávy udělat sami.

Názoru by se měl novinář „dopouštět“ jen v komentáři, který má být ovšem od zpráv jasně oddělen. Ani tady by však novinář neměl napětí ve společnosti gradovat směrem k násilí.

Novináři se tváří, že nechápou, že příště nebude napaden Jakl,

ale podrážděnou společností oni sami.

To nebude úplně dobrý stav.

 

 

 

BONUS

 

20.6.2019, PL - rozbor auditorské zpráva Evropské komise

Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu akademie věd radí šéfovi spolku Milion chvilek Mikuláši Minářovi, aby se v neděli na Letné omluvil demonstrantům a přiznal, že se zmýlil, protože si nepřečetl auditorskou zprávu pořádně.

 

Profesor Chýla: Osm let jsem byl členem Akademické rady a to, co jsme měli na starosti, když jsme bojovali o přežití Akademie, byly zákony, zvlášť o podpoře vědě a výzkumu z veřejných prostředků... protože těm souvislostem trochu rozumím, tak jsem si tu auditorskou zprávu Evropské komise přečetl. Jsem schopen to číst, ...protože vím, jak to souvisí a jaké je legislativní postavení toho nařízení v Evropské unii. Zjistil jsem, že jsou tam uvedeny určité paragrafy, ale ty neznamenají, že by politik nemohl vlastnit nějakou firmu. To tam není.

Ta zpráva je – nepoužil bych to slovo zdrcující – velmi kritická k našemu systému přidělování dotací. Většina toho je popis pochybení různých řídících orgánů. Auditoři kontrolovali tři operační programy: Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Životní prostředí a Zaměstnanost.

Procházeli žádosti a hlavně tu proceduru, kterou řídící orgány, zřízené ministerstvy, případně kraji, měly dodržovat.
Z té zprávy je vidět, že pravidla pro přidělování dotací jsou napsána dobře. Obecně jsou schvalována Evropskou komisí, ale ta detailní jsou naše. No a u nich objevili chyby. ....značnou část zprávy tvoří popis pochybení řídících orgánů. V závěrečné zprávě, která má i ten finanční dopad, píší, že kontrolovali věci, které se týkají procedury obecně, a na základě toho zjistili nedostatky a udělují pokutu 300 milionů.

 

Takže to je způsobeno pochybením nebo špatným nastavením pravidel řídících orgánů, s čímž vůbec nesouvisí to, že je Babiš předsedou vlády.

Za to mají plné právo nás postihovat, protože to jsou jejich peníze.

Je proto užitečné připomenout, že v čele dotčených úřadů byli politici ODS Říman, Kocourek a Kuba či ČSSD Mládek a Havlíček na Ministerstvu průmyslu a obchodu, ODS Drobil a Chalupa či Strany zelených Bursík na Ministerstvu životního prostředí, ODS Nečas nebo TOP 09 Drábek a Müllerová na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Kdyby nebyl Babiš předsedou vlády,

tak by byly závěry stejné, stejně jako pokuta 300 milionů.

I když je pravděpodobné, že by na tu kontrolu nepřišli, protože by k ní z české strany nedostali podněty.

 

 

A u koho hledat chybu, že má český stát zaplatit ještě dalších 150 milionů pokuty?

To je pokuta za porušení
našeho zákona č. 159/2006 Sb. Ale myslím si, že není možné, abychom přijali skutečnost, že kdokoli z Bruselu rozhodne o tom, zda byl porušen náš zákon.

Mohou si to myslet, stejně tak si to můžu myslet já. Ale to jsou jen názory. Pokud nám na základě toho napaří pokutu, tak to říkám ne.

Pokud je to možné, mohli dát podnět k našemu soudu.

Jsou to jejich peníze, to beru. Ale aby řekli, že jsme porušili svůj zákon, že to je jejich rozhodnutí, aniž se tím vůbec zabýval náš soud, a že uloží českému státu pokutu 150 milionů, to nejde.

Já jsem velký eurofil, ale v tomto případě říkám, že to není možné.

 

Druhá část zprávy už se střetu zájmů Andreje Babiše týká. Co z ní považujete za podstatné?

Mají ji rozdělenu na dvě období: do 9. února 2017 a pozdější.

Tento den vstoupila v platnost novela zákona o střetu zájmů, č. 159/2006 Sb. Původní zákon platí tedy už třináct let. A i před tou novelou v něm bylo napsáno, že veřejní činitelé nesmí podnikat. Ale co to znamená podnikat? Když budete držet jednu akcii, podnikáte? Na konci uvádějí, protože do 9. února 2017 neexistoval žádný český zákon, který by zakazoval přidělování dotací firmám politiků, že neudělují žádnou sankci.

A pak vzali období od 10. února 2017, pro nějž už platí paragraf 4c, který říká, že je zakázáno poskytovat dotace firmám politiků.

Ale to má zakázáno poskytovatel!

Často se říká, že Agrofert čerpá. Ale ve skutečnosti nejde o čerpání, ale poskytování, takže jde o chybu poskytovatele.

A dokonce citují vyjádření ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Toho Kněžínka, kterého by demonstranti chtěli vrátit do úřadu. Podle jeho názoru to, jakým způsobem Babiš ustanovil ty svěřenské fondy, naprosto naplňuje náš zákon. Zároveň ale říká, že to je jen jeho stanovisko, že to není právně závazné.

Jedině české soudy mají právo rozhodnout, jestli byl, nebo nebyl porušen zákon.



Proto si myslím, že by se česká vláda proti tomuto postupu unijních auditorů měla ozvat a žádat zrušení té části auditorské zprávy, která se opírá o údajné porušení zákona č. 159/2006 Sb.

A v tom by ji měly jednoznačně a bezvýhradně podpořit všechny politické strany bez ohledu na to, jaký mají vztah k Babišovi.

Jsem zvědav, zda to udělají. Pokud ne, bude to znamenat, že ve jménu svaté války proti Babišovi jsou ochotny obětovat i klíčový znak naší suverenity. Protože o tom, jestli je porušen náš zákon, musí rozhodovat české soudy.

Ač velký eurofil, tohle opravdu nemohu přijmout. A pokud by to udělali u tohoto našeho zákona, tak to mohou udělat u kteréhokoli jiného. Stát by měl říci, že tohle ne, že to je útok na náš právní systém.

...
 


Já si nemyslím, že je Minář úmyslný dezinformátor.

Stejně jako si to nemyslím o většině mainstreamových médií.

Jenom si nedají tu práci, aby si hledali fakta.

A tak jen recyklují to, co slyšeli nebo četli. To je nebezpečí.

 

Nevidím v tom však zlý úmysl,

to je kombinace intelektuální lenosti a přesvědčení,

že když to píšou jiní, tak je to tak.

 

 

( Moje osobní poznámka - Poslední odstavec naznačuje, že aktivisté i někteří novináři jsou doopravdy těžcí fušeři, což považuji za doopravdy velmi smutné. Ale o tom jsou zprávy na mých blozích bohužel docela často... )

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

JAKÉ MYŠLENKY PŘINESLO 20. STOLETÍ,

A JAKÉ MYŠLENKY A NOVÁ DILEMATA PŘINÁŠÍ

POČÁTEK STOLETÍ JEDENADVACÁTÉHO?

 

19. 5. 2019

významně aktualizováno 23. 5.

 

motto 2.půlky 20.století

Naše (US) říše se skládá z mnoha ostrůvků. Základny, které máme schované všem na očích po celém světě, to je skutečné teritorium naší říše.

No ale zároveň udržujeme nezávislé vlády v Japonsku, Jižní Koreji a v Německu. Ale nemají autonomii, když jde o zahraniční politiku.

Takže je to sofistikovaný a velice efektivní systém, kdy se můžeme plácat po zádech, jak pomáháme šířit demokracii v Japonsku, Německu a Jižní Koreji, a zároveň je držíme pod kontrolou, protože nevíme, co by tyto země udělaly, kdyby byly plně nezávislé.

A krása tohoto systému spočívá v tom, že většina lidí mu nevěnuje pozornost. Je to prostě přirozené mít 50.000 amerických vojáků například v Japonsku.

profesor Bruce Cumings, historik

vystoupení v dokumentu Blížící se válka s Čínou (J. Pilger), viz čas 1hod 33.min, publikováno r.2016

 

 

motto úvodní části 21.století

Schmidt a Cohen nakonec svoji knihu nenazvali "Impérium mysli"  (The Empire of the Mind) .

Zvolili o něco (málo) stravitelnější a méně imperiálně znějící titul:

"Nový digitální věk: Modelování budoucnosti lidu, národů a byznysu".

"V éře, kdy sílí moc jednotlivců i různých skupin, budou mít výhodu vlády, které se povezou na technologické vlně. A ty, které to neudělají, brzy zjistí, že je jejich vlastní občané (*aktivisté podporovaní nevládkami, financovanými "silami Dobra") chtějí svrhnout.

Demokratické státy, které jsou dávno propojené systémem vojenských aliancí, zjistí brzy, že totéž mohou učinit pomocí komunikačních technologií.

Tato sekta složená z členů vlád a "nevládek" má totiž neochvějnou víru v to, že jejich vlastní cíle jsou nezpochybnitelnými, nenapadnutelnými pohnutkami pro americkou imperiální nadvládu nad světem.

Jinými slovy si myslí, že to, co považuje za správné "osvícená supervelmoc" USA, je nutně dobré pro kohokoli na světě, kdo není "zlo".

Víc v češtině PL, r.2016

 

 

 

 

1.  O NĚKTERÝCH MYŠLENKÁCH 20. STOLETÍ

 

První, co jistě nejen mě v této stručné úvaze napadne, je postavení nově vzniklých sociálně-ekonomických tříd obyvatel vyspělých (ale i jiných) zemí, po proběhnuvší průmyslové revoluci.

Je nad veškerou pochybnost, jak v Evropě, tak v USA (které nebyly zasaženy první světovou válkou a proto se rozvíjely nejvíce), že vznikla vrstva chudých obyvatel, pracujících v továrnách, což zrodilo ono hnutí dělníků za lepší svět, později využité v různých hnutích 19. a 20.století, což vrcholilo myšlenkami komunismu.

 

Od Ludviga von Misesa - Human Action (čtvrté revidované vydání), strana 876 (v odkazu zde strana 909 v PDF, což je strana 872 knihy: Bod 5. Všeobecné vzdělávání a ekonomie:

"V zemích, které nejsou obtěžovány bojem mezi různými jazykovými skupinami, může veřejná výchova fungovat, pokud je omezena na čtení, psaní a aritmetiku. U chápavých dětí je dokonce možné přidat základní pojmy geometrie, přírodních věd a platných zákonů země.

Ale jakmile chce člověk jít dál, objeví se vážné obtíže. UČENÍ "NA ZÁKLADNÍ ÚROVNI" SE NEZBYTNĚ PROMĚNÍ V INDOKTRINACI. Není totiž možné reprezentovat adolescentům všechny aspekty problému, a není tak možné nechat je volně si vybrat i (společensky) nekonformní stanovisko.

JE PRAKTICKY NEMOŽNÉ NALÉZT UČITELE, KTERÝ BY MOHL PŘEDAT DÁL NÁZORY, S KTERÝMI SÁM NESOUHLASÍ (KTERÉ NEJSOU SCHVÁLENÉ) takovým způsobem, aby to (plně) uspokojilo ty, kteří tyto názory vyznávají. Společnost (*stát), která provozuje tyto školy, se ocitá v pozici, kdy propaguje své vůdčí principy, a znevažuje principy ostatních (společenských) skupin."

 

V USA, jak jsem mnohokrát popsal na těchto stránkách, vznikly ohromné monopoly (viz projev The New Freedom W. Wilsona - o Nové svobodě od těchto monopolů, pro posílení volné soutěže podnikání, aby "ti velcí nelikvidovali ty malé" podnikatele), což po konci první války skončilo ohromným posílením tamního finančního centra (víc viz blog č.4, ukázka z knihy o šéfech Bank of England a Fed, M.Normenovi a B.Strongovi).

Tento cyklus byl završen ohromnou krizí 30. let v USA (možná záměrně spuštěnou, pro posílení role monopolů, silní vydělali, slabí padli a byli prodáni pod cenou, následný boj o New Deal prezidenta F. D. Roosevelta, práci pro lidi, boj proti bujícímu rasismu — o směřování USA, viz také drsné potlačování demonstrací mladých proti válkám v 60.letech — vrcholil až po zastřelení J.F.K. a R. Kennedyho, kdy se znovu otevřela cesta k moci po prohře s JFK pro už odepsaného Nixona, který prosazoval silné USA, proti pro něj "slabošskému pojetí míru se Sověty, zastávanému JFK" po karibské krizi, vrcholila tak válka ve Vietnamu (nově až 3.5mil mrtvých) a aféra Watergate (řízené kampaně proti Demokratům, opozici), Nixon začal s tajným bombardováním Kambodže (600.000 mrtvých) a Laosu, unikátní historickou chvíli dokresluje — po éře procesů pro neamerickou činnost — Nixonovo otevření vztahů s Čínou či dohoda Salt1 o omezení jaderných zbraní se Sověty, celou tuto atmosféru naprosto skvěle popisuje vynikající film O.Stone "Nixon", všem doporučím ty tři hodiny vidět a pečlivě vnímat každé slovo a událost...), a ohromnými investicemi US podnikatelů do Německa (hledejte Dawes plan a Young plan, období 1924-29), což umožnilo vznik druhé války v Evropě (také doporučím si přečíst knihy prof.Suttona, viz např.: Wall Street and The Rise of Hitler).

 

V Sovětském svazu byli příznivci světové (socialistické) revoluce ale povražděni Stalinem, který provedl "národní revoluci", založenou v podstatě na voj. diktatuře, tyto tak odlišné skupiny (západ a Stalinův Sovětský svaz) spojila dočasně druhá světová válka do krátkého spojenectví proti Hitlerovu Německu.

Druhá světová válka Evropu definitivně poničila, na jejích troskách vznikla nová světová dominance USA, které v 70.letech založily z poražených zemí — Německa a Japonska — své vojenské "základny".

Viz Okinawa v Japonsku - viz dokument J. Pilgera a jeho dokument "Válka s Čínou na obzoru", čas 1hod 11min, o US základnách a jejich roli obecně viz 1hod, 33.min; viz také Rammstein v Německu - Spiegel o této ohromné základně píše v dubnu r.2015 opravdu zajímavá zjištění, zde.

Tyto US základny se mimochodem dnes v Evropě posunují na Balkán (Kosovo), do Polska (nová základna), na Ukrajinu a do Rumunska (systém Aegis, BMD aneb Balistická Raketová Obrana, obranný systém proti raketám s balistickou dráhou letu).

 

 

Po druhé světové válce tak vznikly dva hlavní bloky moci - USA a SSSR, tyto země ovládnuly sílu jaderných zbraní, lety do vesmíru, postupný rozvoj automatizace různých výrob, antikoncepční pilulku i rozvoj konzumerismu, jakéhosi "moderního způsobu" vyrovnávání tlaků ve společnosti, s pomocí materiálního dostatku.

Jde vlastně o dvě koncepce společenské kontroly - potíráním opozice vs. rozmělněním názorové opozice laciným konzumerismem a nekvalitním vzděláním - odkaz vede na zásadní článek v NYTimes "o vzdělávání pro chudé s pomocí automatů a displejů, bez významného lidského kontaktu" (už dnes občas realita dokonce na chudých US školách, český překlad zde), viz také o kousek níže citace o pojetí těchto dvou koncepcí u George Orwella vs. Aldouse Huxleyho.

V sovětském bloku se také objevuje automobilismus, spotřební průmysl, pop-music, TV vysílání včetně komedií a spotřební elektronika, ovšem až v 80.letech a ve velmi omezené verzi, až teprve feudálně-komunistická Čína ukazuje — v tom tak atypickém (pro Evropany) asijském pojetí práce — tu novou verzi "pokroku konzumerismu" i v centrálně řízené společnosti.

 

Studená válka zmrazila ta dvě centra moci, v rovnováze "vzájemně zaručeného zničení" (anglicky MAD), podmínky dělníků byly sice zlepšeny na západě i na východě, ovšem často (u obou) na úkor ekonomicky či dokonce vojensky podrobených zemí - sfér vlivu.

KONFLIKT s těmito lidmi "třetích zemí", dodávajících potřebné suroviny či práci, byl pouze odložen, ale rozhodně nikoliv vyřešen.

 

A protestní hnutí dělníků 20.století

byla ve století 21. nahrazena protesty dvou skupin:

 

- zaprvé (na západě stále chudnoucí) pracující "nižší střední vrstvy" (viz např. žluté vesty)

- zadruhé (často "neziskově" veřejnými penězi podporované) protesty mladé generace,

...viz např. hnutí MoveOn v USA (stojící za organizací nepokojů po zvolení Trumpa v USA), či u nás různá "progresivní" (genderově, multikulturně i jinak) uskupení typu Člověk v tísni, Antifa, atd., a na ně napojené různé dobrovolné skupiny, strážící "korektnost" internetu (ideologickými školeními na školách, udáváním, změnami lajků v diskuzích, zde).

 

cituji z hnutí MoveOn (něco jako "Pohňeme se" od starých principů k novým), což byla původně čistě politická organizace (MoveOn Political Action) mladých lidí, podporující "pokrok", navázaných na Demokraty (DNC = Demokratický Národní Výbor, ústředí demokratů, proslavené poprvé už za Watergate za Nixona, nyní opět "líknuté" úniky za Hillary, což prý měli udělat Rusové napojení na Trumpa - Russiagate, víc o  vyšetřovateli Robertovi Mueller aktuálně zde), později přidala organizace MoveOn i "apolitické občanské" (neziskové) křídlo bez přímé vazby na Demokraty:

Statement from Ilya Sheyman, Executive Director, MoveOn.org Political Action:

“The DNC must clean house and the new chair must stand up
to all efforts by Trump and Republicans to move their harmful and bigoted agenda, which lost the national popular vote.

At the same time, the DNC must connect with the grassroots of the party base that wants the party to reject corporate influence and advance an inclusive, progressive agenda that will energize voters and grow our base in 2017, 2018, and beyond. To do this, we need to bring back a real 50-state organizing strategy. Rep. Keith Ellison would be an excellent DNC chair.”

This post was produced and paid for by MoveOn Civic Action.

 

cituji PL, 6. 9. 2017:

Organizace HateFree, pozůstatek úřadování Jiřího Dienstbiera v podobě neziskovky sídlící přímo na Úřadu vlády, uspořádala společně
s Multikulturním centrem Praha a Člověkem v tísni za podpory pražského magistrátu a Ministerstva zahraničních věcí školení, jak co nejlépe udat spoluobčana píšícího na internet příspěvek, který se dnes označuje jako "nenávist".

Na akci, pořádanou v prostorách Skautského institutu se dostal coby pedagog z ČVUT programátor Pavel Cimbal, který pořadatelům jejich režii rozbíjel, a když mu bylo znemožněno diskutovat, zveřejnil své zážitky "z nalejvárny" na internetu. Okamžitě vzbudil značný rozruch...

Cyklus seminářů vznikal zřejmě jako doprovodná agenda k chystané novele trestního zákona. Tu ale Ministerstvo spravedlnosti mezitím odložilo, proto lektoři trestněprávní rozměr "hate speech" (nenávistný projev, pozn. red.) na školení neakcentovali.

 

 

 

Cituji LN, 21. 4. 2018 - Rozhovor s tvůrci sw Avast

"Lidé jsou ochotní vzdát se velké části svých svobod za hrozně málo. To bylo vidět třeba v USA po 11. září.

Po celém světě se dnes lidé vzdávají svého soukromí, čímž se vlastně vzdávají své svobody. Když se dnes bavím s mladými "start-up"isty, zdá se mi, že jim to vyhovuje," stěžuje si Kučera, který zároveň varuje, že jakmile se vzdáme dobrovolně jen kousíčku svobody, okamžitě se jí zmocní stát a vlády. Člověk by proto podle něj nikdy neměl obětovat svou svobodu výměnou za větší bezpečí.

"Člověk má mít možnost stát se kriminálníkem, protože když tu volbu nemá, nemá ani svobodu. Jak ukazuje film Lid versus Larry Flynt,
musíme mít svobodu tisknout prasárny, aby nám příště nezakázali tisknout básně," říká Kučera.

Podle Baudiše nás tak nakonec nečeká budoucnost

podle v současnosti tolik citovaných vizí George Orwella,

ale spíše podle neméně trudných předpovědí Aldouse Huxleyho.

 

Aldous Huxley (wikipedie):

K nejznámějším dílům jeho prvního období patří dystopie Brave New World, česky vyšlo pod názvem Konec civilizace (1970). Tento román napsal pod vlivem zpráv z fašistické Itálie a stalinistického Sovětského svazu, je ovlivněn Zamjatinovým románem My a ovlivňuje Orwellův román 1984, nejslavnější dystopii vůbec.

Popisuje v něm společnost složenou z vyšlechtěných jedinců, kteří jsou rozděleni na kasty. Vědecký pokrok umožnil dokonale ovládnout jednotlivce, který se dobrovolně vzdává své svobody výměnou za neustálé smyslové radovánky (*konzumerismus) a opájení se "zdravotně neškodnou" drogou zvanou symbolicky "soma".

Název "brave new world" - překrásný nový svět - je inspirován podobným obratem v básni Rudyarda Kiplinga z roku 1919, The Gods of the Copybook Headings:

"And that after this is accomplished, and the brave new world begins
When all men are paid for existing and no man must pay for his sins ..."

"A poté, až toto bude dosaženo, a nový krásný svět začne,

všichni lidé jsou placeni za to, že "jsou", a žádný člověk nemusí platit za své hříchy..."

 

(POZN.: *Opravdu se trefil, tito lidé nepracují, jsou placeni "občanským" - zatím neziskovým - platem, z nadnárodních institucí, prosazujících "novou morálku světa")

 

O humanismu a nové lidské morálce, rostoucí z vědeckého učení o vývoji světa aneb z teorie evoluce (viz nádherná čistě vědecká přednáška o genetice a evoluci v Praze, zde) - jako "protiváze" k místy prý tmářské víře v Boha, hovoří velmi zajímavě prof.Dr.Walter Veith v Praze v r.2008, zde (překládáno do češtiny).

 

 

 

 

 

 

2.

Počátek 21. století přináší nové výzvy.

 

Po konci studené války měl nastat "ráj na zemi", jenže nenastal.

Všechny země východního bloku byly velmi zanedbané, a mnoho "starých struktur" (bývalých elit) využilo pád Sovětského svazu k vlastnímu obohacení.

V Rusku i u nás tak například kolem r.1998 vznikly ohromné krize (bank, dluhů z překotného rozvoje podnikání), ovšem několik lidí dokázalo vysoce zbohatnout, bohužel ne vždy zaslouženě.

Původní dilema průmyslové revoluce (vykořisťování dělníků v továrnách, viz Chaplin a jeho film Moderní doba, o pásové výrobě v automobilkách) bylo nahraženo novými dilematy.

 

- počet lidí vzrostl natolik, že se objevily vážné problémy ekologické.

(vymírání druhů, používání chemických hnojiv v půdě místo organických hnojiv zabíjí "ekosystém úrodné půdy", mění ji na hlínu a písek s minimem živin, vzduch i jídlo je plné jedů, lidé trpí nemocemi z nedostatku pohybu, stresem z hluku a života ve velkých městech).

- objevují se nové ekonomické hrozby, spojené s rozvojem nových technologií.

Především rozvoj internetu umožnil, spolu s korupcí hlavně mocných finančních západních elit USA a Británie, aby se nadnárodní společnosti a banky dostaly částečně mimo vliv a kontrolu států, kde působí.

Zaprvé byl v USA zrušen zákon o oddělení investičního a běžného komerčního bankovnictví.

A za druhé se objevily nové finanční produkty - deriváty - které (podobně jako akcie) jsou obchodovatelné na virtuálních trzích, což přineslo ohromné zisky vybraným lidem, ale také ohromné nové krize, viz krize r.2008. Tyto dluhy jsou pak nově nuceny hradit státy, na náklady daňových poplatníků (bankéři dosáhnuli svého cíle, získali moc nad státy, tuto moc chtějí dál posílit, jak psal C. Quigley už v r.1965).

 

Carroll Quigley byl dva roky oficiálním historikem US Rady CFR, obdivoval ho i Bill Clinton.

Od r.1945 do r.1965 psal svou slavnou knihu "Tragédie a naděje" (Tragedy and Hope), kde popsal svět a jeho vývoj asi od r.1890 do r.1950. Výše citovaná pasáž se týká US politického systému dvou politických stran.

Konkurují si, nebo jsou jen "divadlem pro masy", aby měli lidé pocit, že něco mohou změnit? Pokud se vám to zdá "až příliš divoké", pak si přečtěte ten projev The New Freedom Wilsona, mluví tam o tom samém.

Víc o tom v té v přednášce prof. Walter Veitha ZDE, starší přednáška, vše víc osvětlující, ZDE.

 

 

Podle US odborníků má 5 největších US bank expozici finančními deriváty (krytými jen zájmem na finančních trzích a současně skrytě plnými toxických pohledávek, proto nebezpečnými) kolem 247bil USD, při souhrnných jiných aktivech asi 8bil USD. Video je dobré sledovat už v úvodu, kde je seznam držení derivátů, ZDE.

Tabulka z videa - její malá část, údaje jsou v milionech US dolarů.

(pozor, česky "bilion" = anglicky "trilion"; ...co to jsou finanční deriváty zjistíte zde; pro představu světové HDP se odhaduje na asi 80bil USD, objem obchodů na světových finančních trzích pak až 700bil USD — takže pokles např. o 15% by zasáhnul US banky ohromnou ztrátou v jejich bilanci, v řádu cca 30-60 bilionů dolarů, přitom např. krize r.2008 byla v řádu "pouhých" stovek miliard USD ztrát...)

 

Oba tyto ekonomické problémy byly navíc umocněny HLOUPÝMI rozhodnutími elit v USA, které po konci studené války zkusily využít své dočasné převahy, a zkusily změnit vliv v mnoha důležitých zemí.

Viz vyjádření (zde mnohokrát citovaná) W. Clarka z roku 2007, že  Rumsfeld mu kolem r.2002 řekl, že "mají tak 10let, než se nové velmoci vzpamatují, aby provedly (USA) převrat v sedmi zemích, počínaje Irákem, konče Íránem".

To prohloubilo dluhy USA, Británie a Francie, a zhoršilo to krizi r.2008.

 

Následně se začaly bouřit tamní občané, což vedlo ke zvolení Trumpa, protestům žlutých vest ve Francii, kritice Evropské unie (za podporu puče na Ukrajině), apod.

 

Základním problémem se stal fakt, že akce, z kterých mají zisk pouze super-bohatí na západě, jsou vydávány uměle "za obranu demokracie a západních hodnot".

Ovšem právě tyto "hodnoty" - vykrádat jiné země, platit jejím občanům za práci a suroviny málo či vůbec - jsou trvale již neudržitelné.

Třetí země se emancipují, a přes proti-ruskou propagandu je čím dál víc zjevné, že problémy západního trhu spočívají v tom, že několik málo jedinců vykradlo od 70.let ohromné sumy peněz (viz např. konstatování OECD, česky zde).

Namísto spolupráce na obnově komunisty zničených zemí vznikla nová doktrina - podpořit různé vykrádače (surovin a práce) v těchto zemích, oligarchy, a vykrást Rusko, Ukrajinu, a nakonec je (na základě historických vzájemných nevraživostí, uměle nově rozdmýchaných) poslat proti sobě - a sami z toho prosperovat. V centrální Evropě vidíme podobné snahy, ekonomicky ovládnout tyto země (viz analýza s grafy), využít je pro vývoz vlastních produktů, k čemuž slouží zvrácený systém dotací v EU (aby to vypadalo dočasně výhodně). Opět je to zadržování rozvoje těchto zemí. Další hlavním problémem EU je fakt, že vytvoření společného evropského super-státu odporuje ekonomickým kritériím a realitě (různorodosti) Evropy. Eurozóně se nedaří, viz krize Řecka a také viz  rostoucí dluhy všech západních zemí (výjimkou je Německo, to jediné na euru vydělalo).

 

 

Finanční transfery zemí bývalého východního bloku, Česko ztrácí nejvíc.

Zdroj v češtině ZDE, originál ZDE.

 

Západní kapitalismus se stal dominantou těch, co vysoce prosperují (viz OECD, česky), protože ovládnuli mezinárodní obchodní sítě, prodejní místa, a těch, co na nich závisejí (jako my v Česku na německém exportu, jsme pouhou odvozenou ekonomikou, víc viz prof. Milan Zelený, Hydepark ČT). Je jasné, že příčiny jsou i v našich zanedbaných zemích, ovšem po pádu sovět bloku bylo až příliš snadné pro zkušené dravce získávat v těchto zemích, kde chyběly potřebné instituce i zkušenosti, enormní a nemorální zisky, a vyvážet je mimo tyto země.

(Podrobně o tomto US novinářka na blogu č.4 v spodní části - o privatizaci v Rusku, kdy US peníze nebyly použity na budování institucí, ale pro rozvoj kšeftů US podnikavců s novými ruskými oligarchy, tuto defraudaci rozvojové pomoci vyšetřovala i US vláda.)

 

Namísto investic do míru a spolupráce, rozvoji také Afriky a Jižní Ameriky, pomoci postkomunistickým zemím, se tak vybraným západním elitám (jak dosvědčil i W. Clark) podařilo podvodem roztočit opět nenávist, války, ničení.

Investice plynou zbrojařům, nikoliv do ekologických a ekonomických projektů.

 

 

Velmi zajímavá je i role médií v tomto komplotu, podporují tyto propagandy.

 

Důvěra v média se propadá o 30%, píše ČRo o nové studii z Masarykovy university.

 

 

 

3.

Závěr.

 

A tam jsme dnes, výdaje na zbrojení rostou, namísto rozvoje Afriky tu máme rozvoj pašování lidí, což má pomoci nikoliv ekonomice západu, ale naopak chaosu v západních evropských zemích, aby nebylo vidět na bankéře a ty, co na válkách vydělávají.

Hrozí nám válka s Íránem, jak píše Pat Buchanan, nikoliv pro zájmy lidí v USA, ale pro zájmy nových agresorů, v Izraeli a v Saúdské Arábii, také v Turecku, opět se falšují tvrzení o "důkazech" podobně jako v Iráku "o ZHN", nyní je ale Británie, hlavní spojenec USA, už opatrnější.

obrázek viz rychlý přehled zpráv na iPrima - "ranní kávička T. Spencerové", zde.

Cituji:"...zvěsti o 120 tisících vojácích, které hodlají USA vyslat kamsi poblíž k Íránu, se ukazují být podle všeho jen řízeným únikem zatím neznámého generála, který přes média "nenápadně" vzkazuje prezidentu Trumpovi, co po armádě jeho jestřábí národně bezpečnostní poradce Bolton, už dávno přezdívaný John "Bomb Iran" Bolton, vlastně chce…

 

Hrozí nám nová ohromná finanční krize (viz Forbes zde, viz zde česky P. Robejšek).

A hrozí nám, že pokud neporozumíme novým výzvám nového století,

pak dopadneme špatně, může vzniknout ohromná válka, být zničeny životy

a majetek mnoha lidí.

 

Proto se zamysleme, co je ekologicky i ekonomicky udržitelné, co způsobuje konzumerismus při nárůstu světové populace lidí, jak kvalitní vzdělání máme, jaké chyby jsme udělali koncem 20.století, a jak se podělíme o možnost rozvoje s rozvíjejícími se zeměmi, v Africe, Indii, Jižní Americe, v oblasti Indonésie, Mexika (Střední Ameriky), strádajícího jihu Evropy.

 

Pokud si nezačneme pomáhat, namísto do zbrojení nebudeme investovat naopak víc do rozvoje a stability, ekologie, skončíme špatně.

Svět stojí na kritickém rozcestí, a prvním krokem k řešení problémů je tyto problémy umět pojmenovat.

 

 

napsal

Pavel Sedlák

 

 

 

Související odkazy

 

 

PL, 25.11. 2016

Impérium mysli

Před časem byl Assange opětovně v hledáčku Obamova ministerstva zahraničí za několik dalších publikací dokumentů skrze WIkiLeaks. Právě v té době se "náhodou" sešel s výkonným ředitelem Googlu, tehdejším předsedou správní rady společnosti, Ericem Schmidtem. Schmidt politického "vězně" Assange kontaktoval pod záminkou práce na nové knize.

Zkušenější "konspirační teoretiky" asi nepřekvapí, že publikaci, nazvanou původně
"Impérium mysli" (The Empire of the Mind) psal Schmidt, boháč, jehož jmění podle časopisu Forbes přesahuje 11 miliard dolarů, s podporou nechvalně proslulé Rady pro zahraniční vztahy (The Council on Foreign Relations, CFR) a veterána z ministerstva zahraničí Jareda Cohena.

Umíme vyvolat revoluci!

Assange později přiznal, že scházet se s tak těžkými váhami z druhé strany barikády bylo od něj v té chvíli velmi lehkomyslné. Později však díky tomu poodhalil, do jak velké míry Schmidt s Cohenem "vrostli" do americké zahraniční politiky.

Mimo jiné na místě oba pánové otevřeně přiznali fascinaci tím, jak technologie dokáží vyvolávat revoluce - včetně takzvaného Arabského jara. A nejen jeho.

Schmidt svému "milci" Cohenovi vytvořil vedoucí místo v jednom svém projektu (původně, v roce 2009, se jmenoval Google Ideas, postupně se z něj stal Google Jigsaw). Oba pánové začali posilovat politickou roli společnosti skrze články v médiích, sponzoring politických stran a iniciativ a pomocí Cohenových kontaktů, z jeho bývalého angažmá na ministerstvu zahraničí.

Téhož roku Schmidt a Cohen zplodili článek do časopisu Foreign Affairs.

Ten vydává právě Rada pro zahraniční vztahy. Po sedmi letech se text jeví jako pozoruhodně "jasnovidná" predikce vzrůstající role Googlu ve světové politice.

Pod podtitulem "Koalice propojených" napsali:

"V éře, kdy sílí moc jednotlivců i různých skupin,
budou mít výhodu vlády, které se povezou na technologické vlně. A ty, které to neudělají, brzy zjistí, že je jejich vlastní občané chtějí svrhnout.

Demokratické státy, které jsou dávno propojené systémem vojenských aliancí, zjistí brzy,
že totéž mohou učinit pomocí komunikačních technologií. Technologie nabízejí občanům, které vlastní vlády šikanují, nebo jim zabraňují vyjádřit vlastní názory, nové pole, na němž mohou bránit svá práva."

 

Nositelé "Dobra"?

Na první přečtení se snad může zdát, že jde o chvályhodné "demokratizační" úsilí. Jenže, jak si všiml Julian Assange, západní vlády a to, čemu se naprosto absurdně přezdívá "nevládní organizace", mají tendenci své vměšování do vnitřních záležitostí jiných států mylně považovat za výlupek všeho dobra.

Tato sekta složená z členů vlád a "nevládek" má totiž neochvějnou víru v to, že jejich vlastní cíle jsou nezpochybnitelnými, nenapadnutelnými pohnutkami pro americkou imperiální nadvládu nad světem. Jinými slovy si myslí, že to, co považuje za správné "osvícená supervelmoc" USA, je nutně dobré pro kohokoli na světě, kdo není "zlo".

Assange po setkání Google-WikiLeaks napsal:

"Budou vám říkat, že musíte mít otevřenou mysl, ale
ideje výjimečnosti USA, která prostupuje celou americkou zahraniční politikou, se tato otevřenost netýká - jako by ji neviděli. Kryjí se neproniknutelným štítem banality zvané "nebuďte na straně zla". Sami rozhodli, že jsou nositeli Dobra. A to je problém."

 

 

 

Zanikne OSN?

Druhá světová válka vytvořila OSN (anglicky UNO) a Radu bezpečnosti, kde hlavní slovo získaly vítězné mocnosti této války, také USA a Evropa společně položily v 50.letech základy pro vznik spojené Evropy (EHS).

Znamenají události, které prosazují USA od 11. září 2001, a nové ekonomické souvislosti (růst nových velmocí, Číny, Indie, Indonésie, Mexika, apod.) změnu přístupu k mezinárodnímu právu a možný rozpad obou institucí?

26. 3. 2019 - Spojené státy potvrzují odklon od liberálního pojetí mezinárodní politiky a svůj návrat k politice "vlastní výjimečnosti" (exceptionalism) uznáním Golanských výšin, zabraných Izraelem, za izraelské území.

Obrázek z článku zde.

 

Například USA a Izrael neuznávají Mezinárodní soud OSN v Haagu, USA uznaly Golanské výšiny za izraelské, opakovaně bylo už od dob Kosova (odtržení části srbského území ve prospěch muslimské Albánie, takový malý "Mnichov") porušovány zásady, platící od vzniku OSN a Helsinských dohod.

Jako roli mají v tomto USA?

 

Viz následující dva články z Voltairenet.org:

The UNO destroyed by US « exceptionalism »

by Thierry Meyssan, 2.4.2019

Now weakened in comparison with their Russian and Chinese competitors, the United States have returned to their historical reflexes.
In terms of foreign relations, they have abandoned the liberal international order and returned to the doctrine of exceptionalism.

By questioning their own engagement with the Security Council, they have opened the way to the deconstruction of international Law and the end of the United Nations.

This evolution, which shocked the countries of Western Europe and plunged them into confusion, had been anticipated by Russia and China, who were preparing for it.

 

 

Venezuela, Iran: Trump and the deep state

by Thierry Meyssan, 21.5. 2019

 (velmi kráceno)

The US Press is spreading a false narrative of the events in Venezuela and the rise of tension between Washington and Teheran.

...

The parliamentary elections of 6 November 2018 deprived President Trump of his majority in the House of Representatives. The Democratic Party assumed that this would lead inevitably to his destitution.

Of course, he had done nothing to deserve it, but
a flood of hysteria swamped the two camps of the United States, exactly as it had during the Civil War [1]. For the last two years, the partisans of economic globalisation had been pursuing the Russian trail, waiting for Prosecutor Robert Mueller to prove President Trump’s ’’high treason’’. Robert Mueller has always given priority to the interests of the federal state over Truth and Law...

Donald Trump therefore negotiated his political survival with the deep state [4].

He had no choice.

It was agreed that the Rumsfeld/Cebrowski plan [5] would be implemented on the condition that it would not drag the nation into a major war. In exchange, Prosecutor Robert Mueller changed sides and declared President Trump innocent of treason [6].

...

So, on 25 January 2019, the Venezuelan dossier was handed to
Elliott Abrams at the Secretary of State.

Abram’s name has been associated with all manner of lies and manipulations by the US state [7]. He was one of the architects of the Iran-Contra operation in 1981-85, and the war against Iraq in 2003.

As soon as he was nominated, he began working with the US military Command for South America (SouthCom) to overthrow elected President Nicolás Maduro.



...The failure of the US operation... demonstrates the unreadiness of SouthCom, or rather its misunderstanding of Venezuelan society.

In the space of a few weeks, Washington stole most of Venezuela’s overseas assets [10], just as it did in 2003 with the Iraqi Treasury, in 2005 with the Iranian Treasury, and in 2011 with the Libyan Treasury. This money has never been recuperated by its rightful owners, except by the Iranians during the JCPOA agreement. The Iraqi and Libyan régimes were overthrown, and their successors were careful not to take the affairs to trial. But this time, the Bolivarian Republic held fast, and the US situation is now untenable.

...

Calling an end to this tug of war, Donald Trump reminded his troops of their compromise

- overthrow Maduro « yes »,

kick off a major war « no ».

 

President Donald Trump is a Jacksonian;

his security advisor, John Bolton, is an exceptionalist [11];

and Elliott Abrams, who campaigned against them, is a neoconservative.

 

- three ideologies which exist in no other country (except for the neoconservatives in Israel).

Evidently, this sort of unnatural wedding cannot work.

Seeking to dodge the responsibility for its failure in Venezuela, the deep state immediately
launched an Iranian diversion to save Elliott Abrams and get rid of John Bolton. The US Press protects the former and blames the latter [12]...


 

The Iranian dossier is very different from that of Venezuela.

Although in Venezuela, the United States have led multiple operations since 2002 against the Bolivarian model and the aura it enjoys in Latin America, it was only last year that they began to target the population directly.

 

On the contrary, however, since the beginning of the 20th century, the Iranian people have had to face up to colonialism.

Famine and disease killed 8 million Iranians during the British occupation of the First World War [13].

The overthrow of Nationalist Prime Minister Mohammad Mossadegh by the United States and the United Kingdom in 1953, followed by his replacement with Nazi General Fazlollah Zahedi, who triggered the terrible repression by the Savak, is widely known.

In 1980, the Western powers demanded that Iraq enter into war with Iran. They sold weapons to both sides to help them kill each other, and fought alongside the Iraqis when the tide of war almost turned against them.

A French aircraft carrier even participated in the combats without the French people being informed. This war caused 600,000 deaths on the Iranian side.

In 1988, the US army shot down an Iran Air commercial flight, causing 290 victims, but never proffered the slightest excuse. Not to mention the stupidity of the excessively heavy sanctions on nuclear power - the United States and Israël pretend that Teheran is pursuing the Shah’s atomic programme.

 

Unfortunately, the Iranian government refuses

all contact with President Trump and his team.

We need to remember that Sheikh Hassan Rohani, then a parliamentarian, was the primary contact with the Western powers during the Iran-Contra affair.

 

He knows Elliott Abrams personally.

He put the US deep state in relation with Ayatollah Hachemi Rafsandjani, who became the richest billionaire in Iran thanks to this arms traffic. It was on the basis of this service that the United States assisted his victory against Mahmoud Ahmadinejad’s team. Ahmadinejad was prevented from participating in the election, and his team’s main members are currently in prison.

He considers, rightly or wrongly, that Donald Trump’s withdrawal from the nuclear agreement was aimed at using the popular discontent of December 2017 to overthrow him. He continues to believe that the European Union still supports him, despite the fact that the Treaty of Maastricht and those that followed prevent Brussels from withdrawing from NATO.

 

It is therefore perfectly logical that Iran twice refused Donald Trump’s offer of discussions, and is waiting for the return of the globalists to the White House.

Of course, with this tendentious cast-list, we can not exclude the possibility that the scenario might go sideways and provoke a war.

In reality, the White House and the Kremlin are talking to each other.

Neither the US Secretary of State, Mike Pompeo, nor his Russian opposite number, Serguei Lavrov, have any wish to get tangled up in this trap.

 

 

 

Pat Buchanan, 17. 5. 2019

Who Wants This War with Iran?

(kráceno)

A year ago, Secretary of State Mike Pompeo issued a MacArthurian ultimatum, making 12 demands on the Tehran regime.

Iran must abandon all its allies in the Middle East — Hezbollah in Lebanon, the Houthis in Yemen, Hamas in Gaza — pull all forces under Iranian command out of Syria, and then disarm all its Shiite militia in Iraq.

Iran must halt all enrichment of uranium, swear never to produce plutonium, shut down its heavy water reactor, open up its military bases to inspection to prove it never had a secret nuclear program and stop testing missiles. And unless she submits, Iran will be strangled with sanctions.

Pompeo’s speech at the Heritage Foundation read like the terms of some
conquering Caesar dictating to some defeated tribe in Gaul, though we had yet to fight and win the war, usually a precondition for dictating terms.

Iran’s response was to disregard Pompeo’s demands.

And crushing U.S. sanctions were imposed, to brutal effect.



Yet, as one looks again at the places where Pompeo ordered Iran out —
Lebanon, Yemen, Gaza, Syria, Iraq — no vital interest of ours was imperiled by any Iranian presence.

The people who have a problem with Hamas in Gaza and Hezbollah in Lebanon

are the Israelis

whose occupations spawned those movements.



As for Yemen, the Houthis overthrew
a Saudi puppet.

Syria’s Bashar Assad never threatened us, though we armed rebels to overthrow him.

In Iraq, Iranian-backed Shiite militia helped us to defend Baghdad from the southerly advance of ISIS, which had taken Mosul.



Who wants us to plunge back into the Middle East, to fight
a new and wider war

than the ones we fought already this century in Afghanistan, Iraq, Syria, Libya and Yemen?

 

Answer:

Pompeo and Bolton,

Bibi Netanyahu,

Crown Prince Mohammed bin Salman

and the Sunni kings, princes, emirs,

sultans and the other assorted Jeffersonian democrats

on the south shore of the Persian Gulf.



And lest we forget, the never-Trumpers and neocons in exile nursing their bruised egos, whose
idea of sweet revenge is a U.S. return to the Mideast in a war with Iran, which then brings an end to the Trump presidency.

 

 

 

Týden.cz, 22.5.2019

"Fort Trump nebude, ale vznikne "netrvale trvalá" přítomnost US jednotek"

ČTK

Čtyřstránkový pracovní dokument, jak jej popsal jeden z amerických představitelů, zpočátku obsahoval formulaci, že Spojené státy by měly svou vojenskou přítomnost v Polsku zachovat "po několik desetiletí". Po americkém odporu
se obě strany pravděpodobně budou v dokumentu držet vyjádření o "trvalé" americké přítomnosti, řekl. "Nechceme být zaškatulkovaní," řekl.

Američtí a polští představitelé také jednají o tom, kdo zaplatí náklady na výstavbu a působení vojsk, přičemž polští představitelé se zdráhají převzít většinu nákladů na personální zajištění amerických jednotek. Duda v září Američanům nabídl více než dvě miliardy dolarů (asi
46 miliard korun).

Náměstek polského ministra obrany počátkem tohoto měsíce jednal v Pentagonu, a to i o konečné velikosti americké přítomnosti a kdo by ji zaplatil.

 

/ Z úvodu článku ocitujme další ovšem "poněkud protichůdné" informace /

....dva američtí představitelé uvedli, že Washington a Varšava uzavřou dohodu zvyšující o 1000 až 1500 počet amerických vojáků v Polsku, kteří zde ale nejsou rozmístěni trvale.

V Polsku je v rámci rotace sil NATO v průměru okolo 4500 amerických vojáků.

Namísto nové americké základny budou Spojené státy buď modernizovat nebo budovat nová zařízení
na stávajících polských základnách*, uvedli američtí a polští představitelé.

/* To je i např. v Austrálii známý "trik", jak statisticky snížit počet zahraničních US základen pro US daň.poplatníka - z pohledu US práva jsou pak totiž tyto US jednotky pouze hosty na australských či polských základnách, takže tyto US "hostující" základny se nevykazují jako "nové" zahraniční US základny. Vtipné, viz J. Pilger o tomto zde, viz čas 1hod, 33.minuta až 36.minuta. /

"Nezáleží na tom, jestli je to jedna základna, nebo mnoho základen. Mnoho míst je někdy z hlediska odstrašování a logistiky ještě lepší," řekl polský představitel blízký jednáním.

Podle amerických představitelů se jedná také o vybudování přistávací a startovací dráhy pro neozbrojené bezpilotní letouny. Polský představitel potvrdil, že to není vyloučeno.

 

/ Jsem trochu zmaten, US jednotky tam budou trvale, ale přímo ti US vojáci tam budou "rotovat" (střídat se), takže to prý není trvale .-)  /

 

 

Spiegel Online, 22. 4. 2015

A War Waged From German Soil US Ramstein Base Key in Drone Attacks

The US Air Force base in Ramstein is a central and indispensible element in Barack Obama's controversial use of drones in the war against terror. New documents are creating pressure for both Washington and the German government. By SPIEGEL Staff


Knowledge is power. Ignorance often means impotence. But sometimes ignorance can be comfortable, if it protects from entanglements, conflicts and trouble. This even applies to the German chancellor.

In the heart of Germany's Palatinate region -- just a few kilometers from the city of Kaiserslautern -- the United States maintains
its largest military base on foreign soil. The base is best known as a hub for American troops making their way to the Middle East.

But another strategic task of the headquarters of the United States Air Force in Europe (USAFE) remained a national secret for years. Even the German government claimed
to know nothing when, two years ago, the base became the subject of suspicion. It was alleged that Ramstein is also an important center in President Barack Obama's drone war against Islamist terror. A former pilot claimed that the data for all drone deployments is routed through the military base.

The report caused quite a stir. Were the deadly precision weapons -- which can eliminate al-Qaida terrorists, Taliban fighters or members of the Shabaab militia on the Horn of Africa with apparent clinical precision -- guided toward their targets via German soil?

No, the German government said at the time, that's not quite correct. But even today, the government says it still has "no reliable information" about what exactly is going on.
The United States has refused to provide it.
 

 

 

 

J. Pilger a jeho nový dokument.

J. Pilger je uznávaný US dokumentarista (rozhovor mu poskytují i vysocí bývalí šéfové CIA, apod., má u nich svůj respekt), viz. například jeho předchozí vynikající dokument "Válka proti demokracii", který ve své první polovině podrobně rozebírá nezdařený puč ve Venezuele r.2002, v druhé části se věnuje zemím, jako je Chile, chudým lidem a jejich boji za lepší život, který se ovšem dotýká zisků bohatých lidí ze západu, takže ti tento boj často dehonestují jako "vliv Ruska proti zájmům USA", apod.

Nyní představil nový dokument:

Přicházející válka s Čínou (české znění).

Tam je od času 1hod 33min velmi zajímavá pasáž o US základnách ve světě a jejich skutečné roli, která má vliv i na kontrolu světového obchodu, doporučím toto shlédnout.

Registrace na webu Film Popular je rychlá, poplatek je 200,-Kč ročně, je zde mnoho vynikajících dokumentů.

Ukázka:

z dokumentu Blížící se válka s Čínou (J. Pilger).

obrázek - printscreen z dokumentu Blížící se válka s Čínou, John Pilger (čas 1:32:55)

 

profesor Bruce Cumings, historik (čas 1hod 33min):

"Naše (*US) říše se skládá z mnoha ostrůvků. Základny, které máme schované všem na očích po celém světě, to je skutečné teritorium naší říše.

No ale zároveň
udržujeme nezávislé vlády v Japonsku, Jižní Koreji a v Německu.

Ale nemají autonomii, když jde o zahraniční politiku.

Takže je to sofistikovaný a velice efektivní systém, kdy se můžeme plácat po zádech, jak pomáháme šířit demokracii v Japonsku, Německu a Jižní Koreji, a zároveň je držíme pod kontrolou, protože nevíme, co by tyto země udělaly, kdyby byly plně nezávislé.

A krása tohoto systému spočívá v tom, že většina lidí mu nevěnuje pozornost. Je to prostě přirozené mít 50.000 amerických vojáků například v Japonsku."

 

Bruce Cumings (born September 5, 1943) is an American historian of East Asia, professor, lecturer and author. He is the Gustavus F. and Ann M. Swift Distinguished Service Professor in History, and former chair of the history department at the University of Chicago. He specializes in modern Korean history and contemporary international relations.
 

 

 

Nejoblíbenější metodou manipulace (asi nejen ale hlavně) západu vůči vlastním lidem je opravdu hodně veliké přehánění hrozeb.

 

Víc o tom skvělém účinku přehánění (už od 50.let, dnes ale větším)

viz BBC třídílný obsáhlý dokument "Power of Nightmaries" aneb

Síla nočních "strašáků" — děsů plných snů — děsivých nočních můr...

 

1. část - Počátky dvou "konzervativních hnutí" za lepší morálku v 60.letech, radikálních a fundamentálních džihádistů, a ve víře a mravnosti pevných US neokonzervativců. Obě hnutí ale selhala (viz závěr 2.dílu), až přišel konec studené války. Je zajímavé vidět jisté podobnosti těchto dvou "pravověrných" politicko-náboženských názorů.

2. část - Sovětský svaz je ohromně silný, dejte nám peníze na "obranu" (zbrojní komplex přeháněl hrozby Sovětského svazu, ten se nakonec rozpadnul sám a zevnitř, jak domek z karet). Bylo to ohromným překvapením. Díl dokládá záměrné přehánění hrozeb v USA, dokladuje to unikátními archivními záběry a výpovědí akademiků.

3. část - V 90.letech se z Ruska stal přítel, což snižovalo výdaje na obranu a podkopávalo obě hnutí - fundamentálně a radikálně džihádistické i US neokonzervativců republikánské strany. Až přišlo 11.září 2001, a vstanul nový "strašák" — terorismus. Jaké podobnosti vidíme, kde je Rumsfeldovo "jeskyní ultra-moderní" (ukazoval detailní nákresy) džihádistické centrum Al Káidy v Afghánistánu? Nebo nic takového, jako centrálně řízená "světová teroristická síť", nikdy neexistovalo? Kdo a proč z tohoto přehánění hrozeb tedy profituje?

Víc o tom na BBC - zde, zde a zde

 

Pravdou nebylo ani tvrzení D. Rumsfelda o Al Káidě v Afghánistánu, kde mělo existovat "perfektně vybavené řídící centrum celosvětové sítě(!!) Al Káida". Uvedl to třídílný dokument BBC, Power of Nightmaries (síla přehnaných nočních můr), zde. Opět jen lež. Foto printscreen z dokumentu.

 

 

 

iDNES, 19. prosince 2018:

Americké burzy, které se v posledních týdnech potýkají s vlnou výprodejů, se jen tak nevzpamatují. V rozhovoru pro stanici CNN to uvedl bývalý předseda centrálního bankovního systému Spojených států Fed Alan Greenspan. Hlavní americké burzovní indexy jsou za letošní rok v mínusu a spějí k nejhoršímu prosinci od roku 1931, kdy byly USA uprostřed Velké hospodářské krize.

"Bylo by velmi překvapivé, kdyby se akciové trhy stabilizovaly a vrátily k růstu," řekl Greenspan. Připouští však, že v minulosti už se tak stalo. Pokud by akciové trhy začaly opět růst, následná korekce by byla podle něj ještě bolestivější. "A na konci tohoto vzestupu - zachraň se, kdo můžeš," dodal.

 

Podle US odborníků má 5 největších US bank expozici finančními deriváty (krytými jen zájmem na finančních trzích a současně skrytě plnými toxických pohledávek, proto nebezpečnými) kolem 247bil USD, při souhrnných jiných aktivech asi 8bil USD. Video je dobré sledovat už v úvodu, kde je seznam držení derivátů, ZDE.

Tabulka z videa - její malá část, údaje jsou v milionech US dolarů.

(pozor, česky "bilion" = anglicky "trilion"; ...co to jsou finanční deriváty zjistíte zde; pro představu světové HDP se odhaduje na asi 80bil USD, objem obchodů na světových finančních trzích pak až 700bil USD — takže pokles např. o 15% by zasáhnul US banky ohromnou ztrátou v jejich bilanci, v řádu cca 30-60 bilionů dolarů, přitom např. krize r.2008 byla v řádu "pouhých" stovek miliard USD ztrát...)

Printscreen z videa s J. Rickardsem o "nafouknuté bublině" cen produktů (akcií, derivátů) na finančních trzích.

 

 

 

 

 

Jak to asi bylo se sestřelením letounu MH-17 na Ukrajině?

Významně napoví nedávný incident v Sýrii.

 

iRozhlas, 18. 9. 2018:

"Syrská protivzdušná obrana omylem sestřelila ruský vojenský letoun Il-20. Za ruským strojem se totiž kryly izraelské stíhačky, které ostřelovaly cíle v Sýrii."

 

Můj osobní postoj:

Tento incident ukazuje, jak je snadné na starších typech radarů PVO (protivzdušné obrany) zaměnit či nerozpoznat splynutí cílů.

Je naprosto zřejmé, že vojáci Izraele se naprosto záměrně "radarově skryli" se svými letouny za ruský letoun elektronického průzkumu, velikosti menšího dopravního letadla.

Tato zvrácená taktika se ukázala být vysoce nebezpečnou.

 

Není pochyb, proč Ukrajina nepřerušila lety civilních aerolinií nad válečnou oblastí. Zaprvé by to znamenalo finanční ztrátu, za druhé podle svědectví z Ukrajiny se vojenská letadla schovávala (podobně jako v Izraeli) za tato letadla.

Zda MH-17 bylo sestřeleno právě takovou podobnou nešťastnou náhodou, nebo zda bylo záměrně sestřeleno ukrajinskými silami (jak tvrdí Rusko na základě svých radarových dat) bude skoro nemožné doložit, protože obě strany ukrajinského konfliktu - vláda i povstalci - měly v prostoru své jednotky.

Ukrajina odmítnula vyšetřovatelům předat záznamy Řízení letového provozu (ATC), a Porošenko již 15min po nehodě "věděl", kdo je viník, což je také symbolické.

Obětem tohoto neštěstí už bohužel nikdo život nevrátí, ale technickým omylem sestřelily dopravní letadlo (Íránu, s mnoha mrtvými) i vyspělé USA.

Takže vina je určitě na více stranách:

- Zaprvé Ukrajina neměla pouštět tato letadla nad válečnou zónu.

- Zadruhé letecké společnosti samy některé válečnou zónu oblétávaly, některé ne.

- Omyl povstalců nebo záměr Ukrajinských ultranacionalistů? To se asi už nedozvíme.

 

Případ vedl k tomu, že letecké společnosti nyní důkladně oblasti bojů (kdekoliv na světě) oblétávají.

Tolik krátká závěrečná poznámka k tomuto tématu, které bylo zpočátku tématem ohromných diskusí. Schovávalo se někde poblíž ukrajinské vojenské letadlo?

Podle Ruska jednoznačně, což by vedlo k potvrzení domněnky o podobném scénáři této tragédie, jakou byla ta v Sýrii.

 

(Tento text uvádím nyní proto, aby byla témata, která byla v dřívějších blozích často zmiňována, nyní tzv. dotahována, tedy aby byla uvedena co možná nejvěrohodnější verze toho, co se tehdy pravděpodobně událo.)

 

 

doplním ještě další aktuální text o MH17,

potvrzující tento závěr (pokračujících sporů), z 24. 5. 2019:

 

Vůdce nizozemské opozice v předvolební debatě na RTL Nieuws odmítl "slepě nenávidět" Rusko, na základě nepotvrzených zpráv s často přehnanými hrozbami, odmítnul také uznat "highly likely" vinu Ruska na tragédii letu MH17.

(highly likely je totiž už poněkud kontroverzní termín, obcházející řádné vyšetřování incidentů - "vysoce pravděpodobně" vešlo ve známost například při raketovém útoku na Sýrii za "vysoce pravděpodobný" útok chemickými zbraněmi, který se podle současných zjištění ovšem nestal - barely s chlorem byly podle odborníků OPCW naaranžovány, nikoliv shozeny z letadla. ---- Také po otravě v Salisbury v kauze Skripal tento termín jasně zazněl od premiéry T. Mayové, když prý byla zjištěna "vysoce pravděpodobná" vina ruské vlády, tedy oficiálních ruských míst, podléhajících přímo V. Putinovi, na atentátu na bývalého agenta, kterého Rusko ovšem už dříve zavřelo do vězení, a pak v klidu samo propustilo. Událost byla odůvodňována zpočátku hlavně tím, že látku Novičok prý umí vyrobit pouze Rusko; později se ale ukázalo, že továrnu na "Novičok" likvidovali po rozpadu Sovětského svazu přímo Američané, vzorky i výrobu tak znalo celé NATO, USA se o znalosti podělily. K dovršení britské "blamáže" se ukázalo, že důkazní materiál o dvou ruských agentech - asi reálných - byl nějak účelově upraven, "důkazní" fotografie z letiště byly z automatu v úzké chodbě, kam se vejde jen jeden člověk, lidé chodí za sebou z letadla, fotografie dvou agentů na přesně tom samém místě měly ovšem na vteřinu identický čas, což není prostě možné. Podivných okolností zde bylo opravdu mnoho.).

nlTimes, 23.5.2019

The VVD leader and Prime Minister asked Baudet why he won't face the threat posed by Russia and its president Vladimir Putin. He called Baudet naive in his attitude towards Russia.

Baudet said: "In international politics you have no friends or enemies, only interests." ... According to the FvD leader, those interests are harmed by, for example, sanctions against Russia that affect agriculture and the flower sector.

Rutte said Baudet wanted to keep Putin soothed and compared his dealings with Russia to "lovingly petting a lion", according to the broadcaster. He also called Baudet a "Russia lover".



The debate turned fierce because
Baudet refused to agree that Russia was most likely behind the downing of flight MH17.

He refused to support a request for clarification from the Russians about the disaster, something supported by almost the entire parliament.

"I have my doubts about the investigation by the JIT

[the international investigation team investigating the MH17 disaster].

Ukraine is also one of the possible perpetrators of this attack."

Rutte responded: "About the independence of the investigation? This is the low point of this debate." Almost every time the JIT published some of its findings, Russia quickly responded by questioning the independence of the investigation and pointing the finger to Ukraine.

According to Baudet, it is up to the judge to decide who was responsible for the MH17 disaster, and not to politicians to anticipate a verdict.



Malajsijský Boeing 777, který letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, se zřítil 17.července 2014 v blízkosti Doněcka. Na palubě bylo 298 osob, nikdo nepřežil. Kyjev obvinil z katastrofy opolčence, kteří to odmítli s tím, že nemají prostředky k tomu, aby mohli letadlo zlikvidovat v takové nadmořské výšce.

Mezinárodní vyšetřovací skupina JIT (tvořená Austrálií, Nizozemskem, Malajsií, Belgií a Ukrajinou – při vyloučení Ruska) před časem předložila průběžné výsledky šetření.

Odborníci tvrdili, že Boeing byl sestřelen raketovým systémem Buk, který patřil k 53.ruské protiletadlové raketové brigádě z Kursku.

Naopak ruské údaje naznačují, že k sestřelení MH17 došlo z pozic ukrajinské armády, která měla v té době k dispozici právě tento systém Buk a uvedený typ střel - podle ruského výrobce systémů BUK a podle v Nizozemsku zjištěného čísla staršího typu hlavice Rusko dokladuje, že uvedený typ hlavice se v Rusku již delší čas nepoužívá, kdežto v ukrajinské armádě ano.

 

 

A potvrzuje to aktuálně i premiér Malajsie, země, které letadlo patřilo.

Malaymail.com, 30. května 2019

Předseda vlády Malajsie požaduje jasné důkazy o vině Ruska za sestřelení letu MH-17 malajsijského letadla. Se závěry vyšetřování se shoduje toliko do bodu, že letadlo bylo sestřeleno raketou, která byla vyrobena v Rusku.
Pochybuje ale, že to provedla ruská armáda, protože ta má podle něj kvalitní výcvik.

Rakety vlastnila i Ukrajina, mohli je získat i "opolčenci", proto požaduje jasné důkazy o vině (kohokoliv), protože to podle něj mohla udělat i Ukrajina.

TOKYO, May 30 ― The Malaysian government wants strong evidence to show that Russia is responsible for the Malaysia Airlines flight MH17 tragedy in 2014, says Prime Minister Tun Dr Mahathir Mohamad today.

He said Malaysia accepted the investigation report of Holland but only up to the point where the plane was brought down by a missile made by Russia.

Dr Mahathir said while the government agreed that the plane was brought down by a Russian missile, it cannot be certain that the missile was launched by Russia.

They are accusing Russia but where is the evidence? We know the missile that brought down the plane is a Russian type missile, but
it could also be made in Ukraine.

You need strong evidence to show it was fired by the Russians,
it could be by the rebels in Ukraine, it could be Ukrainian government because they too have the same missile,” he said during a dialogue and media conference with the Japanese Foreign Correspondent Club (FCCJ) here today.

Dr Mahathir said people of Russia are military people and they would know that MH17 is a passenger plane.

“I don’t think very highly disciplined party is responsible for launching the missile,” he said.



 

 

 

 

 

MEGA-NÁHUBKOVÝ ZÁKON PRO EVROPU SE UŽ CHYSTÁ

23. dubna 2016

český zdroj zde (částečně také zde).

Reflex (zde) - (Občané) sklapněte, nebo půjdete sedět!

 

Reflex (zde) - (Občané) sklapněte, nebo půjdete sedět!

 

Náhubkový zákon pro EU se už chystá, bez protestů občanů bude v ČR na přání EU schválen potichu v prvním čtení, tedy bez rozpravy.

Citace Lenky Procházkové (Parlamentní listy):

Nový evropský zákon, který můžeme nazvat "více než náhubkový", je "o hanobení tříd". Myslím, že si to náš Parlament nedovolí," uvedla k jeho ratifikaci v Poslanecké sněmovně. Unie nás nutí, abychom jej přijali v prvním čtení bez rozpravy. To znamená – ráno to přečtou a za dvě hodiny to odhlasují. Oni na to spěchají. A proč?

 

 

 

INTERVIEW Pope Francis - La Croix, 17. 5. 2016:
 

Papež František řekl (výběr několika citací):

Počátkem (dnešních) problémů jsou války na Středním východě a v Africe, jakož i zaostalost afrického kontinentu, což způsobuje hlad. Pokud existují války, je to proto, že existují výrobci zbraní - což je zdůvodněno obrannými účely, a především překupníci zbraní.

Pokud v těch (chudých) zemích existuje tak velká nezaměstnanost, je to kvůli nedostatečným investicím, schopnosti poskytovat zaměstnání, které Afrika tolik potřebuje.

Obecněji řečeno to vznáší otázku pro světový hospodářský systém,

který klesl k modlářství peněz (zisku).

Velká většina bohatství lidstva klesla do rukou menšiny obyvatelstva.

Zcela volný trh nefunguje. Trhy samy o sobě jsou dobré, ale potřebují také opěrný bod, třetí stranu, sledování a vyvažování stavu. Jinými slovy, je potřeba sociálně-tržního hospodářství.

 

 

The Telegraph, 24 aug 2015 - 'I believe in Iran’s desire for better ties with the West,' says Philip Hammond after Tehran trip.

- britský ministr zahraničí podporuje užší vazby Íránu se západem, tedy jde proti izraelskému postoji tamních jestřábů, v čele s Netanjahuem.

 

 

SPIEGEL - Perský paradox: Írán je mnohem modernější stát, než si myslíte.

"Který vládní kabinet je domovem více ministrů s doktorátem z amerických universit, než má Obamova administrativa?

Správnou odpovědí je: Islámská Republika Írán.

A ne, tento seznam nezahrnuje prezidenta Íránu Hassana Rouhaniho, ten získal doktorát na Glasgow universitě v Anglii."

 

 

... z britského tisku, 26.11.2016 (zde):

The report, by a group of top engineers from the University of Alaska, insists the flames could not have brought the WTC7 tower down.

Dr J Leroy Hulsey revealed the team's boss findings at the Justice In Focus Symposium in New York. He said:

“It is our preliminary conclusions based upon our work to date that fire did not produce the failure at this particular building.”

The findings will add fuel to conspiracy theories which suggest the twin towers and WTC 7 were blown up. Some have even blamed the US Government which they say wanted to provide the grounds for military strikes in the Middle East.

 

 

Euronews, 26.11. 2016, zde:

President of the European Commission – Jean-Claude Juncker: We are not dependent on US foreign policy.
The US will do what it wants to do and Europeans will have their own interests within their own scope to manage.

 

euronews – Isabelle Kumar: Do you support sanctions being maintained?

President of the European Commission –
Jean-Claude Juncker:

Up
until now, I have seen no argument for the sanctions against Russia being immediately lifted.

I would like to have an agreement with Russia that goes beyond the ordinary framework, bearing in mind that without Russia, there is no security architecture in Europe. The EU occupies 5.5 million square kilometres, Russia takes up 17.5 million.

Russia must be treated as one big entity, as a proud nation.

We have a lot to learn about the depths of Russia, we are very ignorant about it at the moment. I would like to have discussions on a level footing with Russia.

Russia is not, as President Obama said, “a regional power”. This was a big error in assessment.

 

Tento týden Evropský parlament ve Štrasburku odhlasoval těsnou většinou finanční injekci určenou k rozšíření činnosti mediálních hlídacích psů "odhalujících ruskou propagandu".

Zpráva uvádí: "Ruská vláda používá širokou škálu nástrojů, jako mozkové trusty (…), mnohojazyčné televizní stanice (např. Russia Today), pseudo-zpravodajské agentury a multimediální služby (např. Sputnik), sociální média a internetové trolly, aby zpochybňovala demokratické hodnoty, rozdělila Evropu, získala domácí podporu a vytvořila dojem zkrachovalých států ve východních částech EU".

 

Opravdu? Viz britský tisk:

Podle britského deníku Daily Mail byl nedávný článek ve Washington Postu o médiích, které údajně šíří ruskou propagandu a "ruské zpravodajské fejky", sám padělkem.

Navíc i celá řada publikací otevřeně zpochybnila metodiku této skupiny. Napřiklad Eliot Higgins z Bellingcatu, který již několik let studoval ruskou propagandu, nazval studii PropOrNot "amatérským pokusem". Novinář Alexej Kovaljov, také odborník na ruskou propagandu, dokonce předpokládá, že skupina může pracovat ve prospěch Ukrajiny v propagandistické válce Kyjeva s Moskvou, píše Daily Mail.

 

 

O tom, že za "nafukováním hrozby imperiálního Ruska" stojí také snaha lidí v Pentagonu získat pro sebe více peněz daň. poplatníků, píše italský list Politico.

Perry představil výsledky nedávných odhadů, podle kterého USA vydávají na obranu 7x více než Rusko (598miliard dolarů oproti 84 miliardám), v americké armádě slouží téměř dvakrát více vojáků než ruské (1.400.000 vs. 766tisíc). V arzenálu Američanů téměř šestkrát více vrtulníků (6 tisíc ve srovnání s 1,2 tisíci). A třikrát více stíhaček. Nicméně, uvedl autor, je také pravda, že ve službě ruské armády je dvakrát tolik tanků (15 tisíc proti 8,8 tisícům),ale starších. Reformátoři poukazují, že je absurdní tvrdit, že je americká armáda v potížích, při pohledu na tato čísla.

- Připomeňme ještě, že vládní dluh USA je asi 105%, ruský vládní dluh odhadem 24% HDP.

 

 

Reflex, 28. dubna 2016:

GEORGE FRIEDMAN - Co se týče migrace, je třeba si uvědomit, že multikulturalismus je traumatický problém, který si Evropa způsobila sama.

Jak to myslíte?

"Multikulturalismus je levicový pokus, jak ignorovat skutečnost, že stále větší počet obyvatel se stále hůře integruje do společnosti."

Koncept multikulturalismu předpokládal, že cizinci si ponechají vlastní kulturu a společnost si za to koupí jejich loajalitu. Nevěřím, že Němci od začátku měli v úmyslu asimilovat nově příchozí v kulturním, jazykovém, náboženském a morálním smyslu slova. Multikulturalismus ve skutečnosti neznamená nějaký zvláštní respekt vůči různorodosti, je to spíše projev lhostejnosti a snaha vyhnout se odpovědi na otázku, co vlastně znamená být Němcem a co musí podniknout cizinec, aby se Němcem stal.

V podstatě nabídka multikulturalismu je něco na způsob "kravského handlu", v němž:

"...loajalita migrantů byla cenou za možnost zachovat si svou kulturu – a zároveň ochránit evropskou kulturu před cizími vlivy tím, že imigranti budou separováni od většiny."

Němci si chtěli zachovat svou identitu a zároveň mít pracovní síly. To ale ve skutečnosti nefunguje. Výsledkem multikulturalismu je permanentní odcizení migrantů. Mají zájem podržet si svou identitu, ale osud Německa je jim z hloubi duše lhostejný. Víceméně stejný je obrázek i v jiných zemích.

 

George Friedman (67) je geopolitický myslitel, nejlépe prodávaný autor politických knih podle New York Times. Zakládal největší soukromou zpravodajskou agenturu Stratfor, přezdívanou stínová CIA. Nyní řídí portál geopoliticalfutures.com, zabývající se předvídáním globálních událostí.

 

George Friedman, jeden z nejprestižnějších analytiků (Stratfor), před sedmi lety napsal, že: "ruské akce se v budoucnu budou jevit jako agresivní, i když budou vlastně obranné" - ZDE.

 

 

Robert Aumann - To západ rozhoupal loď. Loď se pak může potopit - ZDE

Jeden z největších západních expertů na války, nositel Nobelovy ceny, pracující na Hebrejské universitě v Jeruzalému, říká:

"Pokud hledáme spravedlnost, svět, který by byl lepší, kde by všichni měli zajištěna svá práva a platily tam takovéto pěkné myšlenky, pak měli Ukrajinci pravdu a mohli si vybrat." /*vstup do západní voj. aliance NATO /

"Pokud ale chceme mít svět, kde je mír a který je stabilní, pak to byl Západ, který rozhoupal loď. Loď se pak může potopit."

"Nijak zvlášť nemiluji Vladimíra Putina, ale mám pocit, že Západ tlačil trochu moc a šel do ruské sféry vlivu."

"Pokud jde o Krym, nechápu, proč má být kolem toho takový rozruch."

"Krym je většinově ruský, obyvatelstvo je většinově ruské. Západ provokoval Rusko. Kdyby Rusové přišli do Mexika nebo na Kubu, jako to udělali kdysi Sověti, byla by to provokace a tak by se to také bralo. Mexiko a Kuba jsou americká sféra vlivu a Krym zase ruská."

 

 

Jicchak Rabin (zde):

Je nám souzeno žít společně na stejné půdě, ve stejné zemi. My, vojáci, kteří jsme se vrátili z bitev poskvrnění krví; my, kteří jsme viděli, jak byli před našima očima zabiti naši příbuzní a přátelé; my kteří jsme přišli ze země, kde rodiče pohřbívali své děti; my kteří jsme bojovali proti vám, Palestincům, vám dnes říkáme hlasitě a jasně:

Už dost bylo krve a slz. Dost!

Řekl izraelský ministerský předseda ve svém mírovém projevu.

Byl ale následně zastřelený radikálním Židem, který nesouhlasil s jeho mírovými snahami.

 

 

Česká pozice (Lidové noviny), 29.12.2017 - Sto let vytěsňování Arabů v Palestině

Břetislav Tureček. 

Balfourova deklarace z 2. listopadu 1917 vyjadřuje postoj britské vlády k vytvoření židovské domoviny na území, jež po první světové válce ztratila Osmanská říše.

Oxfordský profesor historie Avi Shlaim v rozhovoru připomíná kořeny dnešní nestability Blízkého východu a kritizuje dokument, jímž Britové slíbili arabskou Palestinu Židům.

 

 

 

John Matlock - bývalý velvyslanec USA v Rusku (1987-1991), ZDE:

"Do not expand NATO eastward. Find a different way to protect eastern Europe, a way that includes Russia."

"Otherwise, eventually there’s going to be a confrontation, because there is a red line, as far as any Russian government is concerned, when it comes to Ukraine and Georgia and other former republics of the Soviet Union."

 

 

 

Kdo jsou ti islamisté, podporovaní podle wikipedie Tureckem a Saúdy?

Chtěli v Sýrii zřídit šaría stát a spolupracovali s Al Nusra, zástupci Al Káidy, co prý (podle USA) útočili 11. září 2001 v USA.

Z WIKI - Ahrar aš-Šám:

(v překladu Islámské hnutí svobodných mužů Levanty) je koalice několika islamistických a saláfistických jednotek, které jsou spojeny do samostatné brigády s cílem bojovat
proti syrské vládě vedené Bašárem Asadem.

V červnu 2013 bylo součástí organizace Ahrar aš-Šám 10 000 až 20 000 bojovníků, což z ní dělalo, po Svobodné syrské armádě, druhou nejsilnější samostatnou jednotku bojující proti Bašáru Asadovi.

Ahrar aš-Šám je hlavní součástí Islámské fronty a kolalice Džaíš al-Fatah.[6]. Ahrar aš-Šám a Džaíš al-Islám jsou hlavní skupiny rebelů podporované Tureckem a Saúdskou Arábií.

Skupina si klade za cíl vytvořit islámský stát, řízený podle práva šaría.

Ahrar aš-Šám je spojencem Fronty an-Nusrá, která je větví al-Káidy v Sýrii a provádí s ní společné operace.

 

 

 

National Interest, 9. 4. 2018:


"Svět může v příštích hodinách v závislosti na rozhodnutí Trumpovy administrativy čelit největšímu nebezpečí konfliktu od doby kubánské krize v roce 1962.

Ve výsledku tak dojde buď k otevřené válce mezi Ruskem a Spojenými státy, nebo tato zkušenost naopak poslouží pro budoucí odvracení podobných krizí," uzavírá The National Interest.

...

Russian forces have the ability to strike back at U.S. and allied bases —
not only in the Middle East but also in Europe. As Gerasimov had noted, the Russians would not necessarily confine their response to an attack on their forces to just Syria, they would strike at the launch platforms and their bases of origin.

 

 

 

Günter Verheugen mluví o podobnosti současného britského obvinění vůči Rusku s informační kampaní USA a Britů před zahájením války v Iráku (spuštěné na lživých informacích o vlastnictví zbraní ZHN).

Foto: Karlheinz Schindler / dpa

 

Bild, 29.březen 2018 - "Připomínám příklad, protože jsme nyní závislí především na zpravodajských informacích, že to nebylo tak dávno, co britské a americké vlády lhaly celému světu: záměrně lhaly, aby ospravedlnily invazi do Iráku."

"Názor, podle kterého jsou Putin a Rusové zodpovědní za všechno bez pochybností, je otravou myšlenek, která se musí zastavit."

Günter Verheugen.

 

 

 

G. Friefman, v r.2015 šéf US "soukromé CIA" Stratfor, hovoří ve svém projevu "Evropa, předurčena pro konflikt?" zcela jasně:

"Dobré vztahy Ruska a Německa by byly vážným ohrožením (světové obchodní dominance aneb) politických zájmů Anglo-Američanů, proto je opakovaně destabilizujeme", víc zde.

 

 

Opinion: How Trump and Netanyahu Are Riding the Rising Tide of Neo-fascism

HAARETZ, 27. března 2018

Both exploit the hyper-nationalism and adulation for strong leaders

that brought the world to grief in the not too distant past

Chemi Shalev Mar 27, 2018

 

U.S. President Donald Trump and Prime Minister Benjamin Netanyahu after delivering a speech at the Israel Museum in Jerusalem on May 23, 2017. Foto: MANDEL NGAN/AFP

 

 

 

Spiegel, 28. 3. 2018

EU plan tanks should roll faster through Europe

(DPA) Obrněný transportér typu Marder.

Tanks, troops and ammunition are to move forward more quickly in Europe in the event of a crisis. This plan was presented by the EU Commission.

The background is the fear of an attack by Russia.

/ *Spiegel píše "o strachu z ruského útoku na Evropu", to je hysterie, co?

Česká verze o nás a ztíženém průjezdu vojsk NATO přes ČR, aktualne cz zde. /

 

 

 

Reflex, 30. 3. 2018 - odpovědi Václava Klause mladšího

Otázka: Ve sněmovně vystoupil americký předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, který Česku mj. poděkoval za vyhoštění ruských diplomatů. Jde však jednoznačně o pozitivní mezinárodní akt? Mnoho zemí EU se k němu nepřipojilo...

Klaus ml.: Projev republikána Paula Ryana jsem ve sněmovně poslouchal.

Když mluvil o demokratických hodnotách, vyzařoval auru jak když sňatkový podvodník mluví o lásce. Já moc tyhle válečníky (už za Bushe juniora) nemusím. Nevím, jestli se Donaldu Trumpovi podaří jejich vliv vyvážit.
 

 

 

Motto nadace muzea jsou slova Alberta Einsteina:

"Mír nelze udržovat silou, ale pouze porozuměním."

 

A to je vzkaz k současné civilizaci, která evidentně spěje k nové studené válce.

Ta stará byla oběma stranami vysoce pod kontrolou,

ale ta nová se opravdu může vymknout z rukou.

 

 

 

Google’s Search Algorithm Could Steal the Presidency

Adam Rogers - Science
Date of Publication: 08.06.15.

Vztahy Googlu s Pentagonem a rozvědkami ve skutečnosti nikdy neskončily.

Žádost, kterou Assange podal podle zákona o svobodě informací, odhalila, že si v roce 2012 zakladatel Googlu Brin i jeho manažer Schmidt běžně dopisovali s ředitelem americké Národní bezpečnostní služby (National Security Agency, NSA), generálem Keithem Alexanderem.

Diskutovali spolu iniciativu, nazvanou:

"Program trvalá společnost"

(Enduring Society Framework, ESF, ZDE).

...

Schmidt a Cohen nakonec svoji knihu nenazvali Impérium mysli.

Zvolili o něco (málo) stravitelnější a méně imperiálně znějící titul -

"Nový digitální věk: Modelování budoucnosti lidu, národů a byznysu".

Přesto je její základní zpráva jasná. Točí se kolem samolibého ospravedlňování jakýchkoli cílů americké zahraniční politiky.

 

Ostatně, kniha se velmi líbila matadorovi zákulisního vyvolávání válek Henrymu Kissingerovi. Nejspíš rád četl řádky jako:

"Čím byl Lockheed Martin dvacátému století,

tím budou technologické společnosti

a společnosti zabývající se kyber-bezpečností

ve století jedenadvacátém."

 

 

 

A jak tento "digitální matrix" pro trvale kontrolovanou společnost

všech a všude vybudovat?

Odpovědí je 5G síť, jenže to má drobný háček,

významně může škodit zdraví obyvatel,

do jejichž domovů má být konceptem "chytré domácnosti"

zavedena:

 

Brussels Times, 1. 4. 2019

Plans for a pilot project to provide high-speed 5G wireless internet in Brussels have been halted due to fears for the health of citizens, according to reports.

In July, the government concluded an agreement with three telecom operators to relax the strict radiation standards in Brussels. But according to the Region, it is now impossible to estimate the radiation from the antennas required for the service.

"I cannot welcome such technology if the radiation standards, which must protect the citizen, are not respected, 5G or not,"

Environment minister Céline Fremault (CDH) told Bruzz.

"The people of Brussels are not guinea pigs whose health I can sell at a profit. We cannot leave anything to doubt,"

she added.

A pilot project is not feasible with the current radiation standards, and Fremault told Bruzz that she does not intend to make an exception.

The Brussels region has particularly strict radiation standards for telecom applications. The standard of 6 volts per metre has already led to problems in the past with providing fast mobile internet via 4G in the capital.

 

/ Pozemní vysílače 5G sítě jsou na vysokém kmitočtu, který má nízkou prostupnost zdmi a zástavba. Vysílače tak musí být asi 200m od sebe, s vyšším výkonem, například v lampách veřejného osvětlení. Elektrické pole tak dosahuje vyšších hodnot, vědci varují před zdravotními následky, vlády se to snaží ignorovat. /

 

 

Ale budování "matrixu" i tak právě začalo:

Novinky, 24. 5. 2019:

Musk vyslal do vesmíru prvních 60 mini-satelitů nové 5G sítě.

Šedesát satelitů vynesla v pátek do vesmíru společnost SpaceX, která se snaží vybudovat okolo Země celoplanetární síť Starlink pro vysokorychlostní širokopásmové připojení k internetu.

Na tomto poli soupeří s britskou firmou OneWeb, jejíchž prvních šest spojovacích družic bylo vyneseno do kosmu v únoru. Kvůli připojení na internet a sítím 5G se brzy zmnohonásobí počet družic obíhajících kolem Země.

Celkem kolem Země v současnosti obíhá 2062 funkčních družic.

Počet v posledních letech narostl především díky miniaturním satelitům třídy CubeSat, jejichž hmotnost nepřesahuje 1,33 kg.

Má-li se však zajistit na celé planetě rychlé připojení k internetu, bude jich potřeba několikanásobně více.

Starlink Elona Muska počítá s téměř 12 000 satelity.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PĚKNĚ SE VŠUDE HROMADÍ TEXTY,

ALE NENÍ OBČAS NA ŠKODU SI UDĚLAT

STRUČNÝ SOUHRN POTVRZENÝCH ZJIŠTĚNÍ.

 

10. 4. 2019

(20. dubna proběhla významná aktualizace textů , odkazů i citací.)

 

motto

I am trying to imagine a scenario where this ends in something less than chaos and crisis. The best I can conceive is a decade-long (and possibly more) stagnation while the debt gets liquidated.

But realistically, that won’t happen because debtors won’t let it. And they outnumber lenders. For this reason, something like
“the Great Reset” will happen first.

The rational course would be to delay the inevitable as long as possible. Yet in the U.S. we’re rushing it.

I predict an unprecedented crisis that will lead to the biggest wipeout of wealth in history. And most investors are completely unaware of the pressure building right now.


John Mauldin, Forbes, 7. listopadu 2018

 

 

 

1.

První text "zápisníku 2019" provedl faktický souhrn událostí od konce studené války, s využitím těch nejlepších US zdrojů, většinou z vysokých vládních pozic a akademických či odborných publicistických kruhů (zdroje odborníků z US universit).

A stručně řečeno zjistil, že:

 

Stojíme na křižovatce k svobodě či nové totalitě "dobra".

 

A po 30 letech si myslím, že si už zasloužíme slyšet

nepřikrášlenou pravdu, že západ občas vraždí i nevinné,

okrádá slabší státy a klidně občas podporuje i teroristy,

když se to jeho elitám hodí.

 

A že členstvím v NATO nebráníme svoji svobodu*,

ale především prokazujeme svoji loajalitu těmto lidem,

a získáváme za to pro sebe materiální prosperitu.

 

*Článek pět smlouvy NATO není jasnou bezpečnostní zárukou, pouze říká, že členské země budou reagovat na napadení některé členské země "dle svého uvážení". Tedy reakce nemusí zahrnovat vojenskou pomoc, stačí i diplomatická či nějaká jiná prohlášení, nic není přesně specifikováno.

 

Ale jak jsme se do tohoto kritického historického bodu dostali?

O tom víc v druhém bodu.

 

 

2.

Zkoumání delší historie v dřívějších blozích (3. až 7. blog), zahrnující období přibližně od r.1905 přes první světovou válku, bolševickou revoluci, r.1919-21 (mírová smlouva Versailles a ustanovení US rady pro zahraniční vztahy, anglicky CFR, liga Národů), přes druhou světovou válku, počátky nukleárního vyzbrojování a ustanovení OSN a také US Centrální výzvědné služby, po první převraty řízené touto službou (často ve spolupráci s Brity, viz r.1953 v Íránu, skvělý text o těchto 50., 60., 70. a 80.letech z r.2016 od Roberta Kennedyho juniora zde), až po r.1973 (vznik Trilaterální komise v USA), naznačilo, že:

Britská říše, zahrnující v r.1900 prakticky čtvrtinu veškeré souše Země (viz blog č.1), po svých třech fázích (první fází byly kolonie v USA, selháním britské politiky bylo povstání "kvůli daním na čaj", pokusem o nápravu snaha Britů rozdělit USA v občanské válce Severu proti Jihu, a oslabit je tím a získat kontrolu; druhou fází byly kolonie v Indii a Číně, zahrnující například i opiové zisky z Číny — otec F.D.Roosevelta a další dík nim získali velké kariéry (*zdroj John Pilger, vynikající US dokumentarista a jeho nový snímek o Číně, česky zde) — a také dělení odbojného Bengálska v r.1905; nakonec třetí fází byly kolonie v Africe, zlaté a diamantové doly a Búrské války, viz Cecil Rhodes a lord. Milner) a po své velké roli při vyprovokování (podpoře) konfliktu 1. sv. války, ZTRATILA obchodní i ekonomickou moc, což se dělo v kritických letech 1919-1921.

 

 

Dr.Stanley Monteith:

When I was involved in a research project at Yale University, I came across a letter that President Roosevelt sent to Colonel Edward Mandell House on November 21, 1933. In those days, J.P. Morgan was one of the most powerful financiers in the world.

President Roosevelt wrote:

I had a nice talk with Jack Morgan the other day. The real truth of the matter is, as you and I know, that a financial element in the larger centers has owned the Government ever since the days of Andrew Jackson - and I am not wholly excepting the Administration of W. W.

(The reference to W W. referred to President Woodrow Wilson.)

 

Z dopisu nalezeného na Yale Universitě, od FDR pro plukovníka House (plukovník House byl velmi mocným poradcem W.W. i později F.D.Roosevelta):

Pěkně jsem si jednou popovídal s Jackem Morgenem. Věci se mají tak, jak vy i já víme, že finančníci vlastní vládu Spojených států už od dob Andrewa Jacksona. A já z toho úplně nevyjímám ani administrativu W.W. (*Woodrow Wilsona)

F. D. Roosevelt, 1933

 

Andrew Jackson (1837):

Jako svůj největší úspěch na politickém poli sám Jackson ohodnotil svůj úspěšný boj s The Second Bank of America (historicky druhou soukromou centr. bank. USA, pak až FED v r.1913) a její uzavření (1832). Během prezidentské kampaně v roce 1828 Jackson při projevu na adresu skupiny bankéřů řekl:

"Jste doupě zmijí. Mám v úmyslu vaše hnízdo vypálit a s pomocí Boží ho vypálím. Kdyby lidé jenom pochopili, do jaké míry je náš peněžní a bankovní systém nespravedlivý, do rána by byla revoluce. Kdyby centrální banka měla pokračovat v kontrole naší měny, v dostávání našich veřejných peněz a v držení tisíců našich občanů v závislosti, bylo by to strašnější a nebezpečnější než námořní a pozemní síla nepřítele..."

8. ledna 1835 Jackson zaplatil poslední splátku amerického národního dluhu a byl to jediný okamžik amerických dějin, kdy národní dluh byl redukován na nulu a Američané byli schopni nahromadit přebytek 35milionů dolarů, které byly rozděleny jednotlivým státům.

 

Text z r.1934 z Kanady, tedy 70 let po smrti Lincolna, který obviňuje mezinárodní bankéře z jeho smrti, zde, uveřejnil to tehdy tamní oblíbený a vážený advokát Gerald G. McGeer.

Karikatura v anglickém tisku (Punch) démonizuje dva spojence, US presidenta Lincolna a ruského cara Alexandera II., jako krvavé utlačovatele, říjen 1863.

Více článek zde:

It is indeed true that, as things turned out, the international strategic dimension of the 1861-65 conflict was of secondary importance. However, it was an aspect that repeatedly threatened to thrust itself into the center of the war, transforming the entire nature of the conflict and indeed threatening to overturn the entire existing world system. The big issue was always a British-French attack on the United States to preserve the Confederate States of America. This is certainly how Union and Confederate leaders viewed the matter, and how some important people in London, St. Petersburg, Paris, and Berlin did as well.

 

 

"Lincolnova smrt byla katastrofou pro křesťanství. Nebylo muže ve Spojených státech, který by se mu vyrovnal, bankéři znova šli ukořistit bohatství. Bojím se, že zahraniční bankéři se svým umem a vychytralými triky zcela ovládnou velké bohatství Ameriky a použijí je k systematické korupci celé civilizace."

Otto von Bismarck

 

 

Spojené státy měly dík ziskům z první světové války (*Morgen půjčoval Britům i Francouzům) ohromnou dynamiku růstu a nebyly zasaženy 1. sv. válkou, které se vojensky účastnily velmi sporadicky a až v samém závěru. Naopak se od doby konce The Second Bank of America (1835-7, zakázal ji prezident Andrew Jackson) a v ohromné krizi 1865-1881 potýkaly s rostoucí mocí takzvaných Money Trust (vládců peněz) a  ohromným vlivem nově vzniklých monopolů, které dusily rozvoj konkurence. Nejlépe o tom napsal v projevech The New Freedom právě W.Wilson, aby nakonec právě těmto lidem podepsal (po podvodně zorganizovaném hlasování Kongresu 23.12.1912) vznik Fedu - vznik základu jejich moci.

 

"Some of the biggest men in the United States, in the field of commerce and manufacture, are afraid of something. They know that there is a power somewhere so organized, so subtle, so watchful, so interlocked, so complete, so pervasive, that they had better not speak above their breath when they speak in condemnation of it."

Někteří z nejdůležitějších mužů ve Spojených státech v oblasti průmyslu a obchodu vědí, že existuje moc tak organizovaná, tak záludná, tak ostražitá, tak všezahrnující a tak pronikavá, že je lepší nemluvit nahlas, když ji kritizujete.

 Woodrow Wilson (1913)

(The New Freedom, 1913 - zdroj zde)

 

Edward Bellamy foresaw large corporations taken over by larger corporations until finally all commerce was merged into a single corporation, The Great Trust.

The nation
. . . organized as the one great business corporation
in which all other corporations were absorbed; it became the one capitalist in the place of all other capitalists, the sole employer, the final monopoly in which all previous and lesser monopolies were swallowed up, a monopoly in the profits and economies of which all citizens shared.

The epoch of trusts had ended in The Great Trust.

[10] Edward Bellamy, Looking Backward, Dover Publications, Inc., New York, originally published in 1888, republished by Dover in 1996, p. 27.

Tato úžasná "sci-fi" kniha z roku 1888 předpověděla například vznik bankovních karet, a také vznik ekonomického centra světa, kdy zanikne volná soutěž v podnikání kvůli světovému ekonomickému monopolu - v éře finální "světové finanční vlády" (The Great Trust). Pan Carnegie pak věřil "v laskavou vládu bohatých lidí nad světem", jakýsi západní typ boháči kontrolované společnosti, kde se všichni mají dobře pod správou vládnoucí vrstvy "chytrých, bohatých a moudrých(?)" lidí.

 

Dobová kresba z éry W. Wilsona (jeho projektu Nové svobody - od monopolů) ukazuje vliv (malých) politiků a vliv mocných monopolistů, tedy korporací a trustů "v pozadí" (obrázek z wikipedie).

 

Detail:

vlevo "vstup pro veřejnost - zavřeno",

vpravo "Toto je Senát monopolistů, zřízený (placený) monopolisty, a pro monopolisty".

 

Ohromné zisky finančního impéria  J.P. Morgena, ustanovení Fed (US centrální banky), ultra-tajně koordinované světovými nadnárodními bankéři (viz práce E. Griffina), ohromné investice v Německu (měly napomoct ekonomické stabilizaci Británie a přinést zisky investorům z USA, to včetně např. FDR), řízené britským Montagu Normenem z Bank of England a B. Strongem z Fed — viz Dawes plan r.1924 a Young plan r.1929 (viz komentáře 2016, část první, druhý text shora)  — vytvořily v USA centrum světové ekonomické moci, kterému mohlo konkurovat jen několik málo osobností (finančníků) z Evropy (Rothschildové v Anglii a Francii, bratři Warburgové).

 

Sutton (pdf str.9):

Between 1924 and 1931, under the Dawes Plan and the Young Plan, Germany paid out to the Allies about 86 billion marks in reparations. At the same time Germany borrowed abroad, mainly in the U.S., about 138 billion marks — thus making a net German payment of only three billion marks for reparations. / *anglicky billion = miliarda /

...the U.S. delegations were purely and simply, as Quigley has pointed out, J. P. Morgan delegations using the authority and seal of the United States to promote financial plans for their own pecuniary advantage. As a result, as Quigley puts it, the "international bankers sat in heaven, under a rain of fees and commissions."

Finally, the members and advisors of the Dawes and Young Commissions were not only associated with New York financial houses but, as we shall later see, were directors of firms within the German cartels which aided Hitler to power.

According to Hitler's financial genie, Hjalmar Horace Greeley Schacht, and Nazi industrialist Fritz Thyssen, it was the 1928 Young Plan (the successor to the Dawes Plan), formulated by Morgan agent Owen D. Young, that brought Hitler to power in 1933.

Fritz Thyssen claims that: I turned to the National Socialist Party only after I became convinced that the fight against the Young Plan was unavoidable if complete collapse of Germany was to be prevented.

....the Young Plan required monetary payments and:"In my judgment [wrote Thyssen] the financial debt thus created was bound to disrupt the entire economy of the Reich."

Franklin D. Roosevelt, as a budding Wall Street financier, endeavoured to take advantage of Germany's 1925 hyperinflation.

The United European venture was a vehicle to speculate and to profit upon the imposition of the Dawes Plan (*later Young Plan), and is clear evidence of private financiers (including Franklin D. Roosevelt) using the power of the state to advance their own interests by manipulating foreign policy.

 

 

Právě toto nové Světové finanční centrum (jak napsal výše W.Wilson, kapitalismus existuje výrobní, obchodní, na vrcholu pyramidy finanční) se stalo základem vlivu soukromé moci finančních a obchodních elit, později uplatněné na celý svět.

 

 Caroll Quigley říká (v 60.letech, po 2.sv.válce) v rozhovoru ZDE:

tito lidé z Round Table byli spojeni s mezinárodními bankéři a budovali ve 30.letech tři centra moci, která chtěli mít pod kontrolou: Anglo-Americký pakt, Sovětský svaz a mezi nimi hitlerovské Německo.

 

Tyto nové elity a jejich nadace (Fordova, Rockefellerova, Carnegieho) a finanční J.P.Morgenovo impérium (spolu s britskými a francouzskými Rothschildy) začaly uplatňovat svou moc nejen v USA, jak potvrdil prof. Sutton ve svých knihách, ale také v Německu (ustanovily například Schachta říšským šéfem financí, a donutily Francii opustit okupované Porúří v r.1923), ale i v Evropě, viz vznik banky BIS ve Švýcarsku, sloužící právě tomuto "německému finančnímu dobrodružství".

Andrew Carnegie didn't believe in free enterprise. He believed in monopoly capitalism which allows those of great wealth to use government to exploit others. Andrew Carnegie was a socialist, but the socialism he envisioned created a ruling class.

 

Rothschildové prosadili (za půjčky pro válku) r.1914 v britské vládě pro Británii problematickou podporu sionismu (viz Balfourská deklarace, správcem britského mandátu Palestina se stal pro místní Araby kontroverzní člověk, dokonce lord Curzon ho žádal, aby správcovství odmítnul - jinak dojde ke vzpourám, jeho jmenování totiž bylo "rudým hadrem" v očích Arabů, kteří si na jednu stranu sice přáli získat židovské peníze pro rozvoj své země, na druhou stranu tuto zemi nechtěli úplně ztratit - právě v tomto ohledu vnímali správce Britského mandátu Palestina nikoliv jako zástupce vlády Jejího Veličenstva, ale jako horlivého zástupce sionistů; pro Británii z těchto vzpour plynuly jen problémy, víc ve skvělém dokumentu s cz titulky zde).

 

Herbert Samuel, 1st Viscount Samuel, From Wikipedia:

Samuel's appointment to High Commissioner for Palestine was controversial. While the Zionists welcomed the appointment of a Zionist Jew to the post, the military government, headed by Edmund Allenby and Louis Bols, called Samuel's appointment "highly dangerous". ...Bols said the news was received with "consternation, despondency and exasperation" by the Muslims and Christians. Allenby said that the Arabs would see it "as handing country over at once to a permanent Zionist Administration" and predicted massive violence.

Lord Curzon read the last message to Samuel and asked him to reconsider accepting the post. Samuel took advice from a delegation in London representing the Zionists, who told him that the "alarmist" reports were not justified. The Muslim-Christian Association had sent a telegram to Bols:

"Sir Herbert Samuel regarded as a Zionist leader, and
his appointment as first step in formation of Zionist national home in the midst of Arab people contrary to their wishes. Inhabitants cannot recognise him, and Muslim-Christian Society cannot accept responsibility for riots or other disturbances of peace."

The wisdom of appointing Samuel was debated in the House of Lords a day before he arrived in Palestine. Lord Curzon said that no "disparaging" remarks had been made during the debate but that "very grave doubts have been expressed as to the wisdom of sending a Jewish Administrator to the country at this moment".

Questions in the House of Commons of the period also show
much concern about the choice of Samuel: "what action has been taken to placate the Arab population... and thereby put an end to racial tension". Three months after his arrival, the Morning Post wrote, "Sir Herbert Samuel's appointment as High Commissioner was regarded by everyone, except Jews, as a serious mistake."

 

K dovršení všeho rozdělili Britové a Francouzi arabský svět svou (zpočátku tajnou) Sykes-Picot smlouvou, čímž porušili své sliby Arabům, kteří jim pomáhali porazit Osmany právě za slib vzniku jednotné Arábie, později se v Íránu objevila ropa a to vedlo k založení dosud největší britské společnost BP, tehdy známé jako Anglo-Íránská Oil Company (AIOC).

// POZN.: Tyto "tři zrady" Britů (ustanovení špatného správce v Palestině, nedodržení slibu sjednocení Arábie za pomoc ve válce s Osmany, vysávání íránských ropných zdrojů při silně nespravedlivém dělení zisků v poměru 80:20 ve prospěch Británie) se později silně projevily v r.1950, kdy Írán zažíval svou nacionalizaci a toužil po narovnání obchodních vztahů, staly se také základem arabské vzpoury proti sionistickému státu Izraelitů (historie Izraele nezačala v r.1967, masakrem v Hebronu, víc viz blog č.1, tam je o tom podrobnější text).

To Britové odmítnuli (trvali na nespravedlivé ropné koncesi, platné až do r.1990), a tajně inscenovali spolu s USA v r.1953 v Íránu puč, když neprávem osočili s pomocí podplacených novinářů a rváčů (demonstrantů ničících mešity, volajících falešně "ať žije Mosadek, ať žije komunismus") Mosadeka "ze spolupráce s komunisty", což pak mělo vážný "zpětný ráz" po islámské revoluci v Íránu r.1979, kdy se Británie, USA a Izrael staly nepřátelským spolkem nového (nábožensky velmi tradičního, modernizace probíhá v Íránu velmi pomalu až nyní) vedení Íránu.

Jenže to byli solventní nepřátelé — následovala západem podporovaná 8letá válka Íránu s Irákem, USA a západ v ní podpořily Saddáma Husejna (vidíte velké podobnosti s dnešní situací na Ukrajině, kdy tito lidé opět šikovně podporují ukrajinské ultra-nacionalisty, pouze pro své vlastní zájmy a s využitím starých místních "třenic"; jak dopadnul Saddám, jak asi dopadne pan Porošenko a spol., dojde někdy Ukrajincům, kdo jediný na tom konfliktu profituje?) //

 

 

Katolický historik PhDr. Radomír Malý ve svém spisu (ZDE) k této poměrně  zásadní ale dost ožehavé otázce uvádí:

Katolická Církev vždycky ctila a ctí starozákonní tradici starověkého Izraele, kterou převzala a přijala za svou, neboť se jedná o Boží zjevení člověku. Ortodoxní židovstvo, držící se starozákonní víry v Boha, jak je obsažena v posvátných knihách Starého Zákona, zasluhuje naši úctu, respekt a hlavně modlitbu, aby přijalo Ježíše Krista jako skutečného zaslíbeného Mesiáše.

S tímto ortodoxním židovstvem však má pramálo společného talmudistická kabala, která opouští Mojžíšovu tradici a orientuje se na perská a chaldejská mystéria, jak o tom svědčí spis "Zohar" od židovského autora Mošeho z Leonu, ve Španělsku kolem r.1300. Je to tradice zfalšovaná, zpohanštělá a zdémonizovaná (obecný kontext také zde).

Talmud učí o Ježíši Kristu, že "byl Mariiným nemanželským synem a podvodníkem, někým na způsob pouličních kejklířů". Talmud, i když se opírá o starozákonní tradici, nemá ve skutečnosti s ní nic společného a odbíhá od ní daleko směrem k okultismu, pochybnému mysticismu a židovskému imperialismu.

historik Malý k tomu dále píše:

Židé od počátku existence svobodného zednářství tvořili početnou skupinu v lóžích, bylo to dáno tím, že se zednářský rituál odvolával na talmud a kabbalu.

Velmi agilními zednáři byla bankéřská rodina Rothschildů, která mimo jiné financovala také většinu sionistických iniciativ a zapojila se plně do těchto akcí. Právě skrze Rothschildy dochází k propojení sionismu a zednářství, vznikly dokonce i samostatné lóže zabývající se propagací a taktikou sionismu.

Jako katolíci rozhodně odmítáme každou formu antisemitismu:

- v protinacistické encyklice Pia XI "Mit brennender Sorge" roku 1937
- v encyklice "Summi pontificatus" Pia XII roku 1939
- v přihlášení Druhého vatikánského koncilu "Nostra setate"

 V zájmu pravdy však nemůžeme zamlčet, že tak jako existovaly v minulosti egoistické a šovinistické snahy Němců, Francouzů, Rusů či Angličanů po světovládě, existovaly v tomto směru tytéž snahy Židů.

Je přirozené, že z toho neobviňujeme židovský národ jako celek, rovněž tak nelze nikterak odsuzovat sionismus ve smyslu návratu Izraelitů do Palestiny, což lze naopak vítat jako uskutečnění biblické myšlenky.

- dodává k tomuto (ožehavému) tématu historik Malý.

 

Rusko.

A trockistická bolševická "světová revoluce" vs. "národní" stalinismus a "národní" sionismus.

Britská vláda měla také své zájmy v Indii a Tibetu, takže se jí vůbec nehodily zájmy ruského Cara o tažení na jih, asi proto jí také nijak nevadilo pustit Trockého z detence v Kanadě, kde byl zadržen, aby tak po rychlém propuštění stihnul zorganizovat bolševickou revoluci v Rusku (Britové dobře věděli, jak je pro ni Trocký důležitý, Lenin byl spíš "ikonou" tamní rebélie, nikoliv ale jejím šikovným hlavním organizátorem), která vedla k pádu Cara (viz Sutton, kniha o Bolševické revoluci). Ruskou revoluci ovládli Židé, většinou odpadlíci od víry (víc viz blog č.4, tam jako zdroj o tomto i bakalářská práce z Masarykovy university, bod 5.1 až 5.3; také citace hned níž), a sionismus byl vnímán jako pozitivní možnost další židovské "národní" existence, namísto Trockého světové revoluce, měl tak vzniknout národní stát Židů, Izrael.

 

Winston Churchill v článku "sionismus vs. bolševismus, zápas o židovskou duši", publikovaném 8. února 1920 v londýnském Illustrated Sunday Herald, řekl, že (kráceno, plný text v odkazech):

"Konflikt mezi dobrem a zlem, který neustále probíhá v hrudi člověka, nikdy nedosáhnul takové intenzity, jako u židovské rasy.

Nemůže být větší chyba než přisuzovat každému jednotlivci rozpoznatelný podíl na kvalitách, které tvoří národní charakter. Tam jsou všechny druhy lidí - dobří, špatní a lhostejní - v každé zemi, v každém národě. Nic není více špatně než popírat jednotlivci z důvodu rasy nebo původu jeho právo být souzen dle jeho osobních zásluh a chování.

V lidu zvláštní geniality, jako jsou Židé, jsou (*ale) kontrasty živější, extrémy ještě daleko víc od sebe, následky jsou více určující. ...V současné osudné době existují tři hlavní linie politických koncepcí mezi Židy, z nichž dvě jsou užitečné a nadějné, ve velmi vysokém stupni humanity, a třetí absolutně destruktivní.

Není třeba nijak přehánět roli mezinárodních a většinou ateistických Židů při vzniku bolševismu a revoluce v Rusku, protože je s určitostí obrovská.

S výjimkou Lenina, všichni ostatní hlavní představitelé byli Židé. Kromě toho, hlavní inspirace a hnací síla (*revoluce) pocházela od židovských vůdců. Převaha Židů v ruských institucích je ještě více udivující. A významná, ne-li dokonce hlavní-principiální část v systému terorismu, aplikovaném na zasedání výboru pro potírání kontra-revoluce (Čeka), byla řízena Židy."

uvedl W. Churchill.

 

Klikněte pro zvětšení náhledu (náhled nezobrazuje plný text článku, spodní část textu chybí).

Zdroj ZDE a ZDE (plný text zde).

Mr Churchill's authorship of this article has been authenticated by one of the world's leading Churchill bibliographers, Richard Heinzkill, of the University of Eugene, Oregon.
 

 

 

Akademická studie (bod 5.3) - Účast židů na bolševické revoluci v r.1917

MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně, Fakulta sociálních studií

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií

Židovská emigrace z Ruska 1881–1953. Srovnání carského a stalinského období.

Eva Bártová

 

5.3 - V roce 1920 jeden vlivný americký židovský plátek komentoval revoluci slovy:

"Bolševická revoluce byla především produktem židovského myšlení, židovské nespokojenosti a snahy rekonstruovat" (Weber 1994: on-line verze).

Strůjcem bolševického puče v říjnu 1917 byl sice Lenin, ale
za organizátora pučistů byl považován Žid Lev Davidovič Trockij, původním příjmením Bronstein.

 

Tatíček Masaryk se svými hochy - legionáři, po jejich návratu z Ruska. Opustili Transibiřskou železnici v letech 1919-1920, s evakuací pomohly nejvíce USA (poskytly nejvíce lodí, pro asi 50pct legionářů).

 

 

 

Stalin ovšem v Rusku, v té době zaostalé zemi, s nemnoha kilometry železnic, s problematickou správou zemědělství, s nerozvinutým stranickým ani bankovním systémem, kde pouze několik velkých měst zažívalo r.1905 až 1914 prudký rozvoj (*počet obyvatel prudce vzrostl na skoro 140mil), Trockisty vyvraždil, a jal se dělat opět nikoliv světovou (dnes bychom řekli "socialistickou-multikulturní") bolševickou revoluci, ale národní revoluci (ovšem tady nikoliv ovládanou skrytou finanční mocí, ale ovládanou v podstatě otevřenou vojenskou diktaturou).

Ruští menševici nechtěli původně nijak přeskakovat "kapitalistickou fázi" vývoje ruské společnosti, i když požadovali snížení vlivu Cara (viz blog č.4, odkaz na knihu "Zrod velmoci" z University Karlovy, r.2013), chtěli ustanovit parlament a povolit soukromé podnikání, ovšem jak doložil Sutton a později například i špičkový US analytik G.Friedman, USA ani Británie si nepřály konkurenci vzkvétajícího Ruska, ani Německa. Podpořili bolševiky na dálném ruském východě, kde tři roky (od r.1918 do r.1920) jednotky US vojsk strážily Ruskou zemi před Japonci, než teprve se bolševici rozšířili z několika málo měst na západě i na dálný východ. V listu NYTimes Američanům revolucionáři za tuto skutečně přátelskou službu nadšeně poděkovali (zdroj kniha prof. Suttona):

 

Prof. Anthony C. Sutton, DrSc. citace z knihy Wall Street and the Bolshevik revolution:

When President Woodrow Wilson sent U.S. troops to hold the Trans-Siberian railroad, secret instructions were given by Woodrow Wilson in person to General William S. Graves.

We have not yet located these instructions (although we know they exist), but a close reading of the available files shows that American intervention had little to do with anti-Bolshevik activity, as the Soviets, George Kennan and other writers maintain.

- So grateful were the Soviets for American assistance in the Revolution that in 1920,

Bolsheviks gave them a friendly farewell :

NewYork Times, 15.2. 1920 (zdroj - prof. A. C. Sutton): Přátelský pozdrav ruských revolucionářů Američanům (klikněte pro zvětšení).

- Po dosažení Vladivostoku (ruského dálného východu, tedy po obsazení transibiřské magistrály bolševiky), poděkovali za US pomoc, např. se zde píše:"..Vůdcové revoluce prohlásili, že Američané jsou opravdoví přátelé, kteří v kritické době zachránili toto (*bolševické) současné hnutí."

 

 

Viz i video s prof. Suttonem z roku 1980, s cz titulky:

"Peníze koupí i toho největšího nepřítele."

 

 

Ukázka (22:00min - 23:05min):

Otázka (k podpoře U.S. korporací ruským bolševikům):

"Proč by americký kapitalista pomáhal bolševikům?"

Odpověď:

"Mně tohle roky vrtalo hlavou, proč? Přece chápeme, že jsme na straně opozice.

Jediná odpověď, která mi dávala smysl, je obsazení a kontrola trhů.

USA si nepřály, aby zde byla další země, silná jako USA ...

Takže si myslím, že záměr, který za tím stál, byl podpořit rozvoj marxismu.

 

 

Víte například o tom, že během první Sovětské pětiletky 1928-1933

nepostavilo Rusko samo ani jednu továrnu? Všechny byly navrženy v USA:

Například slavnou továrnu GAZ v r.1930 postavili technici od Forda, a všech 521 továren první sovětské pětiletky navrhnula US kancelář geniálního Fordova architekta (továren Detroitu), pana A. Khana, jak dodnes uvádí anglická wikipedie:

On May 8, 1929, through an agreement signed with Kahn by President of Amtorg Saul G. Bron, the Soviet government contracted the Albert Kahn firm to design the Stalingrad Tractor Plant, the first tractor plant in the USSR. On January 9, 1930, a second contract with Kahn was signed for his firm to become consulting architects for all industrial construction in the Soviet Union.[9]

Under these contracts, during 1929–1932, Kahn's firm operated from its headquarters in Detroit and the newly established design
bureau in Moscow to train and supervise Soviet architects and engineers.

The bureau Gosproektstroi was headed by Albert Kahn's younger brother, Moritz Kahn, and 25 Kahn Associatese staff were involved in Moscow in this project. They trained more than 4,000 Soviet architects and engineers; and designed 521 plants and factories[3] under the first five-year plan.[9][10]

 

prof. Sutton, DrSc.: Důkazy o tomto jsme studoval během svého působení na Hooverově institutu v jeho archivech, kde je o tomto na 400 tun dokumentů, fotografií a písemností.

 

 

 

prestižní US analytik G. Friedman ve slavném projevu Europe, destined for conflict (ZDE) uvádí, že "vliv USA v první, druhé i studené válce měl jediný cíl, zamezit spojení Ruska (*bohatého na suroviny) a (*technologicky vyspělého) Německa."

Což by mohlo v budoucnu vytvořit příliš silnou obchodní konkurenci Anglo-Americkému finančně-obchodnímu impériu. Ruský pohled pana Starikova na totéž (s angl. titulky) najdete ZDE, doporučím od 8:50 do konce, kde mluví právě o Evropě, roli USA na oslabování evropsko-asijských vztahů (ruské asijské unie).Druhá část rozhovoru (i o Ukrajině) je ZDE.

 

 

Prosazovat zájmy těchto mocných lidí v pozadí (později jsou nazýváni Deep State - Skrytý stát aneb "struktury a řetězce vlivů mocných lidí v pozadí", s dosazováním jim loajálních lidí do klíčových státních, mediálních i jiných struktur, a organizováním setkání těchto příznivců, kteří dík své loajalitě rozhodně nejsou škodní ani finančně), kteří mají např. podle Griffina (odkaz viz výš) ohromný vliv na instituce, které vytvářejí veřejné mínění, jim později značně usnadňují moderní masová média, hlavně film a televize.

 

Pan T. Roosevelt (27. října 1858 – 6. ledna 1919) nejprve snahy těchto "mezinárodních bankéřů" podporoval, ale později si uvědomil, co znamená jejich moc. Před svou smrtí bývalý prezident Teddy Roosevelt upozornil Američany, co se chystá:

"Tihle mezinárodní bankéři a podílníci Rockefellerovi firmy Standard Oil ovládají většinu novin a sloupky v těchto listech bijí do návrhů, nebo zapuzují veřejné úředníky, kteří odmítají budovat mocnou zkorumpovanou kliku, která vytváří neviditelnou vládu."

 

Starosta NY John Highland citoval Roosevelta a káral ty, jež spatřoval, jak uchopují moc nad Amerikou, jejich politickou mašinérii a jejich tisk:

"Varování T. Roosevelta je dnes velice nadčasové kvůli
ohrožení naší země touto neviditelnou vládou, která, jako obrovská chobotnice, roztahuje svá slizká chapadla nad městem, státem a národem... Svými dlouhými a mocnými chapadly uchvacuje naše vysoké úředníky, zákonodárné orgány, školy, soudy, noviny a veškeré agentury vytvořené pro ochranu veřejnosti..."

"Abychom se vyhnuli zevšeobecňování, dovolte mi říci, že hlavou této chobotnice jsou podílníci Rockefellerovy Standard Oil a malá skupinka mocných bankovních domů obecně zmiňovaná jako mezinárodní bankéři. Ta malá klika mezinárodních bankéřů fakticky ovládá U.S. vládu pro své vlastní sobecké účely."

"Ve skutečnosti
ovládají obě politické strany, píší politické programy, vyhrabávají stranické vůdce, využívají čelní představitele soukromých společností, a uchylují se k jakýmkoliv metodám, aby vtlačili do nominací na vysoké veřejné úřady jen kandidáty ochotné poslouchat zkorumpované velké společnosti..."

"Tito mezinárodní bankéři a podílníci Rockefellerovi Standard Oil ovládají většinu novin a časopisů v této zemi."

(veškeré citace z dokumentu Vládci peněz, díl 2., čas 39:55, zde):

 

Jméno G. Edward Griffin (82) je ve Spojených státech pojem. Jeho kniha o fungování světového bankovního systému "The Creature from Jekyll Island" (ostrov Jekyll je skutečné místo v USA, kde byla uzavřena tajná dohoda nejmocnějších bankéřů světa v r.1910 o vzniku Fed, třetí centrální banky USA po v r.1832 zrušené The Second Bank of America), která vyšla od Německa až po Japonsko, se už skoro dvacet let drží mezi bestsellery.

Klikněte pro zvětšení obrázku - dobová ilustrace o Money Trust dobře popisuje náladu v USA po uměle vytvořené krizi v r.1907 (Aldrich plan).

Například několik politiků bylo zvoleno do úřadu přímo s tím, že omezí moc tohoto Money-Trust, jedním z nich byl například i prezident Woodrow Wilson, který ale nakonec naopak zákon o FEDu a tím i posílení moci tohoto soukromého bankovního kartelu schválil.

 

 

Asi nejdůkladněji popsal jejich vývoj a záměry US akademik Carroll Quigley, který jejich skrytý vliv studoval 20.let (1945-1965), byl také po dva roky oficiálním historikem mocné US rady pro zahraniční vztahy (CFR).

 

Jeho kniha Tragédie a Naděje (Tragedy and Hope) stručně konstatovala:

 

"Síla finančního kapitalismu má další dlouhodobý cíl,

nic menšího než vytvoření systému finanční kontroly světa

v soukromých rukou, schopného dominovat politickému systému

každé země i celé světové ekonomice."

 

a prof.Sutton, DrSc., později dodal:

...když se podíváte, jak to funguje, tak tyto konflikty také odvádí pozornost, říkají:"Dívejte se semhle, souboj kapitalistů s komunisty (*nyní s teroristy či vybranými autoritáři) je moc pěkný obrázek právě pro vás a vaše média..."

"...a hlavně se nedívejte jinam, kde se děje to opravdu podstatné."

 

 

 

 

3.

Tuto historii první části 20. století tak můžeme poněkud jednoduše shrnout v této třetí závěrečné části například i takto:

Britská říše byla po první světové válce

nahrazena predátorským finančním kapitalismem USA.

Kde "to soukromé" zcela skrytě ovládlo "to veřejné", včetně médií a tisku.

 

A zatímco Liga národů byla v USA po první světové válce odmítnuta, pak vznik OSN po druhé světové válce, spolu s konceptem lidských práv, mezinárodním soudem v Haagu, Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem, ratingovými US agenturami a britskou zlatou burzou, vše prakticky pod vlivem USA a tím i pod vlivem mocných lidí "anglo-amerického establishmentu" v pozadí, vytvořily cestu k prosazení jejich světové finanční nadvlády.

"To soukromé" se s tím "veřejným" začalo potkávat na setkáních typu Bilderberg Group, později Trilaterální komise.

Sutton ve své knize "Trilaterals over America" odhalil, jak ohromné zisky získávali jistí lidé v pozadí.

 

Obrázek ilustruje hodnotu US měny, v poměru k ceně zlata. Vidíme zde hluboký zářez krize 1865-1881, pokles po druhé sv. válce a pak poslední trvalý pokles hodnoty měny od r.1973, prakticky k naprostému znehodnocení měny inflací - prudkého ředění měny s pomocí "pumpování" ničím nekrytých peněz do ekonomiky (Fed ukončil poslední masivní "kvantitativní uvolňování" po krizi r.2008 v r.2016, ECB například na podzim r.2018, ovšem běžné komerční banky hodnotu peněz stále prudce ředí, s pomocí mechanismu tzv."částečné bankovní rezervy" při poskytování půjček, kdy banka na vložených 1000usd může půjčit až 10.000usd, podrobnosti najdete na blozích č.3-5).

 

Ale teprve zrušení zlatého standardu v 70.letech jim umožnilo plně ovládat světovou ekonomiku. Později také rychlé obchody s finančními deriváty s internetem a snaha USA po konci studené války znovu přeformátovat Střední východ (původně ovládnutý smlouvou Sykes-Picot, Británie a Francie, své národní státy získali Arabové až ve 30.letech, s výjimkou Palestinských Arabů) tak vedou svět do nové krize - tito lidé podporují kdejaké teroristy či autoritáře, pokud jsou k nim loajální.

(*Viz 8let trvající válka Iráku s Íránem po r.1979, USA podporovaly Saddáma Husejna, západní země jako Německo či Francie vyzbrojovaly iráckou armádu, dodávaly zařízení na výrobu chem. zbraní, atd., viz i aféra Contras v Nikaragui, převrat ve Venezuele, atd. - vynikající film Johna Pilgera Válka proti demokracii vám nabídne některé podrobnosti, druhá část je o dalších zemích).

A opět i v Evropě obnovují své tažení proti Rusku a Německu, s cílem zamezit jejich ekonomickému vzestupu, tvoří závislost na Anglo-Americkém finančním systému.

A opět tu máme nové "Trockisty" a jejich opět světovou (nikoliv národní) kulturní revoluci - multikulturalismus.

 

Francie, Británie i skandinávské země jsou plně pod vlivem těchto struktur západních miliardářů, kteří s pomocí své švýcarské banky BIS, která vyzbrojovala Německo ve 30.letech, po válce zakládají EU, kam jsou přičleněni i Britové. Z monetárního institutu BIS se stane Evropská centrální banka (ECB).

 

Euro-federalists financed by US spy chiefs (vydal britský list Telegraph)

By Ambrose Evans-Pritchard in Brussels

19 Sep 2000


DECLASSIFIED
American government documents show that the US intelligence community ran a campaign in the Fifties and Sixties to build momentum for a united Europe. It funded and directed the European federalist movement.

The documents confirm suspicions voiced at the time that
America was working aggressively behind the scenes
to push Britain into a European state.

One memorandum, dated July 26, 1950, gives instructions for a campaign to promote a fully fledged European parliament. It is signed by Gen William J Donovan, head of the American wartime Office of Strategic Services (OSS), precursor of the CIA.

The documents were found by Joshua Paul, a researcher at Georgetown University in Washington.

 

 

 

Papež prohlásil, že tato nová morálka, reprezentovaná lidskými právy,

je založena na rozumu(!!) a přirozeném právu (nadřazenému právu států),

je prý římsko-katolickou církví považována za morálku danou(!!) Bohem.

 

Papež by měl jasně preferovat morálku křesťanů, tedy morálku z písma.

Multikulturalismus je systémově zakomponovaný právě do této "nové morálky" nového řádu světa. Kdo bude od r.2017 řádným občanem a kdo nikoliv? A kdo o tom bude rozhodovat? Co je to přirozené právo a proč si v tomto notuje papež s moderními globalisty?

Je to skutečně vynikající přednáška (prof. W. Veitha, býval vědcem - evolucionistou, detailním znalcem procesů lidských genů - DNA; později se začal věnovat otázkám náboženským, ale také i širším společenským souvislostem), ...která vám ozřejmí mnoho z problémů dnešní doby. Stačí jediné - nejdřív si ji poslechnout (vydržet) a teprve potom dělat jakékoliv závěry. Od času 47:26 vydržte do 1:22:30 a začnete chápat, odkud vítr vane. Odkaz vás nasměruje přímo na správnou pasáž - ZDE.

 

 

vlevo: vyjádření globalisty Sutherlanda, že "EU musí rozbít jednolitost národních států s pomocí migrace", vpravo: nápis u vstupu do EU parlamentu "proti národním státům, které jsou prý kořenem všeho zla". A že svět prý dokáže zachránit před tímto ďáblem pouze nadnárodní federální unie.

Peter Shuterland je zmocněnec OSN pro migraci, je bývalým šéfem Goldman Sachs, bývalým významným členem OECD, Světové obchodní organizace (Director-General of The World Trade Organisation, formerly GATT, 1993–95), britského ropného gigantu BP, Bilderbergu, je poradcem papežského stolce aneb banky ve Vatikánu...

 

 

Ovšem post-sovětský blok zemí odmítá tuto novou "světovou kulturní revoluci", ale tyto země jsou slabé na to, aby prosadily svůj vliv, ochotně vstupují do hry zadržování Ruska, aniž by pochopily, že tím zadržují i sebe. Polsko má k svému nesmyslně hysterickému postoji vlastní historické důvody (i když kdo jsi bez viny - viz Sovětsko-polská válka r.1920 a kruté zacházení se zajatými ruskými vojáky), Slovensko rádo profituje z eura (užívajíc si svůj vlastní stát, čímž ovšem prudce snížili možnost sami něco výrazněji ovlivnit, pokud by nastala velká krize), Maďarsko není v dobré ekonomické kondici, i když se vedení staví proti multikulturalismu, a Česko je výrazně odvozenou ekonomikou, závislou na sousedním Německu. A taková Itálie je prakticky před bankrotem, bohatší sever navíc nechce dotovat chudší jih.

 

Například tady v Evropě média jen velmi tiše informují o tom, že šest největších italských bank mělo v lednu 2016 obrovské problémy s toxickými úvěry. Běžná výše je kolem 2-4 procent, ovšem tyto banky měly 17procent toxických úvěrů, což odpovídá asi 200mld eur deficitu, to vše při státním dluhu Itálie přes 135 procent HDP !!! Občan toto sanuje z veřejných rozpočtů, jako v r.2008.

 

A kasíno, které západní finančníci spustili v 70.letech, kdy uvolnili pravidla vzniku peněz, po 40letech naráží na své limity - všechny západní země jsou naprosto zadlužené.

A zatímco mladé lidi bohatí přesvědčují, že za to mohou důchodci, tak analýzy OECD ukazují, že to 1% mocných anglo-amerických elit dokázalo s pomocí té ohromné korupce VYSÁT zisky 90% lidí pod nimi.

Střední třída se zmenšuje, vznikají lidové bouře v USA (protestní volba Trumpa, který slibuje méně válek a víc investic doma), a například ve Francii (protesty žlutých vest).

 

Růst příjmů od r.1917 do r.2012 - "hnědě" příjmy 1% nejbohatších, "modře" příjmy "spodních 90%" lidí v USA.

V roce 1971 Nixon zrušil zlatý standard a bohatí začali bohatnout a chudí chudnout, po roce 2000 dokonce příjmy 1% nejbohatších převážily nad příjmy "spodních 90%" a dále stoupají. Vládní dluh USA je asi 21bil USD (odhadněme 107% HDP, a rychle stoupá).

Nastalo prudké "ředění měny", tisknutím více a více peněz, které tak ztrácely na hodnotě a dál fakticky snižovaly příjem těch chudších a obíraly o úspory ty šetrné a spořivé.

 

 

Už je nyní jasné, k čemu se hodili ti teroristé r.2001, když hlavní hrozba (Sovětský svaz) se tehdy sama rozpadnula a lidem na západě se ulevilo, nebylo je už čím strašit.

Hrozby byly účelově "přifukovány" už od dob studené války, později po zhroucení Sovětského svazu vytáhnuly elity nové (opět pečlivě pěstované) strašáky terorismu, viz vynikající třídílný britský dokument z produkce BBC o tomto přehánění hrozeb (které nyní pokračuje svou třetí fází, rusofobií), viz - ZDE, ZDE, ZDE (první díl je o zrodu neokonzervativců a arabských radikálů za časů studené války, druhý díl je o pádu Sovětského svazu, třetí o přehánění hrozeb síly teroristů Al Káidy).

 

Nová "rusofobie" (přehnané strašení Ruskem) nastala po vstupu Ruska do války v Sýrii v r.2015, kdy "proxy armáda ISIS" — využívaná totiž potichu západem i Izraelem a jejich arabskými šíitskými satelity, Saúdskou Arábií a Tureckem, k odstranění B. Assada v Sýrii — byla do své plné hysterické podoby dotažena US médii po zvolení D. Trumpa US prezidentem. O tom, že tyto hrozby byly účelově "přifukovány", svědčí i graf výš (autorem je Světová banka) o výši HDP Ruska, Evropy a USA. Rusko nemá zdroje na válčení, potřebuje s Evropou naopak obchodovat, to pánům z NATO, co zajíždějí na pravidelné "popovídání" i na soukromý sraz Bilderberg Group, spočítá každý středoškolák. Asi není těžké přesvědčit bývalé postsovětské země s jejich historickými zkušenostmi, např. Polsko nebo Československo, že současné (už nikoliv bolševické) Rusko chce zaútočit na celou Evropuale je to naprostý nesmysl, to zkonstatoval např. i G. Friedman ze Stratforu, prestižní US analytik.

 

Pravdou nebylo ani tvrzení D. Rumsfelda o Al Káidě v Afghánistánu, kde mělo existovat "perfektně vybavené řídící centrum celosvětové sítě(!!) Al Káida". Uvedl to třídílný dokument BBC, Power of Nightmaries (síla přehnaných nočních můr), zde. Opět jen lež. Foto printscreen z dokumentu.

Přehánění hrozeb se týkalo jak terorismu, tak působení (znovu se po sto letech diktatury) rozvíjejícího Ruska, konkurentní Číny i například naposled Íránu, který je obklopený samými nukleárními mocnostmi (Indie, Pákistán, Izrael), a dobrovolně přistoupil na kontroly západu, navíc podle izraelské tajné služby Mosadu jaderné zbraně nemá.

Ale opět je cílem tvrdých US sankcí, i když podmínky dohody plní. Trump naopak podporuje pro USA finančně výhodné spojení se Saúdskou Arábií, což je hlavní sponzor Islámského státu. Síla peněz opět hovoří, USA jsou v krizi a potřebují každý dolar (i za prodej zbraní), a Trump touto akcí proti Íránu, kdy přitom významně podtrhnul (a zesměšnil?) své evropské spojence, kteří dohodu s Íránem spolu s Ruskem vytvořili, významně podporuje Izrael (mimo jiné svého velikého sponzora ve volbách, US izraelská lobby zaplatila veliké peníze, víc zde).

 - Netanjahu, Erdogan, Trump a Putin mají možná mnohem víc společného, než lidé tuší. Zbytek je "hrou peněz".

 

Rozklad Iráku v r.2003 (vylhaná válka) vedl přímo ke vzniku teroristů ISIS, a různí radikálové začali útočit v Evropě. A nyní už zase bylo možné zdůvodnit, proč je třeba peníze dávat do zbrojení, proč je třeba vše lustrovat - a kritici takto byli skvěle umlčeni.

Vyvstala nová hrozba, jak si mocní přáli — lidé se musí bát.

 

Jak to říkal Sutton?

...když se podíváte, jak to funguje, tak tyto konflikty také odvádí pozornost, říkají:"Dívejte se semhle, souboj kapitalistů s komunisty (*nyní s teroristy či vybranými autoritáři) je moc pěkný obrázek právě pro vás a vaše média..."

"...a hlavně se nedívejte jinam, kde se děje to opravdu podstatné."

 

A pak už nebyl problém získat (cituji) "nejvyšší cenu" - Ukrajinu.

Tito lidé financují tamní konflikt, a tím dokázali zabránit prosperitě jak Evropy tak Ruska.

A blíží se ohromná finanční krize, kdy budou "vynulovány dluhy" západních zemí. Zkrachuje mnoho firem, a vzniknou konflikty. A lidé pak udělají cokoliv, jen aby nastal opět klid.

 

iDNES, 19. prosince 2018:

Americké burzy, které se v posledních týdnech potýkají s vlnou výprodejů, se jen tak nevzpamatují. V rozhovoru pro stanici CNN to uvedl bývalý předseda centrálního bankovního systému Spojených států Fed Alan Greenspan. Hlavní americké burzovní indexy jsou za letošní rok v mínusu a spějí k nejhoršímu prosinci od roku 1931, kdy byly USA uprostřed Velké hospodářské krize.

"Bylo by velmi překvapivé, kdyby se akciové trhy stabilizovaly a vrátily k růstu," řekl Greenspan. Připouští však, že v minulosti už se tak stalo. Pokud by akciové trhy začaly opět růst, následná korekce by byla podle něj ještě bolestivější. "A na konci tohoto vzestupu - zachraň se, kdo můžeš," dodal.

 

Podle US odborníků má 5 největších US bank expozici finančními deriváty (krytými jen zájmem na finančních trzích a současně skrytě plnými toxických pohledávek, proto nebezpečnými) kolem 247bil USD, při souhrnných jiných aktivech asi 8bil USD. Video je dobré sledovat už v úvodu, kde je seznam držení derivátů, ZDE.

Tabulka z videa - její malá část, údaje jsou v milionech US dolarů.

(pozor, česky "bilion" = anglicky "trilion"; ...co to jsou finanční deriváty zjistíte zde; pro představu světové HDP se odhaduje na asi 80bil USD, objem obchodů na světových finančních trzích pak až 700bil USD — takže pokles např. o 15% by zasáhnul US banky ohromnou ztrátou v jejich bilanci, v řádu cca 30-60 bilionů dolarů, přitom např. krize r.2008 byla v řádu "pouhých" stovek miliard USD ztrát...)

Printscreen z videa s J. Rickardsem o "nafouknuté bublině" cen produktů (akcií, derivátů) na finančních trzích.

 

 

A to je jejich cíl - národní státy budou (po této hluboké krizi, trvající podle některých ekonomů možná i dvě desítky let; viz Jim Rickards — odborník s 35let trvající praxí na Wall Street a poradce CIA pro ekonomické otázky) pak pod jejich ekonomickou mocí, bude vytvořena jejich nová světová měna, nejlépe bezhotovostní.

Zmizí možnost kontroly finančníků, protože národní státy budou definitivně oslabeny.

A opět rozehrají své války, na jejichž konci nebude prosperita, ale podle studie uveřejněné na BBC dvoutřídní společnost (střední třída prakticky zmizí).

 

Novinky, 2017 - Z dokumentů zveřejněných organizací WikiLeaks vyplývá, že CIA má zvláštní hackerskou jednotku, která si osvojila techniky zahraničních protějšků z Ruska a Číny. To znamená, že dokáže po útocích na informační systémy zanechávat jejich stopy a svést tak vinu na ně. Jednotka se jmenuje Umbrage (pohoršení).

 

BBC, 18. dubna 2017

Jak může zkolabovat západní civilizace?

That economic stratification may lead to collapse on its own, on the other hand, came as more of a surprise to Motesharrei and his colleagues. Under this scenario, elites push society toward instability and eventual collapse by hoarding huge quantities of wealth and resources, and leaving little or none for commoners who vastly outnumber them yet support them with labour.

 

 

Čína, Indonésie, ... tak bude začínat v r.2050 seznam zemí G7.

 

A malé státy, jako ČR, budou asi těžce litovat, že nehájily principy práva a spravedlnosti, ale princip loajality, za dočasnou materiální prosperitu.

Mladí nebudou umět myslet a jejich strava bude pouze z fast foodu, nezdravá směs. Naše potraviny budou plné jedů, naše voda předražená a se sníženou kvalitou, většinu potravin budeme dovážet, lidé budou naprosto závislí na malé skupině elit.

 

Tam to směřuje.

 

Pěkně o tom nově ZDE, o individuálním seberozpínání (mírně utopické, ale dobré):

Vyžaduje se změna civilizačního PARADIGMATU. Změna myšlení, hodnotové orientace, životního stylu, étosu společnosti. Naše civilizace je antropocentrická, člověkostředná, ale na určitém stupni vývoje přestala sloužit rozumnému hospodaření a všeobecnému blahobytu (uspokojování oprávněných životních potřeb člověka). Stala se zdrojem hromadění majetku a moci světové oligarchie. Jestliže ona redukuje smysl existence obyvatel planety na provozní záležitosti slepého hektického produktivismu, jestliže cílem se má stát nadspotřeba zbytečností, je třeba usilovat – i ekologickou výchovou – o novou životní hodnotovou orientaci a motivaci. Vědotechnika by měla napříště sloužit přírodě (člověk je její součástí), nikoli zisku a bezbřehému konzumu. A každý člověk by se měl stát dobrým hospodářem "na svém kousku planety."

 

První změny poznáme do r.2024, kdy se projeví finanční nemohoucnost

skrytými elitami rozkradených západních států.

Velká krize, pak 20let turbulencí, nepokojů a válek,

v závěru konec kontinentální evropské prosperity,

jak ji dnes známe.

 

A vy držte pusu, viz zákony "o bezpečnosti občanů".

 

 

 

 

BBC - Nový španělský zákon "o bezpečnosti občanů" omezuje také demonstrace.

Detaily zde.

Občanům je zakázáno policejní zákroky dokumentovat, psát o místech konání demonstrací a uveřejňovat fotografie z tamních policejních zásahů, provádět "kyber-aktivismus" a sledovat webové stránky, které navádějí k demonstracím,  to vše pod likvidační pokutou až 30.000 euro (*cena malého bytu v Praze i s vybavením) a hrozbou vězení.

 

 

 

Příjmová nerovnost je nyní v USA největší od dvacátých let 20.století.

Jak dále čteme v britském Guardianu, překvapivý úspěch Sandersovy kampaně odráží frustraci Američanů z prohlubující se nerovnosti ve společnosti.
Nerovnost se zvětšuje už několik desetiletí
a demokraté proti tomu zatím nedokázali nabídnout žádnou funkční politiku. Příjmová nerovnost je ve Spojených státech největší od dvacátých let 20. století.

Nejbohatší jedna desetina procenta tak dnes vlastní tolik,

co 90 % ostatních Američanů.

 

Z textu ČRo k US volbám a zvolení prezidenta Trumpa

(text se stal letos nedostupným na webu ČRo).

 

 

 

 

RealNews - L. Wilkerson o NATO a účelovém vykreslování Ruska jako nepřítele.

bývalý šéf úřadu Colin Powella (ministr zahraničí G. Bushe v době války v Iráku) hovoří o NATO a také o Rubinovi, bývalém ministrovi financí Billa Clintona, a globalisty.

V rozhovoru s RealNews plukovník ve výslužbě a bývalý šéf aparátu amerického ministra zahraničí Colina Powella, pan Lawrence Wilkerson řekl, že:

"....od 90. let Washington neustále provokuje Rusko, a nyní média a vláda vnutili americké veřejnosti ideu, že je Rusko nepřítel."

Názor průměrného Američana je závislý na tom, co mu předkládají média, vláda a tak dále. Takže
je možné, že dochází k tomu (v případě, že americká veřejnost začne vidět v Rusku nepřítele), že ti, kteří by chtěli novou studenou válku, dosáhli svého cíle. Upřímně řečeno, myslím si, že mnozí z nich touží "po starých dobrých časech" studené války, ...kdy bylo snadné získávat peníze pro vojensko-průmyslového komplex, a podobně.

 

Paul Jay: Obecně platí, že za Clintona a později, došlo k rozšíření NATO ...

Lawrence Wilkerson: To je pravda.

Paul Jay: ... Až k ruským hranicím. Jako kdyby někdo požádal o to, aby šlo o nějaký druh provokace. Tím to všechno začalo.

Lawrence Wilkerson: Ano, přesně tak.

Nezajímá mě, za koho považují Vladimíra Putina a jeho oligarchy, ať už je nazývají nejnechutnějšími lidmi na světě, či nikoliv.

Počínaje B. Clintonem a konče Robertem Rubinem, který byl nejvlivnějším člověkem v jeho administrativě, a Larry Summersem, američtí politici provokovali Rusko.

Po pádu Sovětského svazu, kdy se dostal k moci skoro pořád opilý Boris Jelcin, pořádali tito lidé nekonečné prodeje za snížené ceny, hrabali peníze a oloupili Rusko. Dosáhli zisku tím, že ho vyplenili. Ukradli bohatství Ruska. Nedivím se Rusku.

A George Bush ze všech možných variant si vybral Tbilisi, dorazil do gruzínského hlavního města a v oficiálním projevu řekl, že očekává vstup Gruzie do NATO.

To byla jasná provokace proti Moskvě.

Dosáhli jsme nynějšího stádia v našich vztazích s Ruskem nikoliv chybou Rusů, ale naší vlastní vinou.

 

- řekl L. Wilkerson.

Lawrence Wilkerson is a retired United States Army soldier and former chief of staff to United States Secretary of State Colin Powell.

Wilkerson is an adjunct professor at the College of William & Mary where he teaches courses on US national security. He also instructs a senior seminar in the Honors Department at the George Washington University entitled "National Security Decision Making."
 

 

Former U.S. Ambassador to the Soviet Union ZDE:

The U.S. and Nato Are Provoking the Ukrainian Crisis

 

 

 

prof.Sutton (rozhovor v TV, 80.léta):

 

OTÁZKA: Takže (*oni) chtějí zisk, moc a kontrolu.

Ale kam přesně tím chtěli dospět, v případě bolševické revoluce v Rusku?

 

ODPOVĚĎ: Chtěli a také vytvořili dvě proti sobě jdoucí ideologie, z kterých vyplynula druhá světová válka. Použili logický postup, dokonce v obou případech stejnou banku.

Vice-prezident této banky (Guaranty Trust Compeny), byl současně také v Rusku r.1923 prezidentem první ruské mezinárodní banky - ruské mBank, až tak to bylo tehdy propojené, stejný postup vypozorujete i u vzestupu Hitlera k moci.

 

OTÁZKA: Nejsmutnější na tom všem je, že k těmto lidem přicházejí lidé ze všech stran, oni je buď vezmou mezi sebe, nebo je přimějí, aby je uctívali jako elitu, aby uctívali jejich jedinečnost a obdivovali jejich projekce.

A dnes (*r.1980) potkáte lidi, kteří souhlasí s mnoha limity svobod v této zemi.

 

ODPOVĚĎ: Myslím, že toto je neblahá skutečnost naší společnosti. Příliš mnoho lidí je ochotno obětovat svobodu, za účelem bezpečí. Tedy oni si myslí, že to je bezpečí. ... Příliš mnoho lidí obětuje svobodu za tuto iluzorní bezpečnost.

Příliš mnoho lidí vnímá tuto elitu jako náhradu Bohů jen proto, že mají moc, aniž by se lidé zajímali o to, jak k této moci přišli. Pro mě je toto naprosto neuvěřitelné, tito (*nepřemýšlející) lidé.

V USA máme 30-40mil lidí s vysokoškolským vzděláním. Ale oni nediskutují výroky, které ta jejich elita pronáší na veřejnosti. Mají prostě nedostatek zájmu po vědění.

 

 

 

A tak, bohužel, skončil jeden úžasný sen o zemi, která byla před 30lety pro mnoho lidí u nás symbolem svobody, úspěchu a nezávislosti.

Nyní zůstává jen vědomí, že ani Spojené státy nejsou ničím víc než jiné země. Také tam žijí lidé dobří, špatní i lhostejní, jako všude jinde.

A tak nezbývá, než nyní už jen spravedlivě posuzovat, do jaké míry i v USA vládne korupce, lež, propaganda a další podobné negativní jevy.

Sen "o hodné velmoci" prostě skončil.

 

Osobně to vnímám jako návrat střízlivého uvažování.

Sledujeme také dříve nemyslitelné události - Německo natruc US sankcím proti Íránu připravuje systém obchodování s touto zemí, podporuje ekonomicky oboustranně výhodný ropovod Nord Stream II, obcházející Ukrajinu a Polsko (je logické, že Rusko nechce podporovat tyto pro něj skoro až otevřeně nepřátelské země, vazalsky se chovající k zájmům USA na zadržování vývoje Ruska), a nyní Německo povoluje čínská zařízení pro budování 5G sítě v Německu, opět proti (také ekonomickým) zájmům USA (zde).

Egypt bez ohledu na US sankce proti Íránu a Sýrii dopravuje íránské tankery s ropou přes Suezský průplav do Turecka i Sýrie (zde). Nové US sankce proti Venezuele jsou obcházeny (Ruskem, Čínou, Indií), ale nově také US sankce proti Kubě budí pozdvižení dokonce i v Kanadě, která zde výrazně investovala (zde).

V Japonsku pak probíhají trvalé demonstrace proti US základně na Okinawě, klíčové základně USA v celé oblasti (obrázek Reuters, článek HN z r.2019).

Lidé se bouří proti voj. základnám i působení USA od r.2003 na Blízkém východě, což vedlo k vzestupu (nikoliv poklesu!!) terorismu (i v Evropě) včetně islámského státu, který se nyní šíří do Afghánistánu a Tádžikistánu (Střední Asie), což ohrožuje Rusko z jihu, proti US válce v Libyi, což vedlo k masivní migraci lidí z chudých afrických zemí, proti US válce na Ukrajině, kde dodnes stojí vyšetřování o tom, kdo pozabíjel těch sto lidí na Majdanu (utajení odstřelovači?).

Haaretz, 2014: Francouzský vrchní rabín Haim Korsia naléhavě vyzval Evropu a Západ k obraně nemuslimů na Středním východě, které označil za oběti holocaustu. "Stejně jako naši rodiče nosili žlutou hvězdu, KŘESŤANÉ MUSÍ NOSIT ŠARLATOVÉ PÍSMENO "NUN" (Nazareen = křesťané), řekl Korsia.

Hebrejské písmeno "nun" ("N") je počátečním písmenem slova Nazareen, což je arabský termín označující lidi z Nazaretu neboli křesťany a Islámský stát jej používal k označení křesťanských příbytků v Mosulu.

Gatestone Institute, 3. června 2018:

Osmdesát procent iráckých křesťanů "zmizelo".

Pronásledování křesťanů je dnes horší, než bylo "kdykoli v historii", odhalila nedávná zpráva organizace Aid for the Church in Need. Irák se stal epicentrem "odstranění" křesťanů z historie.

Organizace pro lidská práva Hammurabi uvedla, že v nedávné minulosti žilo v Bagdádu 600 000 křesťanů, dnes jich tam žije pouze 150 000.

Tato čísla mohou být důvodem, proč Charles de Meyer, prezident SOS Chrétiens d'Orient, mluvil o "zániku křesťanů". Mnoho starověkých křesťanských církví a míst bylo zničeno islámskými extremisty, jako například kostel svatého Jiří v Mosulu, Chrám Panny Marie Chaldejské, na který byl proveden pumový útok pomocí nálože v automobilu a spálený arménský kostel v Mosulu. V Mosulu byly zničeny stovky křesťanských domů. Džihádisté zde také odstranili zvony a kříže. Iráčtí duchovní nedávno varovali: "Kostely jsou v nebezpečí."

 

 

A do toho evropský multikulturalismus, hyperkorektnost, podpora politických neziskovek a vymývání hlav dětí na školách, vznik US základen v Kosovu, chystají se v Polsku a Rumunsku. Ani v Německu dosud nepochopili, že US vojska mají jít domů, studená válka s bolševickým Ruskem skončila.

Západní média lhala od r.2003 tolikrát, že ztratila prestiž dokonce i v USA. A naše "české posuzování" současných problémů "optikou roku 1968" je naprosto zavádějící, mylné.

 

Brzy se to celé vše rozhodne, obávám se, že ona (velmi pozvolně nastupující a silně bankami oddalovaná) "velká hospodářská krize" bude sloužit hlavně k tomu, aby lidé neměli čas kontrolovat, co ti nahoře chystají.

 

Ovšem nikdo by si neměl idealizovat žádnou velmoc - ani Rusko, Izrael, natož Čínu a už vůbec ne Spojené státy (USA).

Nikdo by nyní už nikomu bez jasných důkazů neměl jen tak cokoliv věřit, protože lží je bohužel plný svět. A mnoho lidí trpí, také kvůli lžím USA.

Tak se opatrujte a něco pro své štěstí dělejte.

 

 

Pozitivní možnost samozřejmě také existuje.

Stačí nasměrovat tak jednu třetinu peněz, v současnosti vydávaných na zbrojení, na řešení ekologických problémů a také ekonomickou pomoc a stabilizaci chudých zemí. Na obranu totiž stačí peněz mnohem méně.

Problém s tím je jenom jeden — naše západní elity nikdy nedovolí, aby lidstvo žilo v míru a prosperitě, protože by lidé pak zákonitě pochopili, že elity s pomocí korupce a podvodů kradou. Kradou peníze, tím vliv a moc. A zjistili by, že je v této podobě nepotřebují a zbavili by se těchto dravců.

Jenže, to už také bylo, a co pak dál?

 

Otázkou dneška tak jen je, zda nám naše genetická výbava,

která potřebuje i jistou míru agrese a soutěživosti,

někdy vůbec dovolí překonat tento temný lidský stín.

Zatím tomu tak není, a mocní tak spolu s jejich médii míří svět ke krizi, která jim ho dovolí ovládnout - na základě pomluv, podpory konfliktů mezi státy, s pomocí různých úskoků.

Je totiž tak snadné namluvit někomu, že ten druhý ho "chce oloupit".

A zařídit, aby se pak tyto země utápěly v chaosu a byl tak zadržen jejich rozvoj.

Nakonec pak budou z krize profitovat totiž pouze oni — ti nahoře.

 

 

Tak to chodí už asi víc než 5000 let.

A obávám se, že přes veškeré moderní možnosti "se poučit" se lidstvo svou genetickou útočnou vlohu zatím překonat nechystá.

To by naše střední školy i university musely vypadat jinak, naše znalosti o skutečném pozadí událostí toho strašlivého 20.století také.

 

Konzum totiž obyčejným lidem perfektně zastírá zrak,

což ti nahoře — bohužel — perfektně vědí.

 

Je tak snadné namluvit lidem (nejen) na západě, že "ti chudí" si z svou chudobu mohou sami. Nic není totiž člověku víc vlastní, než trocha té ješitné samolibosti:

"My jsme ti šikovní, to je náš úspěch, ať se ti ostatní snaží. Oploťte to jejich území někde v Africe, Venezuele, Rusku, Íránu, Jemenu, Gaze, kdekoliv, a nám bude hej."

 

A tak pomalu předlužené západní státy spějí k nové "západní kulturní revoluci", zatímco ekologie dostává na frak, západní firmy rabují regiony, a lidem tam platí almužny. Elity si vychovávají nové poslušné lidi, kteří věří, že dávat ohromné peníze na zbrojení je OK, že problém je prý s důchodci, protože populace (i na západě přemnožená) prý skomírá. Úžasný blábol úžasné "post-pravdivé" (lživé) doby.

 

Tyto báchorky jim kazí pouze pár lidí, co stále ještě mají paměť,

jak tyto elity přišly ke své moci.

Dík "bezpečnostním zákonům" jsou ale postupně umlčováni, vypadají pak často jako blázni, vždyť "všude kolem je blahobyt a prosperita, co se vám nelíbí"?

 

Naše genetika je asi holt neúprosná, a naše média jsou k těm nahoře "loajální" (křivá). Zajímejte se o historii, jinak budeme nuceni si ji všichni zopakovat.

Je to holt už jen na vás, na vašich dětech, na učitelích, profesorech, akademicích, co vědí a znají, co se nebojí učit pravdu. Je velkou otázkou, kdo a jak se nechá vmanipulovat do další krize, akciového kasína, války, nenávisti, lhostejnosti.

Pomluvit někoho je (pro ně) opravdu tak snadné.

 

Opatrujte se a vzdělávejte se, šiřte pravdu — ochotu diskutovat nad fakty — kde můžete, nenechte se ošálit, nebo bude jednou doopravdy zle.

Máme stále šanci, ale čas se krátí.

 

Napsal Pavel Sedlák,

podle uvedených zdrojů,

a s využitím informací předchozích blogů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČTYŘI ČLÁNKY A DVA BONUSY NABÍZEJÍ SKVĚLOU PŘÍLEŽITOST

K ZAMYŠLENÍ K AKTUÁLNÍM VÁŽNÝM TÉMATŮM:

- O EU ZAVEDENÉ POZITIVNÍ DISKRIMINACI AFRIČANŮ

- O TZV. "REFORMĚ COPYRIGHTU" V EU A O SVOBODĚ ŠÍŘENÍ NÁZORŮ

   NA INTERNETU.

- O DEZINFORMACÍCH, MLADÝCH A STARŠÍCH LIDECH,

   KDO JIM VÍC PODLÉHÁ? POKROK VS. MOUDROST STÁŘÍ?

 

V BONUSECH PAK "O KRIZI MLÁDÍ" Milana KUNDERY (BUDE SE TO NYNÍ OPAKOVAT?) A V N.Y.TIMES O STUDII "DIGITÁLNÍ DEMENCE U CHUDÝCH LIDÍ", JSOU MOZKY DĚTÍ ZMĚNĚNY K HORŠÍMU?

 

3. 4. 2019

hlavní zdroje: zde, zde, zde a zde.

 

motto

"Mezi dneškem a 70. léty je jeden zásadní rozdíl. Po roce 1968 už všichni věděli, jak se věci mají, pár lidí tomu možná ještě věřilo. Byla to jen hra, tvářit se, že tomu věříme, ale nikdo to nedělal z vnitřního přesvědčení. Dnes se spíše opakují 50. léta."

"Tehdy v 50.letech byla mládež nadšená do nových pořádků a chovala se velmi podobným způsobem, jako se chovají dnes "elfové a různí aktivisté" na internetu. Vyhledávali nepřítele, udávali…"

"Někdy mám pocit, že se ta svazácká generace vrací."

Jaroslav Bašta, zde.

 

 

motto

Mladí diváci, i když byli kritičtí, tak podle něj byli schopní argumentovat poměrně věcně. Což prý nezažil u mnoha starších diváků. ... Mě to téměř až děsí a jsem z toho smutnej, jak lidi, kteří maj to vysokoškolský vzdělání, jsou schopní bejt iracionální, v řadě věcech neuvěřitelně podpásoví, zlí, krutí.

Což jsou věci, na který já jsem skutečně zvyklej, ale třeba jak dokážou podléhat právě těm dezinformacím, právě proto, že si myslej, že už maj odžito, že už maj tu životní zkušenost, že maj ten selskej rozum a maj ten patent, kterej nemaj."


Otázka moderátora: Je tedy mladší generace lepší v rozpoznávání dezinformací?


Kovář: "Ono je to statisticky dokázáno. Je to tak. Neříkám to proto, že bych si to myslel, ale proto, že skutečně vím, že je to pravda."

publicista na YT (youtuber) Karel Kovář, přezdívaný Kovy, zde.

Nyní ve spolupráci s festivalem Jeden svět na školách (založeným Karlem Strachotou) vytvořil projekt Kovyho mediální ring, který má za cíl přinést dětem praktické tipy, jak se zorientovat v komplikovaném světě médií.

 

 

 

 

1. Text Ivana Davida, uveřejněný na Nové republice, 2.4. 2019 (kráceno):

 

Toho, kdo si přečetl celé usnesení Evropského parlamentu o základních právech lidí afrického původu v Evropě (europarl.europa.eu) nutně musel udeřit do očí odstavec 23, kde je uvedeno:

"Evropský parlament žádá Komisi a členské státy, aby s ohledem na stávající právní předpisy a postupy zajistily bezpečné a legální cesty pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU."

V tomto bodě je ukryt klíč k odpovědi, jak to máme podle europoslanců udělat, abychom mohli "do televize, k policii nebo do justice přednostně přijímat černochy".

Podle EU máme otevřít své hranice a umožnit jim sem přijít. A návdavkem se podle bodu 22 nově příchozím státy mají postarat o bydlení. V dalších bodech jsou státy vyzývány aby se postaraly u příchozích též o zdravotní a sociální péči.

 

...Politickou hantýrkou se to nazývá pozitivní diskriminace.

Jako první byla zavedena před půl stoletím v USA.

Začínalo se tím, že školy a university měly povinnost v případě stejných výsledků přijímacího řízení přednostně přijmout černocha.

... Loni byly v USA tyto zákony zrušeny prezidentem Donaldem Trumpem.
Protože se neosvědčily. Kromě toho, že jsou otevřeně rasistické a tím i protiústavní, jejich platnost nesplnila očekávání. Ke zlepšení sociální situace většiny nebílých obyvatel nevedly. A místo snížení rasové zášti naopak vedly k jejímu zvýšení.

Nyní je paradoxně hodlá zavádět EU.

U nás to vzbudilo mezi čtenáři mnoho veselí a otázek jak to asi máme plnit, když u nás téměř nejsou černoši... (*ale jak se dočteme dále, tak humorné to vůbec není).

 

O hlasování.

Že není dost bytů za přijatelnou cenu pro domácí? Že se zdravotní a sociální systémy kvůli globalizaci o tunelování veřejných rozpočtů nadnárodními firmami potýkají už nyní s velkými problémy? To už, jak je zřejmé, většinu europoslanců nezajímá. Ale nás by mělo zajímat, jak kdo z našich europoslanců hlasoval. Proto přinášíme přehled hlasování po jménech tak, jak je zachycen ze zápisu o jednání EP:

Martina Dlabajová (ANO) pro
Dita Charanzová (ANO) pro
Petr Ježek (ANO) pro
Pavel Telička (ANO) pro

Jan Keller (ČSSD) pro
Miroslav Poche (ČSSD) pro
Olga Sehnalová (ČSSD) pro
Pavel Poc (ČSSD) nepřítomen

Jaromír Kohlíček (KSČM) pro
Kateřina Konečná (KSČM) pro
Jiří Maštálka (KSČM) pro

Luděk Niedermayer (TOP 09) pro
Stanislav Polčák (TOP 09) pro
Jiří Pospíšil (TOP 09) pro
Jaromír Štětina (TOP 09) pro

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) pro
Pavel Svoboda (KDU-ČSL) pro
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro

Jiří Payne (Svobodní) proti

Evžen Tošenovský (ODS) zdržel se
Jan Zahradil (ODS) zdržel se



Všichni se samozřejmě hájí, že je to jen nezávazná rezoluce,
kterou Evropský parlament vyjadřuje svůj názor.

Stejně jako to tvrdil v případě Marrákéšské deklarace podporující migraci Afričanů do Evropy bývalý ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Jenže právě taková usnesení dávají Evropské komisi mandát k předložení legislativních návrhů. A ty pak v případě schválení Radou a Evropským parlamentem už pro státy závazné jsou!

...

EU - už je to dnes víc než 170 tisíc úředníků, zaměstnaných v orgánech EU. Jen v Evropské komisi pracuje 34 tisíc lidí. Kromě tohoto nejznámějšího evropského úředního molocha však existují ještě více než dvě stovky specializovaných úřadů a agentur. Každým rokem jich přibývá. Jsou roztroušeny na územích prakticky všech členských států. A výdaje na správu EU jsou nejrychleji rostoucí položkou v rozpočtu EU.

Eurokraté mají nad volenými vládami členských států obrovskou početní převahu.

Když každý z nich vyrobí ročně 1 lejstro,

tak to ministři zasedající v Radě nejsou schopni učíst.

A eurokraté těch lejster vyrábí opravdu hodně. Takže jim spousta nesmyslů projde.
 


....

 

V legislativním procesu je návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Agentury EU pro azyl.

Itálii se podařilo po nástupu vlády Giuseppe Conteho díky razantnímu postupu výrazně omezit příliv migrantů. ... Pokud by však bylo schváleno Nařízení o zřízení Agentury EU pro azyl, tak by to byla jen dočasná epizoda v migračním seriálu. Pravomoc rozhodovat o vstupu na území celé EU, a tím i jednotlivých členských států, by převzala EU.

Po čase by tak opět vznikla "nutnost" migranty nějak po EU rozmisťovat. ...a možná návrh na zavedení kvót.

A přesně v těchto souvislostech je nutno vnímat

usnesení Evropského parlamentu z 26.3. 2019

o základních právech lidí afrického původu v Evropě.

 

 

 

2.

Jaroslav Bašta, Šifra, 3. 4. 2019:

Nové usnesení Evropského parlamentu o lidech afrického původu, "bolševické" manýry (udávání) v rukou mladých aktivistů, Lisabonská smlouva a její dopady na EU.

 

"Kdybych se dostal do Evropského parlamentu, snažil bych se zrušit Lisabonskou smlouvu. Nemá za současné situace cenu usilovat o odchod z EU. Vidíme, co dělají Britům…" má jasno pan Bašta a na fungování EU dokazuje, jak byl podpis tohoto dokumentu pro Evropu špatný.

Lisabonská smlouva funguje necelých deset let.

A od té doby to jde s EU z kopce takovým způsobem,

že dokonce i George Soros prohlásil:

"EU začíná připomínat degenerovaný Sovětský svaz a vydala se v jeho stopách."

Demokratický deficit je podle pana Bašty obrovský, neboť rozhoduje nikým nevolená Evropská komise, a je tu "evidentní snaha zrušit národní státy, sebrat jim poslední zbytky suverenity a udělat velký evropský superstát".

 

"Není to i tím, že se EU stala nástrojem v rukou nadnárodních monopolů a bankovního systému", ptá se moderátor?

"To je ten druhý důvod, proč to posledních deset let jde z krize do krize. A vůbec nejhorší krize je ta migrační, jejíž důsledky teprve pocítíme," odpovídá host, podle nějž je třeba i přesto, že Evropský parlament nemá skoro žádné pravomoci, poslat do Bruselu lidi, kteří budou hájit naše národní zájmy, nikoli cizí, jak se děje dnes.

Když byli Češi součástí Rakouska-Uherska,

také měli své poslance v Říšské radě ve Vídni.

Ale neexistovalo, aby někdo z těch lidí hlasoval

proti svému vlastnímu národu a jeho zájmům.

Nejen že by už nikdy nebyl zvolen, ale byl by v ohromném opovržení..."

 

Oba pány (*viz Svobodný vysílač - moderátorem pořadu byl Stanislav Novotný – bývalý policejní prezident ČR, předseda Asociace nezávislých médií v ČR) překvapuje i to, jak se dnes potlačují svobodné informace, a podivují se tomu, že europropagandě věří ještě tolik lidí.

Zatímco ale Stanislav Novotný nachází drobnou paralelu s dobou normalizace ("V normalizaci bylo také jasné, že to jsou bláboly"), Jaroslav Bašta jde ještě dál:

"Mezi dneškem a 70. léty je jeden zásadní rozdíl. Po roce 1968 už všichni věděli, jak se věci mají, pár lidí tomu možná ještě věřilo. Byla to jen hra, tvářit se, že tomu věříme, ale nikdo to nedělal z vnitřního přesvědčení."

"Dnes se spíše opakují 50. léta."

"Tehdy byla mládež nadšená do nových pořádků a chovala se velmi podobným způsobem, jako se chovají dnes elfové nebo piráti na internetu. Vyhledávali nepřítele, udávali… Někdy mám pocit, že se ta svazácká generace vrací."

 

Nevracejí se jen bolševické manýry, ale také bolševické nápady a agendy.

V další části pořadu zmínil Jaroslav Bašta další bizarní veledílo z dílny EU. Jde o čerstvé usnesení Evropského parlamentu o lidech afrického původu z konce března.

"První, co mě rozčílilo, bylo právě toto označení. Všichni lidé jsou afrického původu. Protože kolébka lidstva je (*prý) v Africe a odtud se postupně dostávali dál.
Rovnost lidí se postupně narušuje tím, že se řekne, že někdo kvůli barvě pleti (* a temné historii evropského kolonialismu západních velmocí, hlavně Velké Británie a Španělska) si zaslouží jiné zacházení než ostatní. To je proti evropským tradicím. Evropa je založena na rovnosti všech občanů."

Usnesení proto označil za rasistické.

Jde o takzvaný rasismus naruby.

"Rasismus je definován tím, že je to přesvědčení, že příslušnost k rase určuje cenu, schopnosti či práva člověka. A to si představte, že to odsouhlasí výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci."

Jaroslav Bašta slíbil, že pokud se dostane do Bruselu, bude se snažit o nápravu:

"(Toto) Usnesení Evropského parlamentu se musí revokovat a nahradit textem, který nebude obsahovat skryté rasistické prvky. Chtěl bych slíbit svým voličům, že budu vždy bojovat proti rasismu a oikofobii neboli nenávisti vůči vlastnímu národu."

 

 

3.

Text informatika Pavla Cimbála o tzv. "reformě copyrightu", PL 3. 4. 2019.

Ten v rozhovoru přináší velmi detailní pohled na změny internetu, které před několika dny prošly hlasováním v Evropském parlamentu.

V oblasti osobních svobod a svobody projevu jsme dospěli až ke kriminalizaci názorů, blokování uživatelů a mazání účtů. K nahlašování příspěvků a rušení diskuzí.

K "úderkám" anonymních "elfů", seznamům dezinformačních webů (z jednoho vás právě dezinformuji) a k nařízenému odstraňování informací.

A nově i k možnosti policejního vypínání webů (*až na 90dnů bez rozhodnutí soudu).

To je stav dnešní svobody.

Nedávné výhrůžky ministra vnitra Hamáčka a policejního prezidenta Švejdara o plošném stíhání internetových příspěvků (z popudu šéfa poslanců TOP09 Kalouska), /*kvůli možným nenávistným komentářům nedávných útoků na muslimy na Novém Zélandu/, jsou už jen tečkou.


Utahování šroubů přitom začalo už v letech 2014 a 2015. Tento proces byl většinou politiků na evropské scéně aktivně protlačován (Německo, Heiko Maas, Merkelová, NetzDG), nadšeně vítán nebo alespoň mlčky tolerován. Naše politiky nevyjímaje. Otevřeně oponovat se odvážili jen jednotlivci.

To, že se někteří z dotčených politiků začali ozývat až nyní, je ale na celé věci to nejvtipnější.

Mám na mysli zejména Piráty:

Jde totiž o dávnou záležitost, navíc s jejich stranou bytostně spjatou. Začala už v roce 1998, v podobě amerického DMCA, následovaného po třech letech evropskou směrnicí Copyright Directive 2001/29/EC. Pak se určitý čas nic nedělo, ale v roce 2014 zahájila nově zvolená Junckerova komise práci na její plošné harmonizaci. V zpřísnění autorského zákona byl viděn „potenciál pro zlepšení finanční bilance EU, vznik nových pracovních míst a posun k informační společnosti“. Odhady mluvily o 415 miliardách euro v hrubém domácím produktu navíc.

Zprávu o stavu harmonizace 2001/29/EC tehdy zpracovávala mladá německá europoslankyně Julia Reda, v té době
prezidentka Celoevropské federace Mladých pirátů (nyní je prezidentem poslanec Pirátů František Kopřiva, bývalý student ČVUT FEL). Na základě zprávy této pirátské europoslankyně pak vydal Evropský parlament souhlasné stanovisko k vypracování novely, směřované k jednotnému digitálnímu trhu. Načež Evropská komise začala konat. A tak paradoxně vzniklo to, kvůli čemu nyní Piráti tak hlasitě protestují. Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kterou, v upravené podobě a napodruhé, nakonec 26. března 2019 Evropský parlament schválil. Na implementaci do českého právního řádu máme nyní 2 roky. Piráti na svém webu lamentují a zároveň děkují Julii za to, co proti (!) přijetí směrnice udělala. 27. března ale Julia Reda vystoupila z Pirátské strany a veřejně vyzývá k jejímu nevolení v květnových eurovolbách... /*kvůli prý "laxnímu přístupu" vedení strany k vyšetřování jejího (prý) sexuálního obtěžování./



Jaké může mít tato EU změna (tzv. "reforma copyrightu")

konkrétní důsledky pro obyčejné uživatele internetu?

To záleží na tom, co vše je pod pojem "Internet" zahrnuto.

Konektivita zůstane stejná. Sociální sítě a mainstreamové portály budou cenzurovat stejně jako dnes. A když se někde objeví nedostatečně progresivní názor, bude různými elfy nahlášen a jeho pisatel zablokován. V horším případě skončí za to, co napsal, rovnou před soudem, protože naše policie zřejmě nemá nic lepšího na práci, než kriminalizovat internetové tlachy. Tedy to, co má na existenci uživatele v internetovém prostředí instantní (*okamžité) dopady, to zůstane beze změny. Bohužel.



Článek 11 (nyní přečíslovaný na 15) ale může změnit Internet v jiných ohledech.

V internetových médiích bude agregovaná (*informace "sloučené" odjinud na jeden web) informace nějakým způsobem vymezena. Vydavatelé obsahu budou muset uzavřít vzájemné dohody s provozovateli vyhledávačů a agregačními službami. Jak ohledně formy, tak co do rozsahu přebírané informace. Ale to záleží na konkrétní české implementaci této směrnice.

Jde fakticky o snahu vyřešit spor mezi velkými komerčními hráči, kdy korporátní tvůrci obsahu nelibě nesou fakt, že jejich produkci nakonec monetizují především vyhledávače a různé agregované stránky či sociální sítě.

Někdejší předpoklad, že převzatá informace zvyšuje i návštěvnost původního zdroje, přestává platit. A především, nůžky zisků se už příliš rozevřely. Převzetí informace má totiž minimální náklady, zatímco tvorba původního obsahu nikoliv.

 

Soukromých osob, stránek či blogů se článek 11 nijak nedotkne, ale asi dopadne na sociální sítě.

Tam bývá standardem např. doplnění vloženého odkazu o agregovaný náhled. To, co je uživateli předkládáno jako zvýšený komfort, je ale zároveň snahou přiživit se na atraktivitě původního článku. A to se velkým hráčům na poli tvorby obsahu přestává líbit.

 

Jiný je pak článek 13 (přečíslovaný na 17), volající po kontrole autorských práv u médií, nahrávaných na internetové platformy.

Zde má Wikipedia rovnou udělenu výjimku. Naopak soukromé osoby mohou mít záhy problém.

Pokud se nějakému automatickému filtru jejich data nebudou zdát dostatečně autorská, prostě je preventivně smaže nebo nevysdílí.

A provozovatel platformy bude k takovému jednání nucen a oprávněn zároveň.

Ale celý tento článek je v důsledku natolik absurdní, že k jeho implementaci v současné podobě sotva dojde. Přenáší totiž odpovědnost za rozpoznání nelegálně sdíleného obsahu na daný portál, což je technicky velmi špatně realizovatelný požadavek, vytržený spíš z říše divokých snů vydavatelství a ochranných autorských svazů.

To, že takový paskvil vůbec mohl uspět, cosi vypovídá o intelektových kvalitách Evropského parlamentu obecně.

 

 

4.

Text bezpečnostního analytika Jana Schneidera, PL, 20.2. 2019.

(pořad "Na prahu změn" S. Novotného na Svobodném vysílači)


Do svého pravidelného pořadu
Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval bezpečnostního analytika a svého dřívějšího kolegu ze zpravodajských služeb Jana Schneidera, se kterým si zasvěceně povídal o velké hře na světové šachovnici, zákulisí tajných služeb i mediální mlze, jež se kolem aktuálního dění vznáší.

Jan Schneider -  je výjimečně inteligentní a sečtělý muž nebývalého rozhledu. Religionista s certifikátem z Cambridge za minulého režimu pracoval kvůli podpisu Charty 77 jako železniční dělník, ale ještě předtím bubnoval s Plastic People of The Universe. Po listopadu 1989 působil v Bezpečnostní informační službě a nyní je z něj nezávislý konzultant, analytik a publicista. Na otázku, jak se dostal k práci v Bezpečnostní informační službě, Jan Schneider, odpověděl: „Nejdřív mi zavřeli fotříka. Takže jsem vyrůstal v rodině politického vězně. Potom mi zavřeli kamarády Plasticy, tak jsem podepsal Chartu. Po roce 1989 nastal, jak říká Petr Pithart, přeliv moci, nebo předání moci, a pak mě zvolilo Občanské fórum do čela prověrkové komise. Komise měly sraz občas v Praze, tam jsem potkával své kamarády z disentu, a od nich jsem se dozvěděl, že vzniká nová informační služba. No a na podzim, kdy to začalo, jsem se začal zajímat o vstup do této služby.“


Stanislav Novotný svého hosta po krátkém představení nešetřil

a hned se na rovinu zeptal:

"Když jsi ten bezpečnostní analytik, hrozí nám teď bezprostředně válka?"

Jan Schneider je znám svým uvážlivým vystupováním, a přitom břitkým a bystrým úsudkem, a tak odpověděl:

"Těžko říct, že nehrozí. Ale nemyslím si, že to riziko je velké. Gorilí samci se naparují na obou stranách a hrají si do noty vojensko-průmyslové komplexy obou stran, protože je potřeba lidi zase trochu podojit a vyždímat, mají se zbytečně dobře."

Podle Jana Schneidera se dnešní doba vyznačuje tím, že:

"...se dnes mnohé důležité informace na rozdíl od dřívějších dob sice zveřejňují, ale efekt neinformovanosti veřejnosti je paradoxně stejný."

Jak je to možné?

"Lidem je třeba zamezit v rozhodování tím, že
se zahltí jejich kapacita – množstvím informací nedůležitých tak, aby ty důležité prošly bez povšimnutí."

Čili všechny ty procesy, kdy jsou lidé zbavováni práv a majetku, probíhají naprosto legálně, akorát ti lidé nemají kapacitu to sledovat. Tam nic není utajovaného, projde to i médii. V tom fofru lidi nemají šanci si toho všimnout, a když si toho někteří všimnou, jsou nálepkováni, že jsou dezinformátoři a konspirační teoretici.

Teď se neutajuje tím, že by se to neříkalo,

ale utajuje se tím, že se informace nechá být

a zahází se obrovskou hromadou hnoje.

 

Moderátor Stanislav Novotný v této souvislosti připomněl neblahou roli Spojených států amerických, které se "chovají jako mezinárodní lupič, jenž se hodlá čehokoli za jakoukoli cenu zmocnit".

Jeho host, který volívá uměřenější a méně emotivní tón, mu dal za pravdu dalším velmi závažným argumentem:

"Viděl jsem diagram, jak byly za posledních sto let USA aktivní, kolik vlád převrátili a podobně. Že Venezuela bude jen další kolonka v příšerné řadě, je velmi pravděpodobné.

Neznamená to automaticky, že ten, na koho USA vlítne, je svatý. Maduro svatý není, je dost důvodů ke kritice, ale není důvod k takovému americkému postupu.

To si mají Venezuelané vyřídit sami."

 

V této souvislosti připomněl knížku George Friedmana Příštích 100 let.

Utrpěl jsem existenciální šok, když jsem to četl, protože jsem si myslel, že to, že Amerika vyváží nestabilitu, je bolševická propaganda. Ale on to tam říká taky, člověk, který má zkušenosti ze CIA a platí za jednoho z nejlepších geoanalytiků.

Píše tam (*G. Friedman) doslova:

"Amerika vznikla válkou, žije válkou a její budoucnost spočívá ve válce."

Záměrem Ameriky není vyhrát válku, jim stačí je takticky prohrávat, destabilizovat oblasti. Rozvrtají situaci kdekoli na světě, aby nevznikl jiný hegemon. Nepotřebují vždycky někoho okupovat, často to tam jen roztřískají."


Bezpečnostní expert také připomněl někdejší
setkání novináře Milana Syručka s jedním z hlavních známých architektů globálního světového řádu, Zbygniewem Brzezinským.

Tenkrát Milan Syruček mluvil s Brzezinským a ten mu řekl, že Spojené státy nezabránily Sovětskému svazu v okupaci Československa (r.1968), protože:

1) i když věděly o okupaci dopředu, nechtěly porušit smlouvy z Jalty,

2) chystaly se zrovna odzbrojovací rozhovory se Sovětským svazem,

3) kromě toho jsme neměli (*my Američané) zájem, aby ta vaše třetí cesta uspěla.

 

To je asi nejvýstižnější zhodnocení roku 1968.

 

 

 

BONUS

"O MLADÝCH LIDECH"

 

O tom, že mládí bývá vždy druhem vzpoury "proti těm starším",

je pěkný polemický text v Reflexu, kde je pasáž o mládí spisovatele Kundery.

(*Tento hlavní text naleznete hned pod krátkým článkem o mladém "yutuberovi" — publicistovi na sociální síti YouTube / VašíTelevizi, který skvěle "aktuálně předznamenává" hlavní článek.)

 

Tito "osmašedesátníci" (jako například Pavel Kohout) nejdříve nadšeně

hájili "progresivní změny", možná i udávali své myšlenkové i jiné oponenty,

aby později v zralejším věku procitnuli z tohoto fanatického omámení

a nakonec prozřeli.

 

Bude se snad celá tato "blouznivá historie" nyní opakovat?

 

Viz ilustrační článek dnešního mladého aktivisty ZDE:

Karel Kovář, známý pod přezdívkou Kovy, je youtuber, člověk, který se živí tvorbou a nahráváním videí. Nyní ve spolupráci s festivalem Jeden svět na školách (založeným Karlem Strachotou) vytvořil projekt Kovyho mediální ring, který má za cíl přinést dětem praktické tipy, jak se zorientovat v komplikovaném světě médií.

Poslední kapkou pro něj prý bylo druhé kolo prezidentské volby, kdy se šířily fámy o kandidátech. A situace se podle jeho názoru zhoršuje. „Nedá se to ani definovat, že by to bylo jen u mladých lidí nebo u starších. Ti starší jsou možná lehce náchylnější, ale
ten fakt, že se to neadresuje vůbec ve školách, je pro mě alarmující,“ říká Kovář.

Podle Kováře je důležité se neustále konfrontovat s názory opačnými...

„Aby nebyl přesvědčený. Nemyslím si, že jsme kdy v historii tady měli tolik lidí tak skálopevně přesvědčených o své pravdě, že by nedokázali připustit, že opačný názor má jen trochu pravdu,“ říká. Kovář také hovořil o sociálních bublinách, ve kterých se pohybujeme. „...Měli bychom šířit takové informace, o kterých sami víme trochu víc, že to není jen přečtený titulek, který je poslaný dál.“

Největší kritiku prý schytal za svůj projekt od rodičů dětí.

„To byli ti klasický trollové, kteří se snášejí na Twitteru vždycky na někoho.... Dokonce jsem si v nějakém článku přečetl, že je to druhé 'Přemluv bábu', což každý (*snad) vidí, že je to (*spíš) snaha předat nějaká pravidla,“ prohlásil youtuber.

...(*Kritika těchto mých akcí) očividně mezi staršími rezonuje silně.

Mladí diváci, i když byli kritičtí, tak podle něj byli schopní argumentovat poměrně věcně.

"Což jsem nezažil u mnoha starších diváků.

U řady z nich, kteří mají vysokoškolské tituly, který maj vzdělání, který učej na ČVUT, který jsou šéfredaktory deníků, týdeníků. Mě to téměř až děsí a jsem z toho smutnej, jak lidi, kteří maj to vysokoškolský vzdělání, jsou schopní bejt iracionální, v řadě věcech neuvěřitelně podpásoví, zlí, krutí.

Což jsou věci, na který já jsem skutečně zvyklej,

ale třeba jak dokážou podléhat právě těm dezinformacím

právě proto, že si myslej, že už maj odžito,

že už maj tu životní zkušenost, že maj ten selskej rozum

a maj ten patent, kterej nemaj."

 

Veselovský se pak zeptal, zda

je tedy mladší generace lepší v rozpoznávání dezinformací?

 

Kovář:

"Ono je to statisticky dokázáno. Je to tak.

Neříkám to proto, že bych si to myslel, ale proto, že skutečně vím, že je to pravda."

 

- Opravdu .-) ?

 

 

 

 

Reflex, 1.4. 2019

Milan Kundera slaví 90 let.

 

Proč ho mnoho Čechů vnímá problematicky?

(Kráceno)

Devadesátiny Milana Kundery si tak v aktuálním čísle Reflexu připomínáme osmistránkovým výběrem milníků v jeho životě osobním i literárním. Na web pak přidáváme toto desatero, které jsme v tištěném Reflexu publikovali 4. srpna 2016, když v češtině vyšel román Život je jinde.


Češi dílo svého nejproslulejšího spisovatele obecně neznají. Po letech od Kunderovy emigrace a v souvislosti s jeho rezignací na užívání mateřštiny v procesu tvorby ho vlastně už ani nepovažujeme za svého, pokud se jím tedy zrovna nechceme chlubit před zahraničními turisty, podobně jako Franzem Kafkou. Na hodnotě Kunderova díla tento přístup pranic nemění, na jeho tuzemské popularitě ano.

 

Milan Kundera nedělá nám Čechům naschvály – on jen bojuje za kvalitu převodů knih, na nichž léta pracoval, a my mu to ve své ješitnosti máme za zlé. Ne, nejspíš si na nás nezasedl.

...od té doby, co roku 1975 emigroval do Francie, kde tehdy se zděšením přečetl převody svého románu Žert do světových jazyků a začal proti nim psát protestní dopisy:

"Celé reflexívní pasáže byly vypuštěny, odstavce vyškrtány,

pořadí kapitol zpřeházeno, styl posunut do jiné emotivní roviny

a řada výrazů tlumočena zcela falešně,"

uvádí ve své knize Umění románu z roku 1986.

 



Do České republiky, přesněji do rodného Brna, jezdí velmi zřídka a inkognito.

V roce 1979 byl zbaven státního občanství a jeho publikace u nás nesměly až do listopadové revoluce vycházet. Zúčtoval s Československem, jeho šedivostí a přízemností už v románu Valčík na rozloučenou (1972), jehož hlavní hrdina emigruje.

Nikdo ze spisovatelových českých přátel si netroufá prozradit jeho pařížskou adresu ani číslo faxu, oficiálních akcí se Milan Kundera až na velmi řídké výjimky neúčastní. Svůj osobní život s nikým neřeší, s někým z pečlivě vybraných šťastlivců (a mluvíme tu o lidech typu prvotřídních spisovatelů Philipa Rotha a Iana McEwana) se k rozhovoru setká jednou za uherský rok a výhradně nad otázkami díla a tvorby, nikoli svého života.

 

Kontroverzní mládí.   (*doplněný mezi-titulek)

Od roku 1948 byl členem KSČ, po dvou letech
vyloučen za protistranickou činnost, přesněji za kritiku představitele strany v korespondenci (tuto zkušenost později využil ve slavném románu Žert).

Od roku 1956 mu bylo členství v KSČ obnoveno, v roce 1970 opět vyloučen.

Co je mu platný památný kritický referát na legendárním IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů 1967, v němž zdůraznil morální roli spisovatelů ve společnosti a mezinárodní úspěchy (pro režim nepříliš pohodlné) nové vlny československého filmu.

Češi si spíš pamatují (často aniž by daná díla četli, ačkoli jsou od nich dvě kliknutí myši daleko), že získal za skvělou hru Majitelé klíčů státní cenu Klementa Gottwalda
a že jeho první dvě básnické knížky z doby tuhé totality, Člověk zahrada širá (1953) a oslavná poéma Poslední máj (1955) o Juliu Fučíkovi, jsou zářným příkladem stalinistické poezie.

Spekulovalo se, že Kundera sám svým veršům nemohl věřit a psal je na objednávku. Vstupní verše Člověka zahrady širé ovšem v kontrastu k tomuto tvrzení znějí: „Ať už zpívá, o čem zpívá, / sebe básník zpívá. / Básník, jenž se přetvařuje, / červy v básních mívá.“
 

 

Kundera svou ranou - nevyzrálou - tvorbu později odmítá.

(*doplněný mezi-titulek)


„K tomu, co by se dalo nazvat mým dílem, podle mne nepatří:

1. co je nezralé (juvenilní),

2. co je nezdařené,

3. co je pouze příležitostné.

– Co je nezralé: všechny hudební skladby (...); veškerá poezie (…): kolem mých osmadvaceti let mi náhle, radikálně a naprosto odpadla od srdce,“ píše v autorské poznámce v pátém vydání Žertu (Atlan­tis, 1991) Milan Kundera.

Odmítá tak většinu svého díla z 50. a 60. let s tím, že má právo „slabé kusy“ vyjmout – jako to prý dělají hudební skladatelé.

Je pochopitelné, že francouzský spisovatel Milan Kundera do svého díla rané pokusy vklíněné do mantinelů socialistického realismu neřadí, že se od nich distancuje. V kontextu následujících děl by to působilo, jako by se hrdě hlásil k adolescentním deníčkům nebo k zápiskům v táborové kronice.

Každý má právo na změnu názoru – ale bez ohledu na autorovu vůli dílo žije dál, zatímco „autor je mrtev“, jak tvrdí a požadují nejen Barthes či Foucault, ale právě i sám Kundera.


Udavačství v raném mládí - v zápalu změn?

(*doplněný mezi-titulek)

Aféra se ocitla i na titulní straně deníku New York Times, ale první zprávu o spisovatelově údajném udavačství zveřejnil v obsáhlém, propracovaném, o své pravdě ujištěném článku
historika Adama Hradilka týdeník Respekt z 13. října 2008.

Adam Hradilek, pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů, objevil v archivu policejní záznam, podle něhož se 14. března 1950 dostavil Milan Kundera na služebnu SNB a udal, že si jistý muž uložil podezřelý kufr u Ivy Militké, jeho známé ze studentské koleje.

Na základě udání byl majitel kufru, agent-chodec Miroslav Dvořáček, zatčen a za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu
odsouzen na 22 let do vězení.

Z toho 14 let protrpěl v pracovních lágrech, v uranových dolech; pět let po propuštění emigroval a usadil se ve Švédsku.

 

Milan Kundera obvinění z udavačství odmítá s tím, že nechápe, jak se jeho jméno do policejního spisu dostalo.

Literární historik Zdeněk Pešat se v reakci na článek ozval s tím, že spolupracovníka exilové tajné služby Dvořáčka ve skutečnosti udal Kunderův známý Miroslav Dlask, přítel zmíněné Ivy Militké (dnes Dlaskové), jenž se s tím měl Pešatovi jakožto členovi fakultního výboru KSČ hned po svém činu svěřit…

Kundera poslal Respektu oficiální žádost o omluvu, týdeník se omluvit odmítl a případ stále není uspokojivě uzavřen, tedy objasněn.

V očích těch, kteří se rozhodli dostupným historickým důkazům věřit, je ovšem Milan Kundera udavačem.

 

Autor článku k tomu dodává:

Narodit se do rodiny brněnských vzdělanců, být synem význačného hudebního pedagoga, výjimečného klavíristy a dlouholetého rektora JAMU?

Mít za bratrance uznávaného básníka, překladatele a kritika?

Učit se na klavír u Pavla Haase i Václava Kaprála, vystudovat hned dva obory na FAMU a stát se tamtéž docentem, a k tomu budit pozornost jako literát?

Nosit elegantní roláky, když ostatní žmoulají cípy tesilu a dederonu, a vysedávat v drahých kavárnách?

To se u nás neodpouští.

 

Poznámka - závěr ze všech výš ocitovaných výňatků z inspirativních textů si musíte udělat sami.

Pomůže vám v tom snad i malá ukázka poslední, kde slavný US deník NYTimes poukazuje na studii mozků dětí, kdy se ukazuje, že éra internetu a virtuálního světa má přímé dopady na naše schopnosti - bohatí se "virtuálnu" prý vyhýbají, chudí to mají prý naopak.

 

Jsou Schneiderovy informační "hromady hnoje" opravdu balastem, ničícím mozky hlavně chudých?

Vedou "dělící demarkační linie" právě probíhající informační války (*boj o pravdu o konání VŠECH velmocí, nejen od r.2000...) jinak, než na ose "mladí-staří", jak naznačují články výše?

 

 

NY Times 23. 3. 2019, (česky zde, 1. 4. 2019)
 

(kráceno)


Americký mainstreamový deník New York Times určitě „nadzvedl ze židle“ leckterého liberála a technokrata. Publikoval totiž článek, že
současné „digitální školství“ stejně jako ostatní produkty digitalizace jsou určeny fakticky jen pro společenskou chudinu.

Je totiž překvapivým trendem, že bohatí v USA odmítají nejen služby „digitální ekonomiky“, ale mnohdy také smartphony, sociální sítě, online nákupy a zejména školy, které používají k výuce tzv. „gadgety“ jako digitální pomůcky.

Požadují, aby si jejich děti nehrály s technologiemi, ale se svými vrstevníky, a soukromé drahé školy, které nepoužívají k výuce digitální technologie, prosperují. Bohatí jsou ochotni za ně výrazně připlatit.

Fyzický lidský kontakt – život bez telefonu po celý den

a absence sociální sítě – se stal symbolem vyšší třídy.

Čím více monitorů ovládá život chudých, tím více jich mizí ze života bohatých.

Čím bohatší jste, tím více utrácíte za to "být vyčleněn z hlavního proudu". Generální ředitel "Univerzity luxusu" Milton Pedraza, který radí firmám, jak chtějí žít a utrácet peníze nejbohatší lidé, přišel na to, že bohatí chtějí vydávat peníze za "cosi lidského".

Podle jeho výzkumného týmu jsou odhadované náklady na takové služby, jako organizace volného času a jídla, vyšší než náklady na spotřební zboží. Vidí to jako přímou reakci na šíření digitalizace.

"Nyní školy, zdravotnická zařízení, všichni se začínají zajímat o to, co je bezprostředním výplodem člověka. Člověk je teď velice důležitý," řekl pan Pedraza.

"Pagery byly svého času důležité, protože to byl
signál, že právě vy jste důležitý a zaneprázdněný člověk," říká Joseph Nunes, ředitel marketingu na Univerzitě Jižní Kalifornie, který se specializuje na "stavovský marketing".

Dnes to platí obráceně:

"Pokud jste skutečně na vrcholu hierarchie,

nemáte potřebu se před kýmkoliv předvádět.

Odpovídáte jen sám sobě."

 

Bohatí lidé si mohou dovolit zapomenout na svoji image a důležitost,

prodávané jako zboží.

(** Jejich sociální status není odvozován od počtu obdivovatelů...)

 

Chudá a střední třída na tenhle "luxus" už paradoxně nemá,"

píší New York Times.

 

Ohlupování.

"První výsledky studie rozvoje mozku prováděné Institutem pro národní zdraví na vzorku jedenácti tisíc dětí ukázaly, že:

děti, které tráví více než dvě hodiny denně nad monitory gadgetů,

mají nižší úroveň myšlení než ty, které čtou knihy.

Asi nejzávažnějším výsledkem studie je zjištění, že mozky dětí, které tráví hodně času u monitorů, a těch, které čtou knihy, se mezi sebou kvalitativně liší.

U některých dětí způsobila „digitalizace“ předčasné zřídnutí mozkové kůry.

Jiná studie zjistila u dospělých přímou úměru mezi časem stráveným nad displejem gadgetu a mírou depresivních sklonů.

 

Technologické společnosti tvrdě lobbovaly, aby veřejné školy zavedly programy, při nichž na jednoho žáka bude připadat jeden notebook.

Tvrdily, že tak děti lépe připraví na jedinou možnou budoucnost v podmínkách digitalizace. Ovšem titíž IT baroni, kteří zavádějí digitalizaci do života běžných lidí, svoje vlastní děti od ní drží stranou.

 

V malých městech kolem kansaské Wichity, kde byly rozpočty škol tak omezené, že i Nejvyšší soud státu Kansas rozhodl, že jsou nedostatečné, byli učitelé a učebnice ve třídách nahrazeni softwarem a žáci trávili většinu školního dne u notebooku.

V téže době byl už i v Silicon Valley

vnímán čas strávený před obrazovkami počítačů jako nezdravý.

Jednou z nejoblíbenějších základních škol je místní Waldorfská škola, která slibuje návrat ke kořenům a zavádí v podstatě klasický způsob výuky. Ve výsledku bohaté děti vyrůstají bez gadgetů, kdežto chudé děti jsou na nich stále závislejší," píší New York Times.

 

O drogách (v této souvislosti) není řeč náhodou:

Chudým a středním třídám namlouvají, že gadgety jsou pro ně a jejich děti dobré a důležité. K tomu v high-tech společnostech pracují psychologové a neurobiologové na uživatelských rozhraních aplikací, jejichž úkolem je
co nejrychleji a co nejdéle přikovat oči a mysl na displeje.

"Lidé letí na to, co znají – na displeje. Je to jako být závislý na fast-foodech,"

- říká Sherry Turkle,

profesorka sociálních studií pro vědu a techniku na Massachusettské univerzitě.

A podobně jako je těžké odříci si fastfood, jedinou cenově dostupnou restaurací ve městě, právě tak
vzdát se gadgetů je pro chudou a střední třídu dnes ještě mnohem těžší.

I když někdo chce žít offline, je to fakticky nemožné.

Rodiče žáků ve státní škole nemusejí chtít, aby se jejich děti učily s gadgetem v ruce, ale nepřipadá to v úvahu, když jsou třídy postaveny na notebookových programech typu "one-to-one".

A je tu také rostoucí izolace spojená s moderní kulturou, v níž zmizelo tolik tradičních míst a veřejného vybavení, kde se lidé scházeli a setkávali, takže gadgety zaplňují tuto vzniklou prázdnotu," vysvětluje americký novinář.

 

Human contact is, of course, not exactly like organic food or a Birkin bag. But with screen time, there has been a concerted effort on the part of Silicon Valley behemoths to confuse the public.

The poor and the middle class are told that screens are good and important for them and their children. There are fleets of psychologists and neuroscientists on staff at big tech companies working to hook eyes and minds to the screen as fast as possible and for as long as possible.

And so human contact is rare.

“But the holdup is this: Not everyone wants it, unlike other kinds of luxury products,” said Sherry Turkle, professor of the social studies of science and technology at the Massachusetts Institute of Technology.

“They flee to what they know, to screens,” Ms. Turkle said. “It’s like fleeing to fast food.”

Just as skipping fast food is harder when it’s the only restaurant offering in town, separating from screens is harder for the poor and middle class. Even if someone is determined to be offline, that is often not possible.

...

There is also the reality that in our culture of increasing isolation, in which so many of the traditional gathering places and social structures have disappeared, screens are filling a crucial void.

Many enrolled in the avatar program at Element Care were failed by the humans around them or never had a community in the first place, and they became isolated, said Cely Rosario, the occupational therapist who frequently checks in on participants. Poor communities have seen their social fabric fray the most, she said.

 

 

 

Poznámka druhá - lze vnímat nastupující 5G sítě

jako cestu "plíživě nastupujícího moderního otroctví"

či "plíživé redukce počtu obyvatel planety"?

 

Zajímavý článek ZDE:

 

Prominent Biochemistry Professor Warns

5G is the ‘Stupidest Idea In The History of The World’
 

February 20, 2019
 

Svůj nesouhlas vyjádřil také Martin L. Pall, PhD.,

emeritní profesor biochemie a základních lékařských věd

na Washingtonské státní univerzitě.

 

V jedné studii a prezentaci se podrobněji zabývá technologií 5G, a vydává důležité varování pro nás pro všechny:

"Zavádění desítek milionů antén 5G sítě

bez jediného biologického testu bezpečnosti

je tou nejhloupější myšlenkou,

která kohokoliv v historii světa kdy napadla."

Martin L. Pall, PhD.

 

 

V této zprávě jsou uvedeny čtyři důvody,

proč je 5G podstatně nebezpečnější, než dřívější generace

bezdrátové technologie:



Mimořádně velký počet antén, které jsou plánovány.

Velmi vysoké energetické výstupy, které budou použity pro zajištění průniku signálu.

Mimořádně vysoká úroveň pulzace.

Zjevná vysokoúrovňová interakce frekvence 5G na nabitých sestavách, pravděpodobně zahrnujících nabité sestavy snímače napětí.

 

Nejprve hovoří o současných bezpečnostních pokynech pro technologie 2g/3g /4g, a správně poukazuje na to, že vládou schválené pokyny ignorují jakékoliv nežádoucí účinky, které se vyskytnou v dávkách nebo vystavování se jim pod hranicí těchto uvedených pokynů. Jinými slovy, jak profesor Pall upozornil, pokud jde o bezpečnost, postrádají tyto pokyny smysl.

Dále
pokračuje diskusí o osmi způsobech, kterými tato technologie nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví, a cituje rozsáhlou vědeckou dokumentaci:

Snížená plodnost
Neurologické/neuropsychiatrické účinky
Poškození buněčné DNA
Aptóza - naprogramovaná smrt buněk
Oxidační stres a poškození volných radikálů
Endokrinní (hormonální) účinky
Nadbytek intracelulárního vápníku
Rakovina

Profesor Pall se v závěru zprávy vyjadřuje při popisování 5G naplno, a tvrdí, že "zavedení 5G je naprosto šílené".

Následující prezentace je mimořádně cenná pro všechny, kdo chtějí lépe pochopit, o co se jedná, a také jak s tím bojovat.

Dr. Pall je pouze jedním z mnoha profesionálů, kteří vydali stejné varování, přesto zavádění technologie 5G pokračuje bez jakýchkoliv prodlev.

 

 

 

 

A nakonec v dnešním souhrnu nabídnu

z "volně souvisejících odkazů"

skvělý článek o okultním pozadí hl. města Kazachstánu

(s mnoha vynikajícími fotografiemi, viz odkaz na seriozní náboženský web):

 

Institut svatého Josefa:

Astana, svatyně synkretismu

Karel I. Šimek

V kazašské Astaně se každé tři roky koná Světový kongres tradičních náboženství. První ročník se uskutečnil v září 2003, další následovaly v září 2006, v červenci 2009 a zatím naposledy v letošním roce – na konci května 2012.

Pořádání tohoto kongresu je v Kazachstánu vždy velkou událostí, nedílnou součástí jsou setkání náboženských představitelů s kazašskou politickou reprezentací v čele s prezidentem Nazarbajevem, předsedou parlamentu a dalšími vysokými představiteli země.

 

Mezi ústřední témata posledního kongresu dle oficiální verze programu patřila mimo jiné role náboženských vůdců v udržitelném rozvoji, tedy tématu úzce spjatém s environmentální problematikou, ekonomickým rozvojem, demografickou situací, neustále diskutovanými klimatickými změnami a podobně. V rámci tohoto tématu byla vzpomínána role různých náboženských vůdců v historii světa, jejich odkaz a inspirace.

 

Dalším ústředním tématem, které na výše popsané téma bezprostředně navázalo, byl vztah náboženství a multikulturalismu, resp. role náboženství v multikulturní společnosti.

Výchozím bodem pro další diskusi v rámci kongresu byla teze, že multikulturalismus je politika zaměřená na podporu a zachování kulturní rozmanitosti v dané zemi i ve světě jako celku.

Hlavní myšlenkou multikulturalismu je dále dle organizátorů a účastníků kongresu zajištění existence harmonické společnosti, prosazení všeobecné tolerance mezi lidmi a eliminace krize multikulturalismu, která je údajně hrozbou pro některé země, aktuálně především v Evropě. Úkol, který představitelé světových náboženství zde pro své vůdce vytyčili, spočívá ve vyvinutí maximálního úsilí pro zachování hodnot multikulturalismu.

 

Třetím tématem byl duchovní přínos žen v náboženství a výzvy současné společnosti v této oblasti.

Východiskem pro toto téma byla teze, že současná žena je schopna obrovského přínosu pro duchovní a mravní vývoj společnosti a harmonizaci vztahů na veřejnosti, a to především aktivní účastí v různých oblastech veřejného života. Diskuse byla v tomto ohledu rozčleněna na podtémata obrazu ženy ve světových náboženstvích, rolí ženy ve společnosti a rodině, rolí žen v politice a obchodě, ženská práva a roli žen a ženských organizací v zajišťování mezikulturního a mezináboženského dialogu.

 

Posledním, čtvrtým z hlavních témat letošního kongresu,

byl současný vztah náboženství a mládeže.

V rámci tohoto tématu byla diskutována role mládeže jako indikátoru sociální reality v dané zemi, nebezpečí konzervativního či radikálního myšlení, odpovědnosti za zachování duchovní harmonie a vzájemného respektu mezi náboženstvími v budoucnu.

 

.....

 

Astana, dříve Akmolinsk či Akmola („bílý hrob“), za sovětské éry též Celinograd, byla v minulosti nepříliš významným městem uprostřed kazašských pustin, vzdáleným více než 1.200 km od tradiční kazašské metropole Almaty (Alma-Ata).

To trvalo do doby, než si jej v roce 1997 ustanovil za nové hlavní město prezidet Kazachstánu Nursultan Abiševič Nazarbajev.

Tento svého času dělník karagandského metalurgického koncernu, později tajemník komunistického svazu mládeže Kazachstánu, poslanec Nejvyššího sovětu SSSR a nakonec první tajemník Nejvyššího sovětu Kazachstánu, byl v roce 1990 zvolen do funkce prezidenta Kazašské SSR, načež v roce 1991 spolu s ostatními státy bývalého Sovětského svazu vyhlásil nezávislost. Od té doby vládne v zemi tvrdou rukou, buduje kult osobnosti, hraje až překvapivě vysokou hru (díky strategické poloze své země, zásobám ropy a dalším faktorům) na geopolitickém poli a v neposlední řadě vešel ve známost svým megalomanským projektem výstavby nového hlavního města,

které má od začátku ambice stát se centrem mezinárodního významu.

 

Město má nyní kolem 800 tisíc obyvatel, jejichž počet neustále rychle roste.

Název Astana znamená kazašsky „hlavní město“. Stará komunistická architektura je odstraňována a nahrazována novou, dochází k rozvoji průmyslu, vyrostlo zde významné mezinárodní letiště a podobně.

Nyní dvaasedmdesátiletý Nazarbajev sám za éry SSSR
zastával ateistické názory,

později se začal odvolávat na své muslimské kořeny,

podnikl pouť do Mekky a podporoval obnovu mešit na různých místech země.

 

 

Jako "ochutnávka" jeden obrázek z mnoha výmluvných v článku, víc viz odkaz výš.

 

Architektonický a urbanistický koncept Astany, počínaje půdorysem města, při bližším pohledu vyvolává řadu otazníků.

Vlastně nejen architektonický – mnozí upozorňují na jméno města jako anagram výrazu Satana (rusky Satan), nadměrný výskyt "šestek" v informacích, zprávách a analýzách z Kazachstánu, či na další symboliku podobného charakteru.

Věrohodnost důkazů tohoto typu nechť si každý posoudí sám.

Vrátíme-li se však k samotné architektuře, navíc v kontextu všeho, co bylo popsáno výše, nacházíme zde poměrně jasnou synkretistickou či, chcete-li, okultní vizi.

Symbolika obsažená v architektonickém členění kazašského hlavního města, jakož i v jeho jednotlivých stavbách, je orientována na nejstarší náboženské systémy lidstva:

kult Slunce,

starověký polyteismus (*mnohobožství; viz také Panteismus - všichni jsme součástí jednoho systému, a tedy i Bůh není nad námi, ale je naší součástí - my jsme tedy vlastně také "bozi" — hodně typická součást okultních učení),

v novějším podání pak nejrůznější "posvátné principy" v duchu svobodných zednářů.

 

- víc viz odkaz.

 

Tolik inspirativní odkazy, (snad) hodné hloubavého zkoumání pozorného čtenáře.

Texty jsou kráceny, plná znění v odkazech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MÉ "ZACHMUŘENÉ SMÍŠENÉ POCITY" Z VÝVOJE V EVROPĚ

(VČETNĚ EU) SE POČÁTKEM ROKU 2019 SPÍŠ PROHLUBUJÍ,

NEŽ ABY "OPTIMISTICKY" ODEZNÍVALY.

BUDE PO 30 LETECH OD ROKU 1989 VŮBEC CO SLAVIT?

A OPRAVDU JE DŮVOD K RADOSTI Z NAŠEHO PŮSOBENÍ V NATO?

JAKÁ REFLEXE UPLYNULÝCH LET MI CHYBÍ V HLAVNÍCH MÉDIÍCH?

 

19. 3. 2019 (drobné aktualizace a úprava závěru, 21.3.)

hlavní zdroj: zde

 

 

motto

"Město Praha je prostě nádherné, tak krásné, že už samo o sobě si zaslouží delší cestu. ... Mám velkou radost ze svého zdejšího místa a ústavu. ... (*ale) zdejší lidé projevují necitlivost a zvláštní směs stavovské povýšenosti a servility, postrádají jakoukoli laskavost vůči druhým."

Albert Einstein, 1911 (zde).


Praha byla pro dvaatřicetiletého vědce výzvou a jistě by zde setrval i déle, kdyby ho netrápily místní upjaté poměry, jak napsal na jaře roku 1911 v osobní korespondenci svému příteli Michele Bessovi.

 

 

"ZACHMUŘENÉ SMÍŠENÉ POCITY" Z VÝVOJE V EVROPĚ.

 

1.

Vývoj od r. 1989 do r.2001.

Když jsme v roce 1989 - jako jedni z posledních - využili uvolnění poměrů v Sovětském svazu, kde M. Gorbačov rozbil "dohled" (vojenské) sovětské diktatury nad svými satelity východního bloku, a s pomocí "sirky vhozené do naprosto vyschlého stohu slámy" jsme svrhnuli vedoucí úlohu KSČ v této zemi - vyprovokováním (relativně malého) konfliktu při demonstraci 17. 11. 89 s již naprosto nefunkční komunistickou vládou země, která se ocitnula bez zahraniční podpory sovětské Moskvy, a sama již neměla odvahu poslat proti lidem tanky a vojáky - tak jsme s radostí očekávali pozitivní změny.

Možnost svobodně cestovat, číst různé knihy (nikoliv jen komunistickou stranou povolených autorů), využívat svobody slova, možnosti podnikání, atd.

A i když nám bylo jasné, že materiální stránka věci se bude zlepšovat jen postupně, tak právě ona naděje, že k moci se budou dostávat nikoliv jen "straně loajální kádry", ale opět lidé chytří a vzdělaní, nám dávala naději, že budoucnost bude už jen výrazně lepší, že nová generace pozná život svobodný, kde každý bude moci projevit svůj talent, píli a pracovitost, a získat tak zaslouženě vyšší majetek a společenské postavení. Že společnost bude prosperovat, o slabší bude postaráno, a dojde k vytvoření nových elit, které navážou na kulturní velikány našich předválečných dějin.

 

Prvním zachmuřeným obláčkem na tomto jasném nebi svobodných nadějí se stal požadavek, vzniklý krátce po našem vstupu do vojenské aliance NATO, kdy ani ne 14dní po našem vstupu nám bez jakýchkoliv předchozích jednání bylo sděleno, že se máme podílet na bombardování Srbska, povolením přeletu aliančních letadel.

Dva skvělé články, které dokonale vykreslují tehdejší atmosféru v naší zemi, najdete v následujících odkazech, plných citací z tehdejších novin.

Na Bělehrad! - velmi obsáhlý a naprosto ničím nenahraditelný souhrn české společenské argumentace z tisku (BL, 2008):

"Můžeme to přirovnat třeba k situaci v nějaké hustě obydlené obci, kdy by soused, kterému hoří dům, bránil vjet na svůj pozemek hasícím vozům a účinně proti ohni zasáhnout." (Petr Placák: "Zásah NATO: zlomový okamžik pro příští Evropu?", LN 29/3/99).

"...dlouhotrvající masivní útoky NATO, jež by Srbsko srazily na kolena, oslabily jeho armádu a zničily jeho ekonomiku, by snad nakonec mohly u obyvatelstva vyvolat reakci proti neústupnému Miloševičovi , který je schopen pro zachování vlastní moci pozorovat z bezpečí svého krytu se sklenkou své oblíbené whisky utrpení svého národa. Utrpení musí být takové, že lid sám bude tlačit na vlastní vládu, aby se vzdala a ukončila bezvýchodný boj. (...) Právě na náladách těchto lidí, na zármutku matek, kterým syny pošlou z Kosova v plastikových pytlích, na vzteku dělníků, kterým místo mzdy dají bezcenné papíry, na zoufalství důchodců, kteří nedostanou půl roku své penze, by západní strategie mohla stavět (...)." (Respekt 14/99).

"Jsme schopni bombardovat Jugoslávii do úplné likvidace." (Vrchní velitel sil NATO v Evropě, generál Wesley Clark, na tiskové konferenci v Bruselu 25.3. 1999; cit. Právo 26/3/99).

"Chceme-li, aby jednou NATO stálo za námi, musíme stát nyní za ním. A ne ho zrazovat. Už proto, že tím zrazujeme sami sebe." (MfD 29/3/99).

"Před dvěma týdny svítily noviny titulky: Jsme v NATO! Dnes by se slušelo říci: Jsme v NATO a NATO už ví, co jsme zač." (MfD 27/3/99).

"Každému boji jsme se vyhnuli. Proto nemáme tradici národa, který se pro něco dá do boje." (K.Schwarzenberg, LN 28/4/99).

 

Životopis finské patoložky vrhá nové světlo na masakr v Račaku. (ČT, 2008)

Životopis tvrdí, že USA ovlivnily vyšetřování masakru, který se stal hl. záminkou bombardování Srbska (víc viz blog č.2).

 

 

12.3. 1999 se ČR stává členem NATO a hned 24.3. začíná bombardování Bělehradu, NATO s námi nejednalo.

 

V té době samozřejmě společenská situace nedovolila, abychom se postavili proti přání americké ministryně zahraničí a české rodačky M. Albright, a jejího přítele a tehdy stále ještě široce uznávaného prezidenta ČR, V. Havla.

Od pádu vlády ODS v r.1997 nastalo také období hospodářských turbulencí, kdy nastal čas pádu moha bankovních ústavů (podobnou krizi r.1998 prožívalo i Rusko, kde to vedlo k odchodu prezidenta B. Jelcina), vrcholilo to krizí v ČT, na přelomu r.2000-2001, která byla důsledkem "opoziční smlouvy" ODS a ČSSD, snahy omezit vliv menších stran (Klausovu reformu volebního systému ale odmítnul Ústavní soud, systém většinový zde neměl tradici, důsledkem ale byl vznik nesmyslně velkého počtu krajů, v každém bylo finanční a policejní ředitelství a mnoho dalších úřadů, kam jistě šlo "upíchnout" různé politické kamarády a známé, zemi toto ale vůbec neprospělo).

(Můj autentický hodinový materiál z krize ČT v konci r.2000 můžete volně vidět zde.)

 

Tak jsme se dostali až k r.2001, kdy nastaly zásadní celosvětové změny.

 

 

2.

Vývoj po r.2001.

 

Tak jsme se dostali do fáze světových společenských změn, jejichž výsledkem je můj dnešní zachmuřený výraz.

Naše elity se začaly dělit už kolem r.1998 na ty "pevně pro-Havlovské",

tím pádem i plně "pro-NATOvské" a "pro-válečné",

a na ty skupiny, které měly (často plně oprávněné) výhrady k akcím NATO, k podivným vysvětlení různých následujících událostí, které tolik změnily celý svět po r.2001.

Osobně jsem začal vnímat tuto situaci dík své tehdejší přítelkyni, která přeložila pro český trh unikátní zpověď poradce čtyř US prezidentů(!!), knihu Against All Enemies pana R. Clarka, který osobně velel při událostech 11.září v USA operacím administrativy z Bílého domu, ale který také v r.2002 vystoupil z administrativy pana Bushe jr. na protest proti jeho záměrům napadnout Irák, jak dnes už víme, organizovaným tehdy na vládou USA zfalšovaných důkazech o hrozbě ZHN.

 

Britové o tomto lhaní vlády USA později uveřejnili jasné důkazy - viz zprávy:

Chilcot report: key points from the Iraq inquiry. (Guardian, 6. jul 2016)

Gordon Brown says Pentagon misled UK over case for Iraq invasion

(Guardian, 2017)

The US defence department knew that Saddam Hussein did not have weapons of mass destruction but kept Britain in the dark, according to an explosive new claim from Gordon Brown.

In an extraordinary allegation, the former prime minister states that a secret US intelligence report into Iraq’s military capabilities was never passed to Britain and could have changed the course of events. The revelation leads Brown to conclude that
the “war could not be justified as a last resort and invasion cannot now be seen as a proportionate response”.

"Válka nemůže být ospravedlněna jako poslední možnost a invaze (do Iráku r.2003) nyní nemůže být viděna jako přiměřená odpověď."

Objevují se dnes další a další odtajněné materiály, dokládající lži (zde).

 

 

Tady už začal ohromně problematický vývoj, který na nové české elity, komentátory, novináře i média kladl požadavky ZCELA NOVÉ ÚROVNĚ!

Ovšem jak předeslal již výš zmíněný text Na Bělehrad!, začal převažovat názor, že musíme - jako noví členové "západní rodiny" - stát PEVNĚ na straně našich nových kamarádů.

Jistě zde hrál roli i symbolický vztah a vliv české rodačky Albrightové v roli ministryně zahraničí USA na prezidenta ČR, V. Havla, s jeho kancléřem K. Schwarzenbergem.

Ovšem nadšení z "první války v Iráku" bylo pryč a první hlasy naznačovaly, že ani vyšetřování 11.září nebylo nijak důkladné, například nosné sloupy nikdy nebyly otestovány na výbušniny a byly urychleně roztaveny v Číně, o nové vyšetřování žádá "v historii naprosto ojediněle" velké množství dlouholetých US stavebních profesionálů a inženýrů s naprosto nezpochybnitelnou profesní i občanskou pověstí.

 

Printscreen z TV vysílání krátce po 11. září 2001. Bez komentáře.

 

 

Ale stále tu existovala naděje, že nové české elity získají odstup a začnou - po svém pochopitelném "výkyvu" po r.1989 - opět trochu střízlivěji posuzovat, zda náhodou nesměřují naše akce - pod vlivem NATO a zavádějících informací administrativy USA - někam, kam bychom nikdy nechtěli, tedy k válkám na křivých důkazech.

Ovšem ani Václav Klaus, ani Václav Havel, ani Miloš Zeman nebo Miroslav Kalousek nenašli v sobě dostatek morálky, aby položili na stůl jasné argumenty, ani dnes.

Opoziční smlouva, privatizace bank, prodej českého zlata (56tun, ČT podrobně a kvalitně o tomto zde), politické pletichy kolem policejních a jiných ředitelů, povodně r.2002, splácení dluhů 90.let z krachů mnoha bank (skončilo v r.2006), to vše bylo zahleděné spíš "do sebe", právní řád se stával nepřehledným balastem s mnoha dírami, možná záměrně vytvářenými změnami zákonů domluvenými na poslední chvíli několika poslanci s jejich pozměňovacími návrhy.

Akademické elity - různí profesoři, rektoři, spisovatelé a podobně, jako by buď měli sami vždy nějaké máslo na hlavě (či kostlivce ve skříni), nebo prostě "zaparkovali" v nějaké "stáji" politicko-podnikatelských kamarádů, čest výjimkám (dnes například knihy a postoje historika Vlastimila Vondrušky).

Prostě kritický odstup se zde nenosil, a krize v ČT, původně způsobená politiky, poněkud podkopala vývoj v hlavním českém médiu - vytvořil se zde malý zárodek "aktivistické žurnalistiky", zatímco odvaha nastavit správné proporce informování také "o tom horším" (i na západ od nás) mi přišla od té doby poněkud nižší.

Co kdyby lidé zjistili, že "bohatí stále bohatnou a chudí chudnou", že takzvaný "americký sen", úspěchu vlastní pílí bez podrazů a korupce, už dávno neplatí?

Víc o tom v širším kontextu v závěru tohoto textu článek Spiegelu.

 

// Aktuální mediálně-ilustrující "detail" také zde, L. Klicperová nejen o posledním útoku chem. zbraněmi v Dúmě u Damašku a jeho mediální pokrytí, rozhovor s Martinou Kociánovou:

Martina: Na začátku první části našeho rozhovoru jsem mluvila o tom, že se u nás v některých tématech začíná zase uplatňovat "jediná správná a přípustná pravda". A pokud vím, tak ty sis to už vyzkoušela na vlastní kůži, protože jsi byla v poslední době od některých svých kolegů uvržena na pranýř za to, že ses nepřidala k té jediné přípustné pravdě. Dovolila sis říci ve chvíli, kdy většina médií referovala o prezidentu Asadovi jako o jasném viníkovi chemických útoků, že přece ještě není jasné, kdo je skutečným viníkem, kdo je útočníkem...

Lenka Klicperová: Vychází to z toho, že do války v Sýrii zasahuje spousta zahraničních mocností. Jednou z nich je samozřejmě také Saúdská Arábie. Saúdská Arábie je podporovatelkou všech džihádistických opozičních skupin, které jsou dnes soustředěny v provincii Idlíb na severu země. A tyto skupiny, včetně Islámského státu, dostávaly celou válku podporu přes Saudskou Arábii, Katar a Turecko.

No a největším spojencem Saúdů jsou Spojené státy americké.

Čili myslím, že tahle linie jasně naznačuje, proč se dozvídáme to, co se dozvídáme, protože tato opozice musí být náležitě podpořena.

... V českém tisku se málokdy člověk dočte, že proti Islámskému státu nebojují jen Kurdové, ale třeba také Asadova armáda. To bylo v rámci toho "správného vidění pravdy" zamlčeno.

Martina: Je přijatelné položit si otázku, kdo s těmi chemickými zbraněmi zaútočil, nebo je odpověď pro tebe příliš nebezpečná?

Lenka Klicperová: Je to jenom spekulování. Samozřejmě nemám žádné důkazy, stejně jako je nemá nikdo, protože kdyby byly, tak už jsou dávno na stole. Ale jsem přesvědčena, že je asi více pravděpodobné, že ten útok opravdu spáchaly opoziční skupiny. Ale jak říkám, je to jenom moje skládání mozaiky dohromady z toho, co vím a jak znám fungování Sýrie, z toho, co vím o džihádistických skupinách a tak dále. //

 

 

3.

Krize roku 2008, jasný důsledek války v Iráku.

A válka v Gruzii - velký zlom ve vztazích s Ruskem.

 

Pomalu začínaly vznikat ty "zákopy", které se později tolik projevily při přímé volbě prezidenta ČR, iracionální diskusí o tom, zda "je v sázce naše směřování na západ".

 

Pomalu mi začínal docházet optimismus, ale stále zde byly i signály, že nakonec k nějakému vytvoření nových českých kvalitních elit dojde.

Tak například i ČT na svém webu publikovala zajímavé názory o konfliktu v Jižní Osetii,

viz - Jižní Osetie usiluje o nezávislost již od rozpadu SSSR (ČT, 8. 8. 2008).

A například BL uveřejnily ihned jasné texty, že nikoliv Rusko, ale Gruzie začala tuto novou velkou horkou fázi zamrzlého konfliktu, převzaté z německých novin.

EU události vyšetřila a v r.2009 vydala zprávu, že to Gruzie začala v noci střílet na spící obyvatele hl. správního města Jižní Osetie, tým vyšetřovatelů vedla uznávaná švýcarská diplomatka Heidi Tagliavini, v r.2009 vydala v New York Times článek:

Lessons of the Georgia Conflict (NY Times, 2009)

Heidi Tagliavini:

Today, everybody has lost: Georgia is divided; the breakaway republics of Abkhazia and South Ossetia are recognized only by a handful of countries; and, most importantly, more than 35,000 people are in forced displacement for an indefinite future.

In the case of Georgia,
the involvement of outside powers unfortunately served to harden positions rather than to build common ground. There was no attempt to recognize the genuine concerns of each party to the conflict.

In the end,
unilateralism — indifference to the implications of one’s actions on the other side’s perceptions — became the guiding principle.

 

 

V letech 2004 - 2006 se objevily první vážné kritické hlasy z US administrativy a zpravodajských kruhů USA, že válka v Iráku r.2003 byla spuštěna na lživých důvodech.

Například již zmíněná kniha R. Clarka - Against All Enemies, 2004 (byl poradcem čtyřech US prezidentů, vysoce kvalitní zdroj), články Paul R. Pillara, šéfa sekce CIA pro Střední Východ a Jihovýchodní Asii (r.2006), ve Foreign Affairs, což u nás v  češtině přinesly opět BL, přetiskem části bakalářské práce Jany Ridvanové:

 

"Malá skupina US neokonzervativců manipuluje po událostech 11.9.2001 zprávy tajných služeb - aby dosáhla války v Iráku."

to říká Paul R. Pillar, vedoucího oddělení zpravodajských služeb CIA pro Blízký východ a jihovýchodní Asii v letech 2000 - 2005:

zdroj Britské listy: 17. 2. 2007 - Jana Ridvanová, Intervence Spojených států po druhé světové válce,
Svět morálních jistot a preemptivních útoků jako svět nočních můr

Bez obalu útočil na Bushovu administrativu kvůli zmanipulování zpravodajských služeb v případě prohlášení o vlastnictví ZHN Saddáma Husajna a jeho spojením s Al Kajdou.

Pillar pokračuje: „Ale nejzávažnějším klamem byla prohlášení některých zmanipulovaných zpravodajských služeb týden před hlasováním Kongresu o rezoluci schvalující válku. Prohlášení tvrdila, že existují vazby mezi Al Kajdou a Husajnem, což bylo většinou zpravodajských služeb, včetně mého oddělení CIA, zpochybněno ve čtyřech tajných dokumentech.

Dále Pillar dodává:

Nicméně vycházejíc z konstrukce lží, Bush varuje Kongres slovy:

 "Nemůžeme dopustit, aby se Al Kajda stala šiřitelem Saddámova šílenství."

Ale Bushovu lež překonává ještě ministr obrany D. Rumsfeld, když pronese, že "Americké zpravodajské služby mají neprůstřelné důkazy (bulletproof evidence) o spojení Al Kajdy a vlády Saddáma Husajna."

Přičemž každému, kdo četl zmíněné čtyři tajné dokumenty, muselo být jasné, že Bush a Rumsfeld si vymýšleli. Z toho plyne, že prakticky všichni nejvyšší činitelé Bushovy administrativy byli jejich komplicové, neboť k dokumentům měli přístup.

Tyto dokumenty měly ale jen za následek podráždění neokonzervativců, kteří v Pentagonu zřídili malou kancelář, jejímž úkolem bylo "zmírňovat" tento zásadní rozpor mezi zpravodajskými službami a prohlášeními G. Bushe, což znamenalo shromaždovat analýzy, které by administrativě nahrávaly v jejím úsilí a rozptylovaly pochybnosti o nutnosti intervence do Iráku.

 

Intelligence, Policy, and the War in Iraq - By Paul R. Pillar (2006)

The most serious problem with U.S. intelligence today is that its relationship with the policymaking process is broken and badly needs repair.

In the wake of the Iraq war, it has become clear that official intelligence analysis was not relied on in making even the most significant national security decisions, that intelligence was misused publicly to justify decisions already made, that damaging ill will developed between policymakers and intelligence officers, and that the intelligence community's own work was politicized.

As the national intelligence officer responsible for the Middle East from 2000 to 2005, I witnessed all of these disturbing developments.

 

V r.2007 se přidal čtyřhvězdičkový US generál Wesley Clark, nechvalně známý z doby války v Jugoslávii a bombardování Srbska, který v r.2007 prohlásil (ZDE, s cz tit.):

"V USA proběhl politický puč."

Malá skupinka lidí (Wolfowitz, Rumsfeld, Cheney, mnohé další bych mohl jmenovat z projektu Nového Amerického Století PNAC) se rozhodla zavléct USA do mnoha válek, aniž by se zeptali Kongresu nebo Senátu, co si o tom myslí.

Víte, já jsem kdysi studoval geo-strategii, a když slyším, jak vůbec nepřemýšlejí o tom, co bude po těch válkách, proč a za jakým cílem tam jdeme válčit, tak se nedivím, že se jim války v Iráku 2003, Afghánistánu, Sýrii a dalších zemích nedaří.

Oni říkají:"Máme tak deset let (2003-2013), než povstane nová silná velmoc (*Rusko, Čína), abychom provedli změny vlád v těchto sedmi zemích."

Víte, já jsme zděšen, říká Clark.

Copak máme armádu proto, aby svrhávala vlády cizích zemí?

 

 

The Washington Post, 4/2011:

U.S. secretly backed Syrian opposition groups, cables released by WikiLeaks show.

The U.S. money for Syrian opposition figures began flowing under President George W. Bush after he effectively froze political ties with Damascus in 2005.

 

 

3. října 2014 se k oligarchii v USA vyjádřil i bývalý šéf úřadu Colin Powella (ministr zahraničí v době války s Irákem 2003), plukovník Lawrence Wilkerson, který řekl (zde):

USA dnes ovládají oligarchové, kteří disponují obrovským jměním.

Vaše otázka směřuje k tomu, kdo je v současnosti za zahraniční politikou Bílého Domu (za prezidentem a administrativou USA).

Jsou to oligarchové, z oblastí velkého podnikání, jako jsou například potraviny, výroba léků, velké energetické společnosti, podnikání s ropou, nemovitostmi, podobnými záležitostmi.

Když začnete sondovat a analyzovat, zjistíte, že v tom zmatku jsou centra (vlivů). A to, co chtějí, je v podstatě bohatství a moc.

Od 1.světové války vydělává malá skupina v USA obrovské peníze na válčení, a dnes mi takoví lidé dělají největší starosti, neboť oni mají zájem na KONSTANTNÍM VÁLEČNÉM STAVU, protože jsou v pozadí VŠECH válčících stran a vydělávají tím obrovské peníze.


 

 

5. 11. 2015, The Guardian:

George Bush (Sr.) book reveals a more dangerous Dick Cheney than anyone knew.

For Bush Sr, the dilemma is all the more agonising as some of the White House advisers he now criticises are former employees he bequeathed to his son.

Dick Cheney had been his defence secretary, and Condoleezza Rice was a Russian specialist in the first Bush White House and protege of Brent Scowcroft, the elder Bush’s national security adviser and friend.

The two were part of a group of foreign and security policy advisers that Bush Jr gathered around him during the 2000 election campaign. They called themselves “the Vulcans”, not as a tribute to Spock, but to demonstrate they were as tough (or as Bush Sr might say, “iron-ass”) as the Roman god of fire.

The Vulcans who huddled at Bush’s Texas ranch at Crawford also included the former and future defence secretary Donald Rumsfeld, and the man who would become his deputy at the Pentagon, leading neoconservative ideologue Paul Wolfowitz, as well as former top general Colin Powell, together with his close confidant, Richard Armitage.

 

 

Nastoupily i zprávy o podivných okolnostech finanční krize z r.2008:

LN, 5. srpna 2015

MACHÁČEK: Kdo (ve skutečnosti) vydělává na záchranných plánech (Bailouts)

(Anglický originál viz  - Bloomberg)

Ne, nejsou to lidé v Řecku a nejsou to ani řecké banky. Dokonce to ani nikdy neměli být lidé v Řecku a řecké banky. Ani to nebyli lidé v Irsku. Ani majitelé domů v USA, ti k tomu přišli náhodou. Ve skutečnosti šlo jako vždy o morální hazard.

Záchranné programy vždy zachránily zapákované, bezskrupulózní spekulanty,

z důsledků jejich nemoudrého, neprofesionálního a nezodpovědného počínání, a daly jim jenom podnět něco podobného brzy zopakovat. Tito lidé byli od začátku zamýšlenými zachraňovanými.

 

BL (podle The Sunday Times), 27. 4. 2015:

Britští miliardáři během finanční krize více než zdvojnásobili svůj majetek

 

BLOOMBERG:

Goldman Sachs Group Inc. managed $15 billion of bond sales for Greece after arranging a currency swap that allowed the government to hide the extent of its deficit.

German Chancellor Angela Merkel said it would be a “scandal” if banks helped Greece massage its budget. The country “falsified statistics for years,” she said in her speech to a party rally.

 

V dokumentu "Neznámé dějiny Spojených států", díl 10., se hovoří o lidech, kteří měli na starost finance v Obamově kabinetu, jako o "Rubinově souhvězdí".

Rubin je místopředsedou US CFR (Rady pro zahraniční vztahy, založené mezi 1919-21). CFR o něm např. píše:

...he was involved in balancing the federal budget; opening trade policy to further globalization; acting to stem financial crises in Asia, Mexico, and Russia; helping to resolve the impasse over the public debt limit; and guiding sensible reforms at the Internal Revenue Service.

From 1999 to 2009, Mr. Rubin served as
a member of the board of directors at Citigroup and as a senior advisor to the company. In that capacity, he worked extensively with the firm’s clients around the world.

Tito lidé měli ohromný vliv jak u Bushe jr., tak později i u prezidenta Obamy.

 

Jana Ridvanová, 2007:

"D. Rumsfeld před válkou Kongresu tvrdil, že válka i rekonstrukce Iráku nebude stát víc než 60 miliard USD. Bývalý Rumsfeldův náměstek Paul Wolfowitz, dokonce tvrdil, že válka nebude stát nic , protože se zaplatí iráckou ropou, což je mimochodem v rozporu s mezinárodním právem. Larry Lindsey, svého času nejvýše postavený ekonomický poradce Bushe, byl smělejší a odhadoval, že USA bude válka stát 100 až 200 miliard USD. K dubnu 2006 stála Spojené státy válka v Iráku více než 250 miliard a toto číslo stále stoupá.

Hlavní ekonomičtí poradci bývalého prezidenta Clintona, Linda Bilmes a Joseph Stiglitz , odhadují, že by se cena této války mohla vyšplhat až na astronomických 2,24 bilionů v roce 2015.

(** dnes se odhaduje na asi 1.7bil USD, cena všech válek po 11. září na asi 6 bilionů - trilions - USD. )

 

 

 

Doplňující informace o krizi v r.2008 - Bush:"Věřím, že existuje něco jako americký sen, jehož součástí je vlastní dům..."; vlevo přehled dluhů USA za různých prezidentů (klikněte pro zvětšení obrázků). Po 11.září vyzval občany k utrácení na dluh, vláda vytvořila také trh s druhořadými hypotékami s méně bonitními klienty, za ty platil povinný hotovostní vklad stát - a US ratingové agentury to prodávaly do Evropy pod (falešným) vysokým ratingem kvality - spolu s dluhy z válek toto vedlo ke krizi a dnes žlutým vestám ve Francii i k vysokým dluhům Anglie.

Byl někdo potrestán? Ale na důchody prý není, máme dávat víc do zbrojení, a bohatí stále bohatnou a chudí chudnou.

 

 

George W. Bush ml. zadlužil Spojené státy více, než všichni předchozí prezidenti USA dohromady, to včetně započítání nákladů válek v Koreji, Vietnamu, přistání na Měsíci, atd.

Prezident Obama však překonal v zadlužení země všechny předchozí prezidenty, to včetně prezidenta G. W. Bushe ml.

 

 

A co na to vše říkaly naše národní elity?

Vyzývali tito lidé k promýšlení těchto problémů, nebo hovořili o tom, že MUSÍME být věrni odkazu V. Havla a "pevně stát" v strukturách jak EU tak NATO?

Později, po událostech nejen v Iráku, ale i v Libyi, Sýrii a na Ukrajině, to "mistrně" demagogicky shrne ministr obrany Stropnický:

"Žádná rozumná alternativa k NATO neexistuje a není důvod

ji hledat ani o ní spekulovat," prohlásil ministr Stropnický s tím, že

"je vlastizradou zpochybňování našeho spojenectví."

 

 

Ovšem pro Rusko měla tato hra, která začala kdysi slibem pana Reagana a Bakera panu Gorbačovi, že za souhlas Ruska se sjednocením Německa (rozdělení vlivu v Německu mezi spojence byl pozůstatek dohod vítězů 2.sv.války) se NATO nebude rozšiřovat k hranicím Ruska, už celkem jasný výsledek.

Sliby po konci studené války nebyly dodrženy!

Válka v Gruzii r.2008 byla ohromným zlomem vztahů, kdy si Rusko uvědomilo, že nelze nadále spoléhat na západními zeměmi deklarovanou spolupráci. Protože Gruzie tuto voj. akci podnikla s přímou podporou USA, kdy den před zahájením voj. operací skončilo podle velvyslance Ruska v OSN, pana Čurkina, voj. štábní cvičení USA a Gruzie, se stovkami specialistů (zde, v ruštině).

Bylo už jasné, že do NATO budou vstupovat další země, a USA budou usilovat o vojenský vliv na Ukrajině i dalších zemích (Makedonie, Černá Hora, ale i v Bělorusku a Kazachstánu - zde), jak v r.2013 avizoval šéf US nadace NED, když oznámil, že "Ukrajina je největší cenou (the biggest price), a ztráta Ukrajiny může vést k faktu, že imperialismus prezidenta Putina bude ohrožen nejen v zahraničí, ale že situace může vést i k odmítnutí jeto politiky i přímo doma, v samotném Rusku".

- Cíl operace Ukrajina byl nyní Rusku naprosto jasný.

 

 

V USA to později pojmenovala skupina lidí kolem bývalého velvyslance USA v Moskvě:

Former U.S. Ambassador to the Soviet Union:

The U.S. and Nato Are Provoking the Ukrainian Crisis.

- bývalý velvyslanec USA v Moskvě, John Matlock, potvrzuje, že slib západních politiků, že "NATO se nerozšíří ani o palec na východ, pokud Rusko dovolí sjednocení Německa a jeho vstup do NATO" (po r.1989), zazněl. Měl však povahu ústní diplomatické deklarace, nikoliv (podepsané) mezinárodní smlouvy.

(*Pan Gorbačov si to měl nechat podepsat, udělal vážnou chybu.)

Současná krize byla podle Matlocka předvídatelná, protože přibližování NATO k ruské hranici bylo "přesně tím, před čím jsme varovali" (on, George Kennan, mnozí z nás), každá ruská vláda podle něj v určité chvíli rozpozná v tomto kroku "nepřátelský akt" a bude se bránit všemi dostupnými prostředky.

John Matlock také upozorňuje, že není nejmenších pochyb, že vláda USA se přímo zapojila do podpory puče - svržení ukrajinského prezidenta, dokonce někteří vládní politici přímo jezdili mezi protestující a podporovali je. Není tady pochyb, říká diplomat, že vláda Spojených států byla přímo a hluboce zapojena do těchto změn.

 

Stephen Cohen - emeritní profesor na New York University a Princeton University, který se dlouhodobě zaměřuje na Rusko - vysvětlil tento víkend (r.2014, březen) na CNN:

Jsme svědky asi nejhorších historických událostí našeho života.

Sledujeme vznik nové studené války mezi západem a východem - právě nyní, ale tentokrát to není v rozděleném poválečném Berlíně, ale přímo na hranicích Ruska, s využitím konfliktu na Ukrajině.

Jde o krizi historické velikosti.

Zeptáte-li se, jak jsme na tom, jak jsme se dostali do krize, a jak se z ní dostaneme ven? Pak odpověď zní:

...je na čase přestat se ptát "proč Putin" - proč dělá to či ono, ale je třeba začít se ptát:

- jaké cíle má U.S. zahraniční politika a politika Evropské unie, které vedly k tomuto okamžiku?

 

 

Byl přímo porušen článek 1 smlouvy NATO, kdy se aliance zavazuje řešit problémy mírovou cestou a zdržet se hrozby silou.

 

U nás například pan Hamáček v Bukurešti (viz i Riga) horuje pro přítomnost USA v Evropě, ačkoliv nejrůznější US analytici popisují zajímavé historické souvislosti s první a druhou světovou válkou, viz prestižní US analytik G. Friedman ve slavném projevu:

Europe, destined for conflict (ZDE),

kde mimo jiné tvrdí, že "vliv USA v první, druhé i studené válce měl jediný cíl, zamezit spojení Ruska, bohatého na suroviny, a technologicky vyspělého Německa", což by vytvořilo vážnou obchodní konkurenci Anglo-Americkému finančně-obchodnímu impériu.

VIDEO - výňatek z přednášky George Friedmana (stojí vpravo).

 

 

Dle názoru Petra Robejška (28.4.2015, Parlamentní listy)

"stojí za proxy válkou na Ukrajině rozšiřování EU a NATO, ale také zájem Američanů oslabit Rusko, coby svého potenciálního konkurenta" -  ZDE

 

4. 11. 2015, TYDEN.cz

Chceme trvalou přítomnost vojáků, shodl se východ NATO

Vrcholné schůzky, která předcházela červencovému summitu NATO ve Varšavě, se zúčastnili prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Česká republika jako jediná země neměla na summitu hlavu státu,
zastupoval ji předseda Poslanecké sněmovny
Jan Hamáček. Za alianci byl na schůzce přítomen náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

Vedoucí představitelé zemí východního křídla Severoatlantické aliance se na summitu
v Bukurešti shodli na nutnosti trvalé vojenské přítomnosti NATO v regionu.

Zástupci devíti států ve společném prohlášení také uvedli, že jsou "vážně znepokojeni" pokračujícím agresivním postojem Ruska.

Zasadí se prý rovněž o větší spolupráci Evropské unie a NATO.

"Stojíme pevně za názorem, že Rusko se musí vrátit k dodržování mezinárodního práva a svých mezinárodních povinností, odpovědností a závazků. To je základní podmínka toho, aby byl vztah NATO a Ruska založen na důvěře," uvádí se v prohlášení. Dokument dále ujišťuje, že země východního křídla aliance budou společně usilovat o "silnou, věrohodnou a
trvalou" vojenskou přítomnost jednotek NATO v regionu.

 

 

 

 

4.

Sýrie a rok 2015 - Rusko vrací úder.

Ukrajinská operace USA vrcholí referendem a odtržením Krymu.

A EU se po Lisabonské smlouvě (upravené ústavě EU) mění.

 

 

Třináct začerněných stránek - takto vypadá odpověď EU výboru na dotaz o TTIP, zda umožňuje tabákovým firmám žalovat vládu Velké Británie a dalších EU zemí např. za proti-kuřáckou legislativu.

Jde o jasný důkaz, že se demokracie mění v oligarchii, která se snaží oslabit základní právní instituce svobodné společnosti a ústavní práva občanů, ve prospěch zisku a moci soukromých společností.

(*Dle doložky ISDS, tedy u korporátních jednokolových soudů, bez možnosti odvolání).

Části podléhající utajení byly začerněny, zůstal pak jen úvodní pozdrav a závěr.

Smlouva TTIP má být tajná i 5 let po svém přijetí, poslanci ji mohou studovat pouze v režimu utajení ve spisovně, nesmí si dělat poznámky, fotit části textu, prostě smějí pouze letmo a krátce nahlédnout!!

Uvedl to britský list THE INDEPENDENT, 27. srpna 2015 (ZDE):

"Documents back up fears that TTIP will allow tobacco giants to take legal action against the UK and other European governments who attempt to tighten smoking legislation."

 

 

US nadace NED (je přímo financovaná US Kongresem) zmiňuje v r.2013 plán, jak oslabit vliv ruského prezidenta s pomocí akcí na Ukrajině:

A mezitím američtí neokonzervativci spřádali plány, jak prostřednictvím Ukrajiny podkopat Putinovu autoritu uvnitř Ruska, píše uznávaný US novinář Robert Parry, v dnes už slavném článku "Neokoni, mistři chaosu". O tomto plánu jako první promluvil prezident Národní nadace pro demokracii Carl Gershman, přibližně před rokem, píše Parry v r.2014.

Carl Gershman je prezident Národní nadace pro demokracii (která je financována US Kongresem), 26. září 2013 řekl, že Ukrajinu by bylo dobré využít ke svržení Putina.

Ve svém komentáři publikovaném v deníku The Washington Post se nechal slyšet, že:

"...přijetí Ukrajiny do Evropy urychlí zánik ideologie imperialismu reprezentovanou Putinem.

I Rusové si budou muset vybrat a Putin se může ocitnout na straně poražených nejenom v blízkém zahraničí, ale také v samotném Rusku."

- napsal Gershman otevřeně (reakce Ruska na využití tzv. "Soft Power" je zde).

 

 

V roce 2013 se postupně vyhrocuje válka v Sýrii, opět s naprosto zásadním porušením článku 1 aliance NATO - viz článek v New York Times:

 

CITACE NY TIMES, r. 2013 (zde):

160 letů s dodávkami zbraní s podporou CIA koreluje podle New York Times se vzestupem násilí ve válce v Sýrii v r.2013.

Zapojení CIA v dodávkách zbraní syrským rebelům (2012-13) ukazuje, že:

Spojené státy jsou (ve válce s B. Assadem) více ochotné pomáhat svým arabským zástupcům s podporou "smrtící podoby" této občanské války.

(the United States is more willing to help its Arab allies support the lethal side of the civil war.)

160 letů převážně ze Saudské Arábie a Kataru zajistilo dodávky zbraní syrským "rebelům", které podporovaly Spojené státy (2012-2013), klikněte pro zvětšení.

Z Ankary pak zbraně putovaly kamióny do Sýrie - grafika viz článek ZDE.

 

 

Navíc uznávaný US novinář s Pulitzerovou cenou zpochybní, že by v Sýrii v r.2013 útočil chemií Assad, podle Britů z Portown Down to byli Turkové, chtěli, aby pro ně USA rozbily Sýrii, což podporoval i Izrael.

Viz článek

Seymour Hersh - "The Red Line and the Rat Line" - ZDE

Analýza slavného amerického investigativního reportéra, kterou publikoval London Review of Books..

 

Times of Israel, 11. 10. 2017

Izraelská média minulý týden informovala o výcvikovém táboře ISIS poté, co izraelská TV Channel 2 odvysílala několik videí a fotografií jako důkaz. Můžete zde vidět výcvikové a náborové středisko ISIS se stovkami nových rekrutů, připravovaných pro boj a terorismus.

Izraelská TV Channel 2 odvysílala několik videí a fotografií jako důkaz zřízení tábora pro účely "odborné přípravy" ISIS. Viz třeba ZDE, Times of Israel, 11. 10. 2017
 

Přestože teroristé z Al-Káidy a al-Nusra se již déle pohybují podél izraelské hranice s tichým souhlasem Izraele, tak zřízení tábora pro účely odborné přípravy ISIS je novinkou. Ukazuje to na úzkou spolupráci mezi Izraelem a radikálními islámskými teroristy, o čemž jsem se již několikrát psalo na blogu Schall und Rauch.

Také tady padla otázka: "Proč IS neútočí na Izrael? Hloupá otázka, protože jsou blízkými partnery v boji proti Asadovi." (viz také zde, další aktuální souvislosti zde).

 

 

Události v Libyi vysvětluje v r.2015 nález pásků v Tripolisu, kdy vysocí důstojníci Pentagonu listu Washington Times potvrzují, že se snažili zabránit (!!!) Hillary Clinton v této válce, hledali spojení s členy Kaddáfího rodiny, jak dokládají ty nalezené pásky.

Vychází třídílný článek r.2015, o "falešném příběhu v Libyi", Hillařinu "ZHN momentu" (narážka na lži Bushe jr. o ZHN v Iráku):

The Washington Times (here and here):

Hillary Clinton’s ‘WMD’ moment: U.S. intelligence saw false narrative in Libya.

The intelligence community gathered no specific evidence of an impending genocide in Libya in spring 2011, undercutting Secretary of State Hillary Rodham Clinton’s primary argument for using the U.S. military to remove Col. Moammar Gadhafi from power, an event that has left his country in chaos, according to officials with direct knowledge of the dispute.

Defense officials, speaking in detail for the first time about their assessments of the Libyan civil war four years ago, told The Washington Times that Mrs. Clinton’s strong advocacy for intervention against the Libyan regime rested more on speculative arguments of what might happen to civilians than on facts reported from the ground.

Top Pentagon officials and a senior Democrat in Congress so distrusted Secretary of State Hillary Rodham Clinton’s 2011 march to war in Libya that they opened their own diplomatic channels with the Gadhafi regime in an effort to halt the escalating crisis, according to secret audio recordings recovered from Tripoli.

The tapes, reviewed by The Washington Times and authenticated by the participants, chronicle U.S. officials’ unfiltered conversations with Col. Moammar Gadhafi’s son and a top Libyan leader, including criticisms that Mrs. Clinton had
developed tunnel vision and led the U.S. into an unnecessary war without adequately weighing the intelligence community’s concerns.

 

- ...developed tunel vision...

"...paní Clintonová "rozvinula tunelové vidění" (reality), ignorovala zprávy tajných služeb, prosazovala zásah v Libyi nikoliv na základě faktů, ale domněnek."

 

 

Na Ukrajině se odehraje panem Matlockem (bývalý US velvyslanec v Rusku) předvídaný konflikt, který ohlásil v r.2013 šéf NED (US nadace financovaná přímo US Kongresem, v podstatě nástroj hybridní války - tzv. "soft powers"), jehož vrcholem je střílení snajprů do demonstrantů a policistů.

Nikdo ale nevyšetřuje, kdo střílel, pouze jeden akademik v Kanadě. A vláda v Kyjevě později zásadní dokumenty skartuje, ve snaze zabránit vyšetřování.

Roli zde hrají soukromé nacionalistické prapory, víc Reuters ZDE (česky zde)

NEWSWEEK - Ukrainian Nationalist Volunteers Committing 'ISIS-Style' War Crimes - ZDE.

 

 

KDO STŘÍLEL NA MAJDANU?

Ivan Katchanovski, Ph.D., universita Ottawa, Kanada

první akademická studie střelby snajprů na Majdanu - ZDE

- Paper prepared for presentation at the Annual Meeting of American Political Science Association in San Francisco, September 3-6, 2015.

(pro stažení se musíte registrovat; aktualizovaná studie z 2/2015)

Studie dokládá mnoha svědectvími, že šlo o předem připravenou provokaci, kdy snajpři vytvoří (tentokrát brutální) "jiskru" ve stohu slámy - masakr, ukrajinský prezident prchá, polovojenské jednotky nacionalistů od té doby pronásledují opozici, vše ruské, což vede k odtržení Krymu.

Závěry studie - stručný souhrn.

Toto akademické šetření došlo k závěru, že:

"Masakr byl předem připravenou operací pod falešnou vlajkou."

...která byla racionálně naplánována a provedena s jasným cílem svržení ukrajinské vlády a převzetí moci v zemi.

Byly zjištěny důkazy o zapojení aliance ultra-pravicových organizací, konkrétně Pravého sektoru, strany Svoboda a oligarchických stran, například Vlasti.

Skrytí střelci se nacházeli v nejméně 20 budovách, které byly pod kontrolou příznivců Majdanu, v jimi kontrolovaných oblastech. Studie prezentuje množství důkazů a svědectví, že mnozí demonstranti a policisté byli zabiti z těchto míst (celkem jde přibližně o 70 svědectví).

Několik videí zachycuje přímo odstřelovače střílející z těchto budov, studie pak dále využívá množství videí, fotografií a očitých svědectví - provádí srovnání přesných pozic demonstrantů v době jejich usmrcení s jejich zraněními, se vstupem a výstupem střel, s možnými drahami střel (odhalení pozice střelců, směru střelby).

 

 

Výsledkem je ústavou Krymu i Ukrajiny legitizimované (!!!) referendum obyvatel, kdy obyvatelé hlasují (i podle ČT doopravdy - nikoliv "naoko", což zazní v pořadu "Rok poté", kdy zpravodaj Karas hovoří přímo v Krymských domácnostech s obyvateli - zde přímý odkaz na pořad Horizont, 15. 3. 2015) o vystoupení z Ukrajiny, a následném připojení k Rusku.

Kromě akademika Katchanovski z Kanady to komentuje i jeden z nejlepších západních odborníků na války  - s Nobelovou cenou za teorii her - z Hebrejské university v Jeruzalému:

Robert Aumann - To západ rozhoupal loď. Loď se pak může potopit - ZDE

"Pokud hledáme spravedlnost, svět, který by byl lepší, kde by všichni měli zajištěna svá práva a platily tam takovéto pěkné myšlenky, pak měli Ukrajinci pravdu a mohli si vybrat." /*vstup do západní voj. aliance NATO/

"Pokud ale chceme mít svět, kde je mír a který je stabilní, pak to byl Západ, který rozhoupal loď. Loď se pak může potopit."

"Nijak zvlášť nemiluji Vladimíra Putina, ale mám pocit, že Západ tlačil trochu moc a šel do ruské sféry vlivu." 

"Pokud jde o Krym, nechápu, proč má být kolem toho takový rozruch.

Krym je většinově ruský, obyvatelstvo je většinově ruské. Západ provokoval Rusko. Kdyby Rusové přišli do Mexika nebo na Kubu, jako to udělali kdysi Sověti, byla by to provokace a tak by se to také bralo. Mexiko a Kuba jsou americká sféra vlivu a Krym zase ruská."

 

 

 

Situaci v Sýrii (její mediální obraz) zpochybní i naše velvyslankyně:

CITACE Evy Filipi, české velvyslankyně v Damašku (video), r.2012:

"To už snad ani není novinařina..., každý, kdo drží v Sýrii v ruce zbraň (kromě vládních jednotek) si v případě potřeby říká FSA (Svobodná syrská armáda), i když jde o bojovníky, kteří se např. živí unášením lidí, vražděním alávitů, civilistů, atd..."

Zpráva o (velmi) křivém mediálním obrazu událostí v Sýrii, doložená osobním svědectvím z r.2012, přímo z násilím zmítané Sýrie.

 

A opět vyjádření bývalého šéfa úřadu Colin Powella, pana Wilkersona:

 

I think, your real question, who's behind the White House, and who's therefore behind U.S. foreign policy, more or less? I think the answer today is the oligarchs...

...there is a group that's interested in this kind of thing--and this group alarms me probably more than any other in the world,

...and particularly my own country--that is interested in a constant state of war, or as near a constant state as possible, because they sit behind all the belligerents and make money.

And then we start, under pressure from Lockheed Martin and Raytheon and others, to sell weapons to Poland and weapons to Georgia and weapons to Romania and everybody else we could bring into the fold. Under those pressures and others, we started to expand NATO and stuck both our fingers in the Russian eye, so to speak, immediately.

It's clear to me why Putin responded in Georgia

and why he's now responding to Crimea in Ukraine.

This is what great powers do when they get concerned about their so-called near abroad.

Colonel Lawrence Wilkerson.

 

 

 

Specialisté k tomuto (*tažení NATO na východ) dodávají:

Jde o starý vojenský problém.

Pokud se připravujete na obranu "až příliš" (velkým zbrojením, přesouváním vojsk k hranicím s jinou zemí), pak místo toho, abyste konfliktu zabránili, vzbudíte v druhé straně takové obavy o její bezpečnost, že také oni začnou masivně zbrojit.

A to se právě stalo v Gruzii a na Ukrajině.

 

NATO šlo do přímého kontaktu až k samotné ruské hranici.

Rusko má své jasné historické zkušenosti, kdy bylo dvakrát v 20.stol. napadeno, stálo ho to mnoho životů (druhá válka cca 26mil) a země hluboce trpěla válkou.

**Koneckonců, byli to Britové (jak doložil US prof. Sutton, viz blog č.3 a 4), kdo v Kanadě propustil Trockého z vazby, aby stihnul dojet do Ruska udělat bolševickou revoluci (víc blog č.4), zlé jazyky říkají, že Britové doufali v pád cara, protože měl zájem o tažení na jih - k Indii (dnes Pákistánu), kde byly výsostné britské zájmy.

A v druhé válce Mnichov v r.1938 uzavřel dohodu Hitlera, Británie a Francie, kdy opět doufali (viz také G. Friedman), že Německo opět potáhne na východ na Sovětský svaz, nikoliv na západ (na Brity a Francouze).

 

Proto Rusko změnilo svůj postoj k těmto operacím západu, kdy NATO se neustále rozšiřuje k jeho hranicím, a začalo toto vnímat jako nepřátelské akce.

Přesně tak, jak předpověděl John Matlock, a další.

 

(Ale tím to skončit - bohužel - nemělo,

příběh dál pokračuje a má nečekanou pointu, viz poslední 5. část).

 

Průměrný student druhého ročníku střední školy spočítá vojenským analytikům, že ruské HDP vs. evropské a americké je naprosto nesouměřitelné - USA v r.2013 cca 17bil usd, Evropa cca 17bil usd, Rusko cca 2.1bil usd (zdroj:Světová banka):

 

Výdaje na zbrojení USA jsou cca 600mld usd, dnes 750mld usd, zatímco Rusko cca 70mld usd.

Každý středoškolák takto jednoduše usvědčí voj. analytiky ze lži.

Rusko potřebuje s EU obchodovat a nikoliv válčit.

Je naprosto směšné, že by mohlo mít prostředky - materiální či fyzické (počtem vojsk) nebo jakýkoliv zájem na válčení, to je zcela bez opory v realitě.

 

 

Vynikající plně aktuální článek (13.3. 2019) v češtině je k tomuto ZDE,

píše bývalý důstojník vojenské zpravodajské služby Jiří Wagner,

o konfliktu na východě Ukrajiny.

Mě hodně zklamali všichni, kteří neustále tvrdí cosi o kolektivní obraně NATO a odvolávají se na „slavný“ článek 5 Severoatlantické smlouvy. Oni tvrdí, že by NATO reagovalo jako jeden muž a že by bezpodmínečně přišlo na obranu jakéhokoli člena.

Tak toto je jednoduše lež.

Ten článek nic nestanoví a není žádným závazkem ani bezpečnostní zárukou.

Je to jen o tom, že ostatní členské státy si v případě napadení jiného členského státu zvolí takovou reakci, kterou samy uznají za vhodnou, například tedy pošlou protestní nótu Radě bezpečnosti OSN. A tuhle lež u nás šíří jako jednu z největších dezinformací politici, generálové v čele s Petrem Pavlem i novináři. Nikdo dosud neměl ty koule, aby přišel a ten článek změnil tak, aby to skutečně byla bezpečnostní záruka.

Jestliže dneska někdo říká, že Rusko je hrozbou a že chce napadnout Pobaltí, jak jsem se s tím setkal na Masarykově univerzitě,
tak to je další záměrná dezinformace ve prospěch USA v soupeření s Ruskem.

Nebo jak dneska někdo říká, že Rusko v roce 2008 napadlo Gruzii a už nezmiňuje, co bylo předtím, že Gruzie nejprve zaútočila na Jižní Osetii. Zajímavé, že Osetii by chtěl Západ řešit zcela opačně než Kosovo – prostě jak se to zrovna v politické situaci hodí.

 

Pokládám následující otázky: Jestliže se hovoří o sankcích proti Rusku, tak já říkám no dobře, ale pěkně popořádku.

Američané protiprávně napadli a destabilizovali Irák. A co bombardování Srbska? Vždyť my jsme vstoupili do NATO i proto, aby letouny Aliance v čele s USA o 12 dnů později zneužily náš vzdušný prostor. Takže jsme se na tom jako stát podíleli.

A mohli bychom pokračovat dále. Na tyto otázky mi nikdo není schopen odpovědět. Západ způsobil tolik věcí, tolik civilních obětí. A byl někdo sankcionován? Ne, prostě Západ měl tu moc a vždycky kdo má moc, tak rozhoduje o tom, kde je to právo.

Takže Rusové si přisvojí Krym, chcete je sankcionovat, dobře. Ale vezměte to popořádku, nejdřív Srbsko, Irák, Libye.

Vždyť to jsou všechno věci, které se nám jednoho dne vrátí.

Zpětná vazba existuje, je to jenom otázka času.

Podívejte se například na internetové stránky Evropských hodnot. Oni tam mají takové pěkné tlačítko
Kremlin Watch. No dobře, ale jestliže tam je tohle tlačítko, tak by tam mělo být i tlačítko White House Watch.

Nebo nám chce někdo namluvit, že Bílý dům byl vždy v pořádku a ničeho se nedopustil? Tohle je ukazatel propagandy a ještě k tomu hodně špatné. Já vůbec nechápu, jak na tuto propagandu může Evropským hodnotám finančně přispívat např. Ministerstvo vnitra ČR a Úřad vlády ČR. Tak jak to teda je? To, co dělá Západ, tak se vždycky řekne, že to je správně. Ale když to dělají Rusové, tak je to hned porušení mezinárodního práva. To je špatně.

Všeobecně se ví, že Ukrajina byla pro Rusy pomyslnou červenou linií.

Všichni to věděli. Vědělo se to už tenkrát. Američané už tehdy říkali, že jakmile získají Ukrajinu, tak ta je pro ně v podstatě vstupní bránou do Ruska.

Sýrie, Ukrajina, Gruzie, to všechno jsou vlastně jenom zástupné války mezi Ruskou federací a Spojenými státy.

 

 

Kontra-pohled od zastánců druhého názoru ZDE.

Datovému analytikovi Františku Vrábelovi se podařilo vyvrátit tvrzení, že ruská propaganda neexistuje.

Zásadní pro její šíření je podle něj Facebook, který rozděluje a radikalizuje společnost.

Z veřejně známých osobností je u nás podle Vrábela klíčový prezident Miloš Zeman.

Na boji proti dezinformacím spolupracuje s NATO, zjištění jeho týmu získala takový ohlas, že od vlád Velké Británie a USA dostal na boj s fake news grant 250 tisíc dolarů.

 

 

 

5.

Rok 2015 - začalo peklo, NATO osočuje Rusko!!

A velké nečekané finále v EU, migrace, hnutí proti xenofobii a cenzura.

Vzniká v EU policejní stát?

 

 

 

V roce 2015 Rusko ohromně zaskočilo US analytiky.

Mělo mít rozpadlou "post-sovětskou" armádu, neschopnou a bez moderního vybavení. Ovšem vstup Ruska do Sýrie, kde mělo své zájmy - základnu a také přání nedopustit rozmach islámských radikálů, kteří by později z jihu vnikali do Ruska - ukázal k ohromnému a nepředstíranému zděšení US analytiků, že tomu je zcela jinak.

Nastal naprostý šok, zvlášť po odpálení nových ruských střel s plochou dráhou letu (ze vzdálenosti cca 2000km) na cíle v Sýrii, které byly přesně zasaženy.

 

5. září 2015 vznikla dohoda s Íránem o situaci v Sýrii

(posílení role Íránu a Ruska):

Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii,

Kerry vyjádřil Lavrovovi obavy USA.

Americký ministr zahraničí John Kerry v dnešním telefonátu svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi vyjádřil obavy Američanů ze zpráv o zapojení Ruska do konfliktu v Sýrii.

S odvoláním na prohlášení americké diplomacie to uvedla agentura Reuters.

Lavrov naopak vyzval Spojené státy ke spolupráci při akcích v Sýrii (zde).

 

 

Fox News, september 11, 2015:

Russian build-up in Syria part of secret deal with Iran’s Quds Force leader.

Russian President Vladimir Putin and Iranian Quds Force commander Gen. Qasem Soleimani, foto:printscreen from video Foxnews.

Íránský generál Kásim Sulajmaní byl (íránskou) hlavou boje iráckých gard s ISIL u Tikrítu.

 

Podle FoxNews a jejich kontaktů na zpravodajské služby proběhlo v Moskvě v červenci tajné setkání V. Putina a íránského generála Kásima Sulajmaního, o jejich spolupráci ve válce v Sýrii.

Rusové už nadále nebudou v roli vojenských poradců, ale přímo se zapojí do války v Sýrii,

řekl dle Fox News jeden z představitelů tajných služeb USA.

 

HAARETZ, Sep 06, 2015:

Putin's Military Build-up in Syria Could Be a Game-changer for Israel.

Now that the U.S. isn't aiming to topple him, and Russia and Iran are increasing their support, Assad has better chances of stabilizing his defense.

 

 

A NASTALO PEKLO.

Každý den jsme četli, že Rusko útočí hlavně na nemocnice, Bílé přilby napojené na US fondy a řízené Britem, bývalým zpravodajcem, dodávaly podivné "důkazy" o stálém používání chemických zbraní, masírování západních médií ta naše - česká - ještě snad zesilovala.

Žádné důkazy nemohly české elity a novináře přimět k vyrovnaným postojům, žádná předběžná opatrnost po falšování důvodů pro válku v Iráku v r.2003.

Rusko prý anektovalo Krym (i když Krym měl vlastní ústavu a v ní legitimní možnost uspořádat referendum), Rusko prý útočí jako v r.68, podhazovala občanům nepřímo česká média, Rusko chce prý anektovat celou Ukrajinu, podporoval tyto smyšlenky pan Schwarzenberg, bývalý kancléř V. Havla.

Vznikla jakási psychóza - silně podpořená českými médii - kdy představitelé hlavně ODS a TOP09, spolu se slavnými herci a aktivisty, začali tvrdit, že prezident Zeman (který byl a je jasně pro-evropský) nás prý táhne do područí diktátora Putina.

 

Olga Sommerová, 19. 3. 2019:

Doufám, že Zeman nedokončí mandát.

Volby jsou nebezpečné, volí nevzdělanci.
 

 

Jako by tato ničím rozumným podložená hysterie nestačila (viz aktuálně výše paní Sommerová přesně v tomto duchu), tak na Evropu se přiřítila nová rána:

Multikulturní projekt bankovních elit (viz Peter Sutherland, autor a hybatel Globálního paktu o migraci pod OSN, bývalý bankéř Goldman Sachs, bývalý šéf britského ropného gigantu BP, vůdce organizace pro migraci IOM pod OSN, atd.).

Nikoliv nějaký "neo-marxismus", ale snaha finančníků rozbít národní státy, které by se snad mohly někdy pokoušet dostat jejich vliv pod kontrolu.

Peter Shuterland je zmocněnec OSN pro migraci, je bývalým šéfem Goldman Sachs, bývalým významným členem OECD, Světové obchodní organizace (Director-General of The World Trade Organisation, formerly GATT, 1993–95), britského ropného gigantu BP, Bilderbergu, je poradcem papežského stolce aneb banky ve Vatikánu...,

seriozní BBC ho v r.2012 cituje:

The EU should “do its best to undermine” the “homogeneity” of its member states through immigration.

...the UN’s special representative for migration has said.

Peter Sutherland told peers the future prosperity of many EU states depended on them becoming
multicultural.

 

A na setkání s nimi na Bilderberg jezdí i občany placení zástupci NATO, neskutečné věci - média mlčí. Fakt je NATO armádou občanů států aliance?

 

Po pádu Libye byly zafinancovány nadnárodní NGO (nevládní organizace, neziskovky), které začaly podporovat - spolu s politiky EU - masovou migraci velmi kulturně odlišných lidí do Evropy, opět je tu i ohromná mediální masáž.

To už je snad přímý útok na Evropu, což o dva roky později pozná Angela Merkelová i prezident Macron na ztrátě podpory. Prý jde ale jen o zápas s populisty - zatímco občané jsou umlčováni pokutami:

 

Gatestone Institute: Švédsko stíhá penzisty a přijímá džihádisty

Judith Bergman, 16. března 2019

Důchodkyně to vysvětlila při výslechu:

"Byla jsem naštvaná, když jsem si přečetla o tom, jak to funguje s imigranty a jak se vyhnou trestu za všechno, co dělají, jsou osvobozeni, ačkoli kradou a páchají další věci. Je nespravedlivé, že ti, kteří páchají hrubé zločiny, nejsou potrestáni..."

Důchodkyně řekla, že by to nenapsala, kdyby věděla, že je to nelegální. Evidentně žije s mylnou představou, že stále žije v demokracii. V lednu byla odsouzena k pokutě ve výši 4000 švédských korun (443 dolarů), přičemž její důchod činí pouze 7000 švédských korun (775 dolarů) měsíčně.

 

Svobodné Universum, 1. 3. 2019:

Jaromír Novotný 4. díl.

Putin zastavil rozpad Ruska a jeho rozkrádání ze zahraničí a místními oligarchy. Otázkou je, zda se ho nepokusí sundat.

"Myslím si, že jsme svým způsobem

v hybridní třetí světové válce.

Protože to, co nám předvedli s uprchlíky,

to je invaze do Evropy."

Tato věta patřila k nejzávažnějším v našem minulém povídání s bezpečnostním analytikem Jaromírem Novotným.
 

 

 

Vše akcelerovaly volby US prezidenta,

do naprosté mediální super-hysterie.

Pojmy jako "Fejk" News, Safe space (omezování svobodné akademické diskuse na US universitách z důvodů politické korektnosti, vynikající odkaz, originál zde), MeToo (hnutí "já taky" přinášelo obvinění mocných či známých mužů z dávných sexuálních obtěžování), gender politika na školách a školkách (sexualizace dětí), podpora LGBT komunity a propagace homosexuality, to vše vypadalo bohulibě...

Ale ve spojení s migrací velkého množství muslimů, a po teroristických útocích v Paříži , Německu i jinde, a po nejdříve skrývaných problémech s migranty "za lepším světem" z velmi odlišných kultur, došlo náhle k mohutnému obratu:

 

Lidé, kteří toto kritizovali, byli prohlašováni populisty a xenofoby, Trump byl navíc k tomu osočen ze spolupráce s Ruskem - což se dnes již plně ukázalo, že stojí POUZE na Demokraty zfalšovaných "dossiers" (aktech, složkách) bývalého britského agenta.

A hlavně:

- všude v Evropě, od Británie přes Španělsko a Francii až k nám - byly přijaty tzv. protiteroristické zákony a zákony o bezpečnosti občanů.

Literární noviny:

Španělsko legalizuje totalitu (zákon platí od 1.7.2015)

Rozsáhlý španělský "zákon o bezpečnosti občanů" ve svých třech částech – trestním zákoníku, protiteroristickém zákonu a samotném zákonu o bezpečnosti občanů – zakazuje, trestá pokutami anebo vězením celou škálu základních svobod projevu a shromažďování. Některé pokuty dosahují likvidační výše až 30.000 euro.

Tato země... , ...pokuta 30.000 euro!

Občanům je zakázáno tyto policejní zákroky dokumentovat, psát o místech konání demonstrací a uveřejňovat fotografie z policejních zásahů, provádět "kyber-aktivismus" a sledovat "jakékoliv webové stránky, které navádějí k nepokojům", což se rovná "navádění k terorismu", to vše pod likvidační pokutou až 30.000 euro (*cena malého bytu v Praze i s vybavením) a hrozbou vězení - detaily zde.

 

Začala totiž "nová evropská kulturní revoluce":

 

PL, 6. 3. 2019:

Poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková patří k výrazným tvářím poslaneckého klubu. Jako bývalá učitelka působí společně s Václavem Klausem mladším ve výboru pro vzdělávání a nebojí se k tomuto tématu vyslovit „proti proudu“.

Nejnovějším zážitkem poslankyně Majerové Zahradníkové je ale
cenzura, se kterou se podobné myšlenky setkávají u provozovatelů sociálních sítí.

V tomto konkrétním případě síť Facebook, která poslankyni smazala "závadnou" korespondenci s jistou paní učitelkou.

Ta se rozhodla napsat poslankyni, se kterou prý názorově souzní, protože se právě rozhoduje, zda po 25 letech školství opustit.

"Už nechci být jeho součástí, nezůstalo nic, kvůli čemu jsem to chtěla dělat. Už nevzdělávám, jen se trápím a bojuji s větrnými mlýny a stavím Potěmkinovy vesnice," svěřila se pedagožka.

Místo vyučování prý v práci "buduje strategie a kompetence". Její mladí kolegové se nadšeně vrhají do nových vzdělávacích metod, například do Hejného metody výuky matematiky, aniž by použili zdravý rozum a trochu kriticky se nad nimi zamysleli (*viz NY Times o kvalitě vzdělání a digitální demenci ZDE).

"Připadám se degradovaná, odsunutá na druhou kolej," stěžuje si paní učitelka s tím, že když se snaží uplatnit své názory a zkušenosti, je za to od vedení školy ještě potrestána.

Raději prý půjde pracovat rukama a přidá se k těm, kteří si učitelů neváží.

"Protože to vypadá, že si to zaslouží, jelikož nemají odvahu se ozvat všemu navzdory, postavit se nesmyslným nařízením a metodikám." A pokud tuto odvahu někdo projeví, je prý kolegy vyobcován a pošpiněn.

"Pěstují stádovitost, podprůměrnost, patolízalství. A věřte, že se jim to povede i u této generace," zakončila zklamaně s tím, že nevidí žádné řešení.

 

 

 

Nejen, že nás Brusel na přání USA málem vehnal do války s Ruskem, nejen, že pouze dík Rusku nepadnul Damašek (po vzoru Libye) do rukou islámských radikálů.

Naše západní evropské elity začaly útočit na kritické komentáře (nejen) vůči masové migraci, začaly útočit na vlastní občany!!

Nejen rostoucí cenzurou názorů a omezováním kritiky, jak je popsáno výše, ale i omezováním držení zbraní.

 

proti tomuto proudu jde Itálie, viz zpráva Petra Robejška:

Italové se budou smět bránit se zbraní v ruce.

8. 3. 2019

"Italský parlament ve středu odsouhlasil zákon, který opravňuje občany k tomu,
aby se ve vlastním bytě nebo v obchodě bránili proti vetřelcům všemi prostředky. V českých médiích jsem o tom zatím moc nenašel a tak tu informační mezeru trochu vyplním."

V říjnu 2018 to Salvini odůvodnil takto: „Právo občanů na sebeobranu je svaté. Vnikne-li někdo do mého obydlí, jsem oprávněn použít zbraň k vlastní obraně, k obraně jiných osob a svého majetku."

Podsekretář ministerstva vnitra a tvůrce nového zákona Nicola Molteni tehdy řekl: „Náš návrh zákona je odpovědí na požadavky Italů po větší bezpečnosti."

Doposud byla právní situace v Itálii podobná jako v Německu a v mnoha ostatních evropských zemích. Přepadený se směl bránit jen tím nejmírnějším možným způsobem. To však logicky posiluje zločince, který je již tak zvýhodněn tím, že on volí cíl, okamžik a způsob útoku.

Matteo Salvini to formuloval takto:
"Když mám někoho v masce metr před sebou, tak musím podle dosud platného zákona zvažovat, jestli mě chce skutečně napadnout, jestli je jeho pistole opravdová a jeho nůž naostřený."

S takovým oslabením svých možností by se lidé mohli smířit jen tehdy, kdyby bylo spolehnutí na to, že je ochrání stát.

To je také základem tzv. společenské smlouvy. Podle ní občané odevzdají anebo nepoužijí své zbraně k sebeobraně a stát jim za to slíbí, že je bude chránit on.

Ale tato záruka ztrácí nejpozději od roku 2015 svou věrohodnost.

A to není všechno. Nejenom, že stát občana často neochrání. Dokonce ho i potrestá za to, když se on sám pokusí o účinnou obranu.

Ne náhodou navštívil Matteo Salvini ve vězení Angela Peveriho. Ten byl odsouzen na čtyři a půl roku za to, že střílel na tři zloděje, kteří mu kradli benzin z jeho bagru. Jeden z nich byl přitom těžce zraněn.

 

Gatestone Institute, 4. 2. 2019:

Na předměstí Lyonu reportérka televizního kanálu France 2 Caroline Sinz hovořila s mladou ženou, která jí řekla, že se prostě bojí jít ven a aby se vyhnula útokům muslimských mužů ve své čtvrti, obléká se do volných, plandavých šatů a chodí bez make-upu.

Podle slov Caroline Sinz se zdá, že
ženy "byly z kaváren a ulic doslova a do písmene vymazány". Caroline Sinz dále vysvětluje, že ženy v těchto oblastech dříve proti statusu quo protestovaly, ale teď se bojí...

"Bojí se, protože v mnoha městech otevřeně promluvily, ale byly uráženy a napadány... Takže si teď dávají pozor na to, co říkají a
raději mlčí, aby se vyhnuly vyhrůžkám a nebyly pod nátlakem."

 

 

 

Evropa se ponořila do ohromných problémů,

zatímco např. pan Pehe (Halík a další, kterým se začalo přezdívat "pražská kafárna") u nás propagovali, že musíme stát s Německem a Francií jednotně nejen v sankcích proti Rusku, ale také v podpoře multikulturní politiky a boření národních hranic,

prý nám jinak "ujede evropský vlak"

a "vrátíme se do východní totality a vlivu Ruska".

 

Začaly být vytvářeny seznamy "závadných médií", byly organizovány "demonstrace mladých" na podporu demokracie, zneužívána výročí, vznikla nenávist vůči lidem, kteří připomínali, že Rusko nemá úmysl útočit na Evropany.

A tato z venku řízená a podporovaná, a hlavními médii falešně přiživovaná hysterie bude u nás v ČR vrcholit právě letos - jak při volbách do EU, tak na podzim, v době 30.výročí 17.listopadu 1989.

Prý je ohroženo naše západní směřování...

 

 

USA navíc občas postrkovaly Německo a Francii k provokacím u Ukrajiny,

viz naposled 11. 3. 2019:

Pence chtěl, ať Merkelová pošle válečné lodě ke Kerči

Se žádostí vyslat německé lodě do Kerčské úžiny, která odděluje Krym a kontinentální Rusko, přišel minulý měsíc americký viceprezident Mike Pence. Na mnichovské bezpečnostní konferenci se s tímto nápadem obrátil na německou kancléřku Angelu Merkelovou, která jej odmítla. Tvrdí to americká agentura Bloomberg, která se odvolává na tři zdroje obeznámené s průběhem jednání.

Bloomberg upozornil, že není vůbec jasné, zda by takový manévr měl právní opodstatnění. Podle rusko-ukrajinské smlouvy z roku 2003 je Azovské moře, do nějž se vplouvá Kerčskou úžinou, "vnitřním" mořem. Pokud by se touto úžinou pokoušela proplout do Azovského moře válečná loď jiného státu, vyžadovalo by to souhlas jak Kyjeva, tak zejména Moskvy. 

Merkelová podle Bloombergu Penceův návrh zavrhla, odvolala se na výhrady ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který jí řekl, že jednorázová akce neřeší "jeho problém", a požadoval, aby západní lodě zajistily trvalé otevření Kerčské úžiny.

 (*To by s jistotou vedlo k vysokému riziku přímého konfliktu s Ruskem a k možnému zatažení Evropy do války, dodávají nezávislí komentátoři o motivech USA, zde už paní Merkelová měla alespoň jasno, poté co USA odstoupily od dohody s Íránem, což podrazilo jak prestiž evropských spojenců, tak hlavně renomé moderní opozice v Íránu, staří náboženští veteráni revoluce r.1979 tak mají opět nabito - nevěřte západu, a dotahují šrouby.

A poté, co USA tvrdě bojují proti Nordstreamu 2, pro Evropu výhodnému.)

 

 

Takže, po 30 letech od r.1989 a současně

po mnoha letech v NATO a v EU tu například máme:

- války na vylhaných důvodech (Irák, Libye, Sýrie)

- dodávky zbraní povstalcům v různých zemích

 

Což přímo odporuje článku 1 aliance NATO.

 

Pravdou nebylo ani tvrzení D. Rumsfelda o Al Káidě v Afghánistánu, kde mělo existovat "perfektně vybavené řídící centrum celosvětové sítě(!!) Al Káida". Uvedl to třídílný dokument BBC, Power of Nightmaries (síla přehnaných nočních můr), zde. Opět jen lež. Foto printscreen z dokumentu.

 

 

Máme tu ale navíc například tajné věznice CIA, mučení vězňů, skrytou podporu ukrajinských ultra-nacionalistů, důvodně podezřelých z organizování a provedení masakru 20. 2. 2014 na Ukrajině, jak shrnul výš akademik Katchanovski:

 

Poláci další vězně CIA nechtěli, přesvědčily je miliony dolarů - ZDE

 

Publicly released excerpts of the report of the Senate Committee on the CIA’s secret torture program reveal a vast criminal organization. Thierry Meyssan has read for you the 525 pages of this document. He found evidence of what he has been saying for years...

zleva: Donald Rumsfeld, G. W. Bush, Dick Cheney

související: Bostonglobe.com, 2015 - Hillary Clinton, the Democrats’ Dick Cheney, zde.

 

N.Y.TIMES 21. 12. 2014 - Mr. Obama has said multiple times that “we need to look forward as opposed to looking backwards,” as though the two were incompatible. They are not.

The nation cannot move forward in any meaningful way without coming to terms, legally and morally, with the abhorrent acts that were authorized, given a false patina of legality, and committed by American men and women from the highest levels of government on down.
 

The question everyone will want answered, of course, is: Who should be held accountable? That will depend on what an investigation finds, and as hard as it is to imagine Mr. Obama having the political courage to order a new investigation, it is harder to imagine a criminal probe of the actions of a former president.

 


PODPORA ULTRA-NACIONALISTŮ? - NEPŘIJATELNÉ!

A nakonec si k "pro-banderovské" politice USA na Ukrajině jemně přisadil předseda evropského Židovského kongresu, Moše Kantor:

"Dělat hrdinu z nacionalisty, který zabíjel Židy, Poláky a Rusy a kolaboroval s nacisty? To je podle mého názoru naprosto nepřijatelné."

 

 

Máme tu de facto válku proti vlastním lidem v Evropě,

se zapojením mladých (často naivních) lidí v neziskovkách, které jsou ale nikoliv dobročinné a financované z darů občanů (jak je u charity běžné), které jsou naopak politicky a multikulturně zaměřené a financované vládami a nadnárodními miliardáři. Tyto "politické" neziskovky mají přístup pro agitaci ve školách i školkách, a jsou podporovány masivně hlavními médii, různými kulturními festivaly a provádí jasnou agitaci, na školách zakázanou u nás zákonem.

Ziskuchtivé neziskovky
Sobota, 21 Leden 2017,

Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora - glosář.

Pokud by tyto (ne-charitativní) „politické neziskovky" jen žily z příspěvků jiných spřízněných stejně smýšlejících duší, nechť si dělají, co chtějí.

Jenomže to, co nás na nich nejvíc trápí, je, že ačkoli je nikdo nevolil, zasahují do nejvyšších sfér politiky. Při ovlivňování volených politiků mají velmi dlouhá chapadla a úplně nejdelší je mají, když se natahují pro veřejné peníze.

 

6. 11. 2016, Lidové noviny/ Parlamentní listy:

ZDRCUJÍCÍ KRITIKA IDEOLOGICKÉ PROPAGANDY

"THINK-TANKU" EVROPSKÉ HODNOTY.

Odborníci z Fakulty sociálních věd UK, Ústavu mezinárodních vztahů, Metropolitní univerzity Praha a z Asociace pro mezinárodní otázky si posvítili na práci think-tanku Evropské hodnoty.

Maskované ideologické projevy ve spojení s oslňující mediální (sebe)prezentací jsou podle lidí ze zmíněných institucí totálně nepřijatelné v odborné práci.

STIGMATIZACE NÁZOROVÝCH OPONENTŮ - JAKO "RUSKÝCH AGENTŮ".

Samostatnou kapitolou je stigmatizace části argumentačního prostoru pomocí konceptů jako dezinformace, propaganda a "hybridní hrozby".

V podání Evropských hodnot se přitom dotýká i pozic, které jsou v západní odborné debatě legitimně a nezřídka dlouhodobě vyjadřovány, například pochybností o věrohodnosti závazku ke kolektivní obraně NATO.

Ti, kdo nesdílejí například vysvětlení Evropských hodnot týkající se asertivní ruské zahraniční politiky a mezi jejími příčinami nacházejí třeba i necitlivé kroky činěné Západem, jsou tak nezřídka označováni za agenty Kremlu nebo přinejmenším naivní oběti ruské propagandy.

Z hlediska “strategické komunikace”, jíž jsou Evropské hodnoty propagátorem, je podobná stigmatizace téměř jistě kontraproduktivní.

 

 

 

Máme tu také finanční problémy, ohromné dluhy západních zemí - v čele s USA, Británií a Francií, Itálie je pak na hraně bankrotu. Ale nadnárodní oligarchové všude vysoce prosperují, zatímco lidem zůstávají dluhy států, střední třída má problémy (viz hnutí žlutých vest ve Francii). Kdo vlastně řídí ty multikulturní a válečné agendy, kdo na válkách - jako jediný - stále vydělává?

 

Česká pozice (LN) 5. 11. 2011 - švýcarská studie, svět kontroluje 147 společností, většinou bank.

 

SPIEGEL, 10. září 2015:

America's Oligarch Problem: How the Super-Rich Threaten US Democracy.

Jak super-bohatí američtí oligarchové ohrožují US demokracii.

Jde především o dvě věci - zaprvé rozhodnutí kandidátů na prezidenta odmítnout tzv. veřejné financování (prvním, kdo ho odmítnul, byl Obama, financoval pak kampaň pouze ze soukromých zdrojů, především různých US oligarchů, detaily viz 10.díl dokumentu Olivera Stone - Neznámé dějiny Spojených států).

Druhým problémem jsou důsledky rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, že toto financování nebude mít už žádný limit, píše Spiegel.

A zmiňuje fakt, že běžná rodina v posledních letech zažívá pokles příjmů o přibližně 1/10, zatímco malá skupina nejbohatších naopak významně posiluje své příjmy, přesná čísla viz článek.

Tento vývoj negativně ovlivňuje demokratické založení Spojených států, píše Spiegel.

 

Ocitujme dále: 

...bohatí jsou proti zvýšení daní nejbohatším, brání zvýšení minimální mzdy, posílení systému zdravotní péče nebo zlepšení veřejných universit.

(*viz NY Times o kvalitě vzdělání a digitální demenci ZDE, česky zde).

Ačkoliv v krizi v r.2008 neutrpěli za Obamy nejbohatší žádné ztráty a šéfové největších bank získali skvělé prémie i smlouvy na vysoké odstupné, zatímco nejchudší nesli všechny náklady (viz Oliver Stone - odkaz je výše), nejbohatší jsou nyní prostě proti všemu, co by mohlo pomoci 90pct nejchudších ve zlepšení podmínek, v šanci na růst jejich možností. Podle bývalého prezidenta Jimmy Cartera jsou nyní USA oligarchií s neomezeným podplácením, píše Spiegel.

Tyto postoje betonují rozdíly mezi 1pct nejbohatších, kteří vlastní 90pct zisků, zatímco střední třída se chudým stále více vzdaluje.

I když jsou Američané více zvyklí akceptovat rozdíly, současné poměry jsou i na Ameriku již neúnosné a americký sen se pro mnohé rozpadá.

 

 

A pak je tu např. bývalý francouzský ministerský předseda Francois Fillon

"Dnes už Evropa není nezávislá… US nás zavlékají do křížové výpravy proti Rusku, která je v rozporu se zájmy Evropy,"

řekl Fillon televiznímu kanálu BFMTV (převzalo RT, anglická verze zde).

Tento bývalý francouzský ministerský předseda, který sloužil ve vládě Nicolase Sarkozyho od roku 2007 do roku 2012, se pustil do Washingtonu a jeho politiky a TTIP dohody:

Washington, jak řekl Fillon, prosazuje "extrémně nebezpečnou" politiku i na Středním východě, se kterou musí EU a evropské státy souhlasit.

Obvinil i německé zpravodajské služby ze špehování Francie, "nikoliv však v zájmu Německa, nýbrž v zájmu Spojených států."

Uvedl také, že:

"Americký justiční systém se často vměšuje do práce evropských justičních systémů (a stačí mu k tomu např. fakt, že nějaká bankovní operace proběhla v dolarech, už se pak cítí oprávněná vyšetřovat cizí země)."

"Evropa už není nezávislá," řekl tento bývalý premiér s výzvou k "široké debatě o tom, jak by mohla Evropa opět svou nezávislost získat."


"Jsem rozhodně proti podepsání této dohody TTIP v té formě, ve které je teď," dodal.

 

 

a pak tu je také

ROBERT PARRY - NEOCONS, MASTERS OF CHAOS (ZDE)

Robert Parry, jeden z nejprestižnějších US novinářů, který například odhalil, jak CIA tajně financovala brutální jednotky Contras v Nikaragui, ve svém článku "Neocons, masters of chaos" napsal:

"Ředitel US Národní nadace "pro demokracii" prohlásil už v červnu r.2013, že Ukrajinu by bylo dobré využít pro svrhnutí Putina."

"Od počátku tak byl cílem akcí na Ukrajině především V. Putin."

Tentýž ředitel se nechal jinde slyšet, že:"To, co dříve dělala tajně CIA (např. v Íránu 1953, ve Venezuele, Panamě nebo v Chile), děláme my dnes zcela veřejně."

Tedy mluví o financování místních hnutí a o povzbuzování konfliktů, za účelem pádů pro USA nevyhovujících vlád s pomocí nejrůznějších místních nacionalistů, hnutí, často dokonce ultra-nacionalistů (teroristů). Tak zvaných "Soft Powers".

 

19.3.2019 - Iranian parliament asks UN chief to stop US relocation of terrorists from Syria to Afghanistan

Iranian President Hassan Rouhani had also last Tuesday warned of Washington’s new plots against the regional states by relocating terrorists to Afghanistan and Central Asia.

“The problem of terrorism has not terminated yet, of course, and it is possible that the terrorists create problems for the regional people in different forms because
the Americans have hatched a new plot against the region and are transferring the terrorists to Afghanistan, Central Asia and the Caucasus,” President Rouhani said, addressing the Iraqi elites, tribal leaders and religious leaders in Baghdad.

 

ČT24, 18.5. 2018

Vypovězení jaderné dohody Spojenými státy ještě víc posílí íránské zastánce tvrdé linie, takzvané náboženské jestřáby.

Shodují se na tom experti, které oslovil web ČT24.cz. Reformním snahám současného prezidenta Hasana Rouháního, který se snaží zemi otevřít Západu, by tak mohl být konec.

„Trump paradoxně prospěl svým nepřátelům v Íránu.

Rouhání bude patrně tlačen k více agresivnímu, konzervativnímu postoji,“ míní íránistka Lenka Hrabalová.

 

 

 

A nakonec tu máme i naše nové české elity:

 

Zemanovské Česko skončí špatně

J. Pehe, 29. 1. 2018

 

Globalizace má mnoho tváří, od migrace až po stále propojenější ekonomiku a politiku. Tyto tváře se od sebe nedají oddělit tak, že v některých oblastech prohlásíme naši zemi jen za "naši", zatímco v jiných oblastech se budeme jako současný prezident poníženě ohýbat před investory, kteří mají dostatek peněz. Anebo vykládat v autoritářských režimech, jak jsme se k nim přijeli "učit, jak stabilizovat společnost."
Mnohé z "našeho" ekonomického růstu souvisí s členstvím v Evropské unii a konkrétněji pak v schengenském prostoru. Člověk nepotřebuje být Kassandrou, aby odhadl,
kolik z onoho vzmachu české ekonomiky by nám zůstalo

v případě, že by Česko bylo vytlačeno

z dále se integrujícího jádra EU.

A přesně to se může nyní stát. Zemanovsko-babišovská část Česka si bohužel neuvědomuje, že všechno má svoje důsledky. Zatím může tato část společnosti poměrně snadno podléhat dojmu, že ani ten největší přešlap proti demokracii a dobrým vztahům se zeměmi, na kterých ekonomicky závisíme, nám neublíží.

To vše se ale může začít měnit už za několik týdnů, pokud vznikne nová vládní koalice v Německu.
Jejím nejsilnějším společným mottem bude reforma Evropské unie.

Ochota přijmout celou řadu návrhů

z dílny francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bude vysoká.

Česko, které si volbou Zemana vybralo spokojené, mírně nahnědlé zápecnictví, pepřené doma prezidentovými a premiérovými komickými, popřípadě přisprostlými výstupy a antidemokratickou rétorikou, vůbec není připraveno, aby se na reformách EU podílelo.

Jako by to bylo to nejdůležitější, s čím si máme na mezinárodní scéně poradit, Andrej Babiš jezdí po Evropě s populistickými výkřiky, jak je prý nutné zabránit jakýmkoliv migrantským kvótám a odmítnout navrhovanou podobu evropské azylové politiky--tzv. Dublin IV.
Jenže změny se budou dít nejen v oblasti azylové politiky, ale na mnoha dalších frontách.

 

 

Takže závěrem,

proč že jsme v NATO, když nás podle článku 5 bude chránit pouze "podle vlastního uvážení" (třeba někam pošle protestní nótu)?

Když NATO neustále porušuje článek 1, jak doložily citace vysokých US hodnostářů a vojáků výš, nesnaží se řešit problémy diplomaticky a zdržet se hrozeb silou?

Když se podílíme na vylhaných válkách, obsazujeme jiné země bez mandátu OSN, což vede k ohromným ztrátám (1.5mil) na životech civilistů?

Když podporujeme ultra-pravicové polovojenské jednotky a jejich teror na Ukrajině, tajné věznice, mučení, atd..?

Když netrváme na vyšetření toho, kdo střílel na Majdanu, kde zhynulo 100lidí, ale otrava bývalého dvojitého agenta v Anglii vede k vysoce nepřátelskému postoji k Rusku, zatímco hrozící smrt 1mil dětí hladem v Jemenu nám nestojí za pár řádek?

Když přejímáme HYSTERIE US médií o tom, že Rusko prý ovlivnilo tamní volby, což se nyní ukázalo jako naprosto lživé tvrzení?

Když podléháme hysterii a manipulaci některých našich elit, že prý Rusko nás chce ovládnout a prezident Zeman prý není pro-evropský, což jsou opět naprosto jasné lži?

(*K prezidentovi Zemanovi mám 100+1 výhrad, ale on je pro-evropský politik)

 

Co se musí stát, aby přestal tlak na kritické názory na sítích, aby stát přestal dotovat manipulativní neziskovky, působící na školách?

Kam směřuje Brusel, svou hlubokou podporou multikulturalismu, pronásledováním odpůrců masové migrace lidí z velmi odlišné kultury jako xenofobů, kdy přijímáme i zákony omezující působení českých (nikoliv ruských propagandistických) webů s kritickými názory?

Kam nás chtějí některé naše české elity dostat, komu slouží?

 

Jsme v NATO opravdu jen proto,

že tím dáváme "signál", že jsme loajální,

a tím si kupujeme (obchodní) investice,

naši osobní (sobeckou) materiální prosperitu?

 

A proč si po 30 letech tolik připomínáme "své vlastní bolístky",

jako například rok 1968, když dnes - bez mrknutí oka -

děláme totéž jiným státům?

 

S tím vším nemohu souhlasit, jde o pokrytectví,

tohle jsme si před 30 lety nepřáli.

 

A musím tak zachmuřit svůj výraz - takže po 30 letech "budování demokracie" nakonec budou někteří, vybranými médii, aktivisty placenými vládami a nadnárodními západními oligarchy a jejich fondy zfanatizovaní mladí lidé využívat  svátky 17. 11. 2019 k naprosto nechutným a ničím podloženým útokům na své domnělé názorové odpůrce?

 

Kam jsme to vlastně proboha dopracovali,

je opravdu vůbec co slavit?

Je naše vlastní prosperita tak výhodná,

že kvůli ní pošlapáme odkaz našich předků?

 

"Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti, protože pravda tě osvobodí od hříchu, od ďábla i od smrti… Nejmilejší, žijte podle poznané pravdy, která vítězí nade vším a mocná je až navěky."

Jan Hus

 

Albert Einstein:

"Dlouhodobý mír nemůže být držen násilím,

může jej být dosaženo pouze porozuměním."

 

"Večírek, na němž jsou všichni zajedno, je ztracený večer."

"Inteligentní lidé se snaží problémy řešit, geniální se je snaží nedělat!"

"Kdo už se nedokáže divit, kdo nedokáže žasnout, je mrtvý."

"Výchova by měla být taková, aby to, co je nabízeno, bylo přijímáno jako cenný dar, ne jako povinnost."
 

 

"Osud lidí jako celku bude takový, jaký si zasluhují."

 

 

26. 3. 2019 - EU schvaluje reformu"copywrightu", která může omezit sdílení zpráv na sociálních sítích. Kromě "daně z odkazu" zavádí i povinnost poskytovatelů odstranit "autorsky chráněný" obsah, víc zde.

Academics launch final appeal to European Parliament

Academics from all over Europe give a final warning against the ill-conceived plans for the introduction of a new intellectual property right in news. All MEPs were sent this statement:

On September 12th you will vote on the proposal to create a new exclusive right for publishers, as part of the Copyright in the Digital Single Market reform package.
As academics, we feel the responsibility to independently and critically assess proposed regulation on quality, on the soundness of the arguments put forward to justify regulatory intervention, on the ability of a proposed law to achieve positive outcomes and avoid negative ones.

zde

 

 

 

 

Stojíme na křižovatce, k válce či míru,

prosperitě či chudobě, svobodě či nové totalitě "dobra".

 

A myslím si, že po 30 letech si už zasloužíme slyšet

nepřikrášlenou pravdu, že západ občas vraždí i nevinné,

okrádá slabší státy a klidně občas podporuje i teroristy,

když se to jeho elitám hodí.

 

A že členstvím v NATO nebráníme svoji svobodu,

ale především prokazujeme svoji loajalitu těmto lidem,

a získáváme za to pro sebe materiální prosperitu.

 

 

 

 

Vlevo prezident ČR, pan Václav Havel, získal vyznamenání od G. W. Bushe jr. za příkladné vztahy s USA a naši podporu válce v Iráku, uprostřed se pan Dobrovský klaní na kolenou paní Albrightové, bývalé ministryni USA a české rodačky na letošní návštěvě v Česku, političce spojené s bombardováním Srbska bez mandátu OSN (zde), vpravo premiér Babiš na návštěvě u prezidenta USA, pana D. Trumpa, jehož bývalou ženou byla Ivana Trumpová, roz. Zelníčková, česká rodačka. Jakou válku přinese toto poslední setkání, můžeme teprve tušit, přátelské úsměvy mají v této "vysoké lize" svou jasnou cenu.

(fota z internetu)

Chce se mi dodat humornou větu z filmu Limonádový Joe:

"Ať padouch či hrdina, my jsme jedna rodina!"

 

 

To přiznání "bez příkras" je mnohem poctivější,

než novodobé "svazácké" jásání nových politicky-loajálních

"Jasánků", co vše vidí vždy jasně černobíle.

 

*viz voj. Jasánek ze známého filmu Černí baroni, "Vám z Wall Streetu", zde:

Lid povolal nás do zbraně, my opustili frézy

a uniformy navlékli si místo kombinézy.

Stojíme pevně, v oku žár, vstříc slunci píseň letí,

střežíme práci dělníků a šťastný spánek dětí.

Kdyby snad vrazi z Wall Streetu

přepadli nás jak saně,

poznají záhy lidu hněv,

promluví naše zbraně!

 

Za všechny pár výmluvných příkladů:

 

Jakub Janda z vládou podporovaného sdružení "EU hodnoty" s gen. Petrem Pavlem, bývalým důstojníkem ČSLA a bývalým dlouholetým členem KSČ (zde).

(foto z internetu)

 

S výzvou, aby Česko pozastavilo vydávání víz občanům Ruska, kteří podporují Putinův "režim", se na vládu Bohuslava Sobotky obrátili dva europoslanci za TOP09, Luděk Niedermayer a Jaromír Štětina. Spolu s nimi i dva bývalí ministři, Michael Kocáb, který dohlížel na odsun sovětských vojsk z Československa po roce 1989, a také Martin Bursík.

Na snímku zleva europoslanci Štětina, Niedermayer a Jiří Pospíšil.

foto: Michal Šula, MAFRA

 

 

Nadějný mladý politik "správných postojů", pan Stanislav Polčák, hlasoval pro povinné přerozdělování migrantů v EU.

(foto z internetu)

 

 

 

Kde jste, naše nové moudré české elity?

 

 

Mějte se, svobodní občané, hezky a něco proto dělejte!

 

Napsal

Pavel Sedlák,

jako svůj osobní postoj k 30. výročí 17. 11. 1989 a k volbám do EU,

kde hrozí "klíčový zápas" mezi multikulturalisty (a Jasánky) a populisty.

Nová evropská "kulturní revoluce" - všem podle jejich potřeb,

kde já už to jen slyšel, a taky to mysleli tehdy dobře.

Ale ty konce.

 

 

 

 

 

 

Bonus č.1

 

Konec srandy. Ministerstvo pravdy přichází

Markéta Šichtařová - Literární noviny, sobota, 14. leden 2017, kráceno.

„…Z místa, kde Winston stál, se ještě dalo přečíst úhledné písmo, jímž byla na bílém průčelí vyvedena tři hesla Strany:

VÁLKA JE MÍR

SVOBODA JE OTROCTVÍ

NEVĚDOMOST JE SÍLA

Ministerstvo pravdy prý čítalo tři tisíce místností nad zemí a příslušně se rozvětvovalo i pod zemí…“

(George Orwell, Devatenáct set osmdesát čtyři)



Povinná celoevropská Hate-Free kultura nám polopaticky vysvětluje, že teroristické útoky jsou dílem několika málo psychicky pomatených jedinců a zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě je ve skutečnosti výkladní skříní míru.

Genderové neziskovky a norské fondy nám zase vysvětlují, že svoboda v rozhodování o svém životě je primitivním a překonaným vývojovým stupněm společnosti; šťastnější budeme, předáme-li naše děti i odpovědnost za naše rození, vzdělávání, práci, zdraví, bydlení i umírání státu. Co stát řídí, to dobře řídí, a stát má tedy řídit vše až do dokonalého otroctví.

A nově zřízené Ministerstvo pravdy nám nyní tvrdí, že přenecháme-li svůj úsudek o tom, co je Pravda, státu, budeme silnější a vyzrajeme nad ruskou propagandou.

Ve vzdání se vlastního rozumu prý bude naše síla.

Tohle už není parodie na Orwella. Tohle je Orwell materializovaný.

Máte dojem, že přeháním?

 

 

 

Bonus č.2

 

Týden.cz, 11.3. 2019

Slovenské ministerstvo obrany odmítlo nabídku Spojených států na poskytnutí desítek milionů eur na modernizaci leteckých základen v zemi.

Mluvčí ministerstva Danka Capáková to zdůvodnila tím, že související dohoda s USA by ohrozila suverenitu země. Koalice není v názoru na postup ministerstva jednotná.

Peníze nabídly USA v rámci Evropské iniciativy odstrašování (EDI), jež má podpořit obrannou způsobilost především v zemích na východním křídle NATO.

Projekt EDI poprvé představil v roce 2016 tehdejší prezident USA Barack Obama na summitu NATO a podobné nabídky jako Slovensko dostaly i jiné země. Slovenské ministerstvo obrany loni uvedlo, že USA vyčlenily Slovensku 46 milionů dolarů (1,05 miliardy korun), podle informací slovenského tisku šlo nakonec o 105 milionů dolarů (2,4 miliardy korun).

"Nabídka Spojených států byla zaměřena na budování zařízení, které slouží prioritně pro rozmístění příslušníků americké armády, vojenské techniky a materiálu,

žádným způsobem neodpovídala operačním požadavkům ozbrojených sil Slovenské republiky ani požadavkům NATO,"

uvedla Capáková v tiskové zprávě. Dodala, že:

"...vytvoření jakýchkoliv právních podmínek pro působení cizích vojsk na území Slovenska považuje ministerstvo za ohrožení či omezení jeho suverenity."

 

BERLIN (Reuters), 8.3.2019:

Germany will not follow Britain’s lead in declaring Iran-backed Hezbollah a terrorist organisation, a senior official was quoted as saying on Friday, a decision that may fuel tensions with Saudi Arabia and the United States.

Minister of State Niels Annen told weekly news magazine Der Spiegel that the Shi’ite Muslim Islamist movement remained a relevant factor in Lebanese society and the European Union had already added its military wing to a list of proscribed groups in 2013.




Guardian, AP, JPOST.com, 12.3.2019:

premiér Netanjahu, jemuž hrozí vězení za korupci, láká voliče na otevřené potvrzení faktu, že
Izrael je státem jen jednoho etnika (zde) a "ne všech svých občanů" (zde), čímž přiznává sny o rasově čisté společnosti.

A současně přiznává veřejné tajemství, v jehož rámci je pro Izrael výhodné udržovat si palestinské fundamentalisty z Hamasu, protože tím udržuje Palestince jako takové dál rozdělené:

Prime M